Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Ahoj musím se poradit už jsem zoufala.Malej chodí do školky od září a neměli jsme problém,chodil hrozně rád ani domu se mu nechtělo.Ale ted od minulého týdne pláče už když ráno vstane,nemužu ho dostat ani z auto.A to co dělá v šatně začne hrozně plakat,modrat válet se na zemi,ani ho neudržím.Ostatní maminky se koukají jako by to nikdy nezažili
Jedna maminka mi dokonce řekla že mu musím dát na zadek,ale to já neudělám je mi ho tak strašně líto
Co mám dělat celý den na něho musím myslet už jsem z toho zničená ![]()
Moje děti taky brečely a nechtěly do školky.
Já tedy nevím, jaký je tvůj syn. Některé děti jsou pro školku zralé dřív, některé později. Jestli ale syn snáší přítomnost dětí jidne a dokáže si hrát, tak na školku zralý je.
A abych se přiznala
, jsem ráda, že moje děti v tomto nebyly po mně.
Já ječela a řvala týdny a týdny. Moje máma taky zoufalá a nešťasná a uvažovala, že mě ze školky vezme. Já si ty scény dokonce pamatuju
, utíkala jsem za mámou po chodbě, ječela co mi plíce stačily. Ale na školku jsem rozhodně zralá byla. Prostě jsem jen hodně tvrdohlavá.
Pokud nemáš pocit, že syn není schopen pobrat kolektiv, tak se to snaž „nevidět“. Některé děti prostě scény dělají. Je to podle povahy dítěte.
Ale abych to nezlehčovala, říká ti syn, proč se mu ve školce nelíbí? Aby mu třeba někdo neubližoval.
no a probrala jsi to s jeho učitelkou? Mně se něco obdobného stalo u nejstaršího a nejmladšího dítěte. U nejstaršího dvakrát - poprvé krátce po nastoupení, když už zjistila, že to skvělé rozptýlení už má na furt a školka pro ni přestala být až tak skvělá. tehdy jsem měla možnost nedávat ji do školky každý den, takže jsme spolu určily dva dny v týdnu, ve které chodila, ty jsme pak protáhly na tři a nakonec chodila opět každý den. trvalo to asi dva měsíce. Podruhé se to stalo v průběhu docházky a důvodem byla jedna holčička, která na ni dorážela (což jsem netušila, ale učitelky to vypozorovaly a dohlídly). u mladšího kluka to nastalo ve chvíli, kdy zůstal ve školce sám (t.j. když jeho sestra odešla do školy) a navíc se na něj taky začal „lepit“ jeden chlapeček. taky pomohlo domluvit se s učitelkou, ta si kluky pohlídala, aby ten kluk nechal toho mého v klidu si hrát.
ale tedy vždycky zjistit, CO se děje, to nebyla žádná legrace, ptž děti nic neřekly ![]()
Nevysmíval se mu tam někdo? U nás chodí Kubas do školky rád, ale občas taky řekne že se mu holčičky posmívají že je blbej, tak se mu snažím vysvětlit že se ho jen snaží naštvat, aby z něj mohly mít srandu.
Nebo nebyl třeba nemocný a nezjistil že doma je taky hezky? To prý udělal malý od známé, nejdříve do školky bez problému a po nemoci s velkými problémy ![]()
a neublizil mu tam nekdo?
Nebo spousta deti tohle dela a kdyz maminy zavrou dvere, je klid a ani si na ne nevzpomenou.
U nas ve skolce delal neco podobneho jeden klucina a chovani jeho maminy to jen zhorsilo. byla same neplakej, tutu nunu, pusinky a ja te tu nenecham dlouho…Urcite je lepsi (pro oba)louceni neprodluzovat a nepodporovat v breceni.
