Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@verulicek no zatím ne
i když myslím ze s tím problém snad nebude, ona spí ve své postýlce ve svém pokoji a já tam jsem s ní na svém lůžku…tak že bych se odstěhovala do ložnice a ji tam nechala… ![]()
No po dnešní silvestrovske noci to pak asi zkusím. Ale jako mám dost, ráno mě štípaly oči a jsem jak zombie… V kuse jsem nespala snad ani hodinu… ![]()
@leene moc dobře si to pamatuju…právě tenhle stav mě dohnal k tomu že jsem zkoušela i jiné alternativy
soucítím
pak dej vědět jak jste dopadli.
@Zuzana Sýkorová píše:
Jo to jsem tam zapomněla připsat, k sobě do postele bylo taky bez úspěchu…asi budu muset doufat, že to přejde a i brzo, protože je to už tzv. na palicu, unavuje to a taky si říkám, jestli je on vyspaný když se takhle budí
Na palici to je, mám už to přes rok!
Prospané noci bych spočítala na prstech jedné ruky… ![]()
@verulicek brzo to není náš malý spí ve svém pokojíčku od 3 měsíců (postýlka se nám nevejde do ložnice), ze začátku jsem spala u něj, ale bylo mu to putna.
Stejně si kolem těch 2 let řekl, že zase naopak chce být s námi. Ale střídá to, někdy chce k sobě do postýlky, někdy s námi. Necháváme to na něm.
Ale jinak ony ty děti u těhle prostocviků odpočívají. Malý je schopný brečet a spát. A vlastně nejhorší je, když s ním začneme manipulovat, nebo na něj mluvit, to se probudí a pak ječí, že je probuzený, že chce spát. A nepomáhá nic.
Onehdá se takhle divně probudil, šel do předsíně tam se vztekal /po půl hodině jsme to prostě vzdali, že mu nepomůžeme/ a za 3 minuty ticho. Jdu se podívat a on spí na zemi omotaný toaletním papírem.
Jasně už je větší, ale prostě jsou to období ![]()
Já bych to zkusila spát odděleně.
Z vlastní zkušennosti vím, že někdy méně je více. Tj. neletět, nereagovat na každé heknutí a to se na dálku dělá líp.
@verulicek. Diky no snad to pomůže
dneska ještě ne ale pak vyzkoušim a dam vědět
jo a mrkni do naší diskuze
je tam novinka…
@kve-tinka. Teď jsi mě docela vyděsila
no snad se někdy ještě vyspíme…
Myslím, že je to jednak tím, jak je pohyblivější, a pak tím, jak zpracovává vjemy ze dne. Mladší bude mít dva roky a je to to samé (oproti staršímu, který je spáč naprosto luxusní - ten když se v noci vzbudí, tak vím na 100 procent, že bude nemocný - na druhou stranu ve 4 letech se klidně uprostřed noci počůrá do postele a ani to mokro ho ani nevzbudí
) Jak začal mluvit, tak začal ze spánku i vykřikovat. Všechny ty eskapády ho pokaždé vzbudí a vyžaduje „beťo“, takže 4násobné až 5násobné noční kojení jsme odbourali natvrdo až tento týden.
@verulicek. Máš recht
vyzkouším. to a něco o tom načtu…uvidíme jestli ta metoda.bude.fungovat i na naši malou.
@verulicek tak moc děkuji za radu a za dodání odvahy ![]()
@Myrha přebalování jsme taky zkoušeli, ale spíš se tím ještě víc nazlobil a víc bojoval s usnutím… příkrmy máme dost daleko, od polévek, přes přesnídávky a obědové masíčka s přílohami, ale na noc jsme místo kaše dali zpět UM protože nám přece jen přišlo jestli není kaše těžká na noc, ale bez úspěchu i po několikadenním nočním masírováním pupíkem ( my jsme teda ani hlavně neměli ani jednou od porodu problém s prdíky nebo zácpou, ale zkoušeli jsme pro jistotu cviky i masáž ),ale vidím, že byl taky zavedený vlastní pokoj, takže za zkoušku nic nedám ![]()
@kve-tinka tak to jsem na tom ještě hoooooodně dobře, oproti tobě ![]()
@leene estevill je ale trochu něco jiného, to jsem zkoušela až když malá spávala sama - dřív jsem uspávala hlazením ale museli jsme snížit postýlku úplně dolů a to už moje záda nedávaly, takže být nad ní čtvrt hodiny skloněná fakt nebylo moc dobré…teď uložím, pohladím, dám méďu, cumel vedle hlavy (většinou si ho hodí do pusy) a odcházím. bez řevu, bez problémů
ale první noc byl masakr…napíšu ti kdyžtak víc do soukromé diskuse, odsuzovatelek estevilla je tu spousty a už jsem to jednou schytala ![]()
Já jsem se nikdy k nějaké metodě „vyřvávání“ nedokázala prokousat, když už jsem byla rozhodnutá já, tak manžel to nedal a obráceně.
Nicméně jsme si z toho vzali, stále do zblbnutí vracet do postýlky a když brečí (resp. se spíš vzteká) jít tam až za pár minut.
V noci, když se probudil tak jsem vždy chvilku čekala, zda to nepřejde, pak jsem šla na záchod a pak teprve k němu. Bylo to těžké, připadala mi to věčnost, ale zjistila jsem, že za ty 2 minutky kolikrát usne.
Donutilo nás, teda spíš až mě to, že se nám prostě stává, že nezabírá vůbec nic.
Ono je pak jedno jestli brečí na ruce nebo v postýlce. Navíc, když nešel utěšit, člověk je nevyspalý, tak mu akorát tečou nervy a už nevyřeší nic.
@verulicek @Myrha ![]()
já teda odpůrce nejsem, chtěla jsem to jedinkrát zkusit, ale přítel to nedal po prvních 5 minutách šel dát dudel a utěšoval a bylo po zkoušení, budu si teď muset počkat až bude mít odpolední směnu a večerní ukládání bude jen na mě
( teda pokud nezabere vlastní pokoj )
takže za mě bravo, že jste to vydržely holky a ať si odpůrci myslí co chcou ![]()
@Zuzana Sýkorová no, u ná to bylo naopak…nastudovali jsme si vše s manželem a on byl ten, co mi neustále meldoval, že je to pro její dobro..(přitom je to jeho největší miláček) já řvala v obýváku, malá v pokojíku. Ale výsledek si nemůžu vynachválit ![]()