Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@quinsley píše:
@Sany80s No promiň, ale když dospělý člověk nemá zodpovědnost a vystavuje děti nebezpečí (viz. vše co zakladatelka napsala), tak bych jí taky dítě nesvěřila.
Podívej se, kolik je ročně úrazů a úmrtí dětí a za spoustou z nich stoji rodiče nebo prarodiče, kteří nedomysleli, co se může stát. Takové to - on je pejsek hodný, nikdy ještě nikomu nic neudělal… tady žádná auta nejezdí, nemusíš se bát…však jsem od toho bazénu odběhla jen na pár minut, to se nemohlo nic stát…tak ty jsou vážně na ránu mezi oči.
Je rozdíl mezi tím, když babička dá dítěti potajnu nějakou sladkost, kterou matka dát nechce, aby si dítě nezvykalo na cukr a mezi tím ohrožovat dítě svou nezodpovědností a hloupostí.
Přesně tak. Jestli něčí děti zázrakem přežily, to ještě neznamená, že takové štěstí budou mít i ty tvoje. Krom toho, tchýně měla svoje děti třeba v osmnácti, a dneska je už někde jinde nejenom fyzicky, ale i mentálně.
@Anonymní píše:
@arinecka jak říkám, sladkosti neřeším ani rozmazlovani, ale toto anonaposledy nechala hrát deti u vyskleneho okna s hromadou střepu kolem, ja na ne deti, běžte na stranu opatrně ja to uklidit (měli to tam takhle asi měsíc) a ona však jsou velký vědí, ze je ti střep
![]()
Hm, taky nejsem přehnaně úzkostilvá ale tohle jsou prostě nebezpečné věci no. ![]()
Tak vidíš, nejsi v tom sama, klidně si trvej na svém a dej na svou intuici. Držím palce za klid v rodině, ale hlavně za Tvůj.
To je vzdycky argument - kdyz vychovala tveho manzela, nebo kdyz to prezil, tak asi nebude tak spatna… Jak jako prezil ![]()
Ano jiste, ale to byli rodice take o 30-40 let mladsi, byli na tom jinak fyzicky i mentalne.
Ja to vidim treba na moji mame - jdeme, ona jde se synem po druhem chodniku a potka dedka, co ma stejneho psa jako ona, zustane s nim stat a povidat a dite jde do silnice.
Proste ona se chova tak, jak je zvykla. Jde ven, nekoho potka a zapovida se. V tu chvili je ale schopna zapomenout, ze vlastne ma nekde nejake dite, na ktere ma davat pozor.
Nebo druha babicka: nepreji si, abyste se synem (2 roky) chodili na prochazky po silnici. Rozumej ne prejit silnici, ale jit proste na prochazku po silnici.
Odpoved: ale prosim te, tady projede jedno auto za hodinu.
Jenze ono staci i to jedno auto kolikrat…
Navic se da jit do lesa. Kamkoliv. Kolikrat mi to přijde takova umanutost jakoze kdo s koho.
Takze zakladatelko chapu, mam to stejne.
@dedrichov dekuju jsi moc milá, moc mi to pomohlo ![]()
@Luca82 ano tyto argumenty taky nechápu, to je přece proti selské mi rozumu ![]()
@Luca82 píše:
To je vzdycky argument - kdyz vychovala tveho manzela, nebo kdyz to prezil, tak asi nebude tak spatna… Jak jako prezil
Ano jiste, ale to byli rodice take o 30-40 let mladsi, byli na tom jinak fyzicky i mentalne.
Ja to vidim treba na moji mame - jdeme, ona jde se synem po druhem chodniku a potka dedka, co ma stejneho psa jako ona, zustane s nim stat a povidat a dite jde do silnice.
Proste ona se chova tak, jak je zvykla. Jde ven, nekoho potka a zapovida se. V tu chvili je ale schopna zapomenout, ze vlastne ma nekde nejake dite, na ktere ma davat pozor.
Nebo druha babicka: nepreji si, abyste se synem (2 roky) chodili na prochazky po silnici. Rozumej ne prejit silnici, ale jit proste na prochazku po silnici.
Odpoved: ale prosim te, tady projede jedno auto za hodinu.
Jenze ono staci i to jedno auto kolikrat…
Navic se da jit do lesa. Kamkoliv. Kolikrat mi to přijde takova umanutost jakoze kdo s koho.
Takze zakladatelko chapu, mam to stejne.
Tak to jsi vystihla naprosto jedinečně, přesně tak, žijí si svůj život a dítě mají jako doplněk. A opravdu je jiné hlídat děti, které jsou v tom prostředí zvyklé a dítě, které přijede na návštěvu a najednou se po něm chce, že tam má zůstat a chovat se přesně tak, jako ty další děti. Že jsou ze zcela jiného prostředí už nikdo nebere v úvahu.
A jen tak mimo diskuzi - odkdy by se měly třeba děti dostat do styku s tím střepem, nebo horkou vodou a tak,| Aby se naučily, že musí dávat samy pozor, že jim pořád nebude stát někdo za zády a hlídat je? Já si myslím, že čím dřív se třeba setkají s tím, že střep může pořezat, tím dřív se naučí dávat pozor. Pokud to tedy nejsou batolata, která co chvila kecnou na zadek, protože jsou na nohách nejistá.
Pes je jiná kategorie, je to jenom zvíře a tudíž se nedá nikdy předpokládat na 100% jeho reakce. Nikdy. A to na druhou stranu nerespektuje ani spousta matek - takové to že si můžeme pohladit pejska /kravičku/koníčka, ona zvířátka miluje.
@inkakřivák tak tys mě pobavila… takže podle tebe se má dítě setkat s vařící vodou tak, že se půlroční mimino chová u babičky na ruce, pak sebou trhne, mrskne a ona ho opaří horkým kafem…
U nás si totiž bába horký kafe neodpustila od první chvíle, co jsme se vrátili z porodnice… no, proč ne… já budu přece jen radši za hysterku ![]()
@a0b9 A to jsem někde řekla? Já se prostě ptám, ne? A na otázku jsem čekala odpověd, ne vysvětlování, co si myslím. Prostě já mám nějakou svou představu a zajímá mne, jakou máte vy. To je všechno, není třeba mi cokoliv podsouvat.
Takže bych řekla, že zrovna tato tvoje reakce je poněkud hysterická, ač nevím proč.
Ahoj maminky…jdu si pro radu.Mam pritele o nekolik let mladsiho a mame spolu dve ditka.Jeho mamka z toho nadsena nebyla, ze jsem starsi
Driv jsme bydleli ve meste kde bydlela i jeho rodina.Vse bylo ok.kdyz jsem poznala jeho mamku tak jsem si rikala jakou mam super"tchyni".Otehotnela jsem brzo asi 3mesice telrve trval nas vztah. S tchyni jsme se porad schazeli a ja nechapala jak muj chlap muze mit proti svoji mamce takovou averzy.Plno veci ve vybavicce pro mimco nam chybelo a moje rodina nakupovala jak diva a to obraceji kazdou korunu v kapse a moje mamka ma cast. invalidni duchod.Ale tchyne nic. Vzdycky se zeptala co nam chybi ale ani zminka jestli nepotrebujem pomoct.Ale nejak jsem to nebrala…byla jsem rada za svoji rodinu, ze nam pomahaji. Nastal den planovaneho porodu. A ja se rozhodla rodit v jinym meste a bliz u sve rodiny. Stejnak jsem potrebovala k moji mamce zavizt psa aby se behem toho co budu v porodnici o nej starala kdyz chlap mel 12nactky tak aby nebyl sam doma.Tak jsem rekla ze pojedu zavizt psa a od tama me svagr zaveze do porodnice a jeste pobudu chvilku s babickou kterou si mamka bravala na vikend z psych. A to uz se tchyni nelibilo, ze ona me chtela zavizt do