Odmítla jsem práci
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
odmitla jsem praci
Ahoj holky, casto sem chodim na pocteni, ale malokdy neco napisu. Tentokrat vsak citim, ze to sama nezvladnu.
Takze co se stalo…Ziju ve Francii uz jedenact let a nemam tady poradnou praci a dost me to trapi. V CR mam VS a pracovala jsem jako asistentka reditele. Pred materskou a rodicakem jsem delala kdeco (od servirky po prodavacku, ale vse jen na dobu urcitou. Pak jsem mela prvni dceru a tady je rodicak na prvni dite pouhych sest mesicu. Penize byly potreba, tak jsem si dala inzerat a zacala chodit uklizet k lidem domu, stala prace blizko, zadna buzerace, dobre zaplacena a pracovni dobu jsem si urcovala, jak jsem chtela.
Kdyz se mi narodila druha dcera, sla jsem na rodicak na tri roky. Behem teto pauzy jsem se rozhodla, ze si doplnim vzdelani, abych mohla delat konecne neco, co odpovida aspon vzdalene me kvalifikaci a vybrala jsem si dalkove studium na rok zakoncene zkouskou, da se to prelozit jako « sekretarka ve zdravotnictvi a socialnich sluzbach ». V ramci tohoto studia je nutne jit na osmitydenni praxi. Na zkousku jdu ted 16.listopadu, ucim se, jak muzu, plus k tomu par hodin uklidu tydne a dve deti 7 a 3,5. Hlidani jen obcas u kamosky, rodina nula, manzel uz rodice nema, zbytek rodiny na nas kasle, nasi jsou daleko. Penezi nijak zvlast neoplyvame, ale mame co jist a poplatit vse taky nejak zvladame. Deti maji v ramci moznosti vsechno. Mala nastoupila v zari do skolky. A ted konecne k veci. Od zacatku rijna jsem si tak nejak vlazne hledala staz, nebyl cas, dohanela jsem uceni, jak se dalo a rikala si, ze to zvladnu po zkousce. Jeden zivotopis jsem dala take sve kamaradce, ktera zna nekoho, kdo pracuje v nemocnici.
Minuly tyden dostal muj manzel sms od kolegyne, pracuje ve statni sfere, ze hledaji lidi na pomocnou administrativu, myslela pry na me. Zdalo se mi to super a honem jsem lepila zivotopis a motivacni dopis. Znamenalo by to ale nedodelat skolu nebo aspon prerusit.
V patek vecer mi ale zavolala ona kamaradka, ze by me pry vzali na tu praxi (neplacenou) do nemocnice. Byla jsem nadsena a uprimne jsem moc neverila, ze by me z manzelovy prace zavolali. V pondeli rano jsem zavolala te slecne z nemocnice kvuli stazi, ano mohou me vzit, je to presne to, co tady rok po nocich studuju. Spokojena a nadsena jem jela s holkama nakoupit. V obchode mi zazvonil mobil. Obvykle neodpovidam, tentokrat jsem ale honem vyhrabla mobil z batohu a mrkla na displej (nezname cislo) a honem rikam “halo”. V tu chvili by se ve me krve nedorezal. Volal mi personalista z manzelovy prace, at prijdu na pohovor. Nevedela jsem, co delat, mezi regaly se zeleninou a chlastem v Lidlu, jsem se snazila popadnou dech. A pak, ja nejvetsi mega blbka, rekla: “Nezlobte se, ale nasla jsem staz, tak budu pokracovat ve studiu.” Jen jsem to dorekla, tak jsem litovala, udelalo se mi zle, zbytek nakupu jsem udelala jak ve snach, holky toho vyuzily a hned mi nosily bonbony, cokoladicky a susenky a ja vse bezmyslenkovite hazela do kosiku a porad jen opakovala, jak jsem debilni, a ze jsem udelala chybu. Jako kdybych dostala zkrat do mozku. Od te doby jen brecim (kdyz me nikdo nevidi), nespim, manzel nic nerika, pry je to moje rozhodnuti, ale mne je trapne, kvuli te jeho kolegyni, ktera se za me urcite primlouvala, je mi zle, protoze mam prece jen strach, ze ta staz nevyjde, jeste jsem nic konkretniho nepodepsala. Je mi lito manzela, ktery jen maka, a ja odmitnu takovou nabidku. Nechapu to, nechapu se, proc jsem nesla aspon na pohovor, je mi to hrozne lito, nemuzu se soustredit na uceni, na nic. Mam strach, ze jsem si zavrela dvere, i kdyz ten diplom nakrasne ziskam, nikde neni napsane, ze me nekde vezmou. Uz jsem mivala driv ruzne stavy po narozeni druhe dcery, ale tentokrat si rikam, ze mozna prisel cas dojit si pro antidepresiva. Mam pocit, jako bych ztracela pudu pod nohama. Pripada mi to vsechno jako blby vtip. Dekuji za precteni romanu, poradit mi asi neni moc co, potrebovala jsem se hlavne vypsat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Reakce:
Někdy je situace taková, že nemá jasné správné řešení. Kolikrát je nutné zariskovat. Pokud není psychika úplně pevná, může to s člověkem pořádně zamávat. Okolí pak reaguje i podle toho, jak to ten člověk podá. Jak to inzeruje, že je trumpeta a vše pokazil, obvykle mu to zrcadlí. Nebreč, bude zas líp.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Já bych to vůbec tak špatně neviděla! Myslím, že jsi udělala dobře. Dokončit školu je dle mého názoru momentálně důležitější. Pokud jste to doteď nějak finančně zvládali, tak to zvládnete i během Tvé stáže. Pak si budeš moct vybírat ještě lepší práce s diplomem. Hlavu vzhůru!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Dulezitejsi je dokoncit skolu, aby jsi mela dlouhodobe sanci na lepsi praci. Tady v te praci by mohlo nekomu dojit, ze na ni (zrejme) nemas tu jejich kvalifikaci a letela bys. 8 tydnu praxe, zkouska a novy start.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Přesně, jak píšou nade mnou. Dodelani školy je důležitější a ta praxe vlastně taky. Vím, že jen to těžké, ale zkuste myslet pozitivně. Vůbec nevíte, jak by dopadl ten pohovor a jak byste tu práci zvládala. Chci jen říct, že jste si nevybrala špatnou cestu (a že tamta byla lepsi), ale vyslapla jste na jednu z cest a na te teď musíte pevně jít a věřit si. Držím Vám palce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Udělala jsi dobře. Spontánně ses rozhodla, bez dlouhého přemýšlení ji řekla to, co jsi intuitivně chtěla říct. K tomu se neobracej zády. jsi dobrá. Manželovu kolegyni pusť z hlavy, ona kvůli tomu určitě nemusela přeplavat Atlantik a to přimlouvání bych taky neviděla jako drama. Příležitost pro tebe určitě přijde. Hodně štěstí u zkoušky!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Prvni diplom nevyuzivas, ted bys ohrozila druhy. Studuj a s diplomem budes mit vetsi sanci se uplatnit trvale. Podle me jsi taky neudelala chybu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ale mě přijde žes to udělala správně 
však si vem kdyby jsi šla na pohovor a oni tě vzali. A ty jim pak řekneš ze mas něco jiného, to by bylo potom trapný. Byla jsi férová a to se cení všude. Jestli tě trápí ta kamarádka tak ji zavolej a u kávy ji to vysvetli, určitě to pochopí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Asi mate vsichni pravdu. Ja jsem proste uz vycerpana za ty roky se tady o neco snazit, sebevedomi mi taky kleslo k bodu mrazu, nekdy me napadne, kde bych byla, kdybych zustala v Cesku. Nelituju, mam holky, s manzelem to klape, ale po pracovni strance je to proste boj. Proto sama sebe nechapu, ze jsem nechnapla po prilezitosti a misto toho jsem si intuitivne vybrala tezsi variantu. No ale citim se o trochu lip. Pekny den. A dekuji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@firuga no ja bych se rozhodla pro staz a dodelat skolu, takze za me spravne rozhodnuti
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ja bych to taky nevidela tragicky. Kdyz jste to zvladli doted, tak to urcite doma zvladnete i behem tve praxe. Treba by se ti v te praci nelibilo… Nebo co kdyby te vyhodili? Zustala by si bez prace i bez diplomu. V klidu si dodelej skolu. A jesli te trapi svedomi kvuli kamaradce, tak ji posli cokoladu s omluvou, urcite to pochopi. Z toho bych si nedelala velkou hlavu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Bude lip, uvidis. Deti uz mas vetsi, skolu skoro dodelanou, rekla bych, ze je velka sance, ze na tom budes za nejakou dobu uplne jinak. Kdyz mas funkcni vztah a dve zdrave holcicky, tak uz dokonceni skoly a nova prace jsou detail, ktery doladis, uvidis. Hlavne nepolevuj, nebud apaticka kousek pred cilem.
Jinak vim, o cem mluvim, v cizine trva dele, nez neco vybudujes a sklizis plody, my jsme opravdu spokojeni az po 5 letech. Ale to tak, ze hodne. Stalo to za to, ale bylo to chvilema krusne.
- Citovat
- Upravit
@firuga Chápu, že je to těžké. Ale já si myslím, že kdybys tu školu nedodělala, tak tě to také mrzí. A dodělat školu, starat se o rodinu a ještě chodit do práce prostě nejde. Takže si udělala dobře. Někdy je nejlepší pro nás to, co nás napadne v první chvíli. Tak si prostě řekni, že to je to, co tvoje podvědomí chtělo - mít čas dodělat školu. Vůbec se neboj, že si potom práci nenajdeš. Můžeš třeba ještě jednou zavolat tomu personalistovi, říct mu, že si byla v obchodě a neměla možnost to s ním řešit, ale že tě místo velmi zajímá v horizontu xxx měsíců, pokud by to pro ně bylo stále aktuální. Jsem personalistka, takže vím, že na tomto postupu není nic divného. Někdy si šikovné kandidáty člověk nechává v záloze. Práci určitě najdeš!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Pokud by nástup do té práce znamenal vykašlat se na studium 14 dní před závěrečnými zkouškami, tak podle mě není čeho litovat 
Máš těsně před zkouškou, máš předzajištěnou stáž v nemocnici, kterou potřebuješ, máš manžela, co je ochotný a schopný během toho vás uživit. TO je přece všechno skvělé. Nač se tedy zakopat někde přepisováním dokumentů, protože ono pomocná administrativa, to není žádná láce ani finančně ani profesně.
Té kolegyni bych se omluvila, že chápeš, že to pro ni byla „práce navíc“ a že ať si nemyslí, že si nevděčná, vysvětlila bych situaci (se školou a stáží)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
