Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Anonymní píše:
Omlouvám se předem za anonymitu, ale je to citlivé. Žiji už téměř 10 let s mým už mužem. Je rozvedený a z prvního manželství má skoro 18 letého syna. Syn u nás dva roky žil od 10-12 let, jeho matka to tak chtěla. Pak přišlo mé těhu a bývalka ho chtěla k sobě. Nebude přece hlídat pro ni cizí dítě. Syn chtěl k ní tak jsme povolili. Ona v životě pracovala cca 5 let. Nevíme kde brala a bere peníze. Nicméně syn jí nikdy moc nezajímal a teď už vůbec ne. Naučil se jejímu stylu života a těžko po něm něco chtít. Proč píšu- začal krást, utíkat od ní. Neustále mu nadává do Hajz*lů atd. Manžel chce nyní syna k sobě, ale já mám obrovský strach. Strach, že bere drogy.Jeho chování tomu nasvědčuje. Muž si to nechce přiznat. Pořád mu věří.
Jak žít v jednom bytě s prcky a synem. Mám ho moc ráda a on i nás. S dětmi má krásný vztah.
Mám obavu, že tohle neustojím. Rodiče to pos**li. Co dál?
Kdybys ho měla ráda, tak se tady takhle neptáš.
@Anonymní píše:
Tak nic- nebude nás přeci poslouchat jak malej fakan.Chce žít sám a my to musíme pochopit.
Ještě mám otázku ohledně podezření na drogy… Usuzujete tak ze ztráty věcí a peněz, nebo z něčeho jiného?
(Ptám se z jednoduchého důvodu - zkušenost z rodiny kamaráda. to, co může v náznaku vypadat jako drogová závislost v počátku, mělo u nich prozaičtější vysvětlení - chtěli si udělat s kamarády mejdan a on se chtěl vytáhnout jako sponzor…
)
@Anonymní píše:
@klarushka já s mužem?
Mít 7 tis výživného, umožním synovi alespoň kroužky. Né, že na to nemám. Ano i mým dětem se to může stát. Jen jsou vychovávani hodně jinak. Po x letech života s matkou, neměl hygienické návyky. U nás musel a vždy bylo zle. Do výchovy syna jsem nemohla moc mluvit. Muž ho pořád omlouval. Rodinné zázemí, láska je málo?
Nepíšu, že mu nedám šancijen mám prostě strach. Strach žít s drogově závislím s prťatama.
A víš jistě že je drogově závislej? nebo jen odhaduješ? To že je to i Vaše chyba jsem myslela tak že Tvůj muž je jeho otec a moc dobře věděl v čem jeho dítě žije a měl možnost zasáhnout. Díky tomu že nezasáhl tak kluk vyrost v to co je…
@Gina108 a kde se mám ptát? Všude kde to šlo jsem se ptala a odpověď byla jednoznačná. Myslím především na svoje děti a pak na mužova syna.
Jsou tu lidé z různými zkušenostmi.
Jistě to nevím. Test na drogy mám, ale v K centru mi řekla, že to nemám dělat. Ztratí prý duvěru. Koukala jsem jak puk
Je velmi hubený, téměř nejí. V jednu chvílu je normální, pak se ztratí a přijde někdo jiný. Řehtá se, mele nesmysli, tančí neskutečným tempem i dvě hodiny atd
@Anonymní píše:
@Gina108 a kde se mám ptát? Všude kde to šlo jsem se ptala a odpověď byla jednoznačná. Myslím především na svoje děti a pak na mužova syna.
Jsou tu lidé z různými zkušenostmi.
Já to myslela tak, že kdybys ho měla fakt ráda jako vlastního, tak by ses neptala vůbec a přijala ho jakej je. Prostě cítím tu tvou nedůvěru v něj i z těch pár odstavců, cos napsala. Nedivím se, že k vám nechce jít. No nechci nijak moralizovat, ale aspoň sama před sebou si na nic nehraj, třeba pak věci uvidíš jasněji. ![]()
@Gina108 nikde jsem přeci nepsala, že ho mám ráda jako vlastního. To ani nejde. Ano nedůvěřuji mu, to nepopírám. X krát zklamal, x krát lhal. Chtěla bych mu důvěřovat, ale nejde to. Přijde o přátele, flákání se po nocích Bůh ví kde, bude pod dozorem.To je to proč nechce k nám a ani žít u své matky.
Nepotřebuji si na nic hrát, to fakt ne.
