Panické ataky a miminko

Anonymní
7.2.20 17:40

panicke ataky a miminko

Ahoj máte nektera zkusenosti s uzkosti a panickymi atakami v mateřství? A jestli a jak jste to zvládly? Mám 7mesicni holcicku a ataky mě připadají hlavně když mám jít někam bez ní třeba nakoupit a podobně

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

Ou
11230
7.2.20 18:04

Vstup do psychoterapie a řeš to. Není ostuda říct si o pomoc, není to selhání a slabost - naopak to vyžaduje dost odvahy a rozumu.

Samo to spíš nepřejde, i když se to bude lepšit, jak se ti srovná spánek.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
28875
7.2.20 18:31

Podle mě není normální chodit někam bez mimina. Přežití kojence je plně závislé na Tobě. To jen moderní doba se nám snaží vsugerovat, že je normální oddělovat matku od mimina. Eliminuj situace, kdy bys musela odejít bez ní, nakoupit v tomto období může partner. Jak dítě poroste, nebude na Tobě závislé vyzivou, bude schopné samostatného pohybu a bez pláče vydrží nějakou dobu i s jinými osobami, tyto stavy pravděpodobně prejdou nebo se velmi zmírní.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
7.2.20 19:33

Ahoj,

To je moc málo informací na nějaký názor. Jak se to konkrétně projevuje (bušení srdce, omdlévání, nepříjemný pocit) a jak často v takové situaci jsi (každý den půl dne nebo jednou za týden)? Co jsou to za situace - opravdu tam nemůže být s tebou? Máš strach, že se jí bez tebe něco stane? S kým ji necháváš? Jsi jinak v pohodě - jíš, spíš, neřešíte doma něco ve vztahu, zdraví atd? To všechno s tím může souviset - jestli máš nervy na pochodu a spíš denně 4 hodiny přerušovaně, budeš i v normálních situacích reagovat vypjatě.

Pro uklidnění - já mám 7měsíčního kluka a nikam bez něj nechodím a upřímně si ani nedovedu představit, proč bych měla třeba jet nakoupit bez něj. Máme to jako výlet :) ať už autem, v šátku/nosítku nebo v kočáru. Lékaře máme s manželem stejné, takže kontroly plánuji oběma na stejný čas a miminko si vystřídáme. I když minule zubařka si nás vzala do ordinace všechny a dělali jsme srandu, že byl malý už poprvé v křesle :lol:

Jinak sama chodím tam, kam musím nebo chci - na zubní hygienu (našla jsem si kousek od domu, ať nejezdím hodinu přes celou Prahu) a už jsem si zašla i ke kadeřnici. Ale nijak to neprotahuji, vyřídím, co je potřeba, a šupajdy domů.

Zkus tedy takové situace, kdy jsi bez ní zbytečně, eliminovat a ponechat jen ty, kde to tak sama cítíš/chceš a sleduj, jestli se to upraví a bude to pak lepší. Pokud se nehroutíš ve chvíli, kdy jdeš čůrat a ji necháš v postýlce a chvíli na ni nevidíš, tak bych odborníka nehrotila. Nicméně samozřejmě můžeš s někým popovídat a třeba se ti uleví, ale nečekala bych, že ti někdo pomůže za pět minut a po telefonu. Držím palce :hug:

  • Nahlásit
  • Citovat
7.2.20 22:00
@Anonymní píše:
Ahoj,

To je moc málo informací na nějaký názor. Jak se to konkrétně projevuje (bušení srdce, omdlévání, nepříjemný pocit) a jak často v takové situaci jsi (každý den půl dne nebo jednou za týden)? Co jsou to za situace - opravdu tam nemůže být s tebou? Máš strach, že se jí bez tebe něco stane? S kým ji necháváš? Jsi jinak v pohodě - jíš, spíš, neřešíte doma něco ve vztahu, zdraví atd? To všechno s tím může souviset - jestli máš nervy na pochodu a spíš denně 4 hodiny přerušovaně, budeš i v normálních situacích reagovat vypjatě.

Pro uklidnění - já mám 7měsíčního kluka a nikam bez něj nechodím a upřímně si ani nedovedu představit, proč bych měla třeba jet nakoupit bez něj. Máme to jako výlet :) ať už autem, v šátku/nosítku nebo v kočáru. Lékaře máme s manželem stejné, takže kontroly plánuji oběma na stejný čas a miminko si vystřídáme. I když minule zubařka si nás vzala do ordinace všechny a dělali jsme srandu, že byl malý už poprvé v křesle :lol:

Jinak sama chodím tam, kam musím nebo chci - na zubní hygienu (našla jsem si kousek od domu, ať nejezdím hodinu přes celou Prahu) a už jsem si zašla i ke kadeřnici. Ale nijak to neprotahuji, vyřídím, co je potřeba, a šupajdy domů.

Zkus tedy takové situace, kdy jsi bez ní zbytečně, eliminovat a ponechat jen ty, kde to tak sama cítíš/chceš a sleduj, jestli se to upraví a bude to pak lepší. Pokud se nehroutíš ve chvíli, kdy jdeš čůrat a ji necháš v postýlce a chvíli na ni nevidíš, tak bych odborníka nehrotila. Nicméně samozřejmě můžeš s někým popovídat a třeba se ti uleví, ale nečekala bych, že ti někdo pomůže za pět minut a po telefonu. Držím palce :hug:

Dělám to stejně.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
8.2.20 10:00
@Anonymní píše:
Ahoj,

To je moc málo informací na nějaký názor. Jak se to konkrétně projevuje (bušení srdce, omdlévání, nepříjemný pocit) a jak často v takové situaci jsi (každý den půl dne nebo jednou za týden)? Co jsou to za situace - opravdu tam nemůže být s tebou? Máš strach, že se jí bez tebe něco stane? S kým ji necháváš? Jsi jinak v pohodě - jíš, spíš, neřešíte doma něco ve vztahu, zdraví atd? To všechno s tím může souviset - jestli máš nervy na pochodu a spíš denně 4 hodiny přerušovaně, budeš i v normálních situacích reagovat vypjatě.

Pro uklidnění - já mám 7měsíčního kluka a nikam bez něj nechodím a upřímně si ani nedovedu představit, proč bych měla třeba jet nakoupit bez něj. Máme to jako výlet :) ať už autem, v šátku/nosítku nebo v kočáru. Lékaře máme s manželem stejné, takže kontroly plánuji oběma na stejný čas a miminko si vystřídáme. I když minule zubařka si nás vzala do ordinace všechny a dělali jsme srandu, že byl malý už poprvé v křesle :lol:

Jinak sama chodím tam, kam musím nebo chci - na zubní hygienu (našla jsem si kousek od domu, ať nejezdím hodinu přes celou Prahu) a už jsem si zašla i ke kadeřnici. Ale nijak to neprotahuji, vyřídím, co je potřeba, a šupajdy domů.

Zkus tedy takové situace, kdy jsi bez ní zbytečně, eliminovat a ponechat jen ty, kde to tak sama cítíš/chceš a sleduj, jestli se to upraví a bude to pak lepší. Pokud se nehroutíš ve chvíli, kdy jdeš čůrat a ji necháš v postýlce a chvíli na ni nevidíš, tak bych odborníka nehrotila. Nicméně samozřejmě můžeš s někým popovídat a třeba se ti uleví, ale nečekala bych, že ti někdo pomůže za pět minut a po telefonu. Držím palce :hug:

Ahoj děkuju za názor a informace:) stává se mi to tak různě podle situace tak jednou týdně. Spis to mám tak že se mi začne točit hlava a mam uzkostne myslenky bušení srdce jen nekdy. Kdyz jedu s malou kocarkem jsem v pohode je to takova moje kotva. Snazim se prave bez male nikam moc nechodit ale kdyz je situace ze musim tak jsem z toho dost nervozni a ano řeším i vztah s partnerem tak že to bude i tím. Jinak spím celkem dobře i celou noc s tím problém větší nemam

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
8.2.20 10:03

Děkuju holky za názory velmi mi to pomaha

  • Nahlásit
  • Citovat

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama