Laktační poradna
MVDr. Anna Musilová
Ahoj holky, vypadá to, že jsme nezvládly s mou dcerou bojkot kojení. Maličká má 4,5 měsíce, snažily jsme se obě dost dlouho, ale měla jsem v jejích 2 měsících stres - malé se objevil atopický ekzém a my nevěděli z čeho to je, dlouho jsem držela dietu a to mi způsobilo úbytek mlíka. Do toho koliky a neklid při přisávání, no hrůza. No a tak jsme dokrmovali na večer UMem, vždy jen trošičku, protože večer už jsem v prsech nic neměla. Ale teď už to vypadá, že mě malá odmítá. Jsem z toho špatná, vyčítám si to, protože všude se píše, že se dokrmovat nemá. Já si připadám jak zločinec, protože jsem neměla to srdce a ty nervy nechat ji řvát hlady a žízní pár dnů, než se mi mléko zase dotvoří. Najde se tu taky někdo, kdo nekojil déle než půl roku a cítí se tak provinile? Ach jo, pořád se snažím sama sebe omlouvat, ale nejde mi to. Na druhou stranu od té doby má dcerka spokojenější bříško a líp se vyprazdňuje. ![]()
Ahoj Bužumburo,
jak já ti rozumím
Byla jsem na tom úplně stejně, jako ty. Akorát u nás to nebyl atopák, ale zánět prsou, po kterém se mi snížila produkce mlíka a musela jsem dokrmovat
. Taky jsem měla výčitky, trápil mě pocit, že jsem selhala…Ale teď , s odstupem času, si to nemyslím.Pro své dítě jsem udělala to, co bylo v mých silách.S příchodem UM se z upakánka stalo spokojené miminko.Teď máme zdravého kluka a to je hlavní. Zrovna má teda nějakou virózu, ale naše paní doktorka dnes říkala, že oproti ostatním dětem v jeho věku (2,5 roku) je nemocnej opravdu málo.
Takže, přestaň se obviňovat a užívej si mimča. To potřebuje především spokojenou a klidnou maminu. Netrap se,zločinec skutečně nejsi.
Efča
ahoj!
ja mam podobnou zkusenost.. u nas to nebyl atopak, ale proste line miminko a malo mlicka u me… zacala jsem prikrmovat nekdy po tretim mesici a behem 2 tydnu slo kojeni pod kyticky…
to ze se citis provinile je hlavne zasluha Laktacni ligy a te silene propagaci kojeni, ktera dneska panuje vsude kolem…
prestan se obvinovat, ze jsi pro ditko neudelala maximum… ja na tom byla podobne ale ted se na to divam jinak… hlavni je prece pokojene a zdrave miminko .. a to ted mas, ne?
co se tyce nemocnosti.. terka byla za ten rok a pul nemocna pouze jednou a to v dobe kdy byla kojena… co je na UM nemela ani rymu ..
tak se prestan trapit, hod to za hlavu a tes se z mimiska ![]()
Ahoj, kojila sem asi tri mesice - pak to proste neslo. Mala je statne miminko a zatim zdrave:-)
nas matky kojily tak sestnedel - a pak davaly sunar s cukrem -a nevim jak ty - ale na mne se to nijak nepodepsalo.
Kojeni je skvele a zdrave - ale neni to vsechno. Uzivej si prcka a kasli na vycitky. ![]()
Ahoj,
nedělej si výčitky, není proč, jak říkaly holky, hlavní je spokojené mimčo.
Já přestala kojit ve 3 měsících, dcerka nebyla žádnej žrout, ale stejně to nestačilo, tak jsem na:,–(ila UM a bylo po problému. Já teda výčitky neměla,viděla jsem,že se mimču daří, takže jsem to neřešila. To spíš moje máma
, řeči typu tu už nekojíš, malá bude nemocná atd.
UM pije dcerka pořád, nemocná je málo, občas rýma, ale jinak je jako rybička.Andrea
Propagace kojení je tak silná, že se zdá, že jen kojené dítě je zdravé a šťastné. A to je totální bejkovina!
