Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Noční děsy
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
26.2.13 21:14
@Belll jen jsem te chtela podporit - nase dcera spi od 7mi tydnu ve svem pokojiku a od te doby spi celou noc 12 h. kazdy den. Takz ebych si nedovolila tvrdit, jako nektere zeny zde, z eje to 100% tim, z enemas maleho u sebe v loznici 
.
Zeptala bych se MUDr. jak postupovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.2.13 21:17
@Belll píše:
@Purelily @petramrk Tím že není v ložnici to určitě není-je zvyklý spát v pokojíčku už od svého šestého týdne. Snad to budou zoubky-ještě žádný nemá ale náznak tedy také žádný…uvidíme. díky
A v 6 mesici muze jit o rustovy spurt
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
29.4.14 22:48
Hezký večer,
obnovuji diskuzi ( i když nevím, jestli správně ) a zároveň hned na úvod prosím adminy o zachování anonymity - nerada bych, aby to zjistilo mé okolí, děkuji.
Mám dlouhodobý problém, který už nevím, jak řešit.
Je to rok, co jsem se přestěhovali s mužem do nového bytu. Nejdříve mě budilo lupání topení ( celou noc ), ale na to se dalo zvyknout, vše bylo pár měsíců v pohodě. Ale pak se něco zlomilo a mě se vrátily děsy a můry, které jsem mívala v dětství. Poslední týdny se to ale moc stupňuje a už nevím, co s tím dělat. Když jdu spát, jak magor několikrát kontroluji dveře, okna, skříně, jestli je všude zavřeno, zamčeno, nikde nikdo není. Pak si lehnu, snažím se usnout a v tom nějaká rána ( od sousedů, z chodby, topení, z venku ), okamžitě vyletím a nejsem schopná usnout. Toto se děje x krát za noc. Kolikrát probudím i muže, aby se šel podívat, jestli nikde nikdo není. Do toho mám i zlé sny, ze kterých se budím také úplně mokrá a vyděšená. Občas pomůže obejmutí od manžela, ale fakt jen občas. Další věc - když se probudím nějakým hlukem a mám pocit, že se něco děje, tak prostě vidím stíny ( jako že tam fakt někdo je ). Je mi líto i muže, protože brzy ráno vstává a kolikrát, když ho vzbudím, tak pak má problém usnout. Abych třeba spala sama v obýváku, to také nejde - je tu balkon a to je další kámen úrazu ( i když bydlíme v 5p ). Když mi bylo 12, tak ještě u rodičů k nám na balkon vlezl úchyl a ukradl nám tam spodní prádlo. Tenkrát já spala v pokoji a máma v obýváku a zavřené dveře a když se pak bavila s policajty, tak jí říkali dobu, kdy ho chytili pod tím balkonem ( jeli náhodou kolem ). Máma si tehdy spočítala, že těsně předtím, co tam vlezl, zavřela dveře na ten balkon.
Měla jsem období, kdy jsem byla v klidu - na koleji, když byli doma psi a kdysi v mém bývalém bytě ( paradox - velká terasa v 1. patře, kolem jen 5 sousedů a pode mnou hospoda ). Tam, když jsem si zvykla, tak v pohodě.
Bohužel teď psa mít nemůžeme, nebyl by na něj čas, takže jen občas hlídáme a to je doba, kdy se mi spí skvěle. Zbylé období je prostě hrůza.
Nemáte někdo radu, co s tím dělat? Případně - nezažil to někdo z vás? Dobrovolně přiznávám, že se mi k psychologovi nechce… nemám s nimi moc dobré zkušenosti.
Pozn: Omlouvám se za tak dlouhý a zmatený příspěvek, ale věřím, že ho přelouskáte.
- Citovat
- Upravit
30.4.14 06:46
Ahoj, to musi byt opravdu neprijemne. urcite by to chtelo zajit za odbornikem nebo vyzkouset nejakou alternativni cestu odblokovani zazitku z minulosti. asi bych vazne premyslela o tom pejskovi, jsou i nenarocna plemena ktera se moc vencit nemusi a jak sama pises vis ze by to pomohlo. preji klidne noci 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Sanlitun
30.4.14 06:48
Prodelavas v zivote nejakou zmenu? Nemas v praci velky stres? Asi jsi hodne citliva a uzkostliva.
- Citovat
- Upravit
30.4.14 07:14
Zažila jsem též trauma a zvládla to odbourat jestli chceš napiš do sz
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
30.4.14 08:54
@superandrysek Děkuji moc. Pejsek, ač bychom rádi, tak to opravdu. Manžel chce časem do baráku, tam by pak byl, ale nevím, jestli já to tam zvládnu psychicky ( snad když tam bude ten pes, tak ano ).
@Sanlitun Změnu - dlouhodobé problémy v práci. Napřed šéf, který něco řekl a druhý den to obrátil proti nám, pak vyhazov, protože na mě neměl prostředky a teď marné hledání práce, protože mi bude 30 a nemám děti, takže dle personalistů je již brzy budu mít. ( Kdyby věděli, že to není tak jednoduché - 2× jsem o mimčo přišla. Poprvé to je několik let zpět, podruhé necelý rok ). Ale s tímto jsem se celkem už srovnala. Jediné, co mi dere nervy, je ten přístup personalistů a celkově pracovní trh.
Jinak máš pravdu, citlivá a úzkostlivá jsem byla vždy.
Dnes pro změnu jsem měla pocit, že slyším po bytě kroky, takže jsem zase byla jak magor - nevím, jak to popsat - přepadla mě úzkost, strach, panika, že nevím, co budu dělat, i když mám muže vedle sebe a do toho se mi zdál pak tak hnusný sen, že jsem zralá jít si lehnout do Bohnic.
- Citovat
- Upravit
Sanlitun
30.4.14 17:29
Tak vis co, to by se podepsalo na psychice kazdeho. Je toho na tebe zkratka moc. Myslim, ze to prejde, kdyz vyresis ten problem s nalezenim nove prace. Ale proto, abys ji nasla, se musis dat trochu do klidu
Zkus si sepsat na papir fakta:
Tvoje operne body - tvuj manzel, tvoje uspory, ze kterych muzes urcitou dobu zit, tzn nejsi v akutnim stavu existencniho ohrozeni
Co jsi ziskala/ ztratila pdchodem z prace
Obecne skutecnosti - to si vtloukam do hlavy v kritickych momentech:
- zadna kase se neji tak horka, jako se uvari
- kdyz nejde o zivot, nejde o nic
- kazdy problem ma reseni
Klidne napis sz. 
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Zánět spojivek kapky nepomáhají
- 25.08.23
- Lucy01O
Tlak v oku a záškuby
- 23.08.23
- Anonymní
Flek před okem
- 13.07.23
- MartinaKindl333
Vysoká krátkozrakost a porod
- 06.07.23
- Anonymní
