Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Odebrání dudlíku - problém se spaním...
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
29.5.13 20:41
Odebrání dudlíku - problém se spaním...
Zdravím všechny zasloužilé matky a prosím o radu. Moje dcera nedávno oslavila 2. narozeniny a já se rozhodla, že jí k tomuto krásnému výročí něco dám a něco seberu (:-D) - sebrala jsem jí dudlík. Důvodů jsem měla několik, o těch se rozepisovat nebudu, ale odebrání proběhlo celkem v klidu: ve vlaku, kterým jsme jely na menší výlet, dudlík zahodila a já ho prostě pod sedačkama nikde nenašla, takže mě napadlo, že je to ideální situace k „odnaučování“. Nečekala jsem, že mě za to pochválí, ale že mě bude trestat ještě několik let, to pro mě byl taky celkem šok. Od té doby, co dudlík nemá, vyžaduje uspávání. Tedy musí někdo s ní v pokojíčku být (nejlépe já) a ležet tak, aby ona na něj viděla. Nejdřív usínala do 5 minut, takže mi to nevadilo, ale teď, cca po měsíci, jí usínání trvá i dvě hodiny. U uspávání to ale nekončí, ona je schopná se za noc několikrát probudit a když zjistí, že je v pokoji sama, začne vyvádět a opět si k ní někdo musí lehnout. Vzhledem k tomu, že spí v posteli 160×70 cm, nemusím asi psát, že manžel to většinou nebývá 
A tak mě zajímá, jestli někdo nemáte podobnou zkušenost s dítětem, které od narození usíná samo, spí samo celou noc, spí ve svojí posteli a ve svém pokojíku a najednou ve dvou letech se to zlomí a dítko se bez vás v noci neobejde. Jak to řešit? Jak naučit opět spaní a usínání? Zkoušela jsem si ji vzít do manželské postele, to nefunguje, hrozně sebou hází, odkopává se, mele sebou, nevyspíme se nikdo, ani ona. V posteli u ní spát nemůžu, nevejdu se tam. Větší postel kupovat nehodlám. Mám být zlá a nechat ji řvát? Sousedi ať si políbí? 
Postel má plnou plyšáků, vykládám jí, že se nemusí bát apod., bez efektu. Ještě teda nedávno začala plakat, že ji něco bolí (pipinka, ruka, hlava, jazyk), abych přišla a byla s ní, ale to je čistě vyděračství a nechci jí to tolerovat.
Co máme teda dělat, aby se celá rodina vyspala a s ní i barák plný lidí? Uvažovala jsem i o vrácení dudlíku, ale to mi přijde jako krok zpět, když už ho teď v podstatě nevyžaduje (dřív si na něj vzpomínala i přes den).
Děkuji předem za návrhy 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
29.5.13 20:45
Ja kdyz sebrala mladymu dudlaka (taky po druhych narozkach) tak mi prestal spat po obede 
a vecer taky ma problem jeste do ted, ale zrovna dnes jsem se tvrde rozhodla, ze se vykoupe, jeste chvilku kouka na TV, pak pohadka a spat. takze ted mu cte tatinek pohadku tak jsem zvedava jak usne 
je totiz strasnej nezmar, rano vstava v 7, nespi po obede a jeste vecer usina v deset
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.5.13 20:51
Dudlík nevracet! nemusí to nic vyřešit a jen si přiděláte problém. Ani řvát bych nenechala, ale může to být řešení. Já si dala matraci do pokojíčka. CCA 14 dní jsme se střídali s manželem a teď už se budí jen jednou za noc, nad ránem, takže už spíme zase v ložnici. Občas, když mají neklidnou noc, tak si tam raději lehnu, než abych pořád vstávala. Jinak mladšímu budou dva, je strašnej dudlíkáč, takže jsem mu ho teď sebrala přes den, ale na spaní mu ho ještě dávám. Právě protože se bojím, že bychom se zase nevyspali 
MMch taky mu teď nově začalo usínání večer trvat věčnost, ale dudlíkem to není…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.5.13 21:04
Já bych ho vrátila. 
Stojí ti to za to? Byly s dudlíkem problémy?
