Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Milé maminky, opět se na vás obracím s prosbou o rady, nebo možná jen povzbuzení. Syn bude mít na Vánoce 3 roky, v září začal chodit do školky. Moc nemluví, ale vidím na něm, že se mu tam opravdu líbí (ze začátku byly trochu slzičky, teď jde úplně v pohodě, spíš bych řekla, že nadšeně). Ale k problémům:
1. Nočník jsme zvládli až na začátku července a úplná hitparáda to teda není (po měsíci vzorného chození bez nehody to začala flákat a učůravat - nikdy se ale nepočůral úplně, prostě se mu to muselo připomínat). Ve školce první den horor - odmítl se vyčůrat do malých záchodků (přitom je ale znal z miniškolky, tam chodil bez problémů) - prostě seděl a a nic nepustil. Brala jsem to tak, že má prostě blok (v neznámém prostředí mu to dělá problémy). Ve školce jsou naštěstí vstřícní, domluvili jsme se, že na zahradu mu dají natahovací plínku, aby se jim tam nepočůral (jedna až dvě učitelky na 26 dětí - chápu, že to prostě nemůžou řešit). ze začátku to fungovalo, plínka byla vždycky počůraná minimálně, snažil se to prostě držet a v klidu se vyčůral až doma. Dokonce prý začal chodit na záchodky (musely ho ale posílat). Nehody nebyly, max. přičůrnuto ve slipech. Dva týdny chodil, pak byl skoro 3 týdny nemocný, chodí zase od minulého čtvrtka. Včera přičůrnuto, dnes se počůral durch jen chvíli poté, co ho učitelka poslala na záchod, pět minut tam s ním byla a on nevytvořil nic
Na zahradu deostal plínku. Před učitelkama je mi fakt trapně, podle toho, co tam předvádí bych se ani nedivila, kdyby mi nevěřili, že jsem ho tam dala neodplenkovaného. Celkově bych řekla, že po výrazném zlepšení co se čůrání týče v době, kdy byl nemocný, teď se to zase prudce zhoršilo. I doma vymýšlí nejrůznější blbosti, než konečně jde na záchod, takže se často přičůrne. Skoro mi připadá, že to dělá schválně. V sobotu před procházkou se odmítl vyčůrat a kousek za domem to pustil až do bot. Přitom takhle úplně se, co jsem mu plínky sebrala, nikdy nepočůral - až v tu sobotu a dnes. Co s tím? Je to reakce na školku nebo je zmatený z té plínky na zahradu?
2. Druhým problémem je šílené vzdorování. Myslela jsem, že už to máme za sebou (pravda v celkem mírné formě), ale co předvádí teď je hrůza
Dlužno říct, že neposlouchá jen mě a manžela (se mnou je to mnohem horší), ve školce prý poslouchá, babičku a dědečka taky. Jsem si jistá, že hranice mu stanovuji důsledně. Nejhorší jsou cesta po obědě ze školky. Musíme se stavit na všech hřištích po cestě, což nezakazuji, ale prostě s mírou. Vidím na něm, že už je přetažený (což tomu samozřejmě nepřidá), tak prostě po určité době zavelím k odchodu. S 10 kilovým bráchou v Manduce pak vleču řvoucí dítě stylem, že má strach, že bude mít na zápěstí modřiny a mě zápěstí druhý den pěkně bolí. Místama odmítá i jít, tak ho prostě vleču po kolenách. Pohledy okolí nemusím líčit… Opravdu si nejsem vědoma nějaké chyby
Může i toto být reakce na školku nebo je to normální fáze vývoje a přejde?
Omlouvám se za román a děkuji za povzbuzení (a třeba i nějakou radu
).
@AliTad : Pevné nervy!
.
Ne, já myslím, že by to i mohla být reakce na školku. S tím čůráním, žádnou plínu bych mu nedávala a vysvětlovat a vysvětlovat. Když tam 3týdny nebyl, tak je to jak by šel znovu poprvé
. Náš se taky přičůrne - (první 3dny v MŠ durch, pak týden doma, pak zas 1× za týden přičůrnutý). Teď marodíme, tak budou doma asi 14dní, tak očekávám, že to bude znovu, až půjdou do školky.
No a vzteklost - přičítala bych to období vzdoru. My doma bojujem tedy taky šíleně, takže moc neporadim. Jen, že v tom nejsi sama
. A to to mám doma 2×
.
Jedině přežít a doufat, že z toho brzy vyrostou…
Myslím, že je to jasná reakce na školku.
plenku bych odbourala, myslím, že si nedokáže utříbit proc ted ano a ted ne, Proste jsi velkej, šikovnej kluk a pujdeš čurat, ano? donutit alespon par kapiček, at je videt snaha.
Pokud se povede bez nehody nevahala bych uplácet, děti jsou uplatný a ty potřebuješ, aby své svěrače dokonale ovládal. po zmáknutí pomalu uplatky snižovat do nuly ![]()
Se vzdorem také bojujem, to je asi věčný boj, kluci obvzlášt ![]()
Všechny hřiště po ceste bych nedovolila, hlavně, když je přetažený, nalákat na něco blíž k domovu, cokoliv, u nás je v kanále hozená myška s Kinder vajíčka tak je pokaždé kontrola a je to asi 70m od baráku, to už se dá dovláčet
kdyžtak.
Ale to už zase lákám na užasnou jinou věc…
Je to makačka prostě. Pevné nervy ![]()
Taky myslím, že je to změnou prostředí. Zvlášť, pokud teprve v létě začal chodit na nočník /změna/ a teď školka /změna/-podle mě je toho dost najednou. Možná jsem citlivka, ale podle mě každé dítko potřebuje svůj čas.
Ten vzdor-dcera třeba když jsem pro ni přišla do školky, tak byla neuvěřitelně protivná až hnusná-ve třídě se rozloučila s úsměvem a sotva se zavřeli dveře, tak nahodila kyselý obličej a chovala se ke mě jako k prašivý. Bylo mi to neuvěřitelně líto a stálo mě spoustu sil dělat, že to nevidím a chovat se k ní normálně. Samozřejmě pokud to přehnala-třeba v obchodě, tak jsem ji chytla za ruku, koukla se jí do očí a zasyčela, že takhle ne. Ale nechtěla jsem žádný divadlo a tohle většinou stačilo, aby se zklidnila.
Trvalo to vlastně celý minulý školkový rok, někdy to bylo víc někdy míň, ale kolikrát jsem měla co dělat, abych se udržela a neseřezala ji.
Naštěstí se moje trpělivost vyplatila, tohle hnusný období je za námi a mám doma usměvavou princeznu.
To počůrávání-podle mě se možná stydí, nemá to ještě tak moc zafixovaný a pokud u něj stojí učitelka, tak to určitě bude pro něj ještě větší blok. Plínky bych taky nevracela. Prostě dát víc oblečení na převlečení do školky a vydržet.
Mě se ségra smála, když jsem odplenkovala dceru, že ji pořád upozorňuji, aby se došla vyčůrat. Ale já to tak cítila, ona se dovedla zabrat do hry, že nutkání na čůrání dovedla přehlédnout a pak nestačila doběhnout. Takže jsem prostě občas automaticky připomněla „čůrat“, došla si /občas většinou s řečmi/ a samo to odpadlo a naučila se chodit včas-t. j. i odejít od hry. Možná to nebude tvůj případ, tam mi přijde, že spíš má stres/blok, a to se může promítnout i do chování /vztek/ při cestě domů?
Každopádně za mě plínky určitě ne a pokud máš štěstí na učitelky, tak trpělivost a klid, on to zvládne ![]()
Čůrání nevím, ale ten vztek a výrazně větší zlobení máme od školky taky… buď je na mě a tulí se a mazlí anebo se vzteká, křičí, kňourá - už skoro nevím, jaký má normální hlas
Beru to tak, že chce co nejvíc pozornosti, když je jinak ve školce beze mě…
Čůrání bych přikládala reakci na školku. Náš mladej byl před nástupem do školky odplenkovanej a nikdy neměl nehodu, sotva nastoupil, vraceli mi ho v erárních hadrech, protože pročůral ty dvoje náhradní, co tam měl…Podle mě se bál si říct, protože jakmile se otrkal, už není problém, je opět bez nehody. Co s tm neporadím, já tohle neřešila, vím, že si ke všemu dojde sám a trapné mi to nebylo, jenže on chodí do soukr. školky kde jsou děti běžně na plínách a „tetám“ tohle nevadí. Chodit do státní, asi bych z toho taky byla špatná. Každopádně jestli můžeš, dej mu čas, nedávej plíny, myslím, že si musí plně zvyknout a učitelkám se nebát si říct.
Se vztekem neporadím, tam si sama nevím rady, už nám to taky začíná ![]()
Děkuji za reakce. Je mi jasné, že ta plínka na ven je cesta špatným směrem, ale já se těm učitelkám prostě neodvážím v tomto postavit. Jsem ráda, že to jeho čůrání vůbec tolerují
A pokud je tam jedna (výjimečně dvě) na 26 dětí, tak nemůže jít třeba 2× převlíkat jedno dítě, zatímco ostatní jsou bez dozoru venku. Myslela jsem právě, že si ten blok postupně odbourá, ale jak píšete, díky nemoci jsme asi teď na úplném začátku.