Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Okupantka v naší posteli
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
2.6.09 17:41
Okupantka v naší posteli
Ahoj holky,
myslím, že něco podobného už tu bylo, ale přesto: naše dcera od narození spávala ve své postýlce, ale teď v poslední době (asi tak od 2 let, tedy dva měsíce, nárazově i dříve - při nemoci nebo když jsem jela na víkend pryč a ona byla sama s tátou) se rozhodla, že spát bude jedině „v mámy posteli“. Prostě po obědě i večer usne jedině v naší manželské posteli, jinak není šance. Večer po usnutí ji přendáme do její (tedy když se podaří strefit dobu, kdy spí tvrdě a nepřijde nám na to), ale nad ránem, pokud se probere, se zas stěhuje zpátky a ještě se nás snaží odsunout s odůvodněním, že nemá kde hajat.
Problém je v tom, že se všichni tři nevejdeme. Zuzka si zá:,–(ně lehne tak nějak naštorc a všelijak se vrtí, manžel není zrovna drobek, takže pokud se přesun do její postýlky nevyvede, nezbývá jednomu z nás (obvykle manželovi) než spát v obýváku.
Postýlku má malá u nás v ložnici, dětský pokoj přistavujeme, takže zatím není šance k přestěhování ani ke koupi velké postele (teď má dcera postel 140×70 cm). Nějak si nedovedu představit, jak budeme takhle pokračovat, až se nám narodí očekávané miminko. Nemáte nějakou radu, nebo aspoň zkušenost, co s tím? Nemůže tahle náhlá posedlost po „mámy posteli“, jak říká, souviset s nějakou nejistotou kvůli budoucí sestřičce, na jejíž narození se malou snažíme připravit?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
2.6.09 17:52
Galadwen - já myslím, že to s nějakou „nejistotou“ nesouvisí, že je to prostě období… A jestli Tě to uklidní, máme to taky tak 
a druhé miminko se má narodit zhruba za 2 měsíce… Vojtulka teda v naprosté většině případů usíná ve své postýlce, i odpoledne tam spává (taky ji má u nás v ložnici, dětský pokojík právě budujem, doufám, že během tohoto týdne bude hotový…), ale jakmile se vzbudí uprostřed noci, tak přicupitá k nám a spokojeně chrupká mezi náma až do rána 
Já se přiznám, že to nijak neřeším - pamatuju si, že jsme se ségrou chodily uprostřed noci k našim do ložnice do postele ještě ve školce a nikdy se to neřešilo. Přijde mi to naprosto normální a očekávám, že i když V. bude mít svůj pokojík, tak stejně bude v noci chodit k nám…
Nevím, jak to bude, když bude čerstvé miminko, které určitě budu mít u sebe v posteli (jestli budu jako u Vojty kojit celou noc po hodině a půl, tak ani jinou možnost nevidím 
) - snad se tam nějak vměstnáme, postel máme naštěstí velkou…
Takže asi Ti moc neporadím… jak říkám, já to neřeším (manžel trochu ano a vznikají u nás drobné třecí plochy - ale jen drobné…), jako dítě jsem byla stejná a vyrostla jsem z toho
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.6.09 18:02
Právě že kdyby chodila jenom v noci (ráno) dospat se, asi bych to neřešila. Ale ještě před dvěma měsíci krásně usínala ve své postýlce a setrvala tam většinu noci, a teď mimo naši postel ani ránu (je fakt, že se spaním jsou s malou obecně problémy, večer ji dostat do postele je nadlidský výkon, a pokud vůbec usne po obědě - tak jednou za dva až tři dny, pak co nejpozději, a chrupe do pěti nebo déle, vzbudit ji znamená mít po zbytek dne neuvěřitelného mrzouta a nevzbudit ji znamená, že večer vydrží pomalu déle než já).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.6.09 20:23
Ahoj holky, já radu taky nemám, jen se připojím jako „spolutrpící“ 
. Naše malá rovnou usíná v mojí posteli a pokud se mi podaří, přemluvím jí a usne ve svém pokojíčku (má tam telku i DVD) stejně v noci přijde k nám a protože se nevejdeme, mám už véélký bříško, spím rovnou preventivně v jejím pokojíku já.
Jenomže taky si říkám, až se narodí mimi a bude v noci kojení, tak nevím. Možná jí „vyžene“ to rachotění, svícení a plakání a nebo pro změnu bude v pokojíčku spát tatínek . No nevím, vidím, že je to u dětí celkem častý a asi normální.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
2.6.09 20:29
Tak snad te uklidnim…Meho syna jsem nechavala od narozeni v postylce,kde vecne brecel…Kdyz byl cca pulrocni,usinal tam sam a bez problemu.To trvalo par tydnu a od te doby se postylka stala mistem vecneho place a hysterie.Uz nikdy mi v ni od te doby neusnul.Takze dodnes spi v nasi velke posteli,vyspime se vsichni,uz jsme si zvykli a dokonce i pritel uz nekomentuje…Zase se konecne vyspime.Ale…Synovi jsou tri roky pryc a mame ted miminko.To zatim spi v kolebce,takze je to v pohode,ale behem leta budeme delat detsky pokoj a syna se vazne ptat nebudu…Bude mit svou postel a hotovo…Jinak to spani vsech pohromade je nakonec fajn,jsme vsichni u sebe.Ale je jasne,ze odsud-posud…
- Citovat
- Upravit
2.6.09 21:41
Naše mladší (2 roky a 3m) to zkoušela taky. Od 6m v dětském pokoji se starší sestrou bez problémů (neruší se), v 18m se pravidelně po půlnoci zjevovala v ložnici s plyšákem a nočníkem v rukou a dožadovala se vpuštění k nám. Trvalo to asi měsíc, po dvou týdnech pokusů o společné spaní resp. ústup jednoho dospělého na gauč jsme se s tátou sjednotili a ten co měl víc síly odvedl plačící zhrzenou zpět do její postýlky. Za další dva týdny byl klid. Zopakovala si to minulý týden , dvakrát po sobě k nám přišla, zkusili jsme to dokupy a opět to nešlo (máme postel 2×2m a pro účely pohybu naší dcery ve spánku a spaní dvou dospělých je to málo), tak jsme ji zase vyexpedovali, snad už bude pokoj. Náš pokoj je v noci náš, pokusy o průnik potomsva považujeme za narušení autonomie a bráníme se.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.6.09 21:57
Je to celkem naprd když je v ložnici malý okupant. Sex se u nás rovná díky tomu celkem nule, sice přispívá můj stav, ale nebýt té malé návštěvnice, bylo by to lepší . Dokud jsem mohla, tak jsem jí spící odnášela do pokojíku, ale teď už jí nechci tahat a tak jsem to načas vzdala a „přišla o svou postel“. U nás je taky problém, že tatínek chodí spát se slepicema, má v ložnici TV, zaleze si tam brzo a kouká na ty svoje fotbálky. Já chodim spát později, ale naše malá si samozřejmě vleze do ložnice za tatínkem. No, uvidíme jak my to vyřešíme, ale něco musíme vymyslet, protože naše postel právě moc velká není 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.6.09 22:04
Ahoj, no tak se asi odpostýlkovala, ne? Nám se stalo to samé, ale ani ne, že by chtěl být s námi, ale prostě už nechtěl spát za mřížemi. Já naopak byla ráda, že se odpostýlkoval sám. Měli jsme v té době letiště a z každé strany postýlku, tak jsme tu jednu složili a místo ní přirazili třetí postel. Takže máme letiště s velkým L a stejně se nemůžem vejít, protože přesně jak píšeš, spí naštorc, spí v nohách, cestuje, a do toho se k nám někdy naprčí i druhý loupežník (ale ten moc místa nezabere, obvykle si lehne mně přes obličej 
).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.6.09 23:00
