Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Ahoj, syn nastoupil do školky až ve čtyřech a půl. Ve třech letech nebyl zralý (skoro nemluvil, špatná sebeobsluha, podezření na aspergera), pediatrička nás do školky tlačila, ale za mě to takhle bylo správně. Další školní rok to taky nevypadalo, po diagnostice jsme si aspoň vyřešili SPC, odkud jsme dostali doporučení na vřazení do speciální logopedické třídy s malým počtem dětí a asistentkou. Na místo v ní jsme čekali skoro rok. Během té doby chodil na kroužky (když nebylo všechno zavřené), kde byl jen s pěti dalšími dětmi a to mu hodně pomohlo pro další adaptaci ve školce. Ale on by školku ve třech letech opravdu nezvládl, o to jsme měli to rozhodování, že ho necháme doma, jednodušší. Jo a že je to povahou - my ze začátku tvrdili, že u nás v rodině nikdy nikdo PAS neměl, ale až postupem času jsme si uvědomili, že jsme asi štrejchnutí s manželem oba, jen nejsme diagnostikovaní
Takže já bych ho tam nedržela za každou cenu, když to není nutné, za ten rok se může hodně posunout a pro další nástup se můžou nastavit podpůrná opatření. Držím pěsti, ať má vše pozitivní vývoj.
Abo, vřele doporučuji, nestahovat ho ze školky, ale menší kolektiv by mu mohl skutečně více vyhovovat.Syn reagoval stejně, běžná školka, byl tam a přežíval, ale nehrál si, držel si odstup od dětí, nekomunikoval s učitelkami. V menší školce, 12 děti ve třídě, byl spokojený jak želva. Při nástupu na běžnou ZŠ paní učitelka upozorněna na možný problém s adaptací, zvládl to dobře, letos nastupoval na střední školu, opět zareagoval na změnu, ač už je velký, v rozhovoru paní třídní vysvětleno, že může být problém, 4.den syn prohlásil, že do školy nechce chodit, ujištěn námi i třídní paní učitelkou, že život je o změnách s tím, že zkusí chodit do školy a když tam nebude chtít být, budeme to řešit. Nyní už je v pohodě, zvykl si, zadaptoval se. Z vlastní zkušenosti mohu doporučit nebát se, všechno se dá vždy nějak vyřešit.