Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Opravdu si užíváte každý den s dítětem?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
7.8.11 11:16
Háta_x píše:
Jarko, s malou v poledne chodim spát skoro každý den
já přes den spát neumim 
takže přes den si během jeho spánku čtu a večer chodim spát cca hodinu po něm 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.8.11 11:22
Háta_x píše:
Každé ráno, když se vzbudíme, mazlíme se se svou dcerou, každý den si aspoň jednou řeknu „jak je možné, že je tak úžasná“ a ještě jsem nenašla důvod, proč dát dítě někam třeba na noc nebo víkend. A jsem přesvědčená, že to má velmi co společného s tím, že jsem 15let dělala kariéru, cestovala a žila báječný život, jsem „vybouřená“ a nechybí mi někde lítat po světě. Před tím jsem byla svobodná a volná na plný pecky, teď jsem máma na plný pecky a moc si to užívám. Je pravda, že umím relaxovat a manžel hlídá (kadeřnice, dýchánky s holkama, 2dny v lázních, večer po kojení sednu na kolo a hodinu jezdim..) hodně s manželem sportujeme i s malou (vozík za kolo, in-liny, procházky, plavání) a při mateřské trošku pracuju s manželem a chodím i na návštěvy do své práce, takže mezi lidi přijdu až až. Zakladatelko, myslím, že jsi báječná máma, jen hodně unavená vlastními nároky sama na sebeZařiď si víc času pro sebe, aspoň jednou za měsíc buď „sobec“ nech dítko s manželem a zajdi s holkama na vínko, do kina, divadla, ke kadeřnici nebo cokoli, co tě těší. Nebo se domluv s prarodiči/kamarádkou, ať k vám večer přijdou hlídat, až prtě usne a běžte se s manželem projít jen tak ven, někde si dejte něco dobrého, prostě co se vám bude zrovna chtít. Nebo v rámci možností pošli manžela ven s dítětem a sedni si s knížkou, ukliď si v klidu, pust si nahlas muziku nebo spi a odpočívej. A uvidíš, že vnitřní pohoda stoupne rázem na normál a budeš spokojená.
Víš, tohle mluví samo za sebe. Ne každý chlap ti pohlídá dítě dva dny, aby máma mohle jet do lázní. to nemluvím o tom, že na to nejsou peníze. Ne každé skončí večer její „šichta“ a má dost sil, aby mohla jezdit hodinu na kole atd. Většina chlapů není celý den doma a děti moc nevídají, tak je to pak znát.
Ale tobě gratuluji a závidím, že máš tak super hlídacího chlapa a tolik energie na svoje aktivity a rozmazlování se.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.8.11 11:51
Laajo, v tom je asi rozdíl, my to nemáme tak, že „chlap mi pohlídá dítě“ ono je naše, společné.
PS: když se ti zdá ideální, četla jsi můj příspěvek, kde jsem psala, že jen letos jsem byla zatím min čtvrt roku na vše sama, neb byl manžel na služebkách a nevím, co nás čeká ohledně jeho práce dál? Navíc jsem teď těhotná. K tomu si připočti, že bydlíme v činžáku bez výtahu, v jedné ruce nesu 16měs dítě, v druhé tašky s nákupem, přes rameno narvanou tašku na kočárek, do toho jsem píchla pneu na autě… Nikde není nic ideální, to neexistuje. A měli jsme po narození malé i krizi. Ale je na člověku, jak se k tomu postaví a jak žije svůj život 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.8.11 12:25
Háta_x píše:
Laajo, v tom je asi rozdíl, my to nemáme tak, že „chlap mi pohlídá dítě“ ono je naše, společné.PS: když se ti zdá ideální, četla jsi můj příspěvek, kde jsem psala, že jen letos jsem byla zatím min čtvrt roku na vše sama, neb byl manžel na služebkách a nevím, co nás čeká ohledně jeho práce dál? Navíc jsem teď těhotná. K tomu si připočti, že bydlíme v činžáku bez výtahu, v jedné ruce nesu 16měs dítě, v druhé tašky s nákupem, přes rameno narvanou tašku na kočárek, do toho jsem píchla pneu na autě… Nikde není nic ideální, to neexistuje. A měli jsme po narození malé i krizi. Ale je na člověku, jak se k tomu postaví a jak žije svůj život
Jo četla a nemyslím si, že je to vše ideální, tak jak to vypadá. Jen tak na mě prostě ten příspěvek po přečtení působil. Tím nechci tvrdit, že se máš jako v bavlnce. Jenom to znělo prostě krásně.
A ano, dítě je obou. Jen někdy na to chlapi zapomínají a myslí si, že stačí 20min pomazlit a šup na gauč k tv a pc.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.8.11 12:38
Já si myslím, že to na zakladatelku padá i z toho důvodu, že měla víc problému než kdejaká ostaní maminka.. Měsíc v nemocnici, starosti zdravotní s dítětem atd. jak tam psala ono se to i celově podepíše, že to hned neni od začátku jenoms amé ňuňu, ťuťu s dítětem, je víc starostí, víc to člověka zmáhá…
I ta izolace je rozdíl, když člověk kolem sebe má lidí, nemusí pomáhat, ale prosě jsou neni pořád zavřená doma sama..
Myslím si, že je to určité období, které přejde že má protě větší úzkosti atak
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.8.11 14:22
Já si teda užívám 
Neříkám, že 100% každý den, někdy dítě celý den ječí a mně bolí hlava, ale jinak ano. Mám ale hlavně štěstí, že syn není uplakaný, docela dobře spí, je zdravý. Kdyby třeba první 3 měsíce prokřičel, tak bych určitě tak v pohodě nebyla.
Je teda zatím malý, ale rozhodně se mu nevěnuju celý den… Učím ho, aby se uměl zabavit sám. Samozřejmě na něj mluvím, povídám mu co děláme, kam jdeme, kde co je a tak, ale ne celý den. Když si hraje sám, tak ho nechávám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.8.11 15:36
Anonymní píše:
A opravdu na ně mluvíte poctivě celý den? Já třeba u ní sedím a třeba půl dne jen tak občas okomentuju, co dělá. Postavím komín. Sem tam ukážu zvířata v knížce. Ale prostě nemám sílu, aby mi pusa jela od rána do večera. A pak si vyčítám, že na ni málo mluvím. A že sjem špatná matka a už to jede. Ale prostě nevím, co bych od rána do večera říkala. Prostě ji jen tak komentuju. A sem tam něco řeknu. Ale přijde mi, že je toho málo.
Nemluvím. Kolikrát jsem měla nerva, že se jí nevěnuju, jak zdejší supermatky mají ve zvyku a pak mě pár maminek uklidnilo a už na to kašlu. Když si hraje sama, tak ji nechám a jen pozoruju.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.8.11 16:44
Souhlasím.. My ale máme jiný te´d problém.. Já si hrát nechci, malý ano, ale je to hraní jako s kojencem…
Je mu 2,5 a od rána pořád chce něco dělat se mnou s tím stylem, že si hrajem odejdu a už začne kňučet, pojd a dokola.. Takže sám kdybych to řekla upřímně tak celkem se vyhraje hodinu za den!! Jenomže už jsem taková, že ho odmítnu ahraj si sám 
Nemůžu mu opravdu pořád stát za zadkem a myslím si, že to ani neni dobré…
denně řeknem někkolik písniček básniček, stavíme hrad, vaříme, jdem ven, atd. Televize u nás je třeba 20 min se podívá okolo oběda, takže neni jako sám zavřený v pokoji, ale jakmile od něj odejdu si třeba sednout a dát si kávu už mi mrčí u noh.
Začal mi to dělat asi týden zpátky, opravdu mi přijde jak kojenec, u kterého jsem musela být nonstop
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.8.11 22:20
Anonymní píše:
A opravdu na ně mluvíte poctivě celý den? Já třeba u ní sedím a třeba půl dne jen tak občas okomentuju, co dělá. Postavím komín. Sem tam ukážu zvířata v knížce. Ale prostě nemám sílu, aby mi pusa jela od rána do večera. A pak si vyčítám, že na ni málo mluvím. A že sjem špatná matka a už to jede. Ale prostě nevím, co bych od rána do večera říkala. Prostě ji jen tak komentuju. A sem tam něco řeknu. Ale přijde mi, že je toho málo.
Podle mě se musíš uklidnit a přestat to tak řešit. Chovej se přirozeně! Buď svá. Co tě baví - komentuj, když tě něco napadne - komentuj, když nenapadne - nech dítě, ať ti něco povídá…
Já si se starším povídám přes den jen sem tam, spíš mluví on na mě a nebo mu já popisuju co budeme dělat (co po něm chci). Intenzivní pozornost déle než 5 minut mu věnuji večer, když je v postýlce, to mu zpívám písničky, dřív jsme četli básničky.
Mladší syn je miminečko, ráda se k němu přitulím, když kojíme, ale pokud přes den nepláče a vydrží sám v kolíbce či kočárku, tak ho tam nechávám a dělám si svoje (vařím, sundávám ze stolu staršího apod.). Když ho přebaluji, tak už jsem si taky říkala, že bych mu možná měla něco povídat. Ale moc mi to nejde (nešlo mi to ani se starším) a tak na sebe spíš mrkáme, uděláme trošku ťuťuňu, žádné supervýchovné podněty. Neřeším, prostě jsem taková, dělám co můžu a nemíním se kvůli tomu trápit či radikálně předělávat.
Btw, včera jsem byla s klukama v obchoďáku a starší šel do takových těch kuliček (skluzavka, tunel a tak). Já si sedla na kraj, držela vozík s mladším a na staršího koukala, jestli nebude dělat lumpárny. A taky jsem pozorovala ostatní rodiče. Někteří byli tak neskutečně agilní, že být těmi jejich dětmi, tak by mě normálně švihlo. Přišlo mi, že jim vůbec nedají „prostor“! (a nevím jestli to s tím opravdu souvisí, ale můj byl jeden z mála, co neječel, neřval a nehádal se se mnou, když jsem rozhodla, že už jdeme… )
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.8.11 22:24
Rampepurna píše: ..Neboj, bude líp - bude veselejc, 15m je ještě takovej jalovej věk, za pár měsíců se ti dcerka stane parťačkou do pohody i nepohody…
To je fakt. Mně přišlo období od 1 do 2 let jako nejhorší. Předtím i potom to bylo lepší. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
byron
7.8.11 22:29
Wiolla píše:Anonymní píše:
A opravdu na ně mluvíte poctivě celý den? Já třeba u ní sedím a třeba půl dne jen tak občas okomentuju, co dělá. Postavím komín. Sem tam ukážu zvířata v knížce. Ale prostě nemám sílu, aby mi pusa jela od rána do večera. A pak si vyčítám, že na ni málo mluvím. A že sjem špatná matka a už to jede. Ale prostě nevím, co bych od rána do večera říkala. Prostě ji jen tak komentuju. A sem tam něco řeknu. Ale přijde mi, že je toho málo.Podle mě se musíš uklidnit a přestat to tak řešit. Chovej se přirozeně! Buď svá. Co tě baví - komentuj, když tě něco napadne - komentuj, když nenapadne - nech dítě, ať ti něco povídá…
Já si se starším povídám přes den jen sem tam, spíš mluví on na mě a nebo mu já popisuju co budeme dělat (co po něm chci). Intenzivní pozornost déle než 5 minut mu věnuji večer, když je v postýlce, to mu zpívám písničky, dřív jsme četli básničky.
Mladší syn je miminečko, ráda se k němu přitulím, když kojíme, ale pokud přes den nepláče a vydrží sám v kolíbce či kočárku, tak ho tam nechávám a dělám si svoje (vařím, sundávám ze stolu staršího apod.). Když ho přebaluji, tak už jsem si taky říkala, že bych mu možná měla něco povídat. Ale moc mi to nejde (nešlo mi to ani se starším) a tak na sebe spíš mrkáme, uděláme trošku ťuťuňu, žádné supervýchovné podněty. Neřeším, prostě jsem taková, dělám co můžu a nemíním se kvůli tomu trápit či radikálně předělávat.
Btw, včera jsem byla s klukama v obchoďáku a starší šel do takových těch kuliček (skluzavka, tunel a tak). Já si sedla na kraj, držela vozík s mladším a na staršího koukala, jestli nebude dělat lumpárny. A taky jsem pozorovala ostatní rodiče. Někteří byli tak neskutečně agilní, že být těmi jejich dětmi, tak by mě normálně švihlo. Přišlo mi, že jim vůbec nedají „prostor“! (a nevím jestli to s tím opravdu souvisí, ale můj byl jeden z mála, co neječel, neřval a nehádal se se mnou, když jsem rozhodla, že už jdeme…
Z těchto rodičů také rostu, mám jednu kamarádku, kterou jsme začala usměrnovat, protože mi to opravdu vadí, aby byla mým dětem za zadkem a zasahovala jim do hry.....Dusí tím i svého syna, ale s tím nic nenadělám.....Já jsem jí už musela dost důrazně vysvětlit, že pokud budou moje děti potřebovat společnost, tak mou…a že nechci, aby se jim pletla do hry
- Citovat
- Upravit
7.8.11 23:39
To máme úplně stejně.Ještě nedávno si vystačil sám a momentálně asi 14 dnů se mi pořád točí okolo nohy a nedej bože když chci vařit 
kvaček píše:
Souhlasím.. My ale máme jiný te´d problém.. Já si hrát nechci, malý ano, ale je to hraní jako s kojencem…
Je mu 2,5 a od rána pořád chce něco dělat se mnou s tím stylem, že si hrajem odejdu a už začne kňučet, pojd a dokola.. Takže sám kdybych to řekla upřímně tak celkem se vyhraje hodinu za den!! Jenomže už jsem taková, že ho odmítnu ahraj si sám
denně řeknem někkolik písniček básniček, stavíme hrad, vaříme, jdem ven, atd. Televize u nás je třeba 20 min se podívá okolo oběda, takže neni jako sám zavřený v pokoji, ale jakmile od něj odejdu si třeba sednout a dát si kávu už mi mrčí u noh.
Začal mi to dělat asi týden zpátky, opravdu mi přijde jak kojenec, u kterého jsem musela být nonstop
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.8.11 13:01
Jarka K píše:
tak já tedy taky nejsem supermatka!!!
Točí mě, jak se všude píše, že se máš věnovat jen dítěti a sobě a domácnosti až ve chvíli, kdy dítě spí! Jsem z toho taky měla divný pocity, než jsem si sama v sobě řekla, že to je pěkná blbost!!! A kdy se vyspím já, když bych měla uklízet, až když malej spí?
Prostě ho nechávám, ať si hraje sám, poklidím, uvařím, pohraju si s ním, ale rozhodně u něj nesedím celý den a nekoukám na něj jak na svatej obrázek!
A úplně miluju, když ho dám spát a natáhnu se na gauč a vezmu si knížku do ruky!
Tak já taky dělám všechno s Elou a jí to baví . Leze mi do myčky, pračky, pračku má místo televize 
. Strašně ráda se mnou luxuje, div si mi nesedne na vysavač. U vitírání mi dělá druhej hadr do sucha do sucha. Akorát zalévání kytek si nechávám na dobu kdy spí, po té co mi jednou vylila konvičku v ložnici. A když spí, tak mám většinou havaj, kafčo, počítač, korálky atd. nebo si jdu umyt hlavu atd. Rozhodně se jí nevěnuju celodenně, ale ona je takhle spokojená, šmejdí za mnou, já jsem ukecaná, tak jí všechno komentuju, co zrovna dělám a proč. Mm už začíná brebentit taky, nejlepší hláška je máma ham.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.8.11 13:29
...
Není den, abych si neřekla, že své holky miluju až za hrob a není den, abych je nechtěla alespoň jednou zabít… To je asi nejvýstižnější popis vztahu normální matky k normálním dětem
Jinak souhlasím, že nejhorší věk na energii a pozornost mamky je cca 1 rok až 1 1/2 roku. To je už prcek dost pohyblivý, ale zároveň naprosto „neposlušný“. Nebo-li vše zkouší, ochutnává,… Prostě musíte být skoro non-stop na dosah nebo musí být dítě zajištěné v ohrádce apod. Před tím to jde pak už to vůbec začíná být super.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.8.11 21:40
tak to se mám na co těšit:-)
Mám skoro roční holčičku, naštěstí je moc hodná už od narození, což jsem fakt šťastná, jelikož jsem nikdy nebyla typ na miminka:-)Ale jak má člověk vlastní je to jiné.
Já jsem se právě skoro rok stara o Simonku sama. Přítel byl v zahraničí. Teď je pořád v práci a já jsem pořád sama, navíc jsme se přestěhovali a já tu nikoho nemám. Taky mi z toho pěkně hrabe a někdy si říkám, jak by bylo fajn být znovu SAMA, to slovo už pro mě snad nemá ani význam…Ale pak se podívám na svou holčičku a jediný co si přeji je, aby byla zdravá…
Já si myslím, že většina maminek to má tak správně vyvážený:-)))No není nad to, když je večer a mimčo spí:-))) 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
