Nevím, co se svou dcerou

Anonymní
14.10.19 10:57

Nevím co se svou dcerou

Dobrý den,
Ja se tak stydím, že prosím o anonymitu.
Naší malé jsou 2 roky a 1 měsíc. A já zažívám peklo. Absolutně jí nezvládám a nevím co s ní.
Neustále řve a nebo knoura. Když má svůj zachvat, tak jí odnesu do pokoje, zavřu za ní dveře, sednu si v kuchyni a už jen rezignovaně koukám do zdi. Ten záchvat má i 6×denne.
Už s ní nechci chodit ani mezi lidi, stydím se za to, jak se chová. Na hřišti je absolutně neukáznena, neposlechne, leze kam nemá, utíká mi…
Je vybíravá v jídle a nechce přes den spát.
Zkazí nám každý výlet. Všude scény, teď už zkouší i to, že mě plácne nebo začne tahat za vlasy, za to jí dám na zadek a stejně je to k ničemu. Minulý měsíc jsem jí vzala k fotografce a už to asi nikdy neudělám. Ječela tam jak prastena, kopala, válela se po zemi.
Babičky nefungujou, hlídání není.
To jsem si myslela, že jsem důsledná matka a jsem absolutně ztracená a nezvládám jí. Nejlíp mi je když večer usne.
Existuje rada?

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
2022
14.10.19 11:05

Z miminka se stává lidská bytost, která má své potřeby a dokáže se ozvat, pokud nejsou naplněny. Zatím nemá kapacitu na to, dát ti to vědět jinak, než že se začne vztekat a potrvá to ještě hodně dlouho, než se to naučí. Často to nezvládají ani dospělý, natož dvouleté dítě. Určitě ji v té chvíli nepomůže, když ji dáš na zadek nebo zavres v pokoji. Toto období je pro rodiče náročné a je důležité ho hlavně přežít.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
20583
14.10.19 11:06

To je to obdobi vzdoru kolem 2 let. Syn byl taky na ránu :lol: ne ge by se teda několikrát denne vztekal a dělal scény. Venku byl většinou hodnej, ale měl takové zkraty, jakože nechtěl chodit za ruku, utíkal mi do silnice, v kočáru nechtěl sedět, jídlo bylo peklo. Časem to přešlo, teď jsou mu 4 a je milionovej :) moc vychytávek nemám, chtělo to pevné nervy, nedat najevo ze mě tím vytáčí, to ho to pak bavilo ještě víc a na utíkání venku sem mu koupila batůžek s vodítkem, on byl nadšený ze je jako pejsek a já nehodlala riskovat ze ho někde srazí auto. Jo a neoplacet násilí násilím. Když placne tak vysvětlit ze se to nedělá, když placne ona a pak ty ji, tak ji to bude připadat ze je to normlani někoho mlátit.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3862
14.10.19 11:09

Prosím tě… Je to dítě a tohle tohle většina dětí v jejím věku dělá. Prožívá období vzdoru a zkouší, co si může dovolit.
Myslím, že podobné pocity občas zažívá každý rodič. Zvlášť když babičky nefungují a maminka je s dítkem pořád, nastává trochu ponorka pro všechny - i to dítě.
Rada: Vydržet :mrgreen: - vím, zní to děsně, nastavit pevné hranice a z těch neslevit. A také hodně pomáhá „blbým“ situacím předcházet - u nás záchvaty nastávají, když je hlad, přetažení a pod. Někdy už dopředu tuším, že nějaká situace vyvolá scénu a tak se ní snažím předejít, vyhnout, zamluvit situaci - odvést pozornost.
Také se kolikrát těším jak malá, že děcka zalehly a mám klid pro sebe. Za to se stydět nemusíš :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
6140
14.10.19 11:10

To je to období vzdoru, syn to měl ve 3 letech a to jsem se styděla i kamkoliv jít. V obchodě když nedostal co chtěl, lehl si na zem a začal ječet, kopat nohama a jednou zkusil i to ze by si bouchl hlavou o podlahu. Doma to bylo to stejné. Je důležité to hlavně zvládnout psychicky, ono to přejde :D

