Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Precti si Koncept kontinua a zjistis, ze nejlepsi je neustale nosit a to tak 6-8 mesicu
Ja mam taky nalepku, nanosila jsem se vic nez dost, i spal na me, v nejlepsim pripade vedle me. Dvoumesicni bych nenechala vyrvavat ani nahodou, ani mnozi obhajci teto medoty to nedoporucuji driv nez kolem 6 mesicu.
Mela jsem totez u prvniho syna, jenze ten misto noseni vyzadoval zpivani,,Hajej, dadej…" a pokud jsem prestala, tak rval - bez prestani…Zkousela jsem svuj hlas i nahrat na diktafon a to ani nahodou, vse muselo byt original…Holky, ja myslela, ze se uzpivam k smrti, k tomu jeste obcas pribylo hlazeni po vlascich…trvalo to asi tak do toho pul roku a pak to samo ustoupilo a zacal spavat normalne…
Moje tchyne taky vyznava ty gestapacke metody, no to bylo neco na ni, pani dokonala toto nemohla pochopit…
Taky mam dve deti. Prvniho jsem do 8 mes uspavals ns mici. Druheho uz v porodnici stacilo fakt chytit za ruku a spal. Kazde dite je jine.
Nicmene myslim ze “normalni “ je ta zakladatelcina druha varianta. Z evoluce, proste potrebuje maminku a houpat. Vyrvat bych menechala, zlusila bych si to maximalne usnadnit pro sebe aby mimino bylo spokojene ( zasady dle Karpa, hnizdo, manduca, hacka,…)
Každé dítě je jiné. Nejmenší dcerka je uplakánek, začíná se to lámat až teď, skoro v půlroce
Šestinedělí strávila u prsa, potom převážně v náručí, od 4 měsíců používáme i nosítko, na navázání šátku jsem gramla
Nicméně je nás doma víc a mám normálního chlapa, takže se střídáme. I školáci, když měli čas, tak miminko chovali v křesle. Ještě zabíral koš na kolečkách, který doma máme. A používáme dodnes na uspání, když nemůžeme jít ven, usne jen v kočárku.
Když to srovnám se starší dcerkou jako miminko, ta taky byla naprosto bezúdržbová, klidná, tichá, spokojená, pořád s úsměvem na tváři.
Dětí máme pět a každé jiné. Co se týče temperamentu v tomto směru, tak na přeskáčku, první uřvané, potom hodné a tak pořád dokola.
S nejmenší teď chodím na rehabilitace, je sice šikovná, ale tím řvaním si zafixovala nějaké nesprávné pohyby. Rehabilitační sestřička středního věku mi říkala, že je dobře, že se snažíme jí v maximální míře dopřát kontakt, nošení. Nechat vyřvat ještě nikomu nepomohlo. Navíc dvouměsíční dítě je malé.
@beruska9 píše:
Precti si Koncept kontinua a zjistis, ze nejlepsi je neustale nosit a to tak 6-8 mesicuJa mam taky nalepku, nanosila jsem se vic nez dost, i spal na me, v nejlepsim pripade vedle me. Dvoumesicni bych nenechala vyrvavat ani nahodou, ani mnozi obhajci teto medoty to nedoporucuji driv nez kolem 6 mesicu.
Přesně tak. Malé bude 6 měsíců příští týden a už tak týden a kousek mám pocit, že se hodně zlepšila. Začíná si žvatlat, zajímat se o hračky, vydrží pod hrazdičkou na dece.
Vím, že kdo poznal klidné, hodné a bezúdržbové dítě(taky jsem takové měla),pro toho to bude pořád málo, ale já jsem ráda za ten posun ![]()
U zakladatelky mi přijde, že chlap chce mít doma klid. Ale mimina paradoxně nejvíc řvou a zlobí večer, kdy se kumuluje napětí celého dne. Nejlíp by chlap udělal, kdyby obstaral starší dítě.
Ja jsem takovyho mela starsiho, nastesti. Nekolik mesicu stravil na me. Pres den spal i bdel zasadne jen na mem kline, tak jsem si nanosila veci kolem sebe na gauc, dal si dite na klin a bylo to. Problem nastal, kdyz se mi chtelo na zachod
:v noci zase spal jen na mem hrudniku, casem v postylce s tim, ze jsem ho drzela za ruku a hladila a druhou ruku jsem mela pod nim, tak vlastne taky spal na me. Postupne jsem ruku vyndavala az spal na posteli. Ale trvalonto nekolik mesicu. Hruzaba des, z loznice jsem se snad do jeho roka a pul plizila jak partyzan. No mit ho jako druhyho, tak nevim.
Proste kontakltni dite. Dej si ho do manduky a nevyndavej, on se te nabazi a casem bude lip. U nas se to rapidne zlepsilo, kdyz zacal lezt. To uz byla zabava i mimo mamu.
Měli jsme to úplně stejně, s tím, že náš brouček se pak naštěstí vzbudil jednou za noc. Celý den jsem ho nosila na rukou nebo v Manduce, večer v kolébce šíleně řval. Nakonec usínal u nás v posteli, tam byl docela spokojený, ale bez pláče a samozřejmě moji přítomnosti se to neobešlo. Nakonec jsme sundali stranu postýlky a máme ji u postele. Usíná u kojení dodnes, nikam ho neprenasim, okamžitě by byl vzhůru. A na noční kojení si ho beru k sobě do postele a jsme spokojení oba. Od té doby, co se dokáže lépe pohybovat už krásně vydrží ležet pod hrazdičkou a hrát si. Samozřejmě jen určitou dobu a pak se dozaduje mě pozornosti, ale to je normální. Já myslím, že prostě některá miminka jsou zvědavější, než ty ostatní a ležet je prostě nebaví. Chtějí vše vidět. Ale vyřvat bych taky nenechávala, jsem proti.
Mám dvě dcery (4 a 2,5). Starší měla pravidelné večerní koliky, tak jsme si odnosili hodinku a jinak pohodička. Mladší spala max. 20minut vcelku. Klid jenom u kozy, jinak řev, řev, řev. Při nošení občas přestala. Trvalo to bez jednoho dne přesně tři měsíce. Pak to bylo jak kdyby mi vyměnili dítě. V noci spala, ve dne si hrála, mňoukla, že nějaké nepohodlí…
Krom toho, že s „vyřvat“ nesouhlasím, si myslím, že je to kontraproduktivní v budoucnu. Pokud dítko mňoukne a máma přiběhne, je mnohem menší problém třeba samostatné spaní. Jestli dokáže ten řev někdo vydržet, tak je teda drsňák. Mě se kroutily i palce na nohou, když jsem nemohla běžet hned ![]()
Přidám se do klubu, akorát já si netroufla ještě dat do manducy, ta je pry pro starší. Mám první miminko, takže mi tu péči, i když jsem netušila jak moc náročnou,, dopřávám. Ale mne trápí fakt, že v šátku nebo na mě hrudi vleze nemá ty podněty jako děti, které na máme nevisí, nebudeme mít v něčem pak zpoždění? Jako upřímně jsou mu u mne při tuleni hračky docela sumak…omlouvám se za psaní, prostě vleze z mobilu…
@garalela Na Manducu má každý úplně jiný názor. Já v ní nosila malého cca od 3 týdnů, naše doktorka mi jen řekla, že to není vhodné na celý den, ale hodinka nebo dvě opravdu neuškodí. Do tří měsíců byl v podstatě jen v Manduce, nebo v náručí a myslím, že opravdu opožděný není. Momentálně má 4,5 měsíce a zvládne se otočit z bříška na záda ( ne vždycky, teprve začíná a sám se vždycky diví, jak se mu to povedlo) krásně si hraje a zvládá vše tak, jak by měl..a pomalinku se prodlužuje doba, kdy mě nepotřebuje a věnuje se poznávání okolí..a myslím, že i v šátku nebo Manduce má dítě podnětů dost, jen trošku z jiné perspektivy.
Manducu mám, ale zatím si netroufám. Nevím, jestli teda nosím špatně, ale u mně v šátku je miminko prostě mezi mými prsy, takže ven nic moc nevidí. Učila jsem se vázat u profesionálky, ale bylo mi dooporučeno dávat níž, hlavu mezi prsa ne nad ně, jelikož mám prsa moc velká a tak mimink níž s hlavou mezi prsy nemá moc podnětů, navíc za hlavičku dávám plenu, ještě ji ve dvou měsícíh neudrží. no a takto opravdu nemá ty podněty jako kontakt s hračkami pod hrazdičkou, v postýlce, protože tam, jak je uvedeno v diskuzi, pláče. Tak mám strach, jestli ta kontaktní miminka pak nestrádají tím, jak nemají hodiny vleže na protahování a ochytávání, v tom šátku přeci má nějakou polohu, nenatahuje nožičky k ramenům jako vleže, nedotýká se vzájemně svých ručiček. takhle leží rozplácnutě i na mně, tak mně to trápí, abych něco nezapinkala. Samozřejmě v náručí se snažím nosit i otočeného zádíčky ke mně, ale ty prsa mně tam zavazí, tak tuhle polohu celé hodiny nevydržím zase pro změnu já
@garalela mně právě kvůli velkým prsům šátek vůbec nevyhovoval. Ale myslím, že se miminku smysly vyvíjejí postupně a pokud bude připravené, tak ho to pomalinku začne zajímat. U nás se to zlomilo po třetím měsíci, do té doby chtěl být jen na ruce. A dnes.. naopak potřebuje pořád nové podněty a už nevím, co vymýšlet. Je šílené zvědavý, všechno ho zajímá. Už se dokonce pokouší i lézt, ještě tedy nepřišel na to, jak zapojit ruce i nohy současně. Je to taky moje první dítě a prostě dělám vše, jak je to nám oboum příjemné. Tady ještě přikládám odkaz na úžasný článek…https://www.vanickovani.cz/plac-ditete/
@garalela : o podnety bych se u dvoumesicniho fakt nebala, casu ma dost. Ja teda mam mozna trochu jina meritka, maly se narodil o mesic driv, ve dvou mesicich jsem premyslela, jestli vubec vidi, mi prislo, ze jen cumel do blba…tak nejak koukat zacal az po tretim mesici, podobne, jak pise @Aduš8 …no, jako nektere veci delal pozdeji, nez jine deti, ale ubezpecuji te, ze to jednak nebylo vzdy na skodu, jednak se to casem vsechno srovna…malemu jsou necele 3, v tom veku rozhodne nepoznas, ktere dite chodilo pred rokem a ktere az po
Ale u neho to spis bylo tim drivejsim narozenim myslim plus jsme resili par drobnych problemu (predilekce atd)
Já nechci strasit, ale naše kontaktni beruska si pláčem a vztekem zafixovala nežádoucí pohyby, k vůli kterým ted cvicime Vojtovku. Ještě trpěla na bolení bříška, to k tomu taky prispelo. Shodly jsme se na tom s neurolozkou i rehabilitační sestrickou, protoze jinak je v pořádku, spíš napřed. Je to páté dítě, s žádným jsem cvicit nemusela. Mám velká prsa, na šátek jsem gramla, do manducy s novorozeneckou vlozkou se moje deti, které mely v 6 tydnech skoro 6 kg, nevesly a normální verze je az od 4 měsíců.
Malá má pul roku, cvicime měsíc, jen dva cviky a další ani nedostaneme, sestricka rika, ze je šikovná a kdyby to nedelala, tak cvicit nemusíme. Pokrok je znát, omezilo se to, rozplazila se a dostává se na vsechny ctyri, uz ma tendence sedat si pres bok a stoupat si.
Bohuzel, žádný extrém není dobrý, ani celodenní chování a nošení. Od malicka doma využívám koš na kolečkách, je nas doma hodně, tak se stridame a věnujeme se jí pod hrazdickou. Az ted v cerstvych 6 mesicich si konečně dokáže pohrat a chvíli se zabavit sama.
Dobrý večer, zkusím poradit, mám 11.týdenního chlapečka, bojovali jsme takto skoro měsíc. Osvědčilo se nám položit do lehátka, zabalit do deky hlavně ručičky aby si s nimi mimi nehýbalo a pustit digestoř, zkuste to