On se umí zapojit i ho učitelky chválili že je hrozně šikovný na to že je nový.Každý den se těšil.Vím že ze začátku ho tam starší kluci provokovali,ale to ustál.Každý den se ho ptám a on že prostě chce být se mnou,i učitelka se ho pořád ptá a on nedokáže odpovědět.Ale je ve třídě kde je hodně předškoláku a ti ho mezi sebe neberou
Jednou mi řekl že ho zlobí učitelka Míša ale jak nedokázal odpovědět.Zřejmě asi špatně nese že na něj zvýší hlas
Problém „zvýšení hlasu“ jsme taky řešili s Anežkou. Pořád dobrý dobrý a jednou šla ze školky celá nafrněná a vylezlo z ní, že na ni p.učitelka houkla, když zdržovala oblékání. Pak ještě dlouhou dobu měla problém, a ptala se jestli bude ve školce tahle paní učitelka. Ale už se to srovnalo, buď zapoměla nebo na ní houkla i ta druhá, nevim ![]()
A jak tu radí holky, ráno když ho vedeš do školky, tak převlékání a loučení musí být velmi rychlé. Anežka se taky snažila natahovat loučení, až to kolikrát skončilo brekem. Učitelka mi poradila ať víc spěchám, že to ty děti nestihnou nějak se rozlítostnit. A funguje to, takže ráno přijdeme do šatny, rychle pomůžu s převlékáním (i když to umí sama, ale sama to dělá pomalu, zdržuje), řeknu ji kdy jde domů, dám pusu, odevzdám učitelce a zdrhám.
Jenže já ho táhnu vzteklého už z auta a mám co dělat abych ho vubec převlíkla a to tam mám ještě ke všemu mladšího.Už ted mám hruzu ze zítřka ![]()
Ještě mě napadlo, máte nějakou tetu, známou, kamarádku apod., kterou má rád? U nás funguje, že pokud něco nechce nebo neumí říct mě, tak to z ní většinou vytáhne moje ségra. Jde s ní na hřiště, začne se opatrně ptát na problémovou věc a směřuje k tomu, co je potřeba zjisit. Takhle mi ségra od Anežky zjistila, že po O ve školce nechce spát, protože se bojí, že když pro ni přijdu a ona bude ještě spát, že ji tam nechám
(opravdu netuším jak na to přišla) . Mě to nebyla schopná říct, prostě ve školce před spaním řev a scény bez důvodu (nakonec se domluvila s uč. že nemusí spát, jen ležet). Ségra to z ní na hřišti vytáhla a teď s tím pracujeme i s pomocí uč. ve školce.
Ahoj. My jsme tohle měli s Anežkou, když chodila do jeslí. Než jsem začala chodit do práce, tak jsem ji tam dávala na zkoušku a byla nadšená. Proto jsem taky do práce nastoupila dřív a měla čisté svědomí, že ji nikde neodkládám. Během roku (ne hned po mém nástupu do práce) ale začala dělat podobné scény. Začalo to už doma, pak cestou dobrý (jezdila s tatínkem autobusem) a pokračovalo to až v šatně. Ale i tak jsem věděla, že tam chodí ráda, odpoeldne byla v pohodě, povídala, co tam dělali a bylo vidět, že ji to tam baví. Tak asi by bylo dobré vědět, jak to pak probíhá ve školce a jak reaguje, když pro něj přijdeš.
Anežce pomohl adventní kalendář (byl začátek prosince). Každé ráno mohla při odchodu do školky otevřít jedno okénko a vzít si čokoládu (jinak si čokolády „chudinka“ doma moc neužije
). Vždycky se už od probuzení těšila, že si bude moct sama otevřít okénko a vzít si čokoládku. I pak to loučení v šatně bylo lepší a časem zase pohoda.
Ono jde hodně o to, proč se jeho chování vzhledem ke školce tak změnilo. Proč tomu bylo u nás, to doteď nevím.
ahoj, já ti asi moc nepomůžu. Jsem z Plzně a s manželem jsme objevili Pohádkovou školku přímo v Plzni. Už z názvu vyplývá, že by to nemuselo být špatné. A jsme maximálně spokojeni. Syn chodí jen na dopoledne, protože jsem na matřské, tak to stačí. hlavně nepočítej s tím, že když je soukromá školka drahá, tak že je nejlepší. my platíme přijatelně a tety jsou moc hodný, to je důležitý. také se ptaj na program dne, kroužky a jestli s dětmi chodí ven. Nám třeba dovolili ze začátku, že jsme si tam chodili hrát s malým, aby si zvykal. Také byl bojácný. Takdržím palečky. P.
lukymaty píše:
Jenže já ho táhnu vzteklého už z auta a mám co dělat abych ho vubec převlíkla a to tam mám ještě ke všemu mladšího.Už ted mám hruzu ze zítřka
a pak tě nemá bolet břicho holka,když se nervuješ ![]()
Hezký den přeji
. Právě pročítám tvou diskuzi o maličkém a trápením s odchodem do školičky. Bohužel prožíváme právě to samé a po pravdě, mně to rve srdíčko, když ho tam takhle musím nechat a pak celý den fungovat v práci bez něj. Tak si vlastně píšu pro takové uklidnění, že to chce všechno jen čas a maličký už je v pořádku a tohle trápení už je jen minulostí
. Dokud jsme do školky chodili na zvykání si..jednou týdně v listopadu, byl nadšený. Od prosince chodíme každý den a bohužel se hned ze začátku stalo, že plakal před spinkáním tak, že se pozvracel a od té doby tam chodíme se strašným pláčem. Navíc jedné paní učitelky se podle mého vyloženě bojí a je pravda, že je taková ráznější, než ostatní. Takže jak vidí, že službu má ten den tahle paní učitelka, jsou scény a pláč ještě intenzivnější. Jsme s maličkým samy a o to víc jeden na druhého fixovaní a tak si přijdu, že jen máme za sebou jedno proplakané ráno, já už se děsím toho následujícího. Je mi jasné, že ty začátky jsou pro každé děcko všelijaké a slzičky k tomu asi opravdu bohužel patří, ale tohle mi rve srdíčko. Přeji krásný zbytek dne a rána bez slziček. Verča.
Přeji krásný předvánoční den. Je dobře, že jsou vánoce a budete spolu i s malým. Po vánocích se to trochu zlomí. Chce to vydržet. ale je fakt. že my jsme museli měnit školku právě kvůli rázným i kdy ž hodným učitelkám. Asi jsou všechny hodné. ale když je dětí moc, tak není prostě čas na žádné vysvětlování, pochování, natož pohlazení. V naší jsme mos spokojený, jsem fakt ráda, že jsme jí našli. pokud by jste chtěla, napíšu vám kontakt.
Přeji hezké vánoce bez nervů. Petra
Ahoj maminy, tak si k vám jdu taky pro radu. Dcerce budou za měsíc tři. Vzali ji už od září, šla poprvé v říjnu, ale do konce roku nachodila dohromady tak tři týdny, protože byla střídavě pořád nemocná(do té doby nikdy nic, musela jsem jí naučit smrkat, protože to nikdy nepotřebovala, dokonce ani odsávačku jsme nepoužívali). Chodila tam ráda, jak jí začal vodit ráno manžel, tak byla ještě trošku lepší než se mnou. Občas zakňourala v šatně, ale pak celý den v pohodě. Vždycky vyprávěla, co dělali, líbilo se jí tam. Jak marodila, tak pak jak to asi už okoukala, hračky a tak, tak začala ráno brečet, ale šla. Od půlky prosince je doma, protože byla zase nemocná, hned se uzdravila a chytla to zase malá (7m)-věčný kolotoč, co tam chodí. Teď jsem jí tam dneska chtěla dát. Těšila se, ale ráno jak jsem jí vzbudila, otevřela oči, došlo jí to a začala brečet, že nikam nechce, že chce být doma, nechce do školky. Naštěstí jsem doma s tou malou, ale trápí mě to. Je šikovná, když tam je, tak během dopoledne nebrečí, nejhroší je prostě ráno vstát a pak v šatně. Učitelka jí chválí. Co vy na to? Nutit jí nebudu, ale zase na druhou stranu, dá jí to určitě víc, než být se mnou celý dopoledne doma, když se jí zas až tak věnovat nemůžu-skáču kolem malé, která je dost ubrečená, domácnost, vaření…však to znáte. Když tam byla ze začátku, tak to bylo super. Dopoledne byla ve školce, já všechno stihla, dokonce se i učit (dodělávám si VŠ), po školce jsme jí vyzvedli, vyprávěla, byla nadšená a důležitá, odpoledne jsme byli venku nebo si hráli doma…Navíc je celkem rozjetá a má nejspíš období vzdoru, takže by jí to neuškodilo, mít takový pravidelný režim, ale takhle jí tam přece nedám ![]()