Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj holky,
chci se vás zeptat jestli jste se někdy setkali s tím, že by se mělo dítko „nutit lézt“.
Minulý týden jsme byli na kontrole na rehabce (ve dvou měsících se malý častěji točil na levou stranu, tak jsme měli napsané rehabky…cca po měsíci už byl bez nálezu, ale v evidenci si nás nechali.
Teď jsme byli po půl roce na kontrole. První průšvych byl, když malý v čekárně chtěl zkoumat a vzhledem k tomu, že se tam chodí v botech tak jsem ho chytla za ruce a chodil, do toho přišla doktorka a chned v čekárně mě sjela, že co to dělám, že to nesmím (no chvílema jsem měla pocit, že na mě pošle sociálku). V ordinaci ho pak vyšetřovala a ptala se mě, jak dlouho se staví…no asi měsíc, co se postavil a začal chodit kolem nábytku a že týden co chodí za chodítkem…no druhý vražedný pohled, tak jsem se snažila doktorce vysvětlit, že má takové to chodítko za kterým chodí (ne to staré na sezení) a to že jsem mu dala jen z toho důvodu, že mi začal posouvat nábytkem (chytl se za nohy jídelní židličky a začal ji posouvat, aby za ní mohl chodit) no neuspěla jsem a zas my bylo vysvětlene, že to nemám dělat. No pak se mě ptala, v jakém poměru malý leze a chodí…tak jsem po pravdě řekla, že malý je hodně aktivní a že tak ze 70% denně stojí-chodí (o gauč, konferák, ohrádku a pod.) a to mě dorazila s tím, že je na to ještě mladý a že má jen lést aspoň tak ještě půl roku a že ho nemám nechat stávat a nutit ho lozit. Ale to jak už neřekla…jo a taky přišla s tím, že mu nemám dávat boty.
Perlička na závěr byla, když se mě zeptala jestli sám sedí a jestli si sedne. Já na to že ano, ale že zcela vyjímečně, že raději si sedne na kolínka (klekne si a na ty nohy si sedne - chápu ho - rychleji z toho leze, má větší rádius dosahu, když mu nějaká hračka uteče) no to děláme taky špatně. Takže výsledek je že máme přijít za dva měsíce s tím že se snad naučí sedět. No tak nějak si myslím, že nás vůbec neposlouchala - protože jsem se ji snažila vysvětlit, že Víťa sedí, ale že mu to nevyhovuje…
Nemá žádný nález, že by se vyvíjel špatně nebo že by měl naučené špatné pohyby.
Tak co vy na to, jsem z toho pořád špatná - setkali jste se někdy s tímto přístupem k motorickému vývoji dítka?
Setkala, sama jsem to tvrdila maminkám.
Ale snad ne nějak protivně.
Takže ber to tak - neměla bys dítko podporovat v chůzi dopředu a sama postavovat v prostoru. Žádné vodění za ručičky a ani to chodítko bych mu nedala.
To že obchází nábytek - to je tzv. boční lezení ve stoje a ještě to neznamená, že je připravený chodit dopředu. Ale jak bude sám pouštět nábytek a chodit dopředu, tak už mu v tom zas nezabráníš.
Na druhou. V obcházení nábytku mu nebraň. Ve stoupání mu nebraň. Jak bys to asi měla dělat? Pokaždé ho shodit? Nepodporuj ho, ale jinak ho nech být.
Botičky bych nechala. Pokud mu nebrání ve kvalitním lezení.
Paní dr ber s rezervou.
Sed mezi nožičkama - je nekvalitní sezení. Ve vnitřních rotacícíh kyčlí. Ale opět. Zkus mu ho zakázat.
Ale až si bude sedat správně - bude to znamenat pokrok ve vzpřímení.
Obecně platí, že vývoj má své fáze, které následují v určitém pořadí a ideál je, pokud dítě všechny fáze projde.Takže urychlovat vývoj a dítě posouvat uměle dopředu určitě škodí.
Z toho co píšeš mi připadá, že nic takového se u vás neděje, pokud se syn staví a má nakročeno na chůzi, těžko s tím něco uděláš a holt fázi lezení přeskočí.Já sama si nedovedu představit, jak bych dceři bránila ve stoupání si a obcházení nábytku.A hlavně si nejsem jistá, že by to vůbec byl dobrý nápad.
