Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
@Anonymní píše: Více
Jo to mě nevadí obskakování to mě baví já nemám spíš ráda takový to nechtěný děkování nesnáším dárky. Nevim co na to mám říct když to ani nechci. Peníze nechci od nikoho. Přijdu si pak nevděčná a akorát jsem taková ledová. Táhne se to se mnou asi od doby co muj bývalý chlap chtěl vrátit všechny dárky co mi dal k narozeninám svátku Vánocům…úplně mi to zhnusil a radši už nechci nic než se dohadovat
My vždy s manželem zvali příbuzné na oslavy, jak hadr na holi lítám já.
rodina z mé strany nás taky zve. Vzdy napred vykomunikuji termin, zda se jim to hodí a pak je na ten domluvený pozvu. Ovšem manželova, to je jiný level. Tam nás nezvou a tchýně je pak uražená, že nás čekali. Samozřejmě v ten konkrétní den, bez ohledu na to, zda to je v týdnu. Už jsme jí několikrát upozornili, že když nejsme pozvaní, neprijedeme, protože nevíme, kdy se jim to hodí ( a taky nám). Svagrova nás nepozvala ani na svatbu. ( tchýně nám řekla, že se bude vdávat, ale je to tajný a nikoho nezvou 😁)Jo a taky třeba na naší odlslavu pozvali tchánovci lidi, které jsme my nezvali. Tak to jsme jim taky vysvětlili, že když je oslava naše a u nás, tak nám sem nemuzou přivézt námi nepozvané.
@Keyllah píše: Více
Bože.. Souhlasím s @Tarena, fakt si tu jen hraješ na důležitou.
O dárek určitě nejde, ale říct vše nejlepší je prostě normální.
i cizi lidi nemaj problém to někde na fb odkliknout. Mně třeba tchyně i tchán prejou u nich, když přijdeme, jezdíme pravidelně, že nechci dárky jsme rikala uz několikrát, vždycky daj a to je u nich fakt na kafe a zákusek nezvu. To že daj dárek uz je jejich volba.. My to třeba máme s našima nastavený trošku jinak, ale popřejeme si vzdycky.
@Jiřina a píše: Více
Jo to chápu, mám to takhle i na vánoce.. Doma mi to neva, tak nějak si s mužem řekneme co chceme a trošku víme, co čekat.
Ale vadí mi to třeba právě u těch tchanovcu.. A tady ma dárek maminka.. A teď všichni koukaj, jak maminka rozbaluje dárek a čeká se na reakci 😬
Jeee šampon, ten mi uz dochází díky
jo, je to trapný a taky to nemám ráda a prostě nemám v sobě to nadšení no, ikdyby dostala nevím co, nebude na mě poznat, že mám radost ikdyz bych měla. Moje dítě to má bohužel po mě
takže teď dva roky po sobě dostal fakt vysnenej dárek, ani nedoufal, že by ho opravdu dostal.. A u stromečku emoce nula
led ![]()
@Anonymní píše: Více
fakt? já se ptala už xkrát a napíšeš to až ted, a stejně ten důvod neuvedeš, no ok. Tak to ber tak, že i pro ně je to otázka principu a prostě ti z toho důvodu nepopřáli.
@Anonymní píše: Více
Tak to asi záleží na rodinných vztazích, nemyslíš?
my slavíme společně každou oslavu narozenin dětí, opravdu každou a pokaždé děláme oslavu. Stejně tak babiček a dědečků
a pokud by najednou nebyla, tak by mě asi zajímalo proč, když je to tak každý rok
ale chápu, že né každý to tak má, záleží jaké máte rodinné vztahy navzájem…
@Anonymní píše: Více
možná si ten příspěvek tareny přečti ještě jednou
a zaměř se možná na to, koho tam za „důležitou“ označila ona
![]()
@Anonymní píše: Více
Není to divný, je to trapný a neuctivý! Vůbec jim na tobě nezáleží.
@Keyllah píše: Více
Jako proc by někomu měla vysvětlovat proč nedělá oslavu narozeniny? Proč, proč, proč?
to přeci není žádná povinnost, ani ze slušnosti to nemusí dělat, je to blbost a jestli se kvůli tomu někdo urazí, je to deb.il teda.
fakt se nemusí zpovidat a ani tobě říkat ten důvod, ikdyby důvod byl nechce se mi, tak co jako? Oni jsou burani, že ani neřeknou všechno nejlepší, je to tuším tchyně? Takže tam mi přijde normální poprat na datum a neřešit oslavy. Jiný to je u lidí, s kterýma se tolik nestýská, třeba teta.. Dejme tomu, že ji pozve na kulatiny, tak j teta popřeje tam, ale asi by mě neurazilo, kdyby nepopřála, když nemám oslavu. Neurazí mě to ani u rodičů, ale asi bych se pozastavila nad tím, že asi zapomněli.
@Anonymní píše: Více
Tsk pokud treba rekla, ze narozeniny slavit nechce z duvodu xy, tak ji mozna ty narozniny ani nechteji pripominat. Neznam duvod, tak nevim.
Jestli zakladatelka komunikuje jako tady, tak ji mozna taky nepochopili, ze oslava ne, ale gratulace v den narozenin ano. ![]()
Mezi rodinou to máme jako tvůj manžel - tedy oslavu dělá oslavenec.
Mezi přáteli to máme naopak, vždycky oslavenci něco připravíme.
Je to podle mě proto že rodinná oslava je spíše formální, a celkově vztahy jsou více formálnější - oslavenec si dělá oslavu podle sebe. V přátelském kruhu když jsou přátelé na stejné vlně tak oslavy mohou být velice neformální až do takové míry, že by se za to člověk mohl před rodinou stydět.
@Tarena píše: Více
Asi tak, obzvlást pokud se předtím 9krát oslava konala. Ale to je hlavně o té komunikaci v rodině, kdoví jaké bylu důvody pro neslavení, od toho se může odvíjet i důvod nepopřání, ale také t může odrážet jejich vzájemné vztahy…
Diskuzi jsem necetla.
Zakladatelko, prijde mi, ze nemate uprimne a vrele vzrahy. Nepoprst ti bylo od tchánovcu fakt neslusne. A to, ze poprani podminuji oslavou, je blame shifting, dost bezna manipulativni technika. Popremyslej, jeslti te takhle „neskoli“ i jinak.
K tomu jak slavime my: v ramci domacnosti (kdyz jsem bydlela s rodici), tak oslavu presne na den narozenin připravovali ostatni pro oslavence (uprimne, delala to mama nebo ja). Oslavy ktere porada oslavenec pro okoli jsou naopak ty, ktere je nutne domluvit z duvodu logistiky a planovani. Takze tchan delal ted oslavu sve 60ky, i kdyz mel narozeniny v unoru. I tak jsme mu samozřejmě v tom unoru poprali. Delat ze nic neni je proste trapný.
Tak tedy nevím, ale přijde mi normální popřát někomu, koho znám a vím, že ty narozeniny má, i bez oslavy. Přeju takhle spolužačkám, kolegům, kolegyním.
A fakt nečekám, že uspořádají oslavu a budou čekat třepání rukou až tam.
Že je někdo slavící maniak neznamená, že to tak mají všichni.
Konečně někdo, kdo to vidí stejně!