Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Mám 10 měsíční dceru, která je celkem klidné dítě. Přes den si hraje i sama, nevyžaduje moc pozornosti (samozřejmě se jí věnuji), nepláče často a bezdůvodně.
Ovšem když usne, tak to teprve začíná. Háže sebou, brečí, schovává si hlavičku, volá mámu…uklidní se dudlíkem, ovšem někdy ji musím i vzbudit. nevím co s ní, jak jí pomoci??
Prosím o názory, zkušenosti
Těžko říct, může zpracovávat dojmy ze dne, ale nerostou jí třeba zoubky? Ono přes den často ty dítka na tu bolest nemaj čas, ale v noci jsou v klidu a dost často se to projevuje právě tehdy…
Mám zkušenost taky, ale moje holčička je starší. Teď je nemocná a když se probere, tak jen napůl a ječí a mlátí do nás, nesmíme na ni sáhnout a přitom chce tulit. Po hodině se mi takhle uklidnila a objala mě a povídá - maminko, nevezme mě pán? Nevezme mě?
Výhoa toho věku je, že ti už může říct…nezbývá než zkoušet, chovat a držet…
G
AHoj , tohle prozivam s nasim synem od mala taky. Pres den klidny,neplace vubec jen kdyz spadne nebo tak a v noci miva „sny“…Z niceho nic zacne srdceryvne plakat…nekdy se sam uklidni a hned usne , nekdy stoji a place tak ze mam pocit jak kdyby ho mucili ![]()
Pomahalo akorat uplne probudit a vzit na svetlo aby si uvedomil, ze je v bezpeci a probral se. Muzu te uklidnit , ze cim je starsi ten plac je mene casto a je mene intenzivni takze se vetsinou uspi zase sam…Asi maji bujnou fantazii…
VIce klidnych noci preje Nat
Tak náš malý je to samé, jen o něco míň intenzivnější. Ale možu říct, že čím je starší, tím je to lepší. Byl hodně vnímavé miminko (a teď batole)…přes den toho strašně moc zaznamenal a v noci to všechno zpracovával. Teď už je to lepší v tom, že to dokáže říct, prostě to ze sebe dostat. Myslím, že se to časem zlepší. A jak mu pomoct? Když bude nejhůř, tak vzbudit a pochovat, ať ví, že je v bezpečí. Jinak když byl malý menší, dávala mně doktorka Chamomilu, je to homeopatikum. Zas takový zázrak to nebyl, ale asi to trochu pomohlo. L