Nezvládám děti

Anonymní
11.3.21 21:33

Nezvládám děti

Vůbec jsem si neměla pořizovat děti. :zed: Nečekala jsem, že to bude život na růžovém obláčku, ale to, co se děje, to je pro mě nesnesitelné. Den co den jen jekot, řvaní, nepořádek. :zed: Od rána do večera, co neřeknu dvacetkrát a nakonec neudělám sama, není. Jedu jak tryskomyš a ani náznakem to není vidět. Máme 4 letou a 2 letého. Snažím se, aby měli rozmanitý program, mají kopec zajímavých hraček, věnuju se jim, venku si hrajeme, doma vyrábíme, pečeme, hraji si s nimi, ale není činnost, která by aspoň chvíli měla úspěch a měli jsme z toho všichni radost. Fakt úplně u všeho musí v první moment přilítnout starší, vytrhnout mladšímu něco z ruky, začít dělat dusno a rozjede se scéna. Případně mladší ječí už preventivně, klidně třeba celou dobu venku. :zed: Ještě jsem nezažila, že bychom si hráli - na obchod, se stavebnicí, s domkem, cokoliv a bylo by to v pohodě. Akčnější zábavy typu fotbal, překážková dráha, venku nějaké hry, taky schválně bojkotuje. Když je nechám bez dohledu, ať se tedy zabaví, skončí to vždycky do minuty řvaním, začnou se něčím mlátit, ničí věci, případně se na mě jen věší, ať jim pustím pohádku. Už jsem na prášku proti bolení hlavy denně. To přece není normální. Když vidím známé taky s normálními dětmi, žádnými panenkami v koutě, stačí s dětmi něco naplánovat, nadchnou se a je po škorpení. U nás je prostě bojkot všeho. U každého úkonu starší přidá pět tisíc přihlouplých poskoků, zvuků, šaškařin…nejradši bych je vystřelila na měsíc. Nevím jak z toho ven. Že je někdo párkrát do roka pohlídá mi nepomůže. Vrátila jsem se na částečný úvazek do práce, ale teď je samozřejmě Covid, takže to všichni látáme jak se dá, je to ještě horší. Já jsem ty děti aspoň striktně, řeči neřeči, utahala a večer dobře usínaly. Teď jim manžel během mé práce pustí pohádku a dovolí cokoliv, protože se s nimi přece nebude nervovat a mě pak skáčou po hlavě o to víc. Jak zvládáte takové děti? Nemáte nějaký fígl, jak je něco bude bavit a nebudou si u toho jen dělat naschvály a řvát? Klidně ať se válí v bahně, ale proboha, ať už neřvou, nevím, jak se nad to mám povznést a říct si, že jsou to jen děti, prostě mi to nejde. 8o

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
1126
11.3.21 21:40

Jako kdyby si psala o mých dětech, dva kluci 4 a 2 roky. Když už je něco zabaví tak to trvá tak deset minut, než se i toho začnou hádat a naschvál se provokovat.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
75759
11.3.21 21:42

Přestaň se jim přehnaně věnovat, ať se postupně učí zabavit se sami.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2004
11.3.21 21:49

Hodně spoléhám na jaro a léto, že se to zlepší. Děti 1,5 a 2,5, jsem na ně sama a odřízlá od svých rodičů, ke kterým jsme ještě donedávna chodili na hodinu a půl odpoledne. Je to náročný, ale mohlo by být ještě hůř a já jsem v podstatě každý den ráda za to, že mi zatím nic není a jsem schopná se o ně starat. Dětem teď zemřeli ve 14 dnech oba pradědečci na Covid (tedy jeden z toho můj děda) a věřte, že jsem teď sakra ráda, že mám ty děti dvě, když vidím, jak je důležité, že moje mamka na to není sama a má sourozence a vzájemně se podporují.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
11.3.21 21:55

Vydrž ještě pár měsíců, bude líp. Respektive do doby, kdy to mladší bude už trochu rozumnější a starší ho konečně bude brát jako parťáka a ne jako soupeře. No a samozřejmě to chce nenadržovat mladšímu, spíš naopak. U nás se to začlo lámat po tom druhém roce. Ale mám kombinaci kluk holka přesně dva roky a holky jsou holt šikovnější dřív. Jo a máme luxus pracovny, kde se na práci zamknu, když hlídá muž a děti dovnitř nevpouštím. klidně si dám i špunty do uší. Muž má telefon, tak v případě nouze mi může napsat SMS. Ono je to sejří, když tě vidí doma a že děláš něco jiného, než se jim věnovat. Chce to co nejvíc sejít z očí. Když je nejhůř už párkrát jsem se byla na hoďku projít s tím, že s takovýma zlobivýma dětma nebudu (samozřejmě někdo musí hlídat) a pak se o mně vždycky pár dnů bojí a je to víc v klidu. Naučit děti, že mamka potřebuje taky prostor je holt masakr, zvlášť když je na to nepřipravuješ hned od začátku.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
6638
11.3.21 21:57
@Anonymní píše:
Vůbec jsem si neměla pořizovat děti. :zed: Nečekala jsem, že to bude život na růžovém obláčku, ale to, co se děje, to je pro mě nesnesitelné. Den co den jen jekot, řvaní, nepořádek. :zed: Od rána do večera, co neřeknu dvacetkrát a nakonec neudělám sama, není. Jedu jak tryskomyš a ani náznakem to není vidět. Máme 4 letou a 2 letého. Snažím se, aby měli rozmanitý program, mají kopec zajímavých hraček, věnuju se jim, venku si hrajeme, doma vyrábíme, pečeme, hraji si s nimi, ale není činnost, která by aspoň chvíli měla úspěch a měli jsme z toho všichni radost. Fakt úplně u všeho musí v první moment přilítnout starší, vytrhnout mladšímu něco z ruky, začít dělat dusno a rozjede se scéna. Případně mladší ječí už preventivně, klidně třeba celou dobu venku. :zed: Ještě jsem nezažila, že bychom si hráli - na obchod, se stavebnicí, s domkem, cokoliv a bylo by to v pohodě. Akčnější zábavy typu fotbal, překážková dráha, venku nějaké hry, taky schválně bojkotuje. Když je nechám bez dohledu, ať se tedy zabaví, skončí to vždycky do minuty řvaním, začnou se něčím mlátit, ničí věci, případně se na mě jen věší, ať jim pustím pohádku. Už jsem na prášku proti bolení hlavy denně. To přece není normální. Když vidím známé taky s normálními dětmi, žádnými panenkami v koutě, stačí s dětmi něco naplánovat, nadchnou se a je po škorpení. U nás je prostě bojkot všeho. U každého úkonu starší přidá pět tisíc přihlouplých poskoků, zvuků, šaškařin…nejradši bych je vystřelila na měsíc. Nevím jak z toho ven. Že je někdo párkrát do roka pohlídá mi nepomůže. Vrátila jsem se na částečný úvazek do práce, ale teď je samozřejmě Covid, takže to všichni látáme jak se dá, je to ještě horší. Já jsem ty děti aspoň striktně, řeči neřeči, utahala a večer dobře usínaly. Teď jim manžel během mé práce pustí pohádku a dovolí cokoliv, protože se s nimi přece nebude nervovat a mě pak skáčou po hlavě o to víc. Jak zvládáte takové děti? Nemáte nějaký fígl, jak je něco bude bavit a nebudou si u toho jen dělat naschvály a řvát? Klidně ať se válí v bahně, ale proboha, ať už neřvou, nevím, jak se nad to mám povznést a říct si, že jsou to jen děti, prostě mi to nejde. 8o

Napadá mě, jestli nutně musíš chodit do práce na půl úvazek? Nešlo by to zkrátit nebo zatím úplně zrušit? Aspoň dokud se neotevrou školky. Na prášky jsi, protože jsi v nervu ze všeho, nic podle sebe nestíháš, musíš ještě pracovat, domácnost, děti…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2293
11.3.21 21:59

Tenhle menší věk je na tohle horší a pokud si spolu ještě nějak moc nesedí povahově a hádají se je to o to horší. Jediné co ti můžu říct, že jak rostou je to lepší. Dřív jsem z nich byla taky úplně v háji, ale i přes ty šílené nervy jsem nastavila nějaká pravidla a hranice a teď už je to opravdu mnohem lepší (věk 9 a 6). Takže jen vydržet. Teď mám zas trochu obavy z puberty, jestli nastavená pravidla vydrží nebo to bude zase boj…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2030
11.3.21 22:02

Zacala bych u manzela. On pusti pohadky, aby se nemusel venovat? Jestli se ma o ne v tu dobu, co pracujete, starat on, tak se jim bude plne venovat a nejlepe s nimi zmizi ven, aby byl fakt klid na praci. Neporadek jsem dost eliminovala tim, ze travime maximum casu venku(v tomto pocasi 4-5hod.), kde se vyblbnou a vylitaji. Pohadky se pousteji pravidelne v urcity cas a nikdy jindy, takze je vubec nenapadne po me je chtit v jiny cas. Posilam starsiho, at si jde hrat sam do pokoje a mladsi si hraje jinde, protoze jinak je hned rev-presne jak pisete.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
11.3.21 22:02