Jsi super máma a je jedno, zda kojíš nebo ne. Hlavní je spokojené miminko!!!!
L.
Bužumburo, jsi skvělá máma, protože se řídíš sama sebou a potřebama svého dítěte.
Já ti ze své zkušenosti nemůžu říct nic konkrétního, ale kamarádce se narodil chlapeček brzy, ve 26 tt. Poté jí nutili kojit, kojit a kojit. Malý pořád brečel, byl slabý na to, aby tahal. Kámoška už po 4 měsících odstříkávání byla taky total. Pak nakonec najeli na UM, a malej začal být spokojený a nabíral. Pak najeli dost brzy na kašičky a kdybys ho viděla dnes, tak bys ani nepoznala, že je předčasně narozený. Je prostě skvělej!! Na rehabitilaci, kam chodí, tak jim tam paní řekla, že udělala dobře, že poslechla své srdce, že kdyby ho nutila do kojení, tak by to třeba tak dobré nebylo. Dítě potřebuje sílu, a když nejde mlíčko od maminky, dostane umělé mléko, ale to neznamená, že je v něčem ošizené. Udělala jsi to skvěle, jsi dobrá mamka, chápeš potřeby svého dítěte a snažíš se mu dát maximum. My pijeme mlíčko z flašky dodneška na noc a to proto, že mu chutná
.
Jsi skvělá mamka a udělala jsi to nejlepší, co jsi udělat mohla a v žádném případě si nic nevyčítej!!!
ahoj!
vůbec se tím netrap já přesně vím jak se cítíš,taky jsem to prožila začala jsem dokrmovat ve 2,5 měsících a kojení skončilo přesně v šesti měsících.byla jsem z toho úplně nešťastná,ale když jsem viděla,že se malý začal smát po UM byl prostě úplně jiný,do té doby pořád jenom spinkal, asi nabíral sílu. tak jsem to přestala řešit a těď by ani nikdo neřekl,že nebyl kojený déle než půl roku,je zdravý jak řípa.
doma jsem měla i laktační poradkyni a taky pořád říkala přikládat a přikládat a mlíčko bude,ale nebylo.taky jsem to měla ze stresu,protože malý nepřibýval a špatně se přisával a pak se mi udělala ragáda,na to jsem dostala zánět do prsu a už bylo vymalováno.
a jak píše Lesina kojení se opravdu propaguje tak,že máma která nekojí je nemožná mi příjde jako úplná pitomost.
jsi určitě skvělá máma a dítě potřebuje sťastnou maminku a ne vystresovanou tak si užívej radosti s miminkem a netrap se s kojením.
Děkuju vám všem, moc jste mne všechny povzbudily. Já totiž doma pořád skuhrám a pořád s tím otravuju svého chlapa a ten mi pořád říká, ať se nebojím, že nějak bylo, nějak bude, ale jakobych stále hledala ujištění, že jsem se fakt snažila dost. Kam se na netu podívám, všude jen kojit kojit kojit. Na jedněch nejmenovaných stránkách se dotyčná ptala poradkyně na radu a při té příležitosti se přiznala, že sem tam dokrmuje a dostala takovou sodu, že jsem se neopovážila tam napsat o radu. Přitom tato poradkyně popisuje, že měla mléka hooodně. Určitě je to vzdělaná paní, ale chtělo by to nadhled. Kačenka, když je najedená je úplně jiná. Navíc, jak už jsem psala, trpěla větry snad i z vody,kterou jsem vypila (my jsme na to zkoušeli všechno možné i nemožné), nemohla se aní vykadit bez rourky a po UM dělá kopečky do plínek pravidelně jako hodinky a je mnohem spokojenější. Chtěla jsem to někam napsat, někde se svěřit a vy jste mě přesně všechny pochopily. Možná jsem alibista, ale jestě jednou děkuju. Moc!!!
