Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Ano, u obou těhotenství jsem tak nějak tušila, co čekám. Asi nějaký šestý smysl
Nicméně u obou jsem si to nechala potvrdit doktorem.
U obou děti jsem si byla od prvního screeningu jistá pohlavím, u obou to vyšlo
Druhé jsme si chtěli nechat tajemství až do porodu, ale ja se nakonec někdy po tricatem tydnu rozhodla si to nechat říct, čistě z praktického důvodu, chtěla jsem vědět jestli mám prát po dceři veškerou vybavicku nebo jen ty neutrální kousky
Tak se mi potvrdil kluk, i když jsem o tom byla vnitřně přesvědčena a vůbec nelituju toho ze jsem si to nechala říct. Překvapeni na sále muže byt fajn ale možná zbytečně preceňované ![]()
Ja jsme od začátku měla tušení, že je to kluk. Vůbec jsem si nedokázala pr dostavit, že bych v břiše měla kluka. Očividně to, ale bylo spíš tím, že jsem si to přála, protože v 21 TT potvrzena holka. No ale ještě 19 týdnů před námi, tak třeba se ještě něco změní 😁
@Anonymní píše:
Ja jsme od začátku měla tušení, že je to kluk. Vůbec jsem si nedokázala pr dostavit, že bych v břiše měla kluka. Očividně to, ale bylo spíš tím, že jsem si to přála, protože v 21 TT potvrzena holka. No ale ještě 19 týdnů před námi, tak třeba se ještě něco změní 😁
Teda neuměla jsem si představit, že by to byla holka ![]()
My jsme si nenechali říct u prvního syna. Bylo to fajn. Tušení jsem neměla žádné. Vzhledem k tomu, že kolem jeho narození byly komplikace, tak mi bylo v první chvíli fuk, jestli je to kluk nebo holka, protože jsem se modlila, ať je v pořádku.
Já jsem byla přesvědčená, že čekám kluka a mám taky dvě holky.
Myslím, že člověk pozná tak pendrek, podle nějakých chutí to platí možná u někoho. Já jsem první holku oslovovala normálně Šimone, protože na ultrazvuku nebylo nic vidět. No a u porodu překvapení 😁
Ja na miminko cekala radu let. Tehotenstvi by pry bylo zazrak. No ale jako skoro kazda zena jsem po miminku touzila, v duchu smlouvala s bohem, andelem, dablem a buhvicimjeste. Automaticky jsem smlouvala o holcicce. Na utz ve dvanactem tydnu jsem se do ordinace vracela trikrat (doktor nevidel nosni kustku). Pohlavi vedel a slibil, ze mi ho rekne pri odchodu. Ja i moje kamaradka, co tam byla se mnou, jsme jasne videly „kulky“. (ted je jasne, ze tam jeste zadne byt nemohly a ja koukala na kdovico). Nicmene celou dobu, co jsem sedela v cekarne jsem z toho byla poradne vedle. Jednak jsem kluka vubec necekala, a pak jsem si musela priznat, ze jsem zklamana. Snazila jsem sama sebe presvedcit, ze me tehotenstvi je zazrak zazraku, a ze mam byt rada za zdrave dite…ale ten smutek a prekvapeni tam proste bylo. Pri odchodu mi doktor potvrdil holcicku a ja mela najednou pocit, ze teprve ted mluvi o mem diteti v mem brisku.
@Anonymní píše:
Dobré dopoledne! Čekáme miminko a tentokrát jsme se rozhodli, že si pohlaví nenecháme říct.
Nicméně stejně mám nějaké tušení, že to bude chlapeček a jsem na to tak nějak nastavená.Maminky, jak jste to měly vy? Měly jste tušení? Potvrdilo se?
Děkuji a prosím anonym; těhotenství jsme ještě spoustě lidí neoznámili.
Pokud ne, jak jste reagovaly?
A hlavně: jaký je to pocit, když zjistíte po porodu pohlaví?
Bylo mi to jedno i po porodu. Hlavně, že je konečně venku. A taky ať ji nikam neodnášejí a dají nám pokoj…
U prvního těhotenství jsem od začátku tvrdila, že to bude kluk a byl to kluk. U druhého zase, že to bude holka a byla to holka.
V prvním těhotenství jsem byla přesvědčená že to bude kluk no a byla to holčička. Nyní u druhého jsem podle chutí, které jsou u mě stejné jako v prvním těhotenství předpokládala že to bude zase holčička a čekáme holčičku.
Já bych to do porodu nevydržela a ani bych nechtěla.