Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Anonymní píše:
jj, já jsem mu nabízela, že mu to utřu navlhčeným papírem
To už ví, že to není požírač bacilů, to musí být něco speciálního. Nebo bych s ním šla do drogerie, pro požírač bakterií, koupila bych mu takovej ten čistič na ruce, jak je když se nemůžeš nikde umýt. A řekla mu, že je to speciálka na ty bakterie, že si s tím může vše co bude chtít vyčistit. Na našeho by to zabralo.
@Talitha píše:
Nevím, no. Kdybys nikdy neustoupila, ví, že nikdy scénou nic nevyřeší.
Ale těžko říct, třeba má opravdu nějaký problém.
Mi se zdá, že doma jsme pokaždé nejdál došli s láskyplnou důsledností, řádem, pravidly. Děti pokaždé věděly, co a jak a co bude, když a co nebude, když.Asi bych ho, pokud by to eskalovalo k nějaké scéně, vzala a odnesla do jeho pokoje. Nehrála bych jeho hry.
To bych taky chtěla umět, ale asi už je moc pozdě
Zvorala jsem to už ze začátku a teď se bojím mít i druhý dítě
Bohužel jako těhotná ho teď nikam neodnesu, má 18 kilo. Zavřít dveře za sebou nenechá, začne hned hysterčit (padle mě má i z něčeho strach)
@Anonymní píše:
Když ona ani ta facka nějak nefungujeKdyž ji dostane, tak začne o to víc ječet, vztekle dupat a chce mi to vrátit. Vidím na něm, že ho to ponižuje
jenže pokud to nezabere napoprvé, tak to chce jiné řešení…zase mydlit je taky nemůžeme…na vztek je dobré poslat do pokoje a zvřít dveře, že může přijít až se uklidní, jinak se s ním nebavím, nebo studená sprcha, ale tu já nezkoušela, jednou jsem mu chrstla do obličeje vodu, s tím, že jestli se neuklidní, půjde pod studenou sprchu…šel se vztekat do pokojíčku…hele já byla tehdy celkem mladá, řešila jsem to dle své intuice, kluk byl paličák a vztekloun, i dnes je to celkem samorost, ale je svůj a ve světě se neztratí…to už vím, vycházíme dobře, i když hubatej je taky ![]()
A co vysvětlit že jsou bakterie, které jsou kamarádi, třeba v bříšku, bez nich by to nešlo. Před zlými bakteriemi nás chrání kuže pokud si bude pořád mýt ruce, kuze bude slabá, nevadí snist pár bakterií na kolekci, protoze se procviči imunita, vojáci v tele co chrání před bakteriemi se musí občas procvičit, jinak budou slabí.
Bakterie vadi v nemocnici ale doma si s nimi poradíte.
U nás se scénou nikdy ničeho nedosáhlo, vždy se diskutovalo, až se uklidnil, jako menší řval třeba v kuchyni na dlažbě dokud neodpadl (usnul),já si ho nevšímala a dělala si svoje, nebavila jsem se s ním, poslala ho do pokoje a on sebou praštil na zem cestou…až to přešlo, tak to přešlo…když usnul, tak jsem ho někdy nechala tak a jen zakryla, nebo odnesla opatrně do postele…ječení apod nikdy nevedlo k cíli, v tu chvíli už mě stejně pořádně nevnímal, jak byl vzteklej.jako větší myslím, že bil v pokojíčku nějakého plyšáka, s věkem se naučil ovládat, dnes je spíš kliďas ![]()
Ad kolekce…neřešila bych to už nijak, navrhlas řešení, on ne, tvoje nechce…řekla bych že když to nebude jíst, sním to sama, aby se to nezkazilo (jaj to by bylo řevu
)
Ale já vážně nevím, jestli ti jen malej poroučí, protože mu to dovolíš, nebo má nějaký problém…nadruhou stranu my se s těma dětma někdy moc mažeme, ono jim neuškodí tolik nediskutovat
@Anonymní píše:
jj, já jsem mu nabízela, že mu to utřu navlhčeným papírem
Tak já bych mu tu čokoládu sežrala, že mně ta kontaminace nevadí
.
Ne soucítím, mám doma podobnej diktátorskej exemplář. Snažím se za žádnou cenu neustupovat. Taky se byla schopná vztekat jak blázen, že chtěla jít někam první, otevřít dveře jako první. Nutit mně, aby se někam vrátila, protože chtěla jít první a co si to dovoluju, jít první já a pod. těch scén jsme si užily nepočítaně. Ale vyplatilo se neustupovat, trvat si na svým. Ale u nás to mělo hodně souvislost s tím, že má dcera dysfázii. S postupujícím věkem se to zlepšuje. Radím navštívit psychologa.
@krokodylek píše:
jenže pokud to nezabere napoprvé, tak to chce jiné řešení…zase mydlit je taky nemůžeme…na vztek je dobré poslat do pokoje a zvřít dveře, že může přijít až se uklidní, jinak se s ním nebavím, nebo studená sprcha, ale tu já nezkoušela, jednou jsem mu chrstla do obličeje vodu, s tím, že jestli se neuklidní, půjde pod studenou sprchu…šel se vztekat do pokojíčku…hele já byla tehdy celkem mladá, řešila jsem to dle své intuice, kluk byl paličák a vztekloun, i dnes je to celkem samorost, ale je svůj a ve světě se neztratí…to už vím, vycházíme dobře, i když hubatej je taky
Holky moc vám všem děkuju. Jsem už s nervama úplně v háji, asi to bude i tím těhotenstvím. Nejvíc mě štve, že manžel to hodnotí tak, že já mám problém, kluk je v pořádku. Já si to musím vyřešit, protože on s ním problém nemá. A nemám ho s tím obtěžovat, protože toho má v práci už dost ![]()
Je mi to trapný, ale už mě kolikrát napadlo, že kdyby byla nějaká jednoduchá a bezbolestná metoda, tak už tu nechci být
Spíš ale proto, abych všechny potrestala. Nikomu jsem neřekla, co se mi někdy honí hlavou, protože samotné mi to přijde jako hrozná srabárna a podpásovka ![]()
Hele tak jestli se ti honi hlavou takový věci, tak se potřebuješ dát do pohody hlavně ty, kluk se pak srovna sam, máš možnost odjet a odpočinout si vidět věci s odstupem?
A ještě mě míní trefit, když při každém řevu doleze tchýně, která bydlí v s tchánem v přízemí. Zásadně bez klepání a jde se do toho vměšovat. Přitom si ho sama nebere téměř nikdy a pokud s ní je, tak mu v 99% pustí v televizi pohádku. To si pak připadám jak lev v kleci a mám chuť fakt někoho sežrat:(
@Anonymní píše:
To bych taky chtěla umět, ale asi už je moc pozděZvorala jsem to už ze začátku a teď se bojím mít i druhý dítě
Bohužel jako těhotná ho teď nikam neodnesu, má 18 kilo. Zavřít dveře za sebou nenechá, začne hned hysterčit (padle mě má i z něčeho strach)
když se naštveš, lapneš pod paži jako koš s prádlem a jdeš (i když nesmíš)…možná nemá strach, jen nechce být zavřenej, to je logický, je to za trest…Mě máma cca va 4 letech vyhodila z bytu, že takový hnusný dítě doma nechce, taky se mi to nelíbilo, řvala jsem za dveřma celkem dlouho, než mě pustila domů s tím, že už budu hodná
(tohle dneska udělat nemůžeš).
@suricata píše:
Hele tak jestli se ti honi hlavou takový věci, tak se potřebuješ dát do pohody hlavně ty, kluk se pak srovna sam, máš možnost odjet a odpočinout si vidět věci s odstupem?
Máš pravdu, nejsem v pohodě
Ale nevím, kam bych mohla vypadnout. Naši jsou taková italská rodina, co potřebuje pořád propírat cizí problémy
Možná někam do lázní…ale jako těhule nevím
Ale sama jet nechci a nikomu druhému nechci přiznat, v čem se plácám…
@Anonymní píše:
Holky moc vám všem děkuju. Jsem už s nervama úplně v háji, asi to bude i tím těhotenstvím. Nejvíc mě štve, že manžel to hodnotí tak, že já mám problém, kluk je v pořádku. Já si to musím vyřešit, protože on s ním problém nemá. A nemám ho s tím obtěžovat, protože toho má v práci už dost
Je mi to trapný, ale už mě kolikrát napadlo, že kdyby byla nějaká jednoduchá a bezbolestná metoda, tak už tu nechci býtSpíš ale proto, abych všechny potrestala. Nikomu jsem neřekla, co se mi někdy honí hlavou, protože samotné mi to přijde jako hrozná srabárna a podpásovka
máš toho moc a nervy v háji…potřebuješ načerpat energii, pak to jistě půjde
On možná i žárlí na to miminko v bříšku a proto se chová tak, že si vynucuje pozornost..mazlíte se, říkáte si, že se máte rádi? To je totiž strašně důležitý, aby v tomhle měl jistotu…
@krokodylek píše:
máš toho moc a nervy v háji…potřebuješ načerpat energii, pak to jistě půjdeOn možná i žárlí na to miminko v bříšku a proto se chová tak, že si vynucuje pozornost..mazlíte se, říkáte si, že se máte rádi? To je totiž strašně důležitý, aby v tomhle měl jistotu…
Chválím ho a říkám mu, že ho mám ráda, občas se i přitulíme, ale on to moc nevyhledává. Že mě má rád, to mi sám řekl jen párkrát v životě
A je zapojenej do příprav na mimino? syn byl se mnou i na UTZ aby ho viděl, tam mu řekli, že bude mít bráchu a dmul se jako páv a pak byl bráchovi vybrat zavinovačku…prostě velkej a důležitej kluk, i jméno s námi vybíral…taky mu bylo 5
@Anonymní píše:
Chválím ho a říkám mu, že ho mám ráda, občas se i přitulíme, ale on to moc nevyhledává. Že mě má rád, to mi sám řekl jen párkrát v životě
nojo, chlap ![]()
nejlepší je to večer před spaním, sednout si k němu do postele a popovídat si, pak pusu a spát…