Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Nevim no, ja bych teda dite ani nepohlavkovala a ni mu nedavala na zadek. Ano, mozna si to nesu jako od mala bite dite jako absolutni no go zonu. Deti mam jedno 12 a jedno 2 roky a ani na jednu jsem nevztahla ruku, prijde mi, ze bud se pak dite zlomi (ma strach) nebo naopak dela to same ostatnim. V obdobi vzdoru se snazim trvat dusledne na svem, nejit do zbytecnych pozadavku a vysvetluju (nase mladsi rada fackuje a kouse ze srandy, proste porad dokola ne a ne, zamezujeme ji v tom, ale nebijem ji). Je zkratka treba si srovnat nejaky vychovny pristup a vedet proc co delam a nenechat se zviklat
kazdopadne kazda vychova v detech neco zanechava ![]()
Vy ho bijete, on pak bije miminko, otřesný.. Co tak hrozného mohl provádět, že už jako batole dostával facky? Nejspíš žárlí, věnuj se mu, dávej mu najevo lásku a hlavne ho nenechavej bez dozoru s miminkem, když se takhle chova. Nenadat mu, ale vysvětlovat, že když někoho bije, tak to bolí, je pak smutný.
No facka dítěti je za me teda brutální, to se na mě nezlob.
Ja své děti nebiju nijak, máma nás taky nebila. Za mě to nemá vychovnou hodnotu, budujes si postaveni na sile a strachu, ale to není vztah, ktery chci s ditetem mit. určitě ti sem někdo ale přijde napsat, že taky dostával a nic se neděje ![]()
Ale taky jde o to, jakou vychovu jsi mela doteď, jak jsi dítě připravila na sourozence,… Mně jemnej vysvetlujici a chápající přístup zatím funguje, nebo jsem vyhrála děti v loterii ![]()
Čím dřív to zarazíte, tím lépe. Nejspíš si to nebude pamatovat.
Ale i tak tím můžete způsobit jeho agresivní chování. Vidí, že když mají rodiče vztek, vyfackají ho. Tak proč by on nemohl to samé udělat svému sourozenci?
Je to cesta do pekel a opravdu si tím nepomůžete.
Raději okamžitě přestat pleskat a radši zjišťovat, proč se chová tak jak se chová. Děti tím často volají o pozornost, které se jim nedostává. Tady asi vidí, že se neustále věnujete mladšímu, tak dělá všechno proto, aby tu pozornost získal, byť negativní.
Syn mě kdysi zkoušel kousat - cca 1,5 roku měl. Kdykoliv mě zkusil kousnout, řekla jsem mu že ne, to se nedělá, bolí mě to a když chce být takhle škaredý, ať jde ode mě pryč. A nevzala jsem ho na ruce ani blízko. To samé vůči ostatním. Když chceš ubližovat, tak běž pryč.
Co se týče jiných dětí: ubližuje jim na hřišti? Fajn, tak už na něj nebudeme chodit. Tady máš prázdnou louku, pokud tě to nebaví, tak přestaň ubližovat ostatním a půjdeme zpátky na hřiště.
Doma si vyhradit nějakou dobu, kdy se budete věnovat POUZE jemu. Ničemu jinému. Žádné vaření, uklízení, hraní s mladším u kterého asistuje, pouze a jen on. Udělejte si z toho takový váš každodenní rituál.
Já nefackám, ale občas už jsem na zadek dala. Když už opravdu ale šlo do tuhého: málem na sebe vylil hrnek horké kávy (vědomě i přes můj výslovný zákaz na hrnek sahat), hrál si s troubou apod. Nejsem pro bití dítěte, ale jedno plácnutí (přes zadek) ve správnou chvíli na mého syna účinkuje stokrát víc, než milion promluv a vysvětlování.
Všechny ty rady jak na výchovu jsou super, ale je třeba se zamyslet nad tím, jaké máte doma dítě, na co reaguje a co potřebuje a pak tomu uzpůsobit výchovu.
Ne, za 10 let jsem facku nedala a mladšímu jsou 3 a zatím stačilo zvednout hlas nebo odvést pozornost. A to máme období válení se po zemi na různých místech
manžel zakřičel snad jen jednou, ruku nevztáhl nikdy.
Příspěvek upraven 29.12.22 v 20:57
No prostě jste si neměli dělat další mimino tak brzo, protože staršímu prostě chybí vaše péče, žárlí a celkově vás potrěbuje. Tim, že ho mlátíte, to akorát zhoršujete. To je fakt největší rodičovský selhání.
@Anonymní píše:
Zdravím, cítím se hrozně špatně, ale to je jedno. Mám doma miminko a dítě, které prochází obdobím vzdoru. Miminko je shazováno, bito starším a já to dnes nevydržela a dala jsem staršímu pohlavek, starší však nechodí ještě ani do školky a cítím se špatně.. vím že dětem se pohlavek dávat nemá, že se to dělalo dříve.. první začal tatínek, pak jsme oba přestali a po čase kdy nezabíralo na zadek jsme se vrátili k občasné lehké (ode mě) facce.. vím, je to špatný, ale je tady někdo komu se to taky stalo a nemělo dítě pak trvalé následky? Dali jste občas dítěti i pohlavek? A jak jste vlastně vychovávali.. tahá nás starší i za vlasy a bouchá i rodiče, babičky, děti venku.. zkoušeli jsme už taktiku obejmout a říct, že se nic neděje, ale stejně to dělá a teď nevím jak z toho ven? Má někdo radu kromě toho abysme dávali jen na zadek? Bude mít z toho trvalé následky když to bylo v prvních letech života a později třeba nebude? Oba víme, že jsme to dělali špatně..anonym, asi není divu ne..
děkuji předem za reakce,
Dávat trpělivě hranice, nebít, stejně to nepomáhá a obrnit se spoustou trpělivosti.
A jak to tomu dítěti vysvětluješ, když mu chceš zabránit v mlácení sourozence tím, že ho sama mlátíš? Dává ti to nějakou logiku?
Začni u sebe, neumíš ovládat svoje emoce a zároveň to chceš po malém batoleti, které toho samozřejmě ještě nemůže být schopno.
A taky je dobré si uvědomit, že my všichni, jako malí, jsme byli stejní.
Když byla starší v období vzdoru, tak jsem čekala až se vyvzteká - jo, válela se mi na zemi v obchoďáku, na ulici… Až se dovztekala tak jsem objala, zkusila jsem vysvětlit proč nemohlo být po jejím. A takhle xkrát denně dokud to nepřešlo. Když měla období že nás chtěla bít tak jsme jí v tom zamezili, pak to přešlo po pár měsících samo. Lehce přes zadek dostala tuhle, v necelých šesti, ani už přesně nevím za co - já byla nevyspalá, v nervech, omluvila jsem se jí a zapomenuto. Ale to bylo jednou.
Pohlavek malinky mozna, facku na tvar fakt ne. No pleskni ho kdyztak po ruce, ktera to udelala, kdyz uz teda musis…
Ja kdyz byla mala, tak jsem nekdy dostala. Na zadek, pohlavek, facku taky, to uz jsem byla starsi a drza. Zadny trauma nemam, takze bych z toho nedelala vedu. Najdi si nejaky uklidnujici techniky, treba trikrat nadech/vydech, kdyz to na tebe prijde, a priste snad uz nikonu zadna neprileti. Ja to tak taky delam, jinak bych toho svyho raracha nekdy prerazila. Byt mama je nekdy o nervy, myslim ze at delame co delame, vzdycky mame nejake vycitky - at uz za facku, nebo ze jsme se detem ten den nevenovaly dostatecne….
Válení se po zemi je nic.. to neřeším, spíš když se celý den kromě kojení mladšího staršímu věnujete a stejně ho mlátí.. pořád mu říkám jak ho mám ráda, hladím ho.. ale když něco udělá a je moc tvrdý, tak mi to ujede, nevím jestli objetím pochopí že se miminko nesmí být, když to stejně dělá pořád stejně už skoro půl roku.
My tohle období likvidace mladšího bratra měli taky. V době covidu, takže školka spis nebyla než byla. Ale my teda nemlatime, jako logicky instinkt velel ochránit miminko a odklidit staršího. Ale naučila jsem se postupovat metodicky. Nejdřív zajistit oběť a zjistit jestli je ok, pak obejmout a pochopit pocit toho divočáka. A jo fungovalo to, tohle období trvalo nějak mezi 3,5 -4,5 lety. S tím ze se i frekvence snižovala, pak už to začalo být postupně vzájemný.
Postup mám stále stejny.
Zdravím, cítím se hrozně špatně, ale to je jedno. Mám doma miminko a dítě, které prochází obdobím vzdoru. Miminko je shazováno, bito starším a já to dnes nevydržela a dala jsem staršímu pohlavek, starší však nechodí ještě ani do školky a cítím se špatně.. vím že dětem se pohlavek dávat nemá, že se to dělalo dříve.. první začal tatínek, pak jsme oba přestali a po čase kdy nezabíralo na zadek jsme se vrátili k občasné lehké (ode mě) facce.. vím, je to špatný, ale je tady někdo komu se to taky stalo a nemělo dítě pak trvalé následky? Dali jste občas dítěti i pohlavek? A jak jste vlastně vychovávali.. tahá nás starší i za vlasy a bouchá i rodiče, babičky, děti venku.. zkoušeli jsme už taktiku obejmout a říct, že se nic neděje, ale stejně to dělá a teď nevím jak z toho ven? Má někdo radu kromě toho abysme dávali jen na zadek? Bude mít z toho trvalé následky když to bylo v prvních letech života a později třeba nebude? Oba víme, že jsme to dělali špatně..
anonym, asi není divu ne..
děkuji předem za reakce,