Věnujete se mu?
Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Pokakávání a počůrávání - chlapec 4,5 let
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
4.12.18 21:56
@japato o to se snažím už ty dva roky, dokonce už jsem jim sjednala termíny a nejeli tam, maminka se akorát vymlouva a partner nikdy nemůže, jelikož mu do toho vždy něco vleze. A nepreobjednaji ho. Neřeší to z nich dvou nikdo a já nejsem zákonný zástupce, nejsem v postavení řešit jejich selhání. Teď čekám navíc miminko a po jeho narození věřím, že se to 1000 X zhorší, protože už se svět nebude točit kolem kluka, ale hlavní starost bude o miminko. Termín je květen, červen… Což je dost sibenicni termín na to, aby kluk začal fungovat jak má. Že zdravotního hlediska je v pořádku. Z toho psychického, ano, má problém a ano, vynucuje si tím pozornost. Je to evidentní, že kalkuluje, že ví moc dobře, co dělá a nedělá…uz vážně nemůžu. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.12.18 22:59
Mě připadá, že problém může být v tom, že chlapec nemá jasno, kde je vlastně doma. Chvíli je u mámy, chvíli u táty, má v tom chaos. Možná má jen příliš benevolentní výchovu, rodiče si ho snaží koupit rozmazlováním, těžko takhle říct. Třeba nemá tu jistotu, kterou potřebuje, volá tímto způsobem s.o.s. Měla bych strach, aby to časem nevygradovalo ve větší problémy. Ale to si ty nejspíš uvědomujes a je fajn, že se to snažíš řešit. Ale je smutné, že to řešíš jen ty. Moc toho asi nenaděláš, pouze můžeš tlačit na přítele, aby do té poradny se synem zašel.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.12.18 23:04
@Saffiraa co vím, tak ve školce jde maximálně čůrat, ale i tam jsou obcas nehody
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.12.18 23:19
@bjitka123 tady u nás, kde teď tráví většinu času, tak se kolem něj tocime všichni, včetně mého syna. Všichni si s ním hrajeme, všichni ho tu učíme, já mu třeba 100× říkám, zda se nechce v čůrat, vykakat. Můj syn to samé. Jenže on jde a stejně si zaleze a pak jen řekne, mám bobek, chci umýt. Tady se mu věnujeme až nad míru. To samé děda, co bydlí s námi ve vedlejším vchode. Furt ho nuna, rozmazluje… Kluk chytá občas vztekaci stavy, bije hlavou o zeď, kouše se do ruky, občas ubližuje zvířatům, mému synovi a dost křičí. Chytne ho rapl a nejde zastavit. Zkoušela jsem objimaci taktiky, zkoušela jsem ignoraci, domluvu, všechno možné a stejně je to furt stejné. Nic na něj neplatí. Jinak normálně mluví, ji, spí, hraje si, říká básničky, písničky, hodně visí na tatínkovi, na mámu si ani nevzpomene. Ono je to těžké, když z týdnu ho má třeba dva, tři dny, protože za dva dny už skenra, že ji do toho vlezla mimořádně práce a ať si ho přítel vezme k sobě. A to ještě z těch dvou, tří dnů je schopna mu dát plenky a nic neřešit. Upřímně, s takovým dítětem jako je on jsem se ještě nesetkala. Nechápu ho… Opravdu nevím čím to je, že je jaký je… Když byl miminko, údajně se o něho hlavně staral partner a jeho táta, maminka trajdala s chlapa třeba týden a tvrdila, že byla v práci, na sluzebce atd. Když začal sedět, chodit, tak nočník snad nikdy neviděl. Maminka řekla, že k tomu sám dojde a neřešila a tatínek vydělával, aby rodina nestradala. Ten kluk, když teď je skoro pořád tady, tak by už mohl vědět kde je doma. Můj syn má stridavou péči od 3 let a je v pohodě. Vše zvládl. Ve školce už plenky neměl a jen jednou měl nehodu, to když byl nemocný s vysokyma horečkama. Priteluv kluk je pravý opak. Ten naopak jen jednou řekl, že chce na záchod kakat, jinak nikdy..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.12.18 23:43
@JiSlavíček a co kdybyste mu řekli, až příště přijde, že má bobek, ať se jde umýt sám a vypere si slipy taky sám. V tomto věku už se děti byly schopné samy svléknout, osprchovat, utřít, obléknout se do čistého. Jako jasně, že by to asi nebylo dokonale přeprané, večer až by spal, tak bych to okoukla a buď hodila do pračky nebo odmocit a pak do pračky. Ale aby se rozbil ten stereotyp pokadim se = mám pozornost. Když mu jen na půl huby řekněte, bez se umýt, přeprat prádlo a kde máš čistý víš, tak bych řekla, že bude docela koukat.
