Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Mně celkem pomáhá pustit si do sluchátek oblíbenou hudbu. Dat si zvejkacku a během letu sklenku červeného vína. Po tom víně už se si kolikrát říkala, ať to klidně spadne..je mi to jedno
.
Taky musím sedět do uličky.
Ale od té doby co mám dítě jsem ještě neletela. To musí být také trochu jiné. S miminkem bych se bála létat. Možná bych to nejdřív natrenovala na kratší trase. ![]()
@araw píše:
To je blbost. To bys radši aby umřela děti, než aby byly s prarodiči?Tak tenhle důvod jsem ještě neslysela. Naopak, když někam musíme a je fakt hnusne, tak jsem rada, když nemám děti v autě. Prave kdyby se něco stalo
Já to taky tak mám, nenávidím když jedem samy, nesnáším ten pocit kdyby dcera měla zůstat bez rodičů, kam by jako šla?
No, zrovna si to za chvilku užiju. Letím 13,5 hoffny s přestupem v Lisabonu. Už teď špatně spím. Ale jedu do ráje. ![]()
No, zrovna si to za chvilku užiju. Letím 13,5 hoffny s přestupem v Lisabonu. Už teď špatně spím. Ale jedu do ráje. ![]()
@babanci ahoj, obnovuji diskusi. Jak jsi zvládla let? Neustále studuji na youtube vzlety a lety letadel. Já chytám paniku z výšek, že nemohu vystoupit..prostě hrozné. Vím, jak letadlo funguje a stejně si neumím pomoci. Panikařím už měsíc před odletem.
Co Vám pomáhá? (uklidňující lék si nechám předepsat, poletím po 10 letech). Zase nemám zkušenost s uklidňujícími léky, tak nevím, jak to na mě bude působit. Nechci hysterčit před dětma. ![]()
@Coleta Ahoj. Zvládla jsem to překvapivě dobře. Hodně jsem se těšila a pořád si připomínala, že se tam jinak než letadlem prostě nemůžu dostat. Načetla jsem si o letecké společnosti Tap air Portugal, s kterou jsem letěla. Mají dlouhou historii a nová letadla Airbus 330 Neo. Dopředu jsem se naladila na dobrodružství. A to jsem 4 x vzlétala a 4 x přistávala! 14 hodin se nevydržíš bát. Bavila jsem se s ostatními cestujícími, poslouchala Abbu, jedla a pila a těšila se. Léky jsem žádné nezobala. Stálo to za to, zažila jsem pohádkovou dovolenou a kdybych se nepochlapila, tak bych to prostě nemohla zažít. A to by byla škoda. Posílám foto.
@DADA951 Jak jste zvládla cestu? Zcela přesně jste popsala mé pocity. Panikařím už měsíc před a pohrávám si s myšlenkou dovolenou zrušit, ale to selhání…ach jo..
@babanci Díky, za odpověď. Jsi šikovná, že jsi se odhodlala. ![]()
@Coleta píše:
@babanci ahoj, obnovuji diskusi. Jak jsi zvládla let? Neustále studuji na youtube vzlety a lety letadel. Já chytám paniku z výšek, že nemohu vystoupit..prostě hrozné. Vím, jak letadlo funguje a stejně si neumím pomoci. Panikařím už měsíc před odletem.Co Vám pomáhá? (uklidňující lék si nechám předepsat, poletím po 10 letech). Zase nemám zkušenost s uklidňujícími léky, tak nevím, jak to na mě bude působit. Nechci hysterčit před dětma.
vzlet je asi to nejlepší pro mě
jinak je celý let nuda, na uklidnění si můžeš koupit i něco přírodního, třeba bachovy esence https://www.drmax.cz/…y-sprej-20ml?…
jinak let fakt nic není
je to bezpečné. Nevím tedy čeho přesně se bojíš, jestli letu jako takového nebo třeba změn tlaku, ale všechno se dá úplně v klidu zvládnout. Nezapomeň, že tam vepředu sedí dva piloti, co to řídí
Přeju šťastnou cestu!
@alejandra Chytám paniku z výšky, já vám v dobrém závidím, že se nebojíte. ![]()
@Coleta píše:
@alejandra Chytám paniku z výšky, já vám v dobrém závidím, že se nebojíte.
já mám taky závratě
třeba vůbec nemůžu jít na nějakou věž, atd. Ale tohle mi tedy naštěstí nic nedělá
@alejandra píše:jinak let fakt nic neníje to bezpečné. Nevím tedy čeho přesně se bojíš, jestli letu jako takového nebo třeba změn tlaku, ale všechno se dá úplně v klidu zvládnout. Nezapomeň, že tam vepředu sedí dva piloti, co to řídí
Přeju šťastnou cestu!
ha dva piloti!!! a mohla bych je vidět? no, nemohla
![]()
mě se ta fobie spustila…jednou…odletěla jsem od malého dítěte do Tunisu
asi kombinace hormonů / i když nevím, bylo mu dva a půl už / a jak začali hlásit výšku, jak jsme vysoko
a venkovní teplotu
tak jsem začala propočítávat, zda stihnu do dopadu na zem umrznout nebo ne, a pak jsem začala počítat, jak dlouho budeme padat na zem
a co bude s malým nebožáčkem sirotkem
a už to jelo…a vymalováno
výšky mi jinak nevadí, na věž se podívám, po děrované lávce klidně půjdu, závratě nemám…i když se bude houpat nevadí, na lodi mi být nevadí, naopak to miluju
ale představa ty výšky a nic pod mnou, boha jeho!!! a konec
@Bábrdl píše:
Neurol. Nic jiného nepomáhá.
Já si dám dva neuroly, zapíju to sektem a i kdybychom padali, jsem prostě v limbu a cajk.
joooo tady je někdo můj člověk
zkusila jsem, a byla jsem po neurolech vybuzena a plná energie a hrůzy
tak asi přitlačit
nebo ještě lepší, nikam nelítat ![]()
na lodi bych klidně trávila půl roku, miluju moře, vlny, ten rozlehlý prostor kolem
ale letadlo?? ta tenká skořápka s kterou si pohrává vítr jak chce? uuu
mám kamaráda, dříve dělal / jako student / brigádu stewarda v letadle
pak chytnul fobii a už do toho nesedl, a tak si dnes notujeme… ![]()
@Borrealis @alejandra já už zkoukla všechna videa se vzlety, lety…bojím se, že chytnu paniku i po neurolu (pak zas řeším, že nevím, jak budu reagovat, když to nejím a nemám vyzkoušené). Bože můj, to byl nápad, letět ![]()
Když jsem dělala letušku a někdo mi už při nástupu cestujících hlásil, ze se boji litat, nechala jsem ho nakouknout otevřenými dveřmi do cockpitu. Často jim pomohlo videt ty dva v uniformě, pozdravit je, okouknout ty budiky. To bylo ale na charterech a piloty jsme měli suprovy. Na běžných linkách tohle spis neprojde. Jinak Ja mám za sebou stovky startu a přistání, tisíce hodin ve vzduchu a nikdy (tuk, tuk, tuk) jsem žádný pruser neměla. Výbirej solidní aerorolinky- kde muzes věřit personálu, éru i mechanikum.