Podívej, před dvaceti lety se každý divil, že kojíš tak dlouho - dneska se cítíš neschopně a za dvacet let je klidně možné, že tvé vnouče bude s plnou podporou na UM - ono je to fakt fuk ![]()
![]()
Hlavní je, že máš své dítě ráda.
L.
Ani jedno dítko sem nekojila déle než půl roku a jako zločinec si tedy nepřipadám
Prostě to nešlo tak nešlo…
Bužumburo, já vím, jak ti je - právě procházíme podobným obdobím a já to nesu fakt těžko, tím spíš, že jsem odkojila dvě starší děti, každé dva roky, a kojím strašně ráda. Zuzanka mi nepřibírala, doporučili nám dokrm a už se to rozjelo. Navíc měla špatnou techniku kvůli dudlíku, takže ragáda, retence, no prostě všechno, co jsem s těmi staršími nezažila za celé čtyři roky kojení, se odehrálo v jednom týdnu. A od té doby spíš hůř, i když se snažím vyzkoušet všechno - jsem sama laktační poradkyně, takže bych měla vědět, jak na to, ale na ten celý návrat ke kojení je potřeba nejen znalostí, ale maximální trpělivosti, podpory okolí a času, času a zas času, který bohužel fakt nemám. V mém kolotoči je téměř nemožné provádět opatření, která by byla potřeba - častější kojení, odstříkávání po kojení nebo mezi ním, procvičování techniky se Zuzkou (procházka po jazyku) atd. Vím, co bych měla dělat, ale opravdu to nejde stihnout. Dneska jsem s velkou nadějí sáhla po suplemetoru, protože Zuzka rychle přišla na to, že dokrm stříkačkou pro ni znamená leháro (kvůli úspoře času ji nenecháváme sát samotnou, ale přistřikujeme jí) a začala být u prsu strašně něrvózní a plakat, prostě něco jako zkažení flaškou. Jenže ani suplementor nepomohl, nepodařilo se mi ji zklidnit tak, aby mi rukama nestrhávala hadičky. Takže vidíš - snažíme se obě, vydáváme na to energie hromadu a úspěch nepřichází. Bojuju takhle už dva měsíce a už toho mám taky plný kecky. Jsem ale ráda za každou kapku, kterou vypije. Kdybych začala dávat dokrm lahví, určitě by už byla dávno bez kojení, takže o jistým úspěchu mluvit můžu, ale podle mé představy to není. Berme to, jak to je - udělaly jsme, co se dalo, a nebylo toho málo. Měly bychom si poděkovat! A jestli to už tak dál nepůjde, přijměme to. Možná nás právě tohle miminko má naučit pokoře.
Ještě bych se chtěla trochu zastat Laktační ligy a propagace kojení. Myslím, že propagovat dobrou věc je prospěšné, samozřejmě záleží na formě, ale já sama nikdy neslyšela a nečetla, že by Laktační liga odsunovala nekojící maminky na druhou kolej jako neschopné a podobně. Někdo si to tak může vyvozovat, ale je to jeho dojem, nikoli úmysl. Znám mnoho lidí, kteří se snaží pomáhat maminkám s kojením zcela nezištně, a naopka neznám ve svém okolí laktační poradkyni, která by maminku, která vzdala kojení, hodila přes palubu. Kojení je volba jedné z cest a ta cesta - stejně jako mateřství - je krásná, ale někdy i trnitá. A někdy cesta končí a nám nezbyde, než se vydat jinou. Určitě i na ní najdeme něco krásného.
Ahoj,
nemej vycitky. Prvni dceru jsem kojila jen dva mesice, jelikoz mela snizene svalove napeti na krku a nebyla schopna skoro sat. To jsem ale zjistila nahodou o mesic pozdeji a na radu odborniku zkousela vsechno mozne i nemozne. Odstrikavani, nechavani hladovet (tedy ne porad, ale aby chvilku nejedla a pak mela duvod sat). Vysledek: tri tydny nic nepribrala a po nastupu UM silene vyrostla, takze jsme skoncili na rehabilitaci. To telicko takovy narust samozrejme nezvladlo a cvicily jsme az do roka. Nekojila jsem ani pul roku a stejne je mimoradne odolna vuci nemocem a zadne zdravotni problemy nema.