Určitě ti ještě napíše někdo, kdo problematice rozumí díky profesi nebo tak, já za sebe víceméně laicky doporučuju nenechat se doktorkou děsit. ![]()
Znám. Svého času jsem měla dceři bránit, aby se stavěla. Taky neřekli jak. Přišroubovat k podlaze? Na mou námitku, že ona se prostě postaví, když chce ona, ne až chtějí ti druzí, mně sdělili, že je to proto, že se jí dostatečně nevěnuju. A pak taky začínala chodit tak, že stěhovala židli, houpacího koníka, krabice apod. Až tam půjdeš příště, zhluboka se předtím nadechni. Prostě sis to rozlila tím, že tě viděli držet malého za ruce a od té vteřiny budeš už navždy špatná matka.
Neboj, neděláš nic špatně. K lezení samozřejmě motivuj - třeba za míčkem, hrajte na psy apod., ale stání a chůzi nebraň.
Tak to koukám, syn udělal své první krůčky bez opory koncem 9. měsíce a to před tím docela dlouho obcházel nábytek. Je od malička strašně aktivní, už na sonech mi lékaři říkali, že je nad míru aktivní. Už v porodnici zvedl na chvíli hlavičkuk a otočil ji nastranu a zpět. Koncem 10 měsíce už chodil přes prahy. Teď má 20 měsíců a v pohybu je k nerozeznání od 3letých dětí. je pohybově nadaný a strašný silák. Kolikrát koukám co všechno dokáže zvednout a unést.
Každé dítě je jiné a nemyslím si, že by to mělo na malého nějaký negativní vliv. Mě tedy pediatrička říkala, že je strašně šikovný a nic jí na rychlosti vývoje nebylo divné. To je zkušená pediatrička a myslím, že při prácipoužívá zdravý rozum. Pokud budeš mít pochyby, tak zkus kontaktovat jiného lékaře
Petra
Taky jsme se jim „dostali do spárů“. Samozřejmě vím, že je rhb pro syna prospěšná, měl lehce stočenou pánev, už měl na jednom boku i záhyb od toho…
Jenže při té příležitosti jsem se dozvěděla, že syn nemá aktivní úchop - prý dovednost ve 3m. Zatím se neotočil na bříško, takže „máme čas“ do 6m… Už teď se připravuji, že budu bránit přirozený vývoj svého opatrňoučkého lenouška, který si vždy velmi rozmyslí, zda něco vezme do ručičky a kvůli hračkám si žíly nepřetrhne.
Takže rhb ber s rezervou, asi nejdůležitější je nevodit na opičku, nestrkat do chodítka (sakra, kdy už je i u nás zakážou?). A pro špinavé plochy bych měla po ruce vlhčené ubrousky a utírala a utírala.
A zabraňovat v stavění se… Chybí mi smajlík ťukající si na čelo…
Dík holky za odpovědi.
No reakce paní doktorky ve mě fakt nechala trauma…jsem si připadal jako bych byla vzteklá matka, která nutí za každou cenu dítě chodit.
Gort k tomu, že studuju, tak by mě spíš vyhovovalo kdyby malý ještě pár měsíců ještě lezl…nemusela bych mu být přišpendlená na zadku celý den (on totiž jak zjistil, že se může postavit, tak přišel na to že se dá vylést nahoru a tak mi rejdi nahoru na gauč a pak na parapet nebo si vyleze na hrací stolek či jakoukoliv vodorovnou plochu v dosahu…jenže ještě neumí dolů
)
K tomu chození za chodítkem, tež jsem mu jej dala až když jsem viděla že chce chodit dopředu - postavil se ke gauči jednu ruku na gauč a hruhou o konferak a šel dopředu nebo se mi postavil o nohy (zezadu jako by pod rozkrok) a začal dělat kroky dopředu, případně se opřel o sedátko židle a začal tlačit židli a šel dopředu…chodítko dostal až po tom co začal dělat tohle z bezpečnostního hlediska (přecejen chodítko má kolečka a ty se nezaseknou tak jednoduše o koberec a je stabilnější, takže je menší nebezpečí pádu).