Kluk se víceméně takle chtěl oddudlíkovat ve 2 letech sám. Ale přesně, v noci křičel, blbě usínal, vstával brzo. Pak byl protivnej. Po 2 dnech, kdy prohlašoval, že je velkej jsem se ho třetí večer zeptala, jestli ho přecijen nechce. A chtěl. Za půl roku proběhlo to samé, byl tam teda popud zubaře, co mu řekl, že z toho může mít křívé zuby. A to už proběhlo bez problém. takže za mě počkat, až k tomu dítě bude.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.5.13 21:16
Náš má 3,5 roku a dudlík na usínání má pořád, nepokoušela jsem se ho sebrat (občas se zeptám, jestli nechce dudlík odložit, že je velkej, apod, zatím nechce), ale „problém“ máme stejný. Je to tak půl roku zpět, možná dýl, kdy začal vyžadovat mou přítomnost u usínání. Tatínek ho uloží (s dudlíkem) a odejde a prcek, místo aby sám usnul, jako před tím, zavolá „maminkooo, spi tady“, načež já přijdu, lehnu si do druhé postele (ne do jeho) a on spokojeně usne. Spím s ním v pokojíčku, protože se průměrně 1-2× za noc vzbudí a zeptá se, jestli tam jsem, když se ozvu, že ano, spí spokojeně dál. Když se tak stane ráno, když já už kmitám po kuchyni a podobně a neozvu se na jeho dotaz, jestli tam jsem, začne brečet. Takže rána nic moc 
nedokážu mu vysvětlit, že když nejsem ráno v posteli, jsem jen vedle a připravuju se do práce/školky.
Dudlík, ani asistované usínání neřeším a u dvouleťáka už vůbec ne. Z toho vyroste a nenechala bych ji trápit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.5.13 21:17
Malý je teda 19 měsíců a večer usíná hodinu.. Dřív jsem nakojila dala dudlika a spala.. Přes měsíc je po nemoci bez dudlika, dusila se a plivala ho. Vůbec ho nehledala naopak tuhle jeden vyhrabala a držela ho mezi zuby a koukala. Na jednu stranu jsem rada že to šlo samo, ale ty večery jsou někdy únavný. Zvlášť když vždycky usnula hned. No ale co nadělám. otázkou je, jestli by se to vrátilo do starých kolejí nebo jestli by nespala a navíc dudlala, zkusit to můžeš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.5.13 21:18
@Káka74
taky to tak děláme, že si dáme matraci k posteli nebo já si teda na chvíli lehnu k ní do postele (má nosnost 120kg, takže v pohodě, ale nohy mám ven ohlé přes rantl, tak to není moc pohodlné na celonoční spaní ), ale už to trvá měsíc a žádné zlepšení Já nechci, aby si na to zvykla natolik, že budu muset pořídit letiště do pokojíčku a bude s ní muset spávat celá rodina
@Lama Lama
Vracet právě nechci, v prvním týdnu jsem měla nutkání, ale vydrželi jsme a jsem ráda. Problém s dudlíkem měla takovej, že ho měla v poslední době i přes den a díky tomu vůbec nemluvila - když něco chtěla, ukázala. A ve dvou letech už by jako mluvit mohla, že… no, tak jsem jí začala říkat „jestli něco chceš, tak vyndej dudlík a řekni mi to, já ti nerozumím, když ho máš v puse a huhláš“, načež ona radši vzdala to, co chtěla, jen aby se nemusela vzdát dudlíku. Proběhly snahy odebrat jí ho jen přes den a na noc vrátit, ale ona když pak začala brát rozum a věděla, že ráno ho musí odevzdat, tak radši celej den někde ležela, jen proto, aby ho mohla mít (řekla „hají“ a chtěla dudlík, když nedostala, začna ječet apod.) Zuby má z toho dudlíku taky pěkně křivý, spodní dvojky jí rostou mimo řadu (ostatní zuby má v lajně, ale dvojky jí rostou k nim kolmo - ne úplně, ale prostě jsou mimo řadu, nevim, jak to vysvětlit). Díky dudlíku přestala i jíst, protože by ho musela vyndat - radši byla o hladu, jen aby ho nemusela vyndávat.. atd. Prostě šílené obstrukce s tím byly, jsem ráda, že se toho už zbavila a nevyžaduje ho tak, jako dřív. Jen to spaní je marast, no…:/
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.5.13 21:22
@Lama Lama NO jo, ale kde je jistota, že je to dudlíkem? Pravda je, že já taky nejsem zastánce oddudlíkování za každou cenu. U nás zubařka řvala už teď (dva mu teprve budou) a já mu ho na to spaní stejně dávám. U starší jsme bez dudlíku byly až tak od dvou a čtvrt roku - ze dne na den, sama slíbila zubařce, že už si ho nevezme. Taky kvůli tomu přestala odpoledne spát 
Ale jinak to bylo bez problémů. Nicméně pokud už ho vzali a je to déle (ne dva dny jako u vás), tak si říkám, že to není dobré ho vrátit. POkud je to jen to noční spaní, tak bych to zkusila vyřešit jinak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.5.13 21:23
@Clementine
