Poradna pro neplodnost, reprodukční medicínu a genetiku
MUDr. Kateřina Veselá Ph.D.
Nulová šance mít vlastní dítě je pouze v případě, že máš kompletně odebrané reprodukční orgány. Pokud ti tohle lékař řekl, vyhledala bych jiného a nechala si nastínit možnosti. Záleží na tom, co máš za problém; podle toho se ti dá nadhodit, že existují i jiné varianty, když už nechceš adopci (pokud máš vlastní vajíčka, náhradní mateřství; pokud je nemáš, dárcovství vajíček atd.). Nehaž flintu do žita.
@SlečnaDahlia řeklo mi to více lékařů bohužel, spíš se s touto situaci potřebuji nějak smířit
@jjjaajjj píše:
@SlečnaDahlia řeklo mi to více lékařů bohužel, spíš se s touto situaci potřebuji nějak smířit
Nepíšeš, co máš za problém, takže se nedá poradit jinak, než že ano, nějak se smířit musíš.
Ale opravdu ti žádný z lékařů neřekl ani náznak toho, co by se dalo dělat?
@SlečnaDahlia bohužel ne… mam v sobě silné hpv viry a ty by prý dítěti uškodily, s tím že podle dalších vyšetření prý nemám šanci dítě donosit
Mne taky rekli, ze miminko mit nebudu a ze je to obrovske riziko. A mam doma 7 mesicni holcicku. Chci rict, ze nikdy nemuzes vedet.
@jjjaajjj píše:
@SlečnaDahlia bohužel ne… mam v sobě silné hpv viry a ty by prý dítěti uškodily, s tím že podle dalších vyšetření prý nemám šanci dítě donosit
Spousta žen i s HPV virem třetího stupně v těle dítě donosila. Jsou více sledované a obvykle navštěvují během těhotenství specializované pracoviště, ale rozhodně bych v tomhle případě neházela flintu do žita. Chápu, že tě ta informace dostala, zvlášť, pokud se neúspěšně pokoušíte o dítě, ale tohle určitě není konečná. Rodiče to často rozebírají v těhotenských diskusích, zkus se jimi trošku probrat, snad tě to aspoň částečně uklidní.
Nám s mužem řekli, že máme šanci na otěhotnění 1%. Řekli nám to v Caru. A máme už dvě děti 3 a 1 rok přirozeně, druhý úplně náhodou, přišel neplánovaně. Nevzdavej to!
2× jsem o to prisla, v 27tt a 20tt…udajne mam v sobe neco, co nici muzske hormony, oba meli byt kluci..nikdy ani na minutu jsem neprestala doufat a vzdavat, ani slza, ja proste vedela, ze dite chci a truchlit jsem si zakazala…mam doma kluka, jak buka, jeste jsem prenasela a mel skoro 4kg…je tezke radit a rikat nevzdavej to a bojuj, kazdy jsme jiny…me par lidi odsoudili, ze netruchlim, nebulim a jdu tvrde dal…jenze kdybych se slozila, nebyla bych tam, kde ted…drz se…nadeje umira posledni, drzim palce😘 🤗 jeste jedno…sestrenka prodelala X operaci, X umel. oplodneni, trpela jak zvire, jednoduchy to rozhodne nebylo…sice uz nikdy dite mit dalsi nebude, ale po tom vsem ma kluka, podarilo se a v momente, co to vzdali a uz resili papiry na adopci, byla tehotna
Mám známou, co má jen pochvu a dál už nic. Nemá dělohu, vaječníky.. Tam bych to fakt brala, jakože není šance. Ale tohle se dá řešit
![]()
@jjjaajjj píše:
@Terez001 moje šance jsou 0.01%
Kdokoliv ti toto při tomhle problému a dnešním pokroku medicíny řekl, je necitlivý hlupák, co tě chtěl mít rychle z krku.
Můžeš klidně propadat panice a smiřovat se s tím, že mít dítě nebudeš. Je to tvoje právo. Ale nemusíš, protože šance, že ho mít budeš, stále je. Je hromada žen, které i s tímto problémem přivedly na svět zdravé dítě. Zkontaktuj se s někým, kdo řešil podobný problém, a nech si doporučit odborníka, který má s tímto zkušenost. Držím palce.
Ahoj, nevím jestli se s tím dá úplně srovnat nebo prostě jenom přijmout fakt. Nebudu tady jako ostatní zpochybňovat, jestli máš či nemáš nulovou šanci na to mít vlastní ditě. Asi jsi v tomhle ohledu zkoušela a konzultovala více pracovišt. Já kdysi stála a řešila něco podobného, šanci donosit zdravé dítě a přežít porod jsem měla cca 15%. Po několika pozdních potratech a předčasném porodu mrtvého dítěte jsem došla k závěru, že na tohle už prostě psychicky nemám. Rozhodli jsme se pro adopci, ale věděli jsme, že dokážeme přijmout bez předsudků „cizí“ dítě. Nějaké podmínky jsme samozřejmě měli, nebudu tady tvrdit, že ne. Dnes už je dcera dospělá a musím říct, že to bylo nejlepší rozhodnutí našeho života. Navíc 5 let po adopci se nám narodila zdravá dcera, takže máme 2 holky. Těhotenství bylo sice s obrovskými problémy, plné stressu a komplikací, ale dopadlo to nakonec dobře. Někdy si prostě na štěstí musíme počkat a projít peklem…držím ti palce…ale věřím, že jednou ti určitě někdo máma říkat bude…
@Bugaboo píše:
2× jsem o to prisla, v 27tt a 20tt…udajne mam v sobe neco, co nici muzske hormony, oba meli byt kluci..nikdy ani na minutu jsem neprestala doufat a vzdavat, ani slza, ja proste vedela, ze dite chci a truchlit jsem si zakazala…mam doma kluka, jak buka, jeste jsem prenasela a mel skoro 4kg…je tezke radit a rikat nevzdavej to a bojuj, kazdy jsme jiny…me par lidi odsoudili, ze netruchlim, nebulim a jdu tvrde dal…jenze kdybych se slozila, nebyla bych tam, kde ted…drz se…nadeje umira posledni, drzim palce😘 🤗 jeste jedno…sestrenka prodelala X operaci, X umel. oplodneni, trpela jak zvire, jednoduchy to rozhodne nebylo…sice uz nikdy dite mit dalsi nebude, ale po tom vsem ma kluka, podarilo se a v momente, co to vzdali a uz resili papiry na adopci, byla tehotna
Gratuluji!
Mám asi blbou otázku: ale kde by byla ta hranice, kdy bys už přestala bojovat a řekla sis, že to opravdu nejde?
Vím, jak se cítíš, teď si dej čas to vstřebat. Pak vyhledej další odborníky. Co náhradní mateřství? Jinak možná na to každý není, ale já se nehodlala smířit s tím, že nebudu mít dítě. Šla bych i do adopce. Snažili jsme se 10let. Už jsme měli rozjetou adopci. ta touha po dítěti byla veliká, myšlenka, že nepřijmu adoptované dítě by mě v té touze nenapadla. Má tři kamarádky s adoptovanými dětmi, všechny je dostali jako mimina. A všechny jsou šťastné a spokojené. Teď se v tom utápíš, ale pak je potřeba se zase zvednout a bojovat dál.