Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dobrý den, mám 1,5 roční holčičku a bojujeme se spaním respektive v noci. pravidelně se budí s řevem a vyžaduje spát u mě. Problém nastal až teď. V noci se sice budila, ale stačilo ležet u postýlky a usnula. Teď se to stupňuje a vyžaduje spát semnou. pročetla jsem pár knížek a někde uvádí abychom spali se svými dětmi, ale nevím zda si na sebe nešiju bič. Poraďte co mám dělat?
Se mnou spal triletak, no skoro rok, jedine pravidlo bylo, ze usne ve vlastnim, pak probuzteni s revem a presun ke me. Jakmile si zvyknul tak se nejdriv eliminoval rev a prisel potichu sam, posledni dobou uz chodi mene a vydrzi celou nocv posteli.
Mne se to vyplatilo, vyresil se problem s jekotem a jase vyspala, kdyz prisel sam a ted predpokladam, ze bude ta ustupujici tendence pokracovat.
Az mi do postele prestane chodit dvouletak, tak mi tambude skoro smutno ![]()
Udělej to tak, jak to cítíš. Dej na svůj instinkt. Půlka Ti napíše, že do postele nikdy, že ji to neodnaučíš. Druhá půlka Ti napíše, že v tom nevidí problém. Udělej to skutečně tak, jak ti to přijde nejlepší a co velí tvůj mateřský instinkt.
Já si do postele nastěhovala staršího chvíli před porodem s druhým. Měl něco mezi 1,5 - 2 lety. A byla to ta nejlepší věc, co jsem mohla udělat. Všichni jsme spali v klidu (po x neúspěšných pokusech o samostatné spaní, vynervované dítě a vzteklou matku). Jednu dobu jsme tam byli i všichni čtyři (když jsem kojila mimino). A to jsem vždycky říkala, že dítě do postele nikdy. ![]()
Do pokojíku půjdou pánové společně každým týdnem, čekáme na postel. Starší se už těší, že bude spát nahoře, brácha dole, cítí se důležitě. Povídáme si o tom, jak je už velký a že bude spát v pokojíčku. Bere to naprosto v klidu.
Spím s malou od narození. Jsou jí tři pryč. Usne a už jí nic nevzbudí. Já to můžu jen doporučit.
@paja206 Taky jsme měli toto období, prostě chvíli spala s náma a pak už jí to zase bylo jedno, jen se potřebuje cítit vbezpečí, je to normální, všechna mláďata spí s mámou než se osamostatní. Takže pokud ti něco na tom zásadně nevadí, tak proč ne?
Holky děkuju za názory. přemýšlím když chce spát ve velké postely tak že bych ji už pomalu učila do vlastní. pokojíček má udělaný, co myslíte?
Ja bych zkusila to co @Bibi239 . Můj syn má taky rok a půl a spinká se mnou. Nemám s tím žádný problém naopak by mi bylo smutno kdyby se mnou nespinkal (jsem sama). ![]()
@paja206 spala jsem s dcerou donedavna, pak dostala svuj pokoj protoze jsme ji rusili. Ted spi dobre a uz moc k nam nechce, ale kdyz nekdy jo, nemam problem si ji k sobe vzit. Naopak se mi bez ni styska. Za me je prirozene, kdyz dite spi s mamou. Ale to si musis rozhodnout sama, jak to citis a co vam obema dela dobre ![]()
@paja206 Můžou to být zoubky, noční běsy… myslím, že spaním v posteli se nedá dítě nějak rozmazlit. Chvilku to vydrž a pak postupně zkoušej dávat do postýlky. Já si obě holky beru - nebo lépe řečeno, přelezou za mnou - ve 4 ráno, když odejde chlap. Starší je v pohodě, ale mladší od těch 4 do asi 8 spí nejklidněji za celou noc.
Mě děti v posteli vadí, nevyspím se, ale když vznikne takhle ráno místo, vyloženě si to užíváme.
Já se právě také moc nevyspím, lepí se na mě a utlačuje
.je to hezký pocit jí mít u sebe ale ráno jsem jak přejetá.
@Fima můžu se Vás zeptat? Každou chvíli čekám miminko a syn (19m) sice usíná u sebe v postýlce, ale v průběhu noci vždycky přijde za námi a spí s námi až do rána. Když jste měla malé miminko, tak ho noční pláč mimča nevzbudil? Já si právě říkala, jak to uděláme, až nás bude o jednoho víc…
@paja206 píše:
Já se právě také moc nevyspím, lepí se na mě a utlačuje.je to hezký pocit jí mít u sebe ale ráno jsem jak přejetá.
Dvouletak se tez lepi, ja se k nemu otocim zady a bud se nalepi predkem nebo tez zady a spime, celem k nemu se tez moc nevyspim
@Bibi239 Přesně takhle to mám já - v noci syn (19m) usíná sám v postýlce a mezi půlnocí a 3hodinou ráno přichází k nám do postele. Většinou si přejde sám… no a doufám v to, že jednoho dne chodit přestane
I když je pravda, že když dnes přišel až ve 3, už jsem byla trochu nervózní, kde je a možná se i potají těšila, až přijde
I když se pak už moc nevyspím.. ![]()
Tak dnes už nechtěla ani večer usínat v postýlce i když vedle ní ležím, prostě chtěla do mé postele ![]()