Mám malou holčičku a její táta nás opustil

Anonymní
20.9.20 20:05

Opustil me pritel s malou holcickou

Ahoj holky, je to par tydnu, co nas, respekrive me opustil tatinek, je to definitivní, uvědomil si, ze me nema rad a nema absolutně snahu něco zlepšovat, zachraňovat. O malou se starat chce, nechce se vzdavat žádných povinnosti. Z male jsem hodne vyčerpaná, ma 8,5 mesice a do toho se furt patlam v sobe, nedokážu vubec myslet, na to hezke, co bude, ale stale jen na to, co mohlo byt a je to nenavratne pryc. Snažím se kvůli male, to je můj stredobod :srdce: ale je to strašně tezke. Jsem, jak telo bez duše, vse zničil, vzal male narok na uplnou rodinu, tu rozbil. Ani nevěřím, ze nekdy potkam nejakeho chlapa, který nas bude chtit. Nejake rady, jak se z toho nezblaznit a dostat zase krev do zil, krome casu, samozrejme, ten to vse zlepší. Ted je pryč, ale nedovedu si vůbec představit, az se uvidime a budeme si malou prehazovat, jak horký brambor a vubec, jak to vse budu zvládat, kdyz mi že života nezmizi.

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
3584
20.9.20 20:16

Podle mě prožíváš jednu z nejhorších věcí, co se můžou stát. Ale snažila bych se myslet třeba také na to, že třeba v úplné a šťastné rodině dojde k úmrtí jednoho z rodičů a to je horší. Nebo vážná nemoc kohokoliv z rodiny. Tvoje dcera má oba rodiče, oba jí budete milovat a ty máš pořád šanci na plnohodnotný vztah a rodinu nekdy v budoucnu. Jsi mladá a zdravá a na to musíš myslet. Pusť si smutný filmy, dovol si truchlit. Vykecej se všem kamarádkám, ale až nastane čas, zvedni hlavu a řekni si, že TY to zvládneš a musíš jít dál. Pro sebe!!! Pro svůj život, kterej uteče jak voda a nechceš ho prožít v slzách a ztrápená :srdce:.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
221
20.9.20 20:18

Je to fakt těžký období, to se nedá poprít. A ani to, že jen tak neskončí. Ale jednou jo, tomu věr. :hug: Čas všechno vyléčí, i když tady to pujde pomaleji, je to lehčí když ten člověk zmizí ze života úplně. Ale stejně se to stane. Do té doby bych, jak jen to jde, chodila mezi lidi, hlavní je netrčet doma sama se sebou (8,5 měsíční mimčo ti parťáka neudělá). Drž se! :srdce:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
9118
20.9.20 20:27

Nesnaž se před malou hrát na hrdinku a když to na tebe přijde, vyplač se. Každý rozchod bolí, obzvlášť, když je v tom takové mimčo. A už vůbec to nechtěj zvládat kvůli malé, ale hlavně kvůli sobě. Spokojená mama=spokojené dítě. Hlavně se nevrhej po hlavě do dalšího vztahu, dej tomu dostatek času. Neboj, i když to teď nevypadá, bude líp. K čemu je některým dětem úplná rodina, kde to nefunguje? Zanechá to na nich větší následky, než dva milující rodiče, kteří spolu z nějakých důvodů nemohou být, ale dokážou se chovat rozumně. :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
20.9.20 20:28

@sediza to je pravda, to je horsi situace.. Vim, ze to zvladnu.. Nebo.. Musim.. Nemůžu se zhroutit, ze… Mne nikdo na výběr nedal, me se nikdo neptal.. Ale ted mam fakt pocit, ze se mi zhroutil svet..

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
20.9.20 20:31

@Aduš8 dekuju :smiling_face_with3_hearts:

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
20.9.20 20:33

@Trashpanda jsem rada, ze neztratil zajem i o malou, ale kdybych ho uz v zivote nevidela, bylo by to snazší

  • Citovat
  • Nahlásit
108
20.9.20 20:37

Přeji, ať to co nejdříve přebolí, ať jste zase šťastná a dokážete si malou užívat na sto procent! Sama vím, že život není kolikrát tak, jak si myslíme, že bude, jak si přejeme a očekáváme… Držím moc palce!!! PS je fajn, že se tady lidi dokážou taky podpořit, i když se vůbec neznají, člověku kolikrát dodá sílu i rada či milých pár vět byť od úplně anonymního cizího člověka…
Držím moc palce a přeju hodně síly. Teď to všechno vypadá strašně smutné, ale musí to přebolet a opravdu bude líp. A jestli máš rodiče, které já bohužel nemám, tak určitě pomůžou nebo podpoří a kamarádky taky! Já si v nejhorších chvílích vzpomenu na ty smutné příběhy nemocných děti, jako je ten Maxik atd a říkám si, vždycky může být hůř, hlavně, že dítě je v pořádku…! :andel:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
20.9.20 20:44

@September88 rodice naštěstí mam, prvních par dni mi mamka hodně s malou pomahala, protože jsem nebyla moc schopna. Je to mala naplast, ale vnitřně mi i pomohlo, ze jsem si přečetla podobne příběhy. Ano, to souhlasim.. Mala je krasna, zdravá, velký smisek, kdyz se na me usmeje, tak mi je lip.. Pak jsou chvíle, kdy se usmeje a ja zacnu brecet :roll: ze jsme to proste nedali a nebude mit uplnou rodinu..

  • Citovat
  • Nahlásit
221
20.9.20 21:07
@Anonymní píše:
@Trashpanda jsem rada, ze neztratil zajem i o malou, ale kdybych ho uz v zivote nevidela, bylo by to snazší

Jo, to tak prostě je. A ještě jedna rada - nevím, jak to budete mít s jeho kontaktem s malou ani jestli by on něco takového navrhoval, ale pokud jo, nedej se namotat na žádné společné aktivity typu „s malou spolu na procházku“. Rozhodně ne teď. Jen by tě to zraňovalo.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
108
20.9.20 21:20
@Anonymní píše:
@September88 rodice naštěstí mam, prvních par dni mi mamka hodně s malou pomahala, protože jsem nebyla moc schopna. Je to mala naplast, ale vnitřně mi i pomohlo, ze jsem si přečetla podobne příběhy. Ano, to souhlasim.. Mala je krasna, zdravá, velký smisek, kdyz se na me usmeje, tak mi je lip.. Pak jsou chvíle, kdy se usmeje a ja zacnu brecet :roll: ze jsme to proste nedali a nebude mit uplnou rodinu..

Ja vím, naprosto chápu, ale pokud o tebe nestojí, tak je to jeho smůla! A úplnou rodinu? Věř, že úplná rodina šťastné dítě neudělá… Může, ale nemusí. A ten čas tak uteče, malá vyroste a budete kamarádky, parťačky a věřím, že jestli nejsi svině, tak si te i hodný chlap najde, co vás obě bude mít rád.
PS já v den propuštění z porodnice musela doma vytrit, umýt nádobí a utřít prach… Rodiče nemám, přítel absolutně nepomáhá, na malého, dva měsíce jsem celý den sama, chápu, jak je to těžké, ale dáš to a normálně se vybreč, nejsme stroje… Jasně šťastná máma šťastné dítě, já se taky snažím, tak prostě se na chvíli zavřu do koupelny, vybrečím se a vzpomenu si např na ty děti, taky je mi líto neúplné rodiny… Ale jsme ženský a když jsme zvládly ten zázrak, že se v nás zrodil život, zvládly jsme porod, tak zvládneme všechno! Ale jak píšu, nejsme stroje, pláč k životu taky patří a musíme doufat, že bude líp! Věřím, že když teď všechnu tu lásku dáme dětem že nám to jednou vrátí… Chlapi občas netuší, jak je rodina strašně důležitá… A takoví jsou blbci kteří nám za to přece nestojí… Buď silná, užívej malou, popovidej s mamkou, uvidíš, že brzy budete i s malou parťačky. Já se třeba strašně těším, až se malý usměje, až mě jednou obejme…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
20.9.20 21:29

@September88 je pravda, ze stale nedokazu uvěřit a vubec pochopit, ze to udelal, najednou uplne cizí člověk. Dekuju ti moc, za tva slova.. Az me obejme a zalezeme si spolu pod deku a budeme se mazlit se take moc těším.. Ted mi z postele leze furt pryč.. Ale nedávno začala rikat mama.. :srdce: :srdce: :* :*

  • Citovat
  • Nahlásit
999
20.9.20 21:37
@Anonymní píše:
Ahoj holky, je to par tydnu, co nas, respekrive me opustil tatinek, je to definitivní, uvědomil si, ze me nema rad a nema absolutně snahu něco zlepšovat, zachraňovat. O malou se starat chce, nechce se vzdavat žádných povinnosti. Z male jsem hodne vyčerpaná, ma 8,5 mesice a do toho se furt patlam v sobe, nedokážu vubec myslet, na to hezke, co bude, ale stale jen na to, co mohlo byt a je to nenavratne pryc. Snažím se kvůli male, to je můj stredobod :srdce: ale je to strašně tezke. Jsem, jak telo bez duše, vse zničil, vzal male narok na uplnou rodinu, tu rozbil. Ani nevěřím, ze nekdy potkam nejakeho chlapa, který nas bude chtit. Nejake rady, jak se z toho nezblaznit a dostat zase krev do zil, krome casu, samozrejme, ten to vse zlepší. Ted je pryč, ale nedovedu si vůbec představit, az se uvidime a budeme si malou prehazovat, jak horký brambor a vubec, jak to vse budu zvládat, kdyz mi že života nezmizi.

vim ze to je tezke ale ver tomu ze brzo muze byt lepe az casem najdes chlapa pro rodinu

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
108
20.9.20 21:45
@Anonymní píše:
@September88 je pravda, ze stale nedokazu uvěřit a vubec pochopit, ze to udelal, najednou uplne cizí člověk. Dekuju ti moc, za tva slova.. Az me obejme a zalezeme si spolu pod deku a budeme se mazlit se take moc těším.. Ted mi z postele leze furt pryč.. Ale nedávno začala rikat mama.. :srdce: :srdce: :* :*
:andel: není zač! Drž se! :andel:
Ještě jedna věc, kamarádka je sama na dvojčata, kterým je dnes asi osm, od začátku je na ně sama… Ty děti jsou vážně šťastné, veselé a spokojené… Strašně to na nich je vidět… A jsou slušně výchovane… Tím chci jen říct, že rodina je to tam, kde se milují, jestli dva tři… Takže i dva jsou rodina. Jednou mi řekla, víš, láska a péče je to nejdůležitější. Netrap se chlapem, miluj svoje dítě, jednou ti to vrátí. Snažím se na to myslet. Tak pa
  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
20.9.20 21:59

@September88 nevim, na jak dlouho, ale ted si me trochu nakopla 💕 přeji i tobe, at se chlap vzpamatuje a začne fungovat

  • Citovat
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama