Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dobrý den, ráda bych se sverila s něčím co mě trápí. A chtěla se zeptat, zda si někdo neprošel necim podobným či má zkušenost. Syn 13m udržuje špatný oční kontakt. Na větší vzdálenost je to lepší, a když ho třeba volám tak se podívá (slyší na jméno). Ale jakmile je blíž, mám ho třeba na rukou či vedle mě leží v posteli na mne se nepodíva. V náruči se nechá držet hlavně když je unaven.
Jinak už chodí, sám si dokáže hrát, ale hlavně vše zkoumá (šuplíky, skříně). Nemluví slovíčka jen brepta občas slabiky. Když mu řeknu dej tak dokáže mi věc podat. Papa, paci paci udělá když má náladu. Prstikem začal ukazovat, ale není to nic cileneho. Občas ukáže třeba z ničeho nic na kočárek nebo obrázek. Ale když mu řeknu třeba kde je táta, tak neukáže.
Kazdy říká dej mu čas a že je prostě živější. Ale já se znepokojuji a nedokážu se pomalu už ani radovat, protože se furt zabývám otázkou zda je vše v pořádku.
Nezlobte se za můj výklad, ale budu ráda, když mi někdo napíše i svoji zkušenost či názor.
Dekuji
Můj názor je taky dát čas. Připravuješ se o hezké chvíle s malým, jestli se pořád trápíš. Spíš to prober s pediatrem, ať to rozsekneš a přestaneš řešit. ![]()
@Hankkaa Neblázni,je to roční dítě,podle popisu šikovné,normální batole. ![]()
Já si myslím že je to vše v pořádku co by jsi chtěla po ročním dítěti a navíc každé dítě je jiné.Bud v klidu.
ahoj na ukazovani ma cas do cca18 m. zkoudej navazat ocni kontakt formou hry jak se to dela u deti na autistickem spektru. mozna najdi na netu odkaz terapie OTA. dela se v ranem veku pro podezreni na PAS. napr formou lechtani. je tam popsano ve zkratce: dite lechtate a smejete se s nim po 2-3 minutach smichu prestanze lechtat a cekejte na ocni kontakt. v okamziku kdy se na vas podiva se hned zacnete smat a zacnete okamzite lechtat. dela se to nekolikrat denne dokud dite spolupracuje. kdyz uz ho to nebavi tak nenutit. pokud napriklad nereaguje na jmeno tak se prestane lechtat a zavolate radostne jeho jmeno. kdyz se podiva okamzite lechtejte, smejte se.doma se snazte byt v urovni jeho oci, pro deti je nekdy problem zvedat hlavicku az k vam do vysky. kdyz se na vas podiva oslavujte, radujte se, rikejte: ted jsi se na me krasne podival, mam rada kdyz se na me divas. prehravejte, bavte se, smejte se. timto nechci rict, ze ma syn autismus. jen chci poradit jak ocni kontakt podporit. nas syn mel ukazkovy ocni kontakt, ktery se zacal ztracet kolem 2 roku. chapu ze je to bolestive a mas strach jestli je vse ok. na mluveni a cilene ukazovani-ukaz tatu apod ma cas.
Dle popisu je úplně v pohodě. Někteří lidé oční kontakt moc nemusí.. Například já
. Raduj se z šikovného chlapečka, ..
@xeva píše:
Dle popisu je úplně v pohodě. Někteří lidé oční kontakt moc nemusí.. Například já. Raduj se z šikovného chlapečka, ..
Přesně tak, znám spoustu lidí (včetně mě
), kteří oční kontakt navazují neradi a dělají to jen z důvodu společenských konvencí. A všichni jsou vcelku normální ![]()
Můj malej začal ukazovat na věci asi až v roce a půl. Oční kontakt udržoval ale vždy na chvíli a pak zase čučel jinam
do dnes se se mnou moc nechce tulit ale to se zlepšuje. Buď trpělivá a v pohodě. V roce je to ještě takové miminko ![]()
@Hankkaa máme ten stejný problém ale s 16ti měsičním. Tak doufám, že jde pouze o povahový rys…
@Anonymní píše:
@Hankkaa máme ten stejný problém ale s 16ti měsičním. Tak doufám, že jde pouze o povahový rys…
A mohu prosím vědět jak konkrétně se chová? Zda má třeba zájem i o druhé děti atd.
@Hankkaa píše:
A mohu prosím vědět jak konkrétně se chová? Zda má třeba zájem i o druhé děti atd.
No krom toho kontaktu a toho ze to neni vysmate ditě si myslím že je celkem v normě. Děti si všímá, směje se na ně, nebojí se jich. Samozdřejmě si s nima ještě nehraje, ale třeba jim něco podáva atd. Ukazovat ukazuje i na věci zájmu. Samotařský neni, spíš naopak… neumí si hrát sám a jenom za mnou chodí a chce dělat to co já. Mluví zatím jen zákald ( máma, táta, baba) a nějake zvířatka.
@Anonymní píše:
No krom toho kontaktu a toho ze to neni vysmate ditě si myslím že je celkem v normě. Děti si všímá, směje se na ně, nebojí se jich. Samozdřejmě si s nima ještě nehraje, ale třeba jim něco podáva atd. Ukazovat ukazuje i na věci zájmu. Samotařský neni, spíš naopak… neumí si hrát sám a jenom za mnou chodí a chce dělat to co já. Mluví zatím jen zákald ( máma, táta, baba) a nějake zvířatka.
A řešila jste s pediatrem oční kontakt? Všímá si třeba i okolí, že nenavazuje oční kontakt? Podívá se na větší vzdálenost, když na něj voláte? Když k vám jde kouká na vás?
@Hankkaa píše:
A řešila jste s pediatrem oční kontakt? Všímá si třeba i okolí, že nenavazuje oční kontakt? Podívá se na větší vzdálenost, když na něj voláte? Když k vám jde kouká na vás?
S pediatrem jsem o tom mluvila a ten říkal, že se mu jeví naprosto normálně, že každý je jiný
takže klasika. Že jinak ma zájem o okolí atd. Okolí mi říka, že je uplně normální, že by si ničeho nevšimlo. A když něco po mě chce nebo mi něco podáva tak to se vydrží dívat dlouho. I při přebalování. Nejhorší je to když ho mám na sobě. To se podívá na sekundu… a jak to je u vas?
Tak to je přesně jako u nás. Pediatr pomalu na mne koukal jak na cvoka…že je prý živější, prostě všude chce být a vše stihnout.
Já mám ještě jedno dítě, a tohle prostě neznám. Dost bohužel i srovnávám. Když je na zádech, tak dokáže koukat hezky, to samé třeba když je v židlicce, nebo jde ke mně. Ale jakmile je blízko - na rukách, nebo ho mám třeba posazeneho na nohách tak to můžu dělat '' kašpary'' jak chci a nepodíva se.
No tak to je naprosto přesné. Tak doufejme jen, že je jim to nepříjemné. Popravdě ja taky neudržím dlouho oční kontakt, nebo spiš se k němu musím nutit.