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
5732
14.10.19 11:17

Asi tě překvapím, ale to co ty zažívá s dvouleťákem každá druhá maminka, je to normální. A řezat takto malé dítě považuji za úlet. To dítě to nechápe. Je to pro něj, jako kdyby tebe někdo koho máš ráda z ničeho nic proplesknul. Jí to nevysvětlíš mlácením, pouze si oreaguješ vlastní emoce. Na to si ale pořiď boxovací pytel. Já mám dvě postižené děti a mladšího takové ámoky chytají běžně, jsou mu 4 roky a ven s ním chodíme. A jet s nimi k moři vlakama 15 hodin, to je teprve mazec. Takže se hoď do klidu a vybodni se na to, jak se na to kdo na písku dívá.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
14.10.19 11:45

Proboha!!! Já jí neřežu, v životě jsem jí neublížila! Psala jsem, že když mě začala tahat za vlasy, plácla jsem jí po zadku

  • Citovat
  • Nahlásit
20583
14.10.19 11:56
@Anonymní píše:
Proboha!!! Já jí neřežu, v životě jsem jí neublížila! Psala jsem, že když mě začala tahat za vlasy, plácla jsem jí po zadku

To je myšleno na to plácnutí, tím ničemu nepomůžeš. Jenom si zklidníš nervy, ale dítě to nechápe a myslí si pak ze někoho plácat je normální a bude tě plácat taky, protože se to učí od tebe. Takže se pak nemůžeš divit, že tě dítě občas placne, když to vidí u tebe, oni kopírují naše chování.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
5732
14.10.19 11:59
@Kriss Tina píše:
To je myšleno na to plácnutí, tím ničemu nepomůžeš. Jenom si zklidníš nervy, ale dítě to nechápe a myslí si pak ze někoho plácat je normální a bude tě plácat taky, protože se to učí od tebe. Takže se pak nemůžeš divit, že tě dítě občas placne, když to vidí u tebe, oni kopírují naše chování.

Ano, nebylo to myšleno, že zakladatelka bije dítě až z něj stříká krev. Bylo tím myšleno to plácání.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
16.10.19 00:26
@Anonymní píše:
Dobrý den,
Ja se tak stydím, že prosím o anonymitu.
Naší malé jsou 2 roky a 1 měsíc. A já zažívám peklo. Absolutně jí nezvládám a nevím co s ní.
Neustále řve a nebo knoura. Když má svůj zachvat, tak jí odnesu do pokoje, zavřu za ní dveře, sednu si v kuchyni a už jen rezignovaně koukám do zdi. Ten záchvat má i 6×denne.
Už s ní nechci chodit ani mezi lidi, stydím se za to, jak se chová. Na hřišti je absolutně neukáznena, neposlechne, leze kam nemá, utíká mi…
Je vybíravá v jídle a nechce přes den spát.
Zkazí nám každý výlet. Všude scény, teď už zkouší i to, že mě plácne nebo začne tahat za vlasy, za to jí dám na zadek a stejně je to k ničemu. Minulý měsíc jsem jí vzala k fotografce a už to asi nikdy neudělám. Ječela tam jak prastena, kopala, válela se po zemi.
Babičky nefungujou, hlídání není.
To jsem si myslela, že jsem důsledná matka a jsem absolutně ztracená a nezvládám jí. Nejlíp mi je když večer usne.
Existuje rada?

Je to obdobi vzdoru. To ze ji zavres do pokoje, tim nic nevyresim. Zkus se ji vic venovat, vic si spolu hrat, kreslit, cist knizky, najit neco, co ji bavi. Mam dceru 23 mesicu a je jak ta tvoje, uplne pres kopirak.

  • Citovat
  • Nahlásit
22.10.19 10:10

V případě Vaší dcery může jít o sociální nezralost. Znám to velmi dobře pracovně (pracovník rané péče) i soukromě - syn byl také velmi dráždivý, uplakaný, věčně nespokojený…všude ostuda…Lze to podpořit nastimulováním sociálního vývoje, podpořit komunikaci a tím zmírníte frustraci z nepochopení jejích potřeb. Je několik prostředků, jak toho dosáhnout. Dále podpora sdílení a radostnosti, naučit zorientovat se v emocích a tím i dáte možnost s nimi pracovat a eliminovat problémové chování…konkrétně se klidně ptejte do soukroumé zprávy. Lucka

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat