Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Myslím si to samé co ty. Na věku nezáleží, ale někdo si myslí, že když je mu vic jak tobě, tak je Mistr světa a nemusí ti nic…
aspoň vidíš za co tvoje tchyně stojí.
Popravdě si nemyslím, že by omluva tohle zpravila. Obě jste si řekly tak hnusné věci, že to omluva podle mě nesmaže. Tchýni bych ignorovala a o vztahy se nepokoušela. Její vysvětlení, že dvacítce se omlouvat nebude, o ní hodně říká
@Kriss Tina píše:
Myslím si to samé co ty. Na věku nezáleží, ale někdo si myslí, že když je mu vic jak tobě, tak je Mistr světa a nemusí ti nic…aspoň vidíš za co tvoje tchyně stojí.
Tak tak…
.Me se teda tchyne po 5 letech manzelstvi omluvila a padla me kolem krku. Ale drbala me dal.Jen predemnou byla medova. Ubehlo 5 let od smazani vseho zleho a svagrova se rozpovidala.No nenecha na me nit suchou.Drbe me vzdy, kdyz kni prijede
Já bych se zarazila už u toho „má se omluvit“.
Má se omluvit čtyřleté dítě, když někoho bácne lopatičkou. Ale u dospělého už to neberu - buď se omluvit chce a pak ať se omluví, nebo nechce a pak holt, nic. Ale operovat s tím, že se má tchýně omluvit, éééé
Čímž pádem je pro mě další argumentace beze smyslu ![]()
Ještě jsem chtěla dodat, ze nemůže přenést přes srdce, ze žiju s jejím synem a máme spolu malé dítě. O naši dceru celé moje těhotenství nejevila ani nejmenší zájem. Dokonce tehdy volala babicce, aby nám na malou nedavala peníze a ani nám s ničím nepomahala, ze se máme postarat sami. Ona totiž babička (její máma) je dost akční. Na jednu stranu hodna, protože vždycky pomohla, ale na druhou stranu to samé co tchyně. Obě jsou zmanipulované partnerem tchyně. Kolikrát bych i řekla, ze pro tchýni je víc partner než oba její syny a vnučka.
Od tve tchyne bych omluvu ani neocekavala vzhledem k tomu, za co se ti ma omluvit, uz to svedci ze je nevychovana krava. Je prece normalni se omluvit i malemu diteti, kdyz mu necim ublizis, vek nehraje zadnou roli
@Anonymní píše:
Ještě jsem chtěla dodat, ze nemůže přenést přes srdce, ze žiju s jejím synem a máme spolu malé dítě. O naši dceru celé moje těhotenství nejevila ani nejmenší zájem. Dokonce tehdy volala babicce, aby nám na malou nedavala peníze a ani nám s ničím nepomahala, ze se máme postarat sami. Ona totiž babička (její máma) je dost akční. Na jednu stranu hodna, protože vždycky pomohla, ale na druhou stranu to samé co tchyně. Obě jsou zmanipulované partnerem tchyně. Kolikrát bych i řekla, ze pro tchýni je víc partner než oba její syny a vnučka.
Víš, když si tak čtu tvoje příspěvky, taky mi nepřijdou tvoje názory jako běžný standard.
Nenapadlo tě někdy, že by ses mohla přestat starat o tchýni, jejího přítele, babičku, přestat po nich chtít peníze a služby, zkrátka nějak si nevšímat toho, co dělají, omezit kontakt a věnovat se svému dítěti a svému vlastnímu partnerovi? Zatím to na mě působí, že seš trošku stejná jako ona. Však se říká, že muž si hledá podvědomě ženu, která je podobná jeho mámě.
@Tomkins píše:
Víš, když si tak čtu tvoje příspěvky, taky mi nepřijdou tvoje názory jako běžný standard.Nenapadlo tě někdy, že by ses mohla přestat starat o tchýni, jejího přítele, babičku, přestat po nich chtít peníze a služby, zkrátka nějak si nevšímat toho, co dělají, omezit kontakt a věnovat se svému dítěti a svému vlastnímu partnerovi? Zatím to na mě působí, že seš trošku stejná jako ona. Však se říká, že muž si hledá podvědomě ženu, která je podobná jeho mámě.
A kde jsi přišla na to, ze po nich chci peníze? Jeho babička se k nám připojila s tim, ze nám chce pomoct sehnat nějaké věci pro miminko. Na tom nevidím nic špatného. Nic proti ní nemám.
A teď sorry, ale do jeho mámy mám hodně daleko. Já svoji chybu přiznat umím, i se omluvit. Názorově jsme každá úplně jiná.
@Anonymní píše:
Pardon, k tématu nic nemám.
zkoušíš nové anonymní kytky?
@Anonymní píše:
A kde jsi přišla na to, ze po nich chci peníze? Jeho babička se k nám připojila s tim, ze nám chce pomoct sehnat nějaké věci pro miminko. Na tom nevidím nic špatného. Nic proti ní nemám.
A teď sorry, ale do jeho mámy mám hodně daleko. Já svoji chybu přiznat umím, i se omluvit. Názorově jsme každá úplně jiná.
