Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Zakladatelko..jestli jsem se něco naučila od sveho syna (3,5 autista) je ze všechny děti musí mít pevnou ruku nad sebou a řád..to jest stát si pevně za svým a nepolevit..neucukavat..a mít svůj režim. Mala ma svoje období vzdoru a je to 3 léta puberta. Jestliže nevite jak na ni tak psycholog pomůže. Pres 2 měsíce jsem byla ve školce se synem a takový raubir co vy popisujete je jediný chlapeček…důvod? Vychovává ho babička která už ale nemá pevnou ruku a autoritu.
@Molinka a zakladatelko, nebudu vám říkat, co máte nebo nemáte říkat svým dětem, ale jen uvedu svůj příběh k zamyšlení. Rodiče mi toto říkali taky, kolem těch tří let, když jsem něco provedla. A zhruba do svých 30 let jsem nebyla schopna skoro navázat hlubší kontakt s lidmi, protože jsem měla v hlavě toto - když se nebudu chovat jako hodná holka, nebudu dělat co po mě lidi chtějí, tak mě nikdo nebude mít rád. Trvalo mi několik terapií, než jsem se z toho dostala.
Mám podobně starého syna a taky někdy dělá stejné lumpárny, ale po své zkušenosti si dávám velký pozor na škatulkování hodná holka/zlý kluk a pod. Spíše se snažím mluvit o té činnosti - jakože to, co jsi udělal se mi hodně nelíbilo, takže to bude mít následky atd. Pomáhají pevně dané hranice a neustoupit, jak už psaly holky. Říkej jí, co potřebuješ ty, a ne co by podle tebe měla dělat ona.
Anonym 2
Zakladatelko, psycholog by především mohl pomoct tobě utřídit si jak s dcerou jednat, taky mám občas chuť tu moji tříleťačku přetrhnout, školka měla pár super věcí které se tam naučila, ale taky dost negativního, snažím se stím popasovat co to jde a věř že přes zadek je kontraproduktivní, navíc když si to dovolí vrátit. Myslím, že by ti mohla dost pomoct uživatelka @Ou
@Anonymní píše:
@Molinka Děkuju za radu, ale to u nás už dlouho nefunguje. Má prostě svou hlavu a musí být po jejím. Nejhorší jsou pro mě ty její naschvály.
Ale nemusí být po jejím. Můj mladší kluk je taková „vysírka“, budou mu 2, tváří se jak jezulátko, ale minimálně jednou denně ho chytne mega rapl a nedá se s ním domluvit vůbec nic, on něco chce a přes to nejede vlak. Taky na to nejsem zvyklá, starší je ten typ děcka, co se s ním dá všecko domluvit a to platí. S mladším to nejde, takže když začne ječet, tak to holt nějak přetrpím, ale neustoupím mu. Snažím se zůstat v klidu, což se mi někdy taky nepodaří…ovšem výsledek je víceméně furt stejný, ať jsem v klidu, nebo řvu taky, nebo dostane na zadek…Každopádne sekýrovat se od malého děcka nenechám, to by mi taky v 15 mohl dát po čuni, že. Je třeba si uvědomit, že jsou to malé děcka a ty chod domácnosti prostě řídit nemůžou.
Jinak s tím spaním ve školce, starší mi teď nastoupil do školky, taky tam zatím nespí, ale já jsem doma, takže to až tak neřeším. Podle mě má prostě jen obavu z něčeho nového. Kdybych ale potřebovala pracovat, tak bych to s ním probrala, všechno mu vysvětlila a nechala ho tam. Práce je tedy dost závažný důvod, to bych se dítěti nepodřizovala. Pevné nervy! ![]()
@Anonymní píše:
@Ewiczka Už jsem nad tím také přemýšlela, ale není na to ještě brzy? Dcera mluví perfektně v tom není problém, ale když jsem se jí ptala co jí třeba vadí ve školce, tak vymýšlela nejdřív blbosti než mi řekla o tom, že se bála tam spinkat. říkala, mě se tam nelíbí koberec, kuchyňka atd, než jsem to z ní dostala, tak aby to u psychologa nebylo stejné. Ale stejně to bude moje chyba, jsem na ní moc hodná, jen jsem chtěla poradit, jak to ještě napravit s tím, abych na ní nemusela být zlá.
Nemusíš být zlá. Měla bys být spíš pevná ve svých rozhodnutích a v určitých oblastech přísnější. Na tom není nic špatného. Já občas klukům říkám, když mají tendence moc diskutovat, že se jich neptám, ale že jim oznamuju, jak to bude. Hotovo, tečka. ![]()
Jak pisou holkym nemusi psycholog pracovat jen s malou, i tobe muze poradit jak vychovavat… jinak to, ze ma na vyber, kdy ve skolce spat chce a kdy ne nevidim zase jako takovou chybu… jinak pokud jeji chovani nenylo predtim tam zly, tak bych to taky tipla na pubertu, gakze sice nebudoi vysledky videt mozna hned, ale jednou to prejde…
Copak Vam muze triletacka ridit domacnost?
Co s ni budes delat, az bude vetsi? Musis mit pevny rad. A hlavne ona z tebe musi citit, ze to myslis vazne.
Jenze kdyz si na pochybach, tak to z tebe citi. Souhlasim s @kacaba379.
@Anonymní píše:
Ahoj, prosím poraďte mi někdo, jsem už z dcery totálně zoufalá, před nástupem do školky, jsme spolu vycházeli dobře, občas nějaký ten vzdor, ale teď je to hrůza. Do školky se strašně těšila, první dva dny bez problémů pak po víkendu, před třídou strašný histerák, že tam nejde až mi vylezla přes nohy ke krku a nepustila se mě, tak jsem jí tam nedala a druhý den to samé (vím chyba, ale nedokázala jsem to), pak jsem jí tam dala s tím, že mi ji odtrhli od krku až mi vytrhla chuchvalec vlasů, brečet jsem jí slyšela na hodně velkou dálku, ale pak jsem si s ní o tom promluvila a řekla mi, že jen měla strach, že tam bude spinkat přes noc, (nespala tam zatím vůbec), tak jsme se dohodli, že tam může spinkat až ona sama bude chtít, tak souhlasila a od té doby chodí do školky ráda i se tam těší, každý den mi řekne, že tam chce další den spinkat, ale ráno pak, že zase ne, to zvládnu, to tak neřeším, ale jde o to, že je teď strašně panovačná, vše musí být po jejím, dokonce mi to i řekla : vše bude podle mě. Začala úplně odmítat tchýni, ke který ráda často jezdívala, protože tam má mladší sestřenku, ale teď nechce ani slyšet, že by někam šla, dokonce dnes ani babičku nepozdravila, vůbec se s ní nebavila a dokonce jí i rozbrečela, tím že na ní byla zlá (protože cokoliv babička udělala bylo špatně). S manželem taky nevydrží beze mě, chtěla jsem jít jen na 2 hodiny do práce a řev před dveřmi, že mě nepustí a to dřív vůbec nebýval problém. Doma řádí, jakmile není po jejím, tak se začne vztekat, rozlévat pití, rozbíjet věci, když jí za to po dlouhém vysvětlování dáme na zadek, tak nám to vrátí a když mi jí to oplatíme, tak zase vrátí a je to tak klidně i 10 minut v kuse, prostě musí mít poslední ránu, když jí dám do pokojíčku, tak přiběhne a zase začne provokovat a rozbíjet věci. Dřív nedostávala na zadek skoro vůbec. Vím, že je to tím, že jsem jí dala tu možnost říct si kdy může spát ve školce, ale zase jí tam nechci dát proti její vůli, myslím si totiž, že by pak byla ještě horší
chybu víš, kdes udělala.. že povolíš a může si s Tebou jednat, jak ona chce je špatně - a čim častěji povolíš, tím horší to postupně bude.. ![]()
Nemyslím si, že je chyba v tom, že jí dáváš na výběr, jestli tam chce spát. Chyba byla v ten den, kdys jí tam vůbec nedala, protože ti visela na nohou a dělala scény.
S psychologem si můžeš promluvit jen ty sama, vůbec jí tam nemusíš brát.
Pevné nervy, neustupovat ze svých vytyčených pozic a za rok uvidíš, že tohle období odezní a přijde zase nějaké jiné. Já se vždycky nervuju, pak se to napraví a pak přijde něco dalšího. ![]()
Také jsme s nástupem do školky zažili nehezké vztekací období. Je to většinou jedno s druhým. Dítě má najednou nový neznámý režim, možná má pocit, že ho rodiče odkládají, vynucuje si pozornost… Základem je neustupovat v zásadních věcech. Jako domluvit se ano, ale zas nediskutovat o všem. Já už pak měla vypozorované situace, kdy se hysterák spouštěl, tak jsem se jim snažila vyhnout a docela významným činitelem byl hlad - zjistili jsme, že ve školce nejí a doma pak byla nesnesitelná.
@cverunka jj, my první co, že přijdeme domů ze školky, to jsou asi hodinu po svačině a dávám jim zbytek od oběda
ale jí tam teda normálně, jen asi spálí dost energie, tak by snědly za ten den i slona ![]()
@tartaletka Já už jak jdu pro ní, tak nesu sváču, co sní cestou domů a je klid ![]()
@cverunka píše:
@tartaletka Já už jak jdu pro ní, tak nesu sváču, co sní cestou domů a je klid
@Molinka píše:
Tak díky tobě už tuším, o čem je opravdové období vzdoruŠpatný vtip, vím.
Ještě u nás celkem pomáhá, když malé na nějaké fakt ošklivé chování řekneme,že je zlá, že s takovým chováním jí lidi nebudou mít rádi atd. Dcerka chce být totiž hodná (občas se ujišťuje, že je), takže to pomůže, pokud není hodně moc zaseknutá. Když zaseknutá je, tak jde trucovat, ale každopádně ošklivá činnost tím končí
Ano, a pak tu z nich máme ženy mezi 18 a důchodem, které si nechávají kakat na hlavu v rámci rodiny, na pracovošti a ve vztazích. Diví se, že se můžou přetrhnout aby byly dobrými manželkami, přítelkyněmi, snachami, pracovnicemi, navaří, uklidí, udělají všechno, co se jim řekne a on si jich přesto nikdo neváží a chová se k nim jako ke kusu hadru. Přitom i ruku do ohně strčí, jen aby je jejich okolí mělo rádo. V čem asi bude zakopaný pes? ![]()
@medunka23 píše:![]()
to máme stejně, taky dojí sváču a jen vylezeme:mami cos mi vzala k jídlu
![]()