Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Ahoj,
od pátku se přemlouvám, abych zašla za partnerovou maminkou do nemocnice. Je po náročné operaci a celkově na tom zdravotně není nejlépe. Ráda bych ji zašla navštívit, jenže je ve mně nějaký blok a mám strach, že nemocnici psychicky zase nedám. Když se jedná o mně, mám jít třeba na nějaký zákrok nebo když jsem sama byla na operaci, to mi problém nedělá, nejsem z toho vystresovaná, prostě vše je v normálu. Jenže když jdu navštívit někoho, nedopadá to dobře. Třeba cca rok zpátky, jsem musela hned odejít při dozvědění diagnostiky a pohledu na daného člověka, řekla jsem jen pár slov a už jsem na sobě cítila, jak se dostávám do nějakého stavu, kdy se nedokážu ovládat, rozklepu se a většinou to skončí slabostí a zvracením. To jsem to na sobě alespoň včas poznala a stihla odejít ven z nemocnice, ale několikrát jsem byla ráda, že poblíž daného nemocničního pokoje byly toalety. Jednou za mnou dokonce přišla sestřička z nemocnice a dala mi Diazepam (oblbovák na utlumení), abych byla schopná se zvednout a odejít.
Stává se to také někomu? Jak mám takovouto situaci řešit? Bylo by slušné za přítelovou maminkou zajít, ráda bych ji ještě viděla, jenže se tam nechci za poblít nebo hned po pozdravu utéct. Říkala jsem si, že bych možná mohla nějakou sestřičku poprosit o ten Diazepam, jenže nevím, zda po něm mohu řídit. Nebo budu lepší se na tu návštěvu vykašlat?
Budu ráda za každou radu či názor.
Já po Diazepamu usínám. Je to strašný oblbovák, takže po něm určitě neřiď.
Co kdyby do nemocnice šel partner sám vysvětlil ji tvůj problém s nemocnicemi a s jeho maminkou jste se spojily třeba přes Skype.
@Doe_Jane Jsme asi rozhodnutá, že tam zajdu, ale nerada bych, aby to dopadlo zase jako vždycky…
@fia80 Děkuji za nápad, taky je to možnost. Raději bych ji viděla osobně, ale když v nemocnici nevydržím, tak to pak zkusím aspoň přes skype.
@novomamča Tak si ten diazepam sežeň předem u obvoďačky a jdi s přítele, ten pak může řídit, ne ![]()
zajdi za svým praktickým lékařem, ať ti něco napíše. ono tě to uklidní a návštěvu zvládneš. toho, že bys dostala „návykové svinstvo“, se neboj, za jednou nebo za dvakrát si žádnou závislost neuděláš.
@novomamča Nezvracim, ale taky mi návštěvy v nemocnicích nedělají vůbec dobře, i když na mě to není vidět. Co zkusit poprosit doktorku o nějaký prášek na uklidnění a sehnat si odvoz? Možná by se našel i nějaký jiný lék na uklidnění, po kterém se řídit může.
Diazepam je zbytečný, co takový Lexaurin? Obvodní by ti ho mohla pro tyhle případy napsat.
@novomamča Upřímně, návštěvy nemocnic nedělají dobře nikomu. Nikdo tam nechodí rád, ale většinou se kvůli blízkému člověku překoná. Zkus si představit sebe, kdybys tam ležela a nikdo nepřišel, protože „jim to nedělá dobře“.
Pokud máš takové fyzické projevy stresu, zkus si nechat předepsat ten lexaurin. Mohla by ses s nějakou kamarádkou začít „otužovat“ a sem tam vyrazit do špitálu jen tak. Ale pokud ti nevadí, když tam potřebuješ, že mají pomoci tobě a vadí ti jen chodit někoho navštěvovat, těžko říct, jestli by to pak pomohlo. ![]()
Taky to nemám ráda, ale já tam trpím i když tam mám jít sama, jediné oddělení kde mi bylo fajn byla porodnice, ale třeba když jsem tam chodila na ozvy tak jsem taky trpěla, ale porod a pobyt v pohodě.
Když ležela v nemocnici babička po mrtvici, taky jsem trpěla, ale vždy jsem zašla na 30-60 minut, babička pookřála a já to prostě překonala, když jsem vezla těhotná manžela se zraněným kolenem a musela s ním hodinu sedět v čekárně, jít na rentgen apod málem jsem se tam zbláznila - mě prostě vadí ten smrad dezinfekce a prostě vidíš ty nápisy a hned si představím konkrétní nemoci a je mi zle. Ale prostě jsou situace kdy je to potřeba tak se hold překonat - ale já vím že to mám od dětství kdy jsem musela být v nemocnici přes měsíc od té doby to nesnáším..