já mám jisté důvody, proč si nemohu dovolit s ní trávit noci - dělám státnice za týden a musím se učit. A kdy jindy, než v noci, že. Což teď trochu nedávám - buď jsem po dvouhodinovém uspávání tak mrtvá, že jdu sama spát, nebo když už teda usne, tak se stejně co hodinu budí a já tam musím vždy tak 30 minut být. Na státnice umím velké prd a k obhajobě jsem si ještě ani nestihla nachystat prezentaci. Ale nechci to svádět jen na státnice, myslím, že tato situace by mě štvala, i kdyby nebylo státnic…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.5.13 21:24
Dudlík přes den mi taky vadí. Já ho klukovi přes den zrušila v 6m, víceméně bez řevu, jen to chtělo víc zabavovat. Holka ho měla na spaní a do auta prakticky od narození. Občas ho taky chce, má ho povolený ve svý posteli, dlouho jí to tam nebaví, nikdo tam s ní není. A vlastně skoro nejsme doma, jen na to spaní, takže problém není.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.5.13 21:25
@rajada píše:
Vracet právě nechci, v prvním týdnu jsem měla nutkání, ale vydrželi jsme a jsem ráda. Problém s dudlíkem měla takovej, že ho měla v poslední době i přes den a díky tomu vůbec nemluvila - když něco chtěla, ukázala. A ve dvou letech už by jako mluvit mohla, že… no, tak jsem jí začala říkat „jestli něco chceš, tak vyndej dudlík a řekni mi to, já ti nerozumím, když ho máš v puse a huhláš“, načež ona radši vzdala to, co chtěla, jen aby se nemusela vzdát dudlíku. Proběhly snahy odebrat jí ho jen přes den a na noc vrátit, ale ona když pak začala brát rozum a věděla, že ráno ho musí odevzdat, tak radši celej den někde ležela, jen proto, aby ho mohla mít (řekla „hají“ a chtěla dudlík, když nedostala, začna ječet apod.) Zuby má z toho dudlíku taky pěkně křivý, spodní dvojky jí rostou mimo řadu (ostatní zuby má v lajně, ale dvojky jí rostou k nim kolmo - ne úplně, ale prostě jsou mimo řadu, nevim, jak to vysvětlit). Díky dudlíku přestala i jíst, protože by ho musela vyndat - radši byla o hladu, jen aby ho nemusela vyndávat.. atd. Prostě šílené obstrukce s tím byly, jsem ráda, že se toho už zbavila a nevyžaduje ho tak, jako dřív. Jen to spaní je marast, no…:/
tak to zní jako fest těžká závislost, to už bych nevracela, když jste vydrželi měsíc. Ale počítej s tím, že bude hoooooooooodně dlouho na něj „zapomínat“, je to pro ni těžký šok, podle toho, co s ním dělala. Usínání bych jí ještě víc neztěžovala. Až se s tou situací vyrovná, postupně to zase vrátíte, třeba za půl roku, ale co už, no.
Já prckův dudlík neřeším, bo si řekne večer do postýlky, ráno ho způsobně položí vedle plyšáka na polštář a nevšimne si ho, i kdyby mu spadl do klína prostě dudlík = večerní postel a v jiný čas na něj ani nevzdechne, zubařka to ví a zuby ok, takže právě proto to neřeším a násilím neberu, i když už má tolik roků.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.5.13 21:27
@Káka74 u nás to bylo jasné, v den kdy si nevzal dudlík to začalo, v den kdy si ho vzal to zkončilo. Píšu, co bych udělal já. jaké mám zkušenosti. Jak si to udělá zakladatelka je mi úplně fuk. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.5.13 21:28
@rajada Tím spíš bych nevracela. Nevím, já si nemyslím, že dvouleté dítě musí za každou cenu spát samo v pokoji. Starší byly už tři, když si sama řekla, že chce spát v pokojíčku. Asi jí rušilo noční kojení mrňouse. před porodem se stěhovat nechtěla a pak jsme jí k tomu nechtěli nutit. Takže za mě bych nechala matraci v pokojíčku a spala tam tak dlouho, než to přejde (ono to přejde) nebo bych jí postýlku dala do ložnice. Ale chápu, že pro manželské soužití to není ideální 
Ve dvou letech ještě potřebuje tu jistotu a já bych jí to nebrala. naopak si myslím, že čím víc jí dostane teď, tím lépe si povede, až bude starší. Ale to je jen můj názor, nikoli ověřená fakta.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.5.13 21:29
@rajada píše:
@Clementine
já mám jisté důvody, proč si nemohu dovolit s ní trávit noci - dělám státnice za týden a musím se učit. A kdy jindy, než v noci, že. Což teď trochu nedávám - buď jsem po dvouhodinovém uspávání tak mrtvá, že jdu sama spát, nebo když už teda usne, tak se stejně co hodinu budí a já tam musím vždy tak 30 minut být. Na státnice umím velké prd a k obhajobě jsem si ještě ani nestihla nachystat prezentaci. Ale nechci to svádět jen na státnice, myslím, že tato situace by mě štvala, i kdyby nebylo státnic…
tak to je fakt blbý… ale dvouleťačce to nevysvětlíš… tatínek by nemohl to zkusit? Třeba na zem vedle postýlky si lehnout…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.5.13 21:32
Tak to s těmi státnicemi je fakt blbé. Jste měli s tím dudlíkem počkat až po nich Tak co manžel? U nás tohle vždycky podléhalo dělbě…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