Je mi jasné, že existuje něco jako ideální vývoj a že doktoři maj svoje tabulky…všude slyším, že dítě se nemá do ničeho tlačit, že vše se má naučit samo…ale po poslední zkušenosti mi přijde, že to platí jen v tom případě, že to dle tabulek udělá v ten „pravý“ čas a nebo později.
Gama: jinak s tím, že se staví protože se ji nevěnuješ jsi mě fakt dostala…no myslím, že kdyby mi tohle řekla doktorka, tak s ní vyběhnu a v životě mě tam už neuvidí…
Jo jinak na okraj…když jsem si přečetla zprávu, tak tam bylo uvedeno, že malý je kojen…no už při předcházejících návštěvách jsem ji říkala, že malý byl plně kojen jen první měsíc a od třetího je na umělé (no i u poslední prohlídce jsem ji to říkala…) a taky, že nevezme předměty do pinzetového úchopu (mezi palec a ukazováček) - no to jsem ji taky říkala, že to umí…ještě jsem žertovala, že nemůžu mít na podlaze jediný drobek, protože ho má ihned v puse…
No asi to bude fakt, že jsem si to prostě pohnojila tím, že jsem ho nenechala lézt po špinavé zemi nebo řvát na rukách protože nikam nemůže a pak už bylo naprosto jedno co jsem říkala nebo dělala.
Jinak, aby nevypadalo, že mám paní doktorku krajně na háku…botičky jsme přestali dávat (výsledkem je, že malý sem tam ztratí rovnováhu, když na něco stoupne a pak bračí, protože se lekne…ale nepadá). K lezení se motivovat „snažím“ problém je, že lést za mnou ho nebaví…si sedne a řechtá se mi, proč by měl sledovat kutálející se míček mu nedošlo…jediné co zabírá je miska na zemi obrácená dnem vzhůru, tak s tou si v kleče šoupá. Ale stále mi tráví 70% času ve stoje o gauč (a to na něm nemá hračky) a chodí sem a tam, případně dopředu mezi gaučem a konferákem. Chodítko jsem dala na bok k ohrádce (odkládame tam věci, když si s nimi nehrajeme), ale malý klidně přijde a vytáhne si ho (je mezi lehátkem a stolečkem) prostě se opře o stoleček a tak dlouho tahá za chodítko až s ním může hýbat a pak za radostného výrazu trajdí po obyváku.
Takže jsem zvědavá za dva měsíce.
Jamap , podle mě zrovna tak jako je blbost snažit se vývoj urychlit, tak je nesmysl brzdit něco, co jede bez vnějšího zásahu…znám dost dětí, co nelezly a rovnou chodily a ani jedno z nich rozhodně nechodilo kvůli ambicím rodičů (ti se většinou snažili stejně jako ty motivovat k lezení).
Jak dítě jednou zjistí, že mu něco jde, tak se to snaží vypilovat a nic ho neodradí…mě se to jeví tak, že děláš maximum, tak se nenech stresovat. ![]()
Botičky se opravdu dávat nemají,pokud dítě nechodí úplně dobře samo.Je to proto,aby se noha zpevnila sama,ne pomocí bot.Takhle mi to řikala dr.,i moje známá-rehabilitační sestra.
Ty botičky - to je vážně tak sporný. Já se na to chtěla teď kolegyň zeptat v práci, ale byli jsme nemocný, tak jsme do Motola na rehabilitaci nejeli.
Ale jednou se tvrdí to a podruhý ono.
Jonáš například ale příšerně vytáčí nohy a stoupá si na vnitřní hrany a víc než to. Je to šílený a tohle třeba se už botičkou korigovat nejspíš musí ( možná dostane i dlahy do botiček). Jsem totiž špatná matka, co se dítěti nevěnuje a stoupání nezabrání. 1. října jdeme na protetiku a uvidíme, co na to pan ortoped.
jo tak takového aktivistu mám doma taky, postavil se sám poprvé v rovných 5m, hned na to seděl a sedal sám, a od půl roka začal oblejzat nábytek.Největší prča pro něj byla když si stoupl u hrazdičky a zjistil že když zatlačí, přejde s ní celou místnost
.
Naše dr na to nic neříkala, kromě toho že je hodně aktovní
. Problém jsem s tím neměla, a pokud to dělá dítko samo, problém v tom ani nevidím. Něco jiného by bylo kdybys ho k tomu nutila ne??? Každé dítko je jiné, každé má jiný a hlavně jinak rychlý vývoj … nevím proč všichni porád bazírujou na nějakých tabulkách dle kterých bych půlroční dítě měla uvázat k postely
.
