Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Žárlení je zcela normální i u vlastních sourozenců. Představ si, že by teď tvůj partner přivedl jinou ženu, řekl Ti, že teď s vámi bude bydlet, musíš jí dát své oblečení, protože tobě je už stejně malé. Že jí musíš půjčovat své věci. Takhle se teď ona cítí, navíc je to malé dítě. Své emoce ještě nemá pod kontrolou. Zkus si přečíst knížku Sourozenci bez rivality.
Tomu rozumím, ale jeho dcera ji vůbec nic dávat ani půjčovat nemusí, pouze žárlí na to malinko co má a to se ještě ani nenarodila, přitom ona sama má nespočet hraček a všeho, je mi jasné, že pak kdyby ji brala hračky apod., že ji to bude štvát a bude žárlit, ale teď nemá sebemenší důvod ještě ani není na světě, žárlí i na pitomou postýlku a přebalovací pult, přitom partner ji neustále něco kupuje..
@Anonymní píše:
Tomu rozumím, ale jeho dcera ji vůbec nic dávat ani půjčovat nemusí, pouze žárlí na to malinko co má a to se ještě ani nenarodila, přitom ona sama má nespočet hraček a všeho, je mi jasné, že pak kdyby ji brala hračky apod., že ji to bude štvát a bude žárlit, ale teď nemá sebemenší důvod ještě ani není na světě, žárlí i na pitomou postýlku a přebalovací pult, přitom partner ji neustále něco kupuje..
Je ji 6 ![]()
Kolik je tobe?
@Anonymní píše:
Tomu rozumím, ale jeho dcera ji vůbec nic dávat ani půjčovat nemusí, pouze žárlí na to malinko co má a to se ještě ani nenarodila, přitom ona sama má nespočet hraček a všeho, je mi jasné, že pak kdyby ji brala hračky apod., že ji to bude štvát a bude žárlit, ale teď nemá sebemenší důvod ještě ani není na světě, žárlí i na pitomou postýlku a přebalovací pult, přitom partner ji neustále něco kupuje..
Je jí 6. Osobně bych v případě, že koupím něco malé, pořídila něco i té větší. Hloupost gumičku co vlasů, sponky, ponožky nějakou drobnost co užije. Ona uvidí, že dostává taky a třeba se srovná. Je jí 6, je fakt ještě malá. Já jsem v té době dávala dětem i na svátky atd. dárky oboum, byť druhý nic neměl. V pohodě to zvládají až tak kolem 10 let, že chápou, on má svátek já ho budu mít za 3 měsíce. Syn potřebuje oblečení, dcera ne, ale i tak jí vyberu tričko, ponožky atd.
@Anonymní píše:
Tomu rozumím, ale jeho dcera ji vůbec nic dávat ani půjčovat nemusí, pouze žárlí na to malinko co má a to se ještě ani nenarodila, přitom ona sama má nespočet hraček a všeho, je mi jasné, že pak kdyby ji brala hračky apod., že ji to bude štvát a bude žárlit, ale teď nemá sebemenší důvod ještě ani není na světě, žárlí i na pitomou postýlku a přebalovací pult, přitom partner ji neustále něco kupuje..
Ona nezvládá nežárlit v 6, tobě je kolik, že to taky nezvládáš?
Šestileta je ještě mala a nechápe. Až budeš kupovat něco malé, kup i ji (ze má, nevadí, ale dostat taky musí). Dostalo mimino hračku do postýlky? Ok, sestileta třeba dostane taky nějakou hračku. Kupovala jsi oblecky? Ok, tak sestileta dostane triko a leginy například. Nejde o to, e by to potřebovala z materiální hlediska, ale jde o to psychologické (mimino ještě ani není na světě a porad se mu něco kupuje a neco dostava). U nas byl rad i devítiletý, když se kupovalo pro mimco a něco dostal i on. Vlastně když se to namanulo, ze byl na nákupu se mnou, dostal něco pokaždé. A timpadem vlastně ani moc nezarlil mi přijde, spíše se na mimino těšil ![]()
Pohádky o macechách, žel, nejsou nepravdivé. Téměř každá z nás má tendenci privilegovat vlastní dítě.
A dokonce v situaci, kdy má žena novorozeně, má velká část žen pocit, že i vlastní starší dítě je obtěžuje a má k němu negativní pocity, protože „zlobí“.
První krok je být si vědomá svých pocitů. A taky zdrojů energie, protože jde o zdroje energie. Lépe se zazdrojovat energií, delegovat co to jde, na manžela. A pak ještě zaúkolovat manžela dvakrát víc a k tomu i prarodiče. Ne jen na dobu před porodem a šestinedělí, ale na mnohem delší dobu s kojencem. A pak vědomě co nejvíc spotřebovávat své omezené zdroje energie na zlepšení vztahu se starším dítětem, kór nevlastním. Snažit se vidět situaci jeho očima, snažit se vnímat jeho emoce, přemýšlet, čím ho můžeš psychicky nasytit a připravit se, že to bude dlouhá práce ( i vlastní sourozenci žárlí, někdy fakt hodně dlouho, na nový přírůstek).
V jiném případě, bez vnitřní práce, podpoříš vznik sourozenecké nesnášenlivosti - a možná se taky staneš macechou z pohádky. Začni ovšem naprostým přijetím svých pocitů, že tě nevlastní dcerka štve, a pak choď k sobě, přemýšlej, čím to, zkoumej, co potřebuješ a požádej o to manžela. Pokud doteď si byla zvyklá postarat se sama o sebe a ještě i o druhé, teď to bude jiné - a už to je jiné. Tvé vlastní zdroje energie přestávají stačit, budeš potřebovat pomoc druhých. Manžela.
Tvoje dítě holt nebude prvorozené - nanejvýš pro Tebe a tvou rodinu. Žárlení čekej, snad se to obejde bez větších úrazů. Miminko budeš muset hlídat jako ostříž hlavně na začátku, uvidíš, jak se bude malá chovat a co si dovolí… prostě tvé dítě nebude mít ten luxus absolutního klidu při spánku nebo cestě autem-pokud tam malá zrovna bude…
@Anonymní píše:
Tomu rozumím, ale jeho dcera ji vůbec nic dávat ani půjčovat nemusí, pouze žárlí na to malinko co má a to se ještě ani nenarodila, přitom ona sama má nespočet hraček a všeho, je mi jasné, že pak kdyby ji brala hračky apod., že ji to bude štvát a bude žárlit, ale teď nemá sebemenší důvod ještě ani není na světě, žárlí i na pitomou postýlku a přebalovací pult, přitom partner ji neustále něco kupuje..
Ty jí nemáš ráda, co? To je tak, když si někdo pořídí partnera z druhé ruky se závazkem.
@Anonymní píše:
Zdravím všechny, mám dotaz, kdo má partnera(muže) s dítětem, co se změnilo a jak po narození vaše společného? Partnera dceři je 6 let na sestřičku se těší, ale zároveň už na ní žárlí, na hračku v postýlce i na obleček, že ona takový nemá a chce to, malá se má za chvíli narodit, přitom ona toho má strašně moc na můj vkus je bohužel až rozmazlená, vše jí snažíme vysvětlit, jsme kamarádky, ale obavám se, ze jestli bude na malou žárlit neponesu to dobře, jak to bylo u vás? Podělte se prosím
Ani tak to neponeses dobre. Zcela uprimne po narozeni druheho, jsem casto vypenila na starsiho - a to jsou oba mi vlastni.
Ty mas nevyhodu, ue u tebe se to bude o to vic sledovat, protoze jsi nevlastni. Ale kazda si novorozence chrani.
Precti si „Sourozenci bez rivality“, naprosto nutne, povinna cetba.
A ta holcicka je starsi segra tveho mimina, nikoliv „partnera dite“, uvedom si to.
A ještě se může změnit i Ex a strkat ti tam dceru v šestinedělí a co nejčastěji. ![]()
Žárlivost je úplně normální a k sourozenectví prostě patří. Nic se s tím nedá dělat, snad snažit se být spravedlivý, jak to jde. U nás se miminku kupovaly nové věci, ale zase miminko v postýlce přineslo něco taky bráškovi.
A bacha na to kamarádění. Není to tvoje kámoška, je to dítě a to má nárok se tak chovat a taky se tak cítit. Třeba žárlit na sourozence.
To je normální, a je jedno jestli je vlastní nebo ne.
Pokaždé, když jsem něco koupila miminku, koupila jsem i staršímu. A je to tak do dnes. Neexistuje koupit jen jednomu.
Zdravím všechny, mám dotaz, kdo má partnera(muže) s dítětem, co se změnilo a jak po narození vaše společného? Partnera dceři je 6 let na sestřičku se těší, ale zároveň už na ní žárlí, na hračku v postýlce i na obleček, že ona takový nemá a chce to, malá se má za chvíli narodit, přitom ona toho má strašně moc na můj vkus je bohužel až rozmazlená, vše jí snažíme vysvětlit, jsme kamarádky, ale obavám se, ze jestli bude na malou žárlit neponesu to dobře, jak to bylo u vás? Podělte se prosím