Jinak to ale považuji za poškození v důsledku nezájmu matky, když dítě v tak ranném věku pochopí, že je mámě na obtíž, to je zkrátka speciální stav. Myslím, že děti jsou schopné mnohem líp akceptovat takové chování ze strany otce, máma je máma, její lásku nic nenahradí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.12.18 23:52
To máte veselo teda. Tak mě napadlo, jestli by třeba nepomohlo, že by se šel pokakanej umýt sám. Ono kdyby si do toho musel sám sáhnout, třeba by si příště vzpomněl, že potřebuje na záchod. Chápu, že by to asi znamenalo umýt celou koupelnu, ale možná by to zabralo. To vztekání je taky radost. Tohle je ten složitý věk, aspoň u nás byl. Po pátém roce už bylo líp. Snad bude i u vás.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.12.18 09:38
@bjitka123 píše:
To máte veselo teda. Tak mě napadlo, jestli by třeba nepomohlo, že by se šel pokakanej umýt sám. Ono kdyby si do toho musel sám sáhnout, třeba by si příště vzpomněl, že potřebuje na záchod. Chápu, že by to asi znamenalo umýt celou koupelnu, ale možná by to zabralo. To vztekání je taky radost. Tohle je ten složitý věk, aspoň u nás byl. Po pátém roce už bylo líp. Snad bude i u vás.
Tuhle taktiku jsem zkoušela na svého syna. Trvalo to asi 3/4 roku. Ale u nás to spíš bylo tím že šel do školky moc brzo, emocionálně nebyl připravený. Dcera byla v tomhle rychlejší. Doma mi to tak nepřišlo, časem si říkala že ve školce bude napodobovat ostatní. Bohužel si každý den nosil pytlík s prádlem. Byl schopných se počůrat na vycházce. Hrál si a u toho se pokakal. Učitelky a pak i děti mu x-krát denně připomínali WC, a nic. Byli jsme i u psychologa, na dětské kolonoskopii (vyšetřovali pohmatem sevření konečníku) v PPP, a všude řekli že do pěti let je to normální a bohužel české školství to neakceptuje. Za trest se sprchoval (manžel používal i studenou ), pral si po sobě, ale jak jsem psala trvalo to skoro celý školní rok. A bývalá kolegyně to prý se synem měla podobně, vůbec mu nevadilo být hodinu s hovínkem v trenclích. Nicméně zmíněný chlapec je asi něco jiného, dost extrémní případ. Teď jsem si vzpomněla že dětská dr. říkala že měla v péčí holčičku co chodila na velkou zásadně někam za piano a rodiče už tam dávali i podložku. Ale také jí to přišlo extrémní.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.12.18 22:25
Je pravda, že některé děti potřebují na určité dovednosti víc času. Syn byl také dlouho v plinkach, hodně jsme se kvůli tomu spolu natrapili, ale nakonec v plinkach navždy nezůstal. Nejhorší je ten tlak okolí. To poukazovani na to, jak jsou některé děti bez plin už od roka a půl i dřív. A ty poznámky tom, jak jsem to jako matka nezvladla. Dneska už se na to dívám jinak. Už bych na syna tak netlačila a zbytečně tím nekazila náš vztah. Víc bych se řídila tím, co my potřebujeme a co nám vyhovuje, oproti tomu, co si kdo myslí. Sice měl plinku, ale zato hezky mluvil, poznával barvy a zvířata, uměl automaticky zdravit atd. Ten nočník prostě přišel později a svět se kvůli tomu nezbořil. Tazatelka to má složitější, chlapec má rozvedené rodiče, střídavku, může zde být spousta příčin. A nebo bude v této dovednosti jen pomalejší a nic víc v tom není.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.12.18 15:31
@Helileli píše:
@JiSlavíček a co kdybyste mu řekli, až příště přijde, že má bobek, ať se jde umýt sám a vypere si slipy taky sám. V tomto věku už se děti byly schopné samy svléknout, osprchovat, utřít, obléknout se do čistého. Jako jasně, že by to asi nebylo dokonale přeprané, večer až by spal, tak bych to okoukla a buď hodila do pračky nebo odmocit a pak do pračky. Ale aby se rozbil ten stereotyp pokadim se = mám pozornost. Když mu jen na půl huby řekněte, bez se umýt, přeprat prádlo a kde máš čistý víš, tak bych řekla, že bude docela koukat.
Jinak to ale považuji za poškození v důsledku nezájmu matky, když dítě v tak ranném věku pochopí, že je mámě na obtíž, to je zkrátka speciální stav. Myslím, že děti jsou schopné mnohem líp akceptovat takové chování ze strany otce, máma je máma, její lásku nic nenahradí.
Ano, já to tak s ním praktikuju. Když se pokaka v době, kdy se ho X krát ptám a říkám mu, zda nechce kakat, nebo zda není už pokakany a on mi je schopný lhát, že není a přitom je, vezmu ho potom na wc, kde si sundá trenky s teplakama, vysype bobek do záchodu, utre zadek a jdeme sprchovat a sám si musí zadek umýt, otřít se a aspoň namočit věci do lavoru. Říkala jsem i příteli, ať to tak s ním dělá, ale polevil. Ten ho vždy omyje a věci sám vymacha a prepere… Dnes kluka hlídám. Už 2× se pokadil, ptala jsem se ho snad milionkrát, do očí mi tvrdil, že pokadeny není, radši ležel v obýváku na gauči a schovával se pod dekou. ..lhal, že není a přitom v trenkach bobek jako hrom… Už nemůžu, fakt nemůžu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