Druha dcera mi v porodnici delala radost, bylo to uplne o necem jinem a sala porad. Po 14ti dnech mi prislo uz divne, ze pije vetsinu dne i noci. Jedno kojo trvalo i hodinu. No, problem byl na svete. Mela jsem malo mlika a tak nase nadejne vypadajici kojeni dopadlo jeste hur nez to predchozi. Kojili jsme jen tri tydny a pak rovnou UM, protoze na odstrikani nebylo vubec nic. Vycitky nemam. Pri prvni dceri jsem z toho mela desny pocit. Prislo mi to jako totalni selhani, ale kdyz jsem zjistila, ze prehnanym snazenim muzu i uskodit, tak uz mi bylo lito, ze jsem UM nedala hned.
Treba se kojeni dockam pri tretim diteti, i kdyz uz jsem mirne skepticka…
Terik
Náš malý kojení taky dost bojkotuje,mlíčka mám jen tak tak,přes den to ještě jde,ale večer když už je unavený,tak se mu ani nechce moc tahat,je to takový všechno se vším,míň mlíka,líný chlapík,tak dostává večer UM a přes den stále kojíme i když to někdy vyžaduje dost trpělivosti.Výčitky nemám,měla bych je kdybych ho nechávala hlady.Už to takhle praktikujeme skoro dva měsíce a taky to jde.Štěpánek je spokojený miminko a já tím pádem spokojená máma a to je přece nejdůležitější. ![]()
Ahoj holky, ještě ráno jsem si přečetla zbývající příspěvky a děkuju za povzbuzení. Já se snažím řídit svým selským rozumem, ale je pravda, že tlak okolí je velký. Nemyslím tím svou rodinu, ale spíše opravdu tu propagandu. Eliško, je mi moc líto, že máš tolik starostí a právě po přečtení tvých řádků jsem se přesvědčila, že ty jsi jedna z těch normálních poradkyň. Napsala jsi moc hezká slova a držím ti palce, ať to klapne! Jenže já jsem se skutečně setkala s poradkyní a taky pár lidmi, kteří poté, co uslyšeli, že navečer úplně stejně jako Kami74 dokrmuju, demonstrativně spráskli ruce a prorokovali mi problémy a konec s kojením a tak. Ale u nás to fungovalo dobře 2,5měsíce! Připadala jsem si jako naprostý blb. Sama jsem věděla, že dělám, co můžu, kojím co hodinu a půl, teplé obklady, pila jsem hektolitry vody, černé pivo, kvůli nadýmání a potravinové alergii jsem jedla jen samou rýži, brambory a dočasně ze strachu z alergie bílk. kravského mléka vlastně vůbec nic, protože mlíko je všude. Dopadlo to tak, že ze strachu, aby se ekzém nezhoršoval jsem takřka nejedla nic. No a pak, polomrtvá hlady a únavou potkám někoho, kdo při pohledu, jak dávám miminku ve třicetistupňovém horku napít čaje z flašky udělá „ááááá“, se mi nemůže nikdo divit, že mi to může být líto (což je slabé slovo). Stále se chválí maminky, které kojí, jak jsou šikovné a skvělé. Některé ženy, které nemohou kojit, si to mohou přeložit tak, že ony jsou nešikovné a nemožné. Vím, že to tak nikdo nemyslí, ale na mnohé mladé maminky to tak působí. Máte pravdu v tom, že bych se neměla litovat. Člověk má mít rozum, já to vím, ale jak říkám, potřebovala jsem to ze sebe vysypat a povědět to někomu, kdo ví, o čem mluvím
Třeba si to přečtou ještě další ženy, které to potřebují