porodnice.Tak jsem ji slibila, ze me muze odvizt z porodnice dom aby se necitila odstrcena.Po porodu mi volala 3×denne az uz jsem ji prestala brat telefony.100× jsem ji rekla, ze nesmim jahodovy dzus orisky atd. A hadejte co…ona mi dovezla jahodovy dzus a orisky v cokolade.:DVzala jsem to s usmevem ale uz jsem zacala zjistovat jak mi strasne vadi.Kdyz prijela do porod.na navstevu i s jejim pritelem tak schvalne budili maleho aby plakal aby si ho mohli vyfotit jaj place(nejvic mi prijde dementni hlavne kdyz je stym svym pritelem).Kdyz pro me prijeli do porodnice tak me s malym porad fotila. Vychazim z porodnice a ona mi rekne at stojim dokud malej neudela spravnej vyraz aby ho mohla vyfotit. Nasednem do auta a oni mi oznami s mojim chlapem, ze pojedem na chatu na obed.Ja po cisari venku 30stupn. vedra a oni bezemne takto rozhodnou.Tak to uz jsem se neudrzela a zacala jsem pastekovat, ze chci dom a mit „klid“konecne.Doma jsem se vytocila jelikoz muj chlap vubec neuklidil byl bordel snad vsude a oni se mi nahrnou do te nasi garsonky a stoji tam a cekaji az se malej probudi at ho muzou vyfotit jak se tvari poprve ve svym byte a v postylce.Pak me tchyne kazdy den navstevovala nedej boze kdyz jsem rekla, ze jdu ven s kamoskou. S malym jsem mela rezim a jelikoz spatne spaval pres den, tak jsem byla rada kdyz po pate hodine usnul a spal treba do deviti takze ja se mezitim mohla prospat. A to nedokazala pochopit, ze bylo 5pryc a ja ji zacala nenapadne vyhazovat a ona ne malej usnul a ona sup k postylce a zacne ho fotit hladit atd.Moje nervy!!!Po dvou mesicich jsme se prestehovali do moje rodne visky.Ale to zacal delat problemy muj pritel jelikoz pobliz byla moje rodina. Respektive ve stejnym panelaku.Ale ja ho nenutila se s nema schazet a hlavne on se na tu vesnici chtel pristehovat ne ja.Ja jsem na malyho byla porad sama a on zacal delat blbosti. Tchyne se zacala ukazovat prozmenu jednou za dva mesice a kdyz malej mel opakovany zapal plic 3mesice tak ona se neukazala prozmenu vubec, ze nebude jezdit kdyz je malej nemocnej.Pak se strasne divila kdyz malej k ni nechtel jit.Kdyz jsem se zatnutyma zubama jela k nim na chatu kterou maji 10km od nas a to uz malej trosku tapkal(snazil se) tak byla strasne nesoustredena. Nechala maleho stat na bedonovych schodech a sla do chaty pro fotak. Musela jsem byt porad v pozoru. Nechala ho na prudkych schodech a sla opet pro fotak…zacali jsme se s pritelem hadat proc moje rodina muze hlidat a proc ona ne.Po druhym porodu kdyz jsem byla v porodnici se o maleho starala moje sestra…jeden den mela jet pryc a malej byl nemocnej tak jsem tchyni pozadala jestli by mohla jet k nam a maleho pohlidat a ona ze chtela aby muj chlap s malym prijel za ni na chatu a udelali si pekny den ale kdyz je malej nemocnej, ze teda musi sekat zahradu a ze ji je milejsi hlidat na chate nez u nas. Malej je strasne hyperaktivni a ta chata se vubec nehodi pro maly divoky deti ktere nevydrzi stat a sedet na miste.No takze maleho u nas doma hlidat proste nebude.Ma jeste vnuka od pritel. brachy ale ten je postizeny takze se vubec nehybe toho hlidava skoro kazdy tyden aby rodice mohli trajdat ale taky svagrove vola co pul hodky co ma delat a co mu ma dat na jidlo atd.Ja proste kdyz dam dite svoji mame na hlidani tak vim, ze si poradi jak s bolenim bricha jak s teplotou nebo s cimkoliv.Ale tchyne mi prijde jako kdyby nikdy nemela deti.Ted je malej starsi a tchyne porad jezdi jednou za dva mesice…jinak porad nemaji pry cas. A staci mi…necham je jen chvilu samotne v mistnosti a oni maleho nechaji lozit po stole nechaji ho delat kotrmelce z postele…posadi ho na dospelacke kolo ona drzi riditka a jeji pritel ho pusti a zamavej nam…malej je podsivka nikdy nevite co od nej cekat. Proste ho neznaji, nerozumi mu a nevedi a jeji pritel me porad ukamenovava, ze si ho vezmou na pulku dne na chatu a proste s nema bude.Ale znam jejiho pritele. Malej ikdyby zacal brecet, ze tam nechce byt tak by ho drzel nasilim tam protoze chce aby jeho pritelkyne byla spokojena, ze hlida vnuka. Malej je vubec nezna kolikrat ji misto babi rika teto…ma v hlavicce zmatek.Ja jim teda rekla, ze to necham na malym az bude chtit sam a az bude mit vetsi rozum, ze budu vedet, ze se dokaze o sebe „postarat“sam.Ale to pak je jeji pritel na me nastvanej. Dojonce malemu zacal vtloukat do hlavy, ze on je deda a ne strejda.Coz se mi taky moc nelibi jelikoz to neni meho chlapa tata a ani ho tak nebere. A ani s tchyni nebydli.Jsem nazoru, ze si malej pak rozhodne sam jak to bude citit a jak ho bude brat.Ona je takova, ze si necha od jejiho pritele diktovat zivot. S mojim chlapem to mame mezi sebou spatny ale v tomto zas stoji tchyne pri me.Ona je hodna zenska ale strasne na stara kolena pubertalni a nezodpovedna.
Ona jezdi autem ikdyz pije… Proste ji neverim. Ja sni pokecam kdyz je bez toho jejiho ocasa
.Ale jakmile je s nim tak je jak vysinuta a nema svuj nazor. Nevim jestli to je tim, ze driv brala hodne prasky na psychiku. Co by jste delali vy? Ja vim, ze to budou zkouset pres chlapa at prijede jen on sam s malym. A muj chlap je jak na houpacce…jednou je strasne proti nim a nechce se s nema stykat a pak zas by chtel mame udelat radost a dovezl by ji maleho takze nevim co od nej ocekavat
.Jak by jste se chovali vy? Ja se opravdu o maleho nechat s nema bojim.Oni ho nechaji vsechno delat a nebo se venuji malemu ale pak si vzpomenou, ze maji neco udelat a jdou pryc. Posledne maleho neuhlidala a sjel ji ze srazu do kopriv…byl celej oteklej a odrenej. A to kdyz ji muj chlap nadal tak jeji pritel mu rekl jak muze uhlidat dite kdyz v naruci drzela dalsi ditko.
Ja taky musim zvladat hlidat dve ditka. A nemuzu spustit z oci ani z jednoho. A pak to zavrsila tim, ze sla s malym trhat jablicka na strom kde bylo vosi hnizdo. A vedela o tom…jeste rikala, pojd podivame se na vosicky a uthnes si jablickoTak ji zase chlap nadal ale to zase jeji chlap rekl, ze jsme moc precitlively.Co mam delat? Mam ji rict, ze toho jejiho chlapa nesnasim a ze pokud nebude hlidat u nas tak nikde. A nebo jsem opravdu precitlivela matka nebo ja uz nevim. Poradte
![]()
Přiznám se, že jsem to nedočetla. Snůška žabomyších sporů o ničem, kde je jedna za osmnáct a druhá bez dvou za dvacet.
Já bych ji nenechala s dítětem samotnou, když je tak nezodpovědná.
O co jde? Vzdyt je to sama hrubka, vrat se do skoly, ostudo. Neda se to po tobe ani cist a intelektualne to je uz vubec mizerie, kdybys nemela dite, tipla bych ti tak sedm let.