Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Pomalý vývoj dítěte 4,5 roku
- Fotoalbum (8)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
jahuhudka
7.6.18 18:28
Teď jsem si to přečetla, a jsem v šoku, můj syn je podle tvého popisu značně opožděný, bude mít 5 let v září. Spoustu věcí nezvládá ani má sedmiletá dcera. Ve škole má teda samé jedničky. Tak nevím kde je problém.
Myslím, že svého syna můžeš poslat do školy, zvládne to celkem bez problémů.
Fandím mu, a ty se uklidni, protože je úplně normální jako ostatní děti nebo nadprůměrný.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.6.18 18:30
Co proboha od něj chceš, vždyť jsou mu 4,5. Podle mě umí až moc na svůj věk. Taky mám 4,5 letého, spoustu věcí co tvůj umí můj ještě neumí ( nečte, počítá max do 20 ) a víš co, nemyslím si, že je zaostalý. Postava co nakreslí je jak ufo, ale tak kreslí většina dětí ve školce. Nech ho užít dětství a nechtějí po něm geniální výkony.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.6.18 18:31
Ja mam teda 3,5 letou, ale stejne si myslim, ze od nej ocekavas moc. V necem je horsi, ano, ale v necem naopak vynika. Nehrot to tak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.6.18 18:32
Podle měřítek mých dcer v něčem napřed, v něčem lehce pozadu, tedy naprosto průměrně šikovný kluk 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
7.6.18 18:35
Podle mě jsi náročná. Synovi jsou 4 roky. Nezná žádná písmena, barvy, čísla (nenapočítá ani do 3), pořádně nemluví, kolo nezvládá, pokud ho nepřikryju, ječí, plínu má na spaní taky, ponožky si oblékne, jak to padne (a já jsem hrdá, že si je oblékne), obléká se stylem, jak to padne (často má školkové tepláky zamazené naprosto symetricky ze všech stran stejně), boty si zásadně dává obráceně a jí jak prasátko. Přijde mi v pohodě a na svůj věk celkem v normě - potvrzeno i psycholožkou. Ve školce ho chválí, jak moc je šikovný 
Co je větší a menší nevědí i mnohem starší děti. Starší syn uměl přečíst ve 4 letech čísla do 1000, ale skoro rok mi trvalo, než jsem mu vysvětlila, že se musí číst zleva, on si četl, jak se mu chtělo.
Sčítání se učí až v první třídě. Matematické představy se u dětí rozvíjejí později. Letos jsem měla prvňáky a ty začátky jsou složité. On na to všechno přijde. Nepodceňuj ho, má ještě spoustu času.
To samé popis obrázku. S tím bojují mnohem starší děti. To jsem se ptala dětí u zápisu a popisují jedním slovem. „Co je na obrázku?“ „Pes.“ „Co dělá pes.“ „Sedí.“…
Tak ho rozvíjej a ono to přijde. My máme spoustu prohlížecích knížek a starší už to ve skoro 7 letech zvládá, ale má to naposlouchané, protože to jsou hodiny a hodiny, kdy o tom mluvíme.
Tvůj syn čte, umí čísla a barvy. Je hodně napřed. Přestaň řešit drobnosti. Pokud má dyspraxii, tak je prostě v tomto horší. To je normální. Je to prcek a až dozraje, ono to přijde.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
7.6.18 18:53
Upřímně, na tvém místě bych se vyklidila. Můj muž má podobnou matku, pořád pozoruje, nic jí není dobré. Muž je nadprůměrně inteligentní a stejně jsme se všichni dozvěděli, jak byl jako batole „divný“. Vyrostl z něj workoholik… Takže tak.
- Citovat
- Upravit
Včelička992
7.6.18 19:13
Synovi bude na konci června 5 a teď jsem se akorát tvým příspěvkem zděsila, co všechno ještě neumí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
lolink
7.6.18 19:14
no tak ja mam taky nekdy problem s detskyma pojistkama . Take si myslim, ze toho chces moc. Co pak treba v te prvni tride bude delat? Mozna ho nechat trochu oddychnout a nechat ho, at si uziva bezstarostne detstvi by bylo fajn.
- Citovat
- Upravit
7.6.18 19:15
Proste příliš ambiciózní matka. Zřejmě nadela víc škody než užitku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.6.18 19:20
Je uplne normalni, ze kazdemu diteti jde nebo se zajima o jine veci. Nekdo umi nebo neumi to, jiny zas neco jinyho. Muj ctyrlety zna par pismen, neprecte nic, zajima se a umi zas cisla, kresli stale hlavonozce, na kole se slapkama umi od tri let, ale zas neumi treba kotrmelec, lezt na strom, nema vubec silu v rukach. Ponozky si oblect umi od tri let, ale zas neni schopnej se naucit svlict si triko. Kazdy dite proste zvlada neco jineho a tvuj syn je sikovnej, jediny, co by mi vadilo by byly ty pleny
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
Ahoj maminky,
velmi se trápím s vývojem svého syna, je to pro mě hodně citlivé téma, proto píši anonymně.
Od početí mám pocit, že je kde co špatně, těhotenství bylo extrémně stresující, porod komplikovaný, od 3 měsíců silný atopický ekzém. Absolvovali jsme tolik doktorů, že jsem je už přestala počítat. První slova začal říkat později, ale ve 2 letech mluvil ve větách, chodil od 13 m. Po této stránce ok. Kolem 2. roku byl mentálně dokonce napřed (znalost barev, písmen, kde čeho). Pak se vývoj začal jakoby zpomalovat. Teď jsou mu 4,5 roku a i když mluví ve dlouhých souvětích (jsou to většinou smyšlené příběhy), ale nedokáže rozumně povykládat, kde byl, co tam viděl, aby to mělo hlavu a patu. Je manuálně dost nešikovný, neuroložka mu diagnostikovala lehkou dyspraxii.
Bez plenek přes den zvládl až od 4. roku, v noci má stále plenku a ráno je počuraný. Na odrážedle (kolo bez šlapátek) zvládl teprve po 4. roce. Co mě ale naprosto děsí a trpím tím