Milovat a mít rád je obrovský rozdíl
@Anonymní píše:
Pokud už se vám jaksi ztratily věci, tak počítej s tím, že peněženku dávat na tajné místo, ale bacha, kdo krade umí být sakra vynalézavý, pokud máš šperky, dát radši do sejfu do banky, prostě vše co má cenu a lze zpeněžit dát pryč z dosahu, znám to, z vlastní rodiny a je to sakra stresující vše hlídat. Pokud je na drogách a není mu 18, pokusit se nechat mu udělat testy, aby se to potvrdilo a pokud testy budou pozitivní, dát ho na léčení, netuším ale jestli stačí souhlas zákonného zástupce, třeba by to pomohlo. Anonymní P.
Bude to znít hloupě, ale na krevní test jsme ho chtěli vzít. Zdrhl nám. Dnes po rozhovoru odjel za matkou cca 100km. Domů k ní nedorazil. Ještě mu 18 není, tak snad se ho na to jestli se chce léčit ptát nemusíme.
Ve Vaší rodině to dopadlo dobře?
@Anonymní píše:
Je velmi hubený, téměř nejí. V jednu chvílu je normální, pak se ztratí a přijde někdo jiný. Řehtá se, mele nesmysli, tančí neskutečným tempem i dvě hodiny atd
To bych nebrala až tak jako průkazné páč můj bráška je též vychrtlo co málo jí a proč? protože je línej ohřát si jídlo a to mu je 20 to samý tancování atd a drogy 10000% nebere. Navíc nenapadlo Tě že je třeba ještě v pubertě?
Asi bych mu rekla, ze o nej mame obavu, jestli snad nefetuje. Kdyby priznal, ze jo, ocenila bych jeho ferovost a resila s nim, co dal. Kdyz to popre, coz je pravdepodobnejsi - rekla bych mu - ze bych tomu rada verila a jestli by mu nevadilo udelat si test. Testy jsou i ze slin, muzete ho udelat v kllidu doma, aby se predeslo trapnostem s testem z moci. Cele toto bych nechala asi na tatovi, pokud toho je schopny. Do 18 maji rodice moznost za nej o lecbe rozhodnout. I kdyby tam odjel z trucu, potka tam lidi, kteri berou, a mezi nimi jiste i ty, co uz sami chteji prestat a bude mit zkusenosti s lecbou, ktere se mu budou hodit mozna pozdeji, az sam pochopi, ze mu drogy nic nedavaji, jen berou (holt nekdo to ale pochopi az s nastupem toxicke psychozy nebo az ve 40).
Mozna bych mu i rekla, ze se bojim o ty male deti, protoze jako velky bracha jim jde ve vsem vzorem. Zazila jsem i 16 - lety decka, ktery sly do sebe, kdyz si uvedomily, ze svym branim ohrozuji mladsi sourozence, ktere mely radi.
Drzim palce a mimochodem nepochybuju, ze mas kluka rada, i on asi nebude marny, kdyz ma treba rad mladsi decka, drzim palce…
Jeste me napada, ze nekdy pomuze decku zaridit nejaky pobyt v zahranici - nejaky kurz, brigadu, pobyt u pribuznych - kdyz aspon na par mesicu vypadne a vycisti si hlavu ![]()
@Anonymní píše:
@Gina108 nikde jsem přeci nepsala, že ho mám ráda jako vlastního. To ani nejde. Ano nedůvěřuji mu, to nepopírám. X krát zklamal, x krát lhal. Chtěla bych mu důvěřovat, ale nejde to. Přijde o přátele, flákání se po nocích Bůh ví kde, bude pod dozorem.To je to proč nechce k nám a ani žít u své matky.
Nepotřebuji si na nic hrát, to fakt ne.
Milovat a mít rád je obrovský rozdíl
Tak teda nevím, ale pokud mi bude dítě v jednom kuse lhát, tak mu určitě nebudu důvěřovat, i když bude můj vlastní, to už bych byla spíš blbá ne
Samozřejmě zkusit a věřit, že tentokrát to dobře dopadne, ale že bych pak za všech okolností dělala, že se nic neděje, i když se tři dny neukáže, no nevim.
Zakladatelko, pořád jsem nepochopila, jestli si teda vybral ústav?? ![]()
@ireeenka to jsem nepochopila ani já. Nechce ani jednu možnost. Asi mu nedochází, že jsou Bohužel jen tyto dvě možnosti. V pondělí jdeme na soc. když nedorazí, nikdo se s ním bavit nebude a jde do ústavu.
Tak nic- nebude nás přeci poslouchat jak malej fakan.Chce žít sám a my to musíme pochopit.