Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dobrý den,
potřebuju se poradit, už psychicky nemůžu a nevím co mám dělat.
Můj syn(2,5 roku) byl před 14 dny na operaci moč. trubičky. Měl asi 3 dny zavedený pytlík a po tu dobu vše vpořádku. Sundali mu pytlík a od té doby máme problémy s čůráním. Před operací už normálně chodil bez plínky, čůrání na záchod nebo do nočníku mu nedělalo problém. Týden po sundání pytlíku jsem si ještě říkala, že to ještě bolí-opravdu raději nepil a když se mu chtělo čůrat poskakoval třeba celý den nebo jsem ho musela dát do vany a pustit na něj vodu, aby se vyčůral. Ted kdy už jsem si 100 % jistá, že ho to nebolí, tvrdí stále opak, dokonce nechce už ani do té vany.Jsem z toho zoufalá, vyčůrá se jen vždy do plínky když spí(na noc mu ještě dávám plínku a ted po nemocnici i na odpolední spaní).A řvaní, poskakování atd. stále roste. Vynucuje si, aby jsem ho stále chovala. V nemocnici jsem ho trošičku rozmazlila.Dnes to vyvrcholilo tak, že nechtěl ani na záchod, ani do vany a já když jsme ho nechtěla vzít do náruče, tak u mě stál a hystericky řval. Nepovolila jsem, ale je to pro mě strašně stresující a nevím jak dál se zachovat, aby se to ještě více neprohlubovalo. Nakonec mi počůral nohy-no spíš si jen ucvrknul jen co musel, ale minutu před tím jsme byli na záchodě a v žádným případě nechtěl. Ted je klid. Už se nešel dočůrat na záchod a hraje si.Jak mu vysvětlit, že to už nebolí. Příjde mi, že si vytvořil nějaký psych. blok spojený s čůráním a bolestí. Dokonce jsem ho načapala jak si zkoušel strkat do špindourka brčko a že bude čůrat přes to.
Omlouvám se za chyby. Díky za rady a jakýkoliv nápad.
No hlavne bych to nehrotila cum vic te to stresuje stresuje to i jeho. asi bych klidne vratila plinku zvkast kdyz je po zakroku. a. psych. bloku bych se obavala kdyz ho budes. presvedcovat a nutit.
Dala bych mu zpatky plinu, at se vycura, az sam uzna za vhodny. Pokud mozno si jeho curani vubec nevsimej.
Zkušenost nemám, ale asi bych na pár dní vrátila plínu a začala odnaučovat třeba za měsíc. Bála bych se bloku, že by nechtěl čůrat vůbec…
Tak po operaci, byhc mu rozhodne plinku vratila, netrapila bych ho.
Když on mi odmítá i tu plínku. Řekne, že plínka je pro miminka.Moc dobře ví, že se nečůrá do kalhot a prostě to celý den zadržuje. I když tu plínku dostane tak mi řekne, že do plínky čůrat nebude, protože tam čůrají miminka. Vyčůrá se do plíny až nevědomky když spí.
Toho bloku se hrozně bojím.
A co ho prostě nechat a absolutně si jeho čůrání „nevšímat“. Třeba to jen využívá k připoutání pozornosti. Nebo mě ještě napadá vyzkoušet placebo. Děláme to tak na táboře, když děti bolí hlava/bříško/noha (a ve skutečnosti se jim stýská).
@Billi No má spojený mazání pindoura, aby nebolel.Ale to také nepomáhá. Sám si řekne že ho chce namazat(mažu mu to už obyč. mastičkou), ale prostě raději poskakuje a nevyčůrá se. Když už se mu chce opravdu moc tak začne brečet a jdeme právě do té vany a pustím vodu.To už i on sám řekne, že čůrá a je to lepší. Je hrozně těžký si ho nevšímat když poskakuje a pořád hlavně chce chovat-zezačátku jsem ho chovala když mluvil o bolení. A většinou se pak i vyčůral-právě do plínky v náruči. Ted se chce jen chovat.To jsme začala ignorovat(už to bylo opravdu očividný - kdykoliv chtěl pochovat řekl, že ho to bolí)
No zkusím mu prostě nechat plínku nebo jak budu vidět, že se mu chce mu ji prostě nasadím. Nechci nic dělat násilím, on prostě nechce nic jen chodí a vztekle brečí.
@Edita27 zkus to placebo, za to nic nedáš. Bude to změna, tak to třeba zabere ![]()
Ahoj, má prostě strach. Po těch zkušenostech se mu nedivím. Já bych na něj netlačila a snažila se mu být oporou. Klidně ať se počurá, když nechce ani plínu ani vanu. On časem zjistí, že už čurání fakt nebolí. Zas to bude dobrý uvidíš ![]()
Mám podobnou zkušenost, když měla dcera zánět močového měchýře, taky se pak bála čurat ![]()
Díky za rady.Snad to bude brzo dobrý. Je mi ho líto a nevím jak mu vysvětlit že už se nemusí ničeho bát. Ještě je tak tvrdohlavej.