Prostě ti jen říkám, že na mě taky nepůsobíš úplně ideálně. Sama píšeš, že pocházíš z problémové rodiny. Je ti plus mínus dvacet a už máš malé dítě. Vzhledem k tomu, že zmiňuješ 65 letou učitelku, tak usuzuju, žes jen studovala a nikdy v životě jsi nikde nepracovala. A pokud ano, tak velice krátce, protože seš ještě hodně mladá. Takže tě živili celý život rodiče a teď tě živí přítel a sociálka. Ty sis nevydělala nikdy na nic (pár desítek tisíc na brigádách nepočítám). Tohle nemyslím jako urážku, jen konstatování faktu, že někdo jako ty si dovolí říct mámě svého přítele, že je zlatokopka, ale tebe samotnou celý život živí někdo jiný.
Pak napíšeš, že celé tvoje těhotenství se tvoje tchýně o tvé dítě nezajímala. A co jako? Však se to ještě nenarodilo. A že volala babičce, aby vám nedávala peníze? No asi chtěla, abyste se ty s tvým přítelem (a možná především ty) začali snažit myslet na to, jak sebe a malé uživíte. A že nemůže překousnout, že žiješ s jejím synem a máte dítě… To sis buď vymyslela, abys ji shodila, nebo je to pravda, a v tom případě jsem ti radil, ať s ní omezíš kontakt a přestaneš si z ní dělat hlavu. ![]()
Vy dvě jste se hledaly, až jste se našli.
REspektive tvůj muž si vybral ženu, která je v mnohém podobná jeho matce. To je vlastně v pořádku.
Proto tě tak umí vytočít, protože na ní vidíš vlastnosti, ke kterým možná máš sklony, ale úplně se ti to nechce vidět.
Čím dříve se s tím smíříš, tím snáze se ti s ní bude vycházet. A navíc to dost pomůže k tomu, aby si reagovala jinak a nezestrála si do její podoby.
Pro změnu komunikačních vzorců více než doporučuju nenásilnou komunikaci, což je specifická metoda, jak sdělit to co potřebuješ tak, aby to protějšek slyšel a aby se nezačal hádat, bránit, obviňovat, neutekl a tak.
Výhodou je, že stačí změna jen na jedné straně, když ty budeš komunikovat jinak, ona nemůže reagovat jako doposud.
Tady si poslechni dokument o tom jak to funguje
https://vltava.rozhlas.cz/…kace-6249993
A tady pak ke stažení najdeš knihu, kde je to vysvětlené.
@Tomkins Tvůj názor ti neberu.
Co se studia a práce tyče. Pracovala jsem během celého studia SŠ v Praze, protože jsme bydlela ve spolubydleni od svých 16 let, takze jsem si na bydlení atd defacto vydělala sama. Matka alkoholička a otec se o peníze nerad dělil, dokud mu to nenařídil soud. Bohužel.
Uspesne jsem školu dokončila maturitní zkouškou a rok pracovala, takže si jen dovolím konstatovat, ze rodiče mě od mých 16 určitě nezivili. Musela jsem sama.
A zpátky k té tchýni… Od začátku mě nemá ráda. A to jen kvůli jejímu příteli, který tehdy mému příteli řekl: Co sis to proboha přivedl domů?… Tímto to celé začalo. A hlavně se ji nelíbí, že nemám normální rodinu a peníze, protože pritelova ex měla svůj dům po babce, což já nemám. Tchyně mě nezná pořádně povahově, ale jen to co si ona myslí. Nikdy mě nechtěla ani poznat blíž. A to od začátku. Její reakce na to ze čekáme dítě byla: Nooo, moc z toho radost nemám… takže tak.
Příspěvek upraven 02.10.19 v 08:53
Ahoj, mám na vás všechny dotaz.
S tchýni jsme v minulosti měli nějaké spory. Konkrétně šlo o to, ze jsme ji nazvala zlatokopkou za což jsem se jí také omluvila. Jenze… ona nazvala mého malého bratra, že je postižený aniž by ho někdy viděla. Usoudila tak jen proto, že mu šilhá jedno oko (normální a běžná věc - teď nosí brýle a nálepku, aby se mu to spravilo). Pomlouvala mě, kde mohla. Hlavne co se vzhledu týče a moji rodiny (moje rodina není ideální). Je toho mnohem víc, ale teď k věci… Jak vy vnímáte to, kdyz se někdo někomu má omluvit? Tchyně tvrdí, ze ji je 50 a nebude se omlouvat,,dvacetiletý”. Já jsem si toho nazoru, že se omlouvat neumí. Defacto je ji to slovo cizí. Mě vždy učili ve škole, že co se omluvy týče, tak na věku nezáleží. Dokonce se mi ve škole asi 2× omluvila 65 letá učitelka, když mi špatně porozumnela. Dle mého omluvou člověk dokazuje, ze přiznává svou chybu a byl také vychováván k tomu, aby se za špatné věci, které udělal vždy omluvil. Co si tedy o tom myslíte vy?