Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Vím, že ti to moc nepomůže a že se to lehko říká… Ale tvůj syn se rozhodne daleko lépe smíří s tím, že nebude mít v životě sourozence, než s tím, že mu máma zemře proto, že by ho pro něj chtěla za každou cenu. Manžel tě určitě neopustí jen kvůli tomu, že nemůžeš mít druhé dítě
je to na houby, jsi mlaďounká, ale na druhou stranu máš štěstí, že se na to přišlo včas. ![]()
Ahoj.
Chápu, že je to pro tebe těžké a dokážu si představit tvoje pocity.
Pokud to už teď lékaři řekli, že by to udělali takto a že není jiná cesta, tak by bylo asi dobre to podstoupit. Kvůli tomu, abys byla zdravá.
Máte syna, to je skvělá zpráva. Třeba se časem změní váš názor na adopci. Žena stále budeš. Nikdo nic nepozná, jen když ty sama budeš chtít. Popřípadě pak můžeš vyhledat psychologa, kdybys cítila potřebu odborníka.
Důležitý je, aby ten váš malý brouček měl zdravou maminku.
Přeji hodně sil 🌸
Napíšu to tvrdě, ale ty se soustřeď hlavně na to, aby ses uzdravila. Jedno dítě máš, kolik žen by bylo šťastných aspoň za to. A nemožnost mít druhé dìtě je proti tomu, co by se všechno mohlo stát jen špatná známka z tělocviku, to mi věř ![]()
Příspěvek upraven 05.05.21 v 09:29
To je mi líto
Zkus si říct, že je super, že máš aspoň to jedno dítě a potřebuješ být i kvůli němu zdravá. Moc držím palce, ať to všechno proběhne hladce. ![]()
Tvůj chlapeček potřebuje hlavně maminku. Myslím, že nemít sourozence je daleko přijatelnější situace, než nemít rodiče. Vim, že se to lehko říká, ale buď ráda alespoň za jedno dítě, ono kdyby jste s prvním čekali, nemusela jsi mít ani to.
Hele je to blbé, ale teď musíš myslet především na sebe. Máš dítě a to potřebuje živou a zdravou mámu, tak mysli především na něj, ne na nějaké neexistující dítě. Muž tě přece neopustí kvůli tomu, že jsi nemocná, kdyby Jo, tak to stejně není partner pro život.
Pokud bych měla na výběr jedno dítě a život nebo sourozence pro dítě a nemoc
s nejistým koncem, volím variantu A. Ale je to těžké v 26 letech.
Jak rikaji holky, bud rada ze jsi dite neodkladala a mate jedno zdrave. Ja mam dalsi radu, pokud nechces aby o tom nekdo vedel, dobre zvaz, komu to reknes. Malo kdo vydrzi drzet pusu, rekne to treba aspon jedne osobe a te rekne at si to necha pro sebe. Ta udela to same a uz to jede. Osobni zkusenost. Muzes rict, ze jsi sla na operaci slepaku.
Drzim palce at jsi v poradku!
Teda to je strašlivý…
Buď ráda, že se to dá vyléčit… Soustřeď se teď hlavně na sebe!! Časem třeba najdete jinou možnost, jak mi dítě ![]()
Zkus se na to dívat z druhé strany, už nikdy pak nebudeš muset řešit menstruaci. Chápu že tě to vzalo, ale jedno dítě už máš, a bohužel jiná možnost než operace není. Pořád budeš ženská, i když nebudeš mít dělohu. ![]()
Musí to být pro tebe moc těžké. Máš jedno dítě, tak se soustřeď na to, aby mělo zdravou maminku.
Chápu ale, že to musí bolet. Manžel tě kvůli tomu určitě neopustí, vždyť máte syna. Buď statečná. ![]()
Hlavní je být zdravá. tvuj syn potřebuje maminku. Sourozence nepotřebuje.
Syn potřebuje hlavně zdravou a živou mámu. Na to mysli. Je to teď těžký, ale buď ráda, že se na to přišlo včas. Dej se do kupy.. Syn netuší, jaké je to mít sourozence, chybět mu nebude. Chlap tě může opustit kdykoliv, ale tenhle ti dává dle tvého vyjádřeni oporu, tak to ber takto.. Přeci i on ví, proč se to děje.. Drž se ![]()
Zdraví je to jediné, co teď fakt potřebuješ
zbytek zkus hodit za hlavu..
Ahoj, a predne moc drzim palce, aby jsi byla zdrava. Zdrava zena, partnerka, maminka.
Chci Ti ale rict, ze svym zpusobem chapu. Po porode prvniho ditete zjistili, ze dite po mne zdedilo neznamou nemoc, ktera se u me povazovala za neco jineho. Bohuzel u ditete jsou projevy vaznejsi. Nedokazi nemoc pojmenovat, lecit a ani geneticky podchytit. Druhe dite si mit netroufam, takze chapu, jak Ti je. Vycitek mam spoustu a smutku, ze ditko bude jedinackem tez ![]()
Ahoj,
je mi hrozně, přijdu si jako bych po operaci už nebyla žena.. Nemůžu mít další dítě i když vím, že oba s manželem bychom chtěli.. Manžel je sice úžasnej, ale i tak se bojím, aby mě jednou neopustil
Syna moc miluji, věnuji mu veškerou energii, kterou má a zároveň je mi líto, že nikdy nezažije sourozence..
O adopci neuvažujeme ani nechceme..
prosím anonymně, je to pro mě velmi citlivé a kromě manžela o tom zatím nikdo neví.
Je mi 26 a mám zdravého ročního syna, u kterého byl porod dost komplikovaný a dostávala jsem se z něj dost dlouho. Teď už jsem neměla žádné větší problémy a tak jsme s manželem začali přemýšlet o druhém. Objednala jsem se na gyndu, abych věděla, že mi v otěhotnění nic nebrání a mohla jsem vysadit antikoncepci. A nastal šok.. Dr. mi v děloze našla „myom“, který se po podrobnějších vyšetřeních potvrdil jako zhoubný nádor. Nemphla jsem tomu uvěřit.. Vždyť kromě občasné mírné bolesti břicha mi nic nebylo.. Jak gynekoložka, tak i odborní lékaři doporučují odstranit nádor a rovnou s ním i celou dělohu.. Ve 26?
Vůbec nevím, jak se s tím srovnat, každou noc brečím..