Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@sign45 píše:
Když to takhle sledovat budeš, tak se usleduješ a stejně nebudeš šťastná. Ve vztazích jsou jiné signály, než sledovat má dáti a dal.
jasně, ale to už je vyšší level a toho každý nedosáhne
@Honza 12 píše:
Nemusíš sledovat. Pf. Prostě si musíš říct o to co chceš.. Pak máš možnost žít spokojeně. Pokuď partner neplní tvé základní žádosti, tak je to o ničem.
tak nějak.. ale musí to být přirozené, ne že si o to budu říkat, to by mé potřeby nenaplnilo
@Honza 12 píše:
Nemusíš sledovat. Pf. Prostě si musíš říct o to co chceš.. Pak máš možnost žít spokojeně. Pokuď partner neplní tvé základní žádosti, tak je to o ničem.
Naprostý souhlas. Bohužel, i jako v mém případě, jsem se o to začal zajímat až po nevěře ženy. Do té doby se člověk chová tak, jak byl vychován, jak se chovali jeho rodiče a považuje to za normální a za správné. Ale přeci nikde není napsáno, že to jeho rodiče dělali správně. A nebo že n to správně pochopil, že si nevytvřil jenom nějaké domněnky, že to tak dělají a že je to tak správné.
@Venetia píše:
jasně, ale to už je vyšší level a toho každý nedosáhne
To není o levelech, to je o tom chtít. A hlavně chtít začít u sebe, protože druhého předělat nejde.
@Honza 12 píše:
Jen nechápu procitnutí po letech. Co k tobě partner cítí poznáš z toho, jak se k tobě chová. Mě spíš příjde, že se změní ten co procitne, a najednou porušuje zaběhnutá pravidla a jakejsi stereotip. Tím, že najednou procitne a teď chce to a nebo ono. A celá léta jako to nechtěl..? Divný model soužití..
ted narážím na to téma o rozvodu, kdy partner je stále v práci a absolutně nenaplnuje potřeby ženy, která zůstává úplně sama… ona potřebuje určitou emoční stránku vztahu a on se úplně odpojil a je mu to vlastně na obtíž
@Venetia píše:
tak nějak.. ale musí to být přirozené, ne že si o to budu říkat, to by mé potřeby nenaplnilo
Ano. Ne si o všechno říkat. Stačí každou potřebu jednou. Ale nikdo nejsme jasnovidec, abychom dokonale ptřeby partnera znali. A kdo si to o sobě myslí, utápjí se v domněnkách.
@Venetia píše:
ted narážím na to téma o rozvodu, kdy partner je stále v práci a absolutně nenaplnuje potřeby ženy, která zůstává úplně sama… ona potřebuje určitou emoční stránku vztahu a on se úplně odpojil a je mu to vlastně na obtíž
A ten vztah do tohoto stavu došel sám, nebo jste ho do toho stavu nechali oba dojít?
@sign45 píše:
A ten vztah do tohoto stavu došel sám, nebo jste ho do toho stavu nechali oba dojít?
to je tady k vedlejšímu tématu…Rozvod nebo ne? Prosím o radu, už nevím jak dál.
Přečti si a napiš svůj názor
@Venetia píše:
to je tady k vedlejšímu tématu…Rozvod nebo ne? Prosím o radu, už nevím jak dál.
Přečti si a napiš svůj názor
Tak ještě jsem to nečetl. Nicméně. Jak v případě odhalení nevěry, tak v případě, že vztah „vyhořel“ je potřeba, aby se oba partneři a v klidu bez emocí dohodli, zda spolu chtějí zůstat nebo ne. To je velice důležité. A pokud ano, pak hledat a najít příčiny nevěry nebo selhání vztahu, tedy najít ponaučení a stanovit si další kroky. Tedy jasně definovat potřeby a jejich plnění. A po určitou omezenou dobu je dobré nastavit kontrolní mechanizmus plnění. Ne však nastálo, protože je to omezující. A hlavně, i když to ze začátku leckdy není snadné, protože to „už dlouho nepraktikovali“ obnovit častou a upřímnou komunikaci, umět sdělovat své potřeby a umět naslouchat partnerovi.
Nevěra byla, je a bude ale pokud k nevěře dojde že budu nespokojená ve vztahu tak to nevěra nevyřeší. nebudu ve vztahu kde nejsem spokojená
přece nezahnu a pak nepůjdu jako by nic domů
. pokud ve vztahu je něco co se mě nelíbí tak to řešim doma mezi sebou ne že si najdu někoho bokem a pak mam blbej pocit tak se přiznam a budu čekat že vše bude ok? nevěra je pro mě jasnej ukazatel že tomu druhému na mě moc nezáleží
a určitě bych tak hledala chybu u sebe, já bych manželství nezabila, já ne. nevěra se už pomalu bere jako součást manželství, bohužel
Já ale ne pro mě nevěra je prostě okamžitý konec, neni nic čim bych svůj názor přehodnotila. Už jen proto že bych se na něj nedokázala podívat aniž bych se pozvracela
Důvěra by se nikdy už nedala dohromady jen ta představa
jen bych se musela krotit abych ho v první chvíli nezabila
![]()
@Markéta80 píše:
Nevěra byla, je a bude ale pokud k nevěře dojde že budu nespokojená ve vztahu tak to nevěra nevyřeší. nebudu ve vztahu kde nejsem spokojenápřece nezahnu a pak nepůjdu jako by nic domů
. pokud ve vztahu je něco co se mě nelíbí tak to řešim doma mezi sebou ne že si najdu někoho bokem a pak mam blbej pocit tak se přiznam a budu čekat že vše bude ok? nevěra je pro mě jasnej ukazatel že tomu druhému na mě moc nezáleží
![]()
a určitě bych tak hledala chybu u sebe, já bych manželství nezabila, já ne. nevěra se už pomalu bere jako součást manželství, bohužel
Já ale ne pro mě nevěra je prostě okamžitý konec, neni nic čim bych svůj názor přehodnotila. Už jen proto že bych se na něj nedokázala podívat aniž bych se pozvracela
Důvěra by se nikdy už nedala dohromady jen ta představa
jen bych se musela krotit abych ho v první chvíli nezabila
![]()
![]()
K tomu začátku. Ono je to trochu složitější, než jak to popisuješ, ale respektuji to jako Tvůj pohled na svět.
No a dále. Moje žena mi mockrát opakovala, že jediné, co by mi neodpustila, by byla nevěra. Nakonec byla nevěrná sama. Důvěra se těžko obnovuje. Ale je možné na to koukat pouze ze Tvého pohledu. A nebo se na to podívat tak, že partner prostě pochybil. Jsme lidé, nejsme neomylní. Pokud to pochybení dá oběma nějaké ponaučení, pak to má smysl. Na závěr bych jen dodal, že okamžitý rozchod je nejjednodušší a nejpohodlnější řešení. Nejsem si zcela jist, zda procházet životem tou nejsnazší cestou je nejlepší řešení.
@Markéta80 Podle mě ten sexuální akt přeceňuješ, ale člověk dopředu stejně neví, co bude dělat, dokud k tomu nedojde.
@Pedro 00 myslim že ne
, asi by to byl šok ale nebudu s někym kdo zasouvá jinde. Fajn ale se všim všudy a ne že já se budu trápit a on bude mít rodinku a ještě bokem jinou
@sign45 jak se Tě s tim žije? mě by jen zajímalo proč a jestli mu to za to stálo a pak už bych jen řešila provozní věci. manžel je tolerantnější, prý by mě nevěru odpustil a rodinu by chtěl udržet ale mě by se nedotknul už ani klackem
No bylo by to asi peklo, zlatej rozvod ![]()
@Markéta80 píše:
@Pedro 00 myslim že ne![]()
, asi by to byl šok ale nebudu s někym kdo zasouvá jinde. Fajn ale se všim všudy a ne že já se budu trápit a on bude mít rodinku a ještě bokem jinou
@sign45 jak se Tě s tim žije? mě by jen zajímalo proč a jestli mu to za to stálo a pak už bych jen řešila provozní věci. manžel je tolerantnější, prý by mě nevěru odpustil a rodinu by chtěl udržet ale mě by se nedotknul už ani klackem
No bylo by to asi peklo, zlatej rozvod
Jinak se na to hledí z pohledu „coby, kdyby“. Jak se mi s tím žije? Normálně. posunulo nás to dál, odstranilo to třecí plochy, už oba víme jak plnit vzájemné potřeby, co to jsou vzájemné potřeby, co od vztahu očekáváme. Víme, co jsou hlavní atributy vztahu a že je třeba aby se jednalo o vztah dvou rovnocených osobností, přičemž na úplně společných zájmech nezáleží a že sex není ve vztahu to nejdůležitější. Taky víme, že jsme lidé a že je normální, že lidé chybují. Nikdo není bezchybný. A nakonec s bývalým přítelem ženy jsem dneska kamarád. pochopil jsem spoustu souvislostí a naučil se na věci nehledět jen z jednoho úhlu pohledu, snažím se (i když se mi to ne vždy daří) druhé nesoudit a hledět na problém i jejich očima. Je to složité, je to cesta. Dost mi pomohla kniha Čtyři dohody, Pátá dohoda a i divadelní provedení těchto knih v podání Jaroslava Duška. Dále knihy jako Sex začíná v kuchyni, Pět jazyků lásky, Mýtus mohogamie a další.
A jinak, žít ve vztahu, který nefunguje, jenom kvůli dětem, je totální blbost. Prvně se ten vztah stane peklem pro oba, protože stejně nebudou šťastní a ty děti to stejně vycítí a podepíše se to na nich. Tak že takový názor je dost maloměstský.
@sign45 hlavně že jste spokojený. Tohle bych nedala, ještě se s milenkou kamarádit tak to už vůbec
S nevěrou zkušenost nemám a snad se mě i vyhne protože ty následky by byly pro všechny kruté ![]()