Taky hodně pomohlo, když jsem staršího udělala spoluzodpovědným za výchovu mladší. Dlouho ji třeba trvalo naučit se chodit na nočník, už jsem těch počůraných věcí měla plný gatě. Takže když se povedlo do nočníku, byla odměna pro oba, za bobka dokonce kinder vajíčko a na nočník ji naučil v zásadě brácha. Vtipní jsou teďka, když pouští malá vodu v koupelně a než stihnu zareagovat už na ní ječí brácha, ať šetří vodou, že teče zbytečně do kanálu :lol: Jo a není jim ještě ani 4,5 a 2,5 takže tak.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
901
11.3.21 22:06

Zkus trávit chvíli čas jen se starším. Podle popisu mi přijde, že možná žárlí na mladšího a vyžaduje pozornost. Za zkoušku nic nedáš.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3565
11.3.21 22:07

Dlouho jsem nečetla tak hnusnou větu " vůbec jsem si neměla pořizovat děti " :poblion: Že ti není stydno, každá máma toho má občas až nad hlavu, ale říct tohle?? Dej to za pár let dětem přečíst, možná ti dojde, jak jsi byla hloupa. Zahlcuješ je aktivitami a přitom musíš pracovat? Možná jim jenom chybí milující máma.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2293
11.3.21 22:23

@JOHNDENVER a já zas miluju tyhle moralistické řeči. Každý to má jinak, nevíš co prožívá, nevíš co se jí honí hlavou, jak moc je v háji… Jak se říká, projdi několik mil v mých botách a pak mě suď. Prostě nejsou všechny ženy „maminkovské“ typy a dopředu se na to připravit moc nejde. Kolik věcí si uvědomíš až už se dějí a nejdou vzít zpět. Proč se musí žena věnovat jen dětem. Třeba jí ta práce právě drží nad vodou. Třeba ji potřebují k vůli financím. Tady by se měl spíš zapojit víc otec dětí a ne tady odsoudit mámu, která toho má kolem dětí plné kecky.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
5936
11.3.21 22:26

Tohle se děje všude kde mají děti s malým věkovým rozdílem, v prvních letech jen řev, chaos a vyřízená matka.. Za 5let to bude lepší.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1678
11.3.21 23:08

Když ty pracuješ, chtěla bych, aby s nima šel manžel ven. Děti po koukání na obrazovku jsou dost peklo… Teda u nás.

Když jsi s detma, snažila bych se jednak být co nejvíc nad věcí a něco ignorovala (poskoky a kaspareni jsou u čtyřletého normální, ne?) a něco se sice snažila řešit, ale s vědomím, že teď to asi moc nepomůže, že je to investice do budoucna (že všechno říkáš dvacetkrát, že se rvou…). Když nebudeš moct, zavři se na dvacet minut někam (jim holt pusť pohádku) a dělej něco dobrého.

A nesnažila bych se je furt organizovat, zjevně to nepomáhá, ne? Přinejmenším venku…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
5172
11.3.21 23:12

U nás dost podobné, sousedi chtěli kvůli řevu od nás z bytu volat policii :nevim: 8o Mám kluky 5 a 3 a starší je od miminka extrémně uřvaný (tj. nebrečí, ale řve, kvůli blbostem typu nemůžu teď hned v únoru koupit dětské černé brýle - záchvat na hodinu…). A mladší je na staršího zas alergický, takže taky často brečí.

Pomáhá:

  1. Jít ven na dlooouho. Venku se většinou zabavíme.
  2. Pohádky jednomu a něco dělat s druhým a pak to prostřídat
  3. Každý den mám hodinu polední klid, kdy já spím, mladší je v postýlce (někdy usne někdy ne) a starší si hraje sám v pokojíčku. Bez toho by mě odvezli do blazince.
  4. ano, nechávám je klidně válet v bahně, hlavně že se zabaví. Zrovna tenhle týden váleli sudy hned po dešti a moc si to užili.

Pro úplnost dodávám že oba miluju a mateřskou si většinu doby užívám, ale jsou chvíle, kdy bych nejraději opustila byt.

Příspěvek upraven 11.03.21 v 23:27

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat