Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Ahoja maminky,tak mám další dotaz, a velmi bych uvítala srovnání se zkušenostmi někoho jiného.Vezmu to od začátku-šestinedělí jsme kojili víceméně v kuse,a pokud jsme zrovna nekojili,tak jsme chovali.Šátek jsem moc nevyužívala,protože nejdřív nic jinýho než kojení neukliďňovalo,a záhy už se mu nelíbilo,že z kolíbky nevidí.Tímhle systémem přes den nespal nikdy moc dlouho v kuse,protože jsem musela na záchod,nachystat si jídlo…,a v okamžiku,kdy jsem ho položila,zapojil svá čidla na přítomnost maminky,a začál řvát jako tygr,takže jsem si se slzama v očích,jakáže jsem to krkavčí matka,velmi rychle namazala rohlík,vzala Janečka a opět začala kojit,aby se uklidnil…A tak to šlo celý den dokolečkadokola.Večer při kojení Janeček usnul,a v postýlce spal až 6 hod,pak jsme si ho vzali do postele,kde se budil tak po 1-3 hodinách.Postupně jsme se ovšem propracovali k tomu,že po 1.probuzení a nočním kojení(až do uspání) spí na mě,protože když jsem ho položila,tak se probudil a začal hulákat,anebo sice spal,ale probudil se tak za 1/2 hod…,a takhle až do rána-tak jsem ho jednou položila na sebe-a ejhle,vzdržel spát 3hod,a díky tomu jsem se úplně nezbláznila ![]()
Nyní už je ale Janeček velkej kluk(skoro 12tt),a tak si dokáže hrát sám pod hrazdičkou i 1/2 hoďky,nebo tancujem chováme,chodíme,„pomáhá v kuchyni“ u tatínka v náruči,když vařím…pak už je toho ale dost-po cca 2 hod-je unavenej,a jde se do šátku.A v šátku se mu MOOOOC líbí,během chvilky v něm usne,a spí a spí,Šípková Růženka by mu mohla závidět…Takže jsme se dostali do stadia,kdy kotě už skoro nebrečí,protože jak si kníkne v šátku,je nakojen,a naopak,když se mu nelíbí vzdělávat se pod hrazdičkou,event.hned po nakojení,když potřebuji jít ven,je ke mně přikurtován šátkem a chvilku kouká,načež usne.A pak příjde večer a Janeček je strašně fit,mně padají víka,tatínek nám už spinká, a Janeček jen tak pospává u prsíčka,ale běda ho položit do postýlky!A probouzí se po 2-3 hodinách.Když jsme ale teď o víkendu,když bylo tak škaredě,zůstali doma,že se konečně poprvé od porodu budem jen tak poflakovat ,žádné návštěvy rodičů,žádné výlety,nákupy,velký úklid…tak se o mimi staral tatínek,v šátku ho neměl,takže se samozřejmě budil častěji-a večer usnul v 19.30 a spal 7 hod!To je absolutní rekord!Vzala jsem to zeširoka,ale jde mi dilema:
1.mít přes den spokojené mimi,které většinu dne prospí,protože je v šátku,nebo
2.Zůstat s ním doma,chodit jen na kratší procházky a snažit se mu zajistit dost podnětů,aby se udržel co nejvíc v bdělém stavu,a naučil se tak,že hlavní část spánku má probíhat v noci?
3.Ještě mě napadla další varianta,nekouma nad tím,a počkat,že se to vyvrbí nějak samo… ![]()
Nevím,zda jsem to nepopsala moc zmateně,ale snad mě někdo pochopíte… ![]()
mojřička a momentálně mi na prsa funící spinkající Janeček
ahojky
tak našemu Michalovi je 7 týdnů a se spánkem ve dne máme taky problémy - „díky“ prdíkům se ve dne spí jen 4 hodinky v kuse v kočárku. Zato v noci spí dlouho (teda ne níjak klidně jelikož frflá a tlačí chudáček, ale spinká…)
Usíná tak kolem 21:00 pak spí 5-7 hodin a pak ještě 3. celý den je vzhůru a když nevyjedem ven s kočárem (již zmiňovaná sobota - tak celej den prořval.o( ale asi to bylo tím počasímjelikož jinak je docela hodnej, pod hrazdičkou vydrží i hodinu.....
no my se ho každopádně ve dne snažíme všemožně zabavit, aby spinkal v noci… ve dne sám o sobě nikdy neusl (jen asi první týden), ale když usne, nechám ho spinkat… Jo samozřejmě zkouším každej den, jestli by neusnul doma - ale po půl hodinovým houpání v kočárku doma je do 15 min. vzhůru…
šátek zatím nemám - chci si ho tento týden koupit… ale rozhodně ho v něm nebudu nosit pořád…tj. nebudu ho nosit celý den protože by pak určitě nespal v noci…
nenechávám ho plakat - to ne, skoro všecdhno stíhám, když je hodnej pod hrazdičkou, když pláče tak chovám nebo kojím nebo tancuju… podle toho co se mu zrovna líbí… a on nelpláče ale je vzhůru…
tak už řveme - tak jdu kojit
snad to není moc zmatený.)
Markéta a michal
Ahoj,
názory se budou určitě různit. Na jedné straně prý mimko nejde do 7 měsíce rozmazlit = má se pochovat kdykoliv se cítí nespokojené… na druhé straně mi ta naše cácorka dávno před 7 měsícem přišla hooodně vykutálená - snadno si zvykla na stálou pozornost a když pak nebyla, tak pofnukávala.. Takže jsme učili samostatnosti - ne dramaticky, ale aby prostě věděla, že ne stále je maminka k dispozici ku hrátkám.. naučila se zabavit sama docela rychle. Každé mimko je jiné, tak ti stejně nejde moc radit.
Já bych určitě spíš směřovala aktivity k tomu, aby byl večer unavený a spal déle bez kojení, aby si i tělíčko (ledviny) odpočinuly… Takhle při častém baštění stále „aparát jede na plný výkon“ a to je spíš ke škodě než užitku.. Aspoň toliko jsem si přečetla od nějakého pediatra..
A taky máš pak více času pro sebe, se kterým můžeš počítat..
Jinak my malou nosily také ty první týdny, kdy nedokázala přes den spát a pak plakala z přetažení, spala pouze v šátku + v kočáru plakala, takže opět vycházky jen v šátku. Za pár týdnů byla situace lepší a šátek už nebyl tak potřeba. Používáme jej ale stále.
Nebolavým zádům zdar,
E. a E. 9m
Milá mojřičko,
já jsem teda měla opačný problém, malá celý den probrečela ať jsem dělala cokoliv a na noc jsem se těšila jako na vysvobození (buzení co tři hodiny). Ale na základě všech mých zkušeností se přikláním k variantě „3“. Starostlivá a milující maminka udělá rozhodně nejlépe, když se řídí svým instinktem. Rady ostatních ti můžou být inspirací, ale každé dítě je jiné a hlavně každá maminka je jiná osobnost, něco snáší lépe a něco hůř. Pro mě nění noční buzení zas až tak velký problém, pro někoho to může být hrůza.
Pokud je pro tebe noc nesnesitelná, tak to řeš. Pokud se ti ale zdá, že to takhle zvládneš lépe, tak se nic neděje. S takhle malým miminkem podle mě nemůžeš ještě nic pokazit. Za chvíli začne být Janeček i v šátku čím dál tím více bdělý a bude ho hlavně zajímat co se děje kolem. Já chodím s šátkem i na výstavy a výlety. Je to paráda.
Hlavně se nedej zviklat kecama o rozmazlování a o tom, že mu na šátek vytvoříš návyk. Moje devítiměsíční dcerka šátek miluje, ale potřebuje se taky válet a zkoušet nové věci, takže když šátek není, tak jí nechybí.
Prostě tvůj pocit je podle mě často lepší ukazatel než rady odborníků a zkušených paní.
Co se spánku týče, já jsem to taky dost řešila, učili jsme malou samotnou usínat a byli jsme pyšní na to, jak nám to šlo. No a přišly zuby a všecko je v tahu. Horní jí lezou už druhý měsíc, z polospánku fňuká bolestí. Je u nás v posteli, ačkoliv do té doby to nepotřebovala. Prostě věci se vyvíjejí a já se přizpůsobuju situaci. Některé rady z okolí mě ale dokážou fakt vytočit. Teď jsem měla v ruce novou Maminku kde jakási paní píše článek o tom, jak jsou děti vyčůrané a že je máme nechat vybrečet a večer je nacpat sladkou kaší a pak budou spát celou noc a celé to završuje konstatováním, že ona to ví nejlíp. Tak tomu říkám rada, paní bych nejradši poslala pětník, kdyby něco takového ještě existovalo…
Tak ať to vyřešíš ke spokojenosti své i Janečkově (mimochodem, to je krásné, jak mu říkáte…)
Anka a Jituška 9m