U nás nefrčely botky ani bačkorky … chodil a stále chodí doma bosky. V tom půlroce jsem mu koupila jen obyč bačkorky, když se stavěl kolem kočáru venku aby nebyl bos, jinak ofiko botky dostal až na podzim kdy bylo chladno, ale to už lítal i bez držení ![]()
PS: ale děsně jsem záviděla maminám, kterým dítko v půlroce leželo, sotva se přetočilo ![]()
Ahoj.Tak já se opravdu snažila aby prošel všema fázema jak má.
Chodítko jsem dávala až když už přišel čas aby chodil,takže když uměl lézt a skvěle sedět.Před tím se už snažil chodit ale vždycky jsem ho zabavila něčím co ho donutilo sedět a koukat.
Za ruce jsem ho nevodila nikdy,až když uměl chodit tak za jednu ruku tak v tomhle se nedivim že dr nadávala,to mě vždycky taky docela namíchne když vidim jak se nějaké mimi sotva 8 měsícu klátí a rodiče ho drží za ruce jak loutku
.
Já jsem ale vše víc prožívala proto že sama mám záda jak luk a navíc byl malej narozen ze špatnou diagnozou ,hlavně pohybovou tak jsem se snažila opravdu vše dělat podle dr(neuroložky) ale podle mě jsou ty neuroložky na hlavu,proto že nadávala stejně a vždy jsi něco našla co se jí nezdálo bud na mém postupu a nebo na tom co Maty dělal
.
Když nás z evidence vyškrtly nasmírně jsem si oddechla že už tam nemusim ![]()
Nenech se stresovat,nemyslim si že by jsi dělala něco špatně a neuroložky jsou opravdu většinou na hlavu a asi jim dělá dobře nervovat matky.
Mě naše neuroložka od narození malého tvrdila že nebude zdravej,že nebude lézt,chodit,vnímat atd.. vždy se jí něco nezdálo jen kvuli porodu v porodnici kde podle ní nemužou přežít děti bez následku ![]()
Já jí od začátku brala z rezervou ![]()
Botičky podle doporučení pediatra jsem dávala až když malej chodil,né když jse učil chodit.
Koupila jsem pak zdravotní obuv na ven + na doma ale doma bačkory nosil tak 2×,já sama nesnášim bačkory ![]()
Užívej si každej vývoj,pokrok,je hrozné jak strašně to letí
a jak se rychle zapomíná. ![]()
Malej byl při porodu oživovaný a taky jsme měli nařízené kontroly neuroložky. Byli jsme tam v šesti týdnech, neuroložka ho prohlédla a napsala nám kontroly dle potřeby. Prohlídka spočívala v tom, že se mě zeptala, jestli je zdravý
a tukala do něj tím malým kladívečkem. No nevím, podle mě neměla šanci v šesti týdnech něco případného poznat. Nicméně byla celkem fajn ![]()
Každé dítě se podle tabulek nevyvíjí. Nám se malý cca ve 4 měsících začal posazovat a přitahovat. Prostě když jsem se nad něj sklonila, chytl mě za triko a přitahoval se do sedu
Doktor řekl, že ho mám nechat, že každé dítě se vyvíjí svým tempem. Na šestiměsíční ho chválil, že pěkně stabilně sedí.
S tím obcházením nábytku v šestiměsících si mě tedy dostala, já si užívám každou chvilku před tím, než malý začne lézt (už to dlouho nebude trvat). Tak nějak se nemůžu smířit s tím, že už doma nebudu mít to malinké ležící miminko
![]()
Madi - to mě právě mrzí, že jsem si toho miminečka pořádně ani neužila
. Ale což … snad druhé až bude, bude klidnější
(snad se projeví někde nějakej gen lenosti))
ještě jsem si vzpoměla, co mi paměť slouží, tak se Jája otáčel taky na jednu stranu, resp přes jednu stranu se přetáčel na břicho. Mi nenapadlo to nějako řešit …
Malý se přetočil přesně v pěti měsících a od té doby to udělá sem tam a taky pouze přes jednu stranu. Mnohem víc ho baví ležet a cumlat si palec u nohy
![]()