My spime v nasi posteli vsichni ctyri - Emca vecer usne ve svoji, ale behem noci prejde k nam do loznice, Tomik s nama spi automaticky. Eminka je sice taky vrtous, ale manzel se nenecha narozdil ode me utlacovat, takze spi pevne na jednom bode a Emca se mu musi prizpusobit. Me Tomasek docela utlacuje, behem noci ho musim posunovat, abych spala na vic nez dvaceti centakach. Dosli jsme ale k zaveru, ze nam to vyhovuje, bez deti by nam tam bylo smutno - kdyz byl Emce rok, tak jsme ji vyhostili do vlastniho pokojicku, ale styskalo se nam, nastesti sama zacla zase dochazet…
Ale na posteli 180 cm siroky neni zas takovy problem, my jsme hubenoucky…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.6.09 23:03
Ahoj,
taky se přidám… taky spával v postýlce, samouspávání u nás nehrozí, je bohužel naučený, že u něj sedím, dokud neusne… teď už je VOjta ve svém pokojíku, a není problém, ale kolem půlnoci a ještě tak před měsícem to bylo až mezi druhou a třetí hodinou, se stěhuje k nám, probudí se s pláčem, ruce natažené nahoru a já už pak nemám sílu vstát a dát ho zpět, obvykle usnu, ale neustále mě budí to přesouvání, kopání, cestování, to vše v jeho spánku, v mém nikoli.. příteli je to jedno, toho to nevzbudí a když, usíná v pikosekundě a já bdím a bdím a tiše nadávám, někdy i nahlas…
trpím s vámi!
Přemýšlela jsem o Estevilově metodě, věřím, že bych ten pláč vydržela a naučil by se prďola usínat sám, ale nejsem si jistá, jestli ta metoda zaručí i celonoční spaní bez buzení a hlavně ve své postýlce! 
to opravdu nevím… druhé zatím neplánujeme, ale štve mi to taky celkem hodně.
A když jsme někde, u ségry na jihu nebo i jen na chatě, kde má víc pohybu a jiný vzduch, tak to většinou spí celou noc v postýlce, skoro bez hnutí.. no zkrátka unaven jiným vzduchem a prostředím… a o to víc mě to štve…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.6.09 23:14
Ahoj,
nečetla jsem si, co ti psaly ostatní holky. Ale u nás nastěhování do postele určitě souviselo s narozením mladší dcery. Začalo to pár týdnů před porodem, ale zcela nenápadně, občas si v noci vynutila přesun do naší postele. Po narození mladší dcery to postupně gradovalo, až se v jejích cca 6ti měsících přestěhovala do naší postele natrvalo a spíme tam všichni čtyři. Občas to manžel vzdá, když se holky moc vrtí. Ale je fakt, že máme postel uzpůsobenou na to, aby tam děti mohly spát. Po nastěhování dcery do naší postele jsem pořídila o 60 cm větší matrace a všichni 4 se tam vejdeme a už bych to asi nechtěla jinak Jako miminko s námi spala i ta starší do cca 1r+3m. Pak šla do svého. No, tak nevím, kdy bude další přesun. Nicméně doporučuji zvětšit postel, a to dostatečně Nebo nastěhovat její postel dočasně do ložnice. Protože za pár týdnů bude mimčo a to bude v ložnici a jak té starší vysvětlit, že mimčo ano, ale ona ne…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.6.09 18:06
My právě máme Zuzčinu postel v ložnici, jinak to zatím udělat nejde. Teď tam nacpeme druhou pro miminko a asi se nad tím budeme muset vznášet, protože na procházení tam zbude cirka 15 centimetrů mezi tím vším nábytkem (není to tam největší) .
Ve čtyřech si to v naší posteli fakt nedovedu představit, s malou se tam sotva vyspím sama (no, ono to teď 4 týdny před termínem stejně se spaním za moc nestojí).
Aspoň vidím, že v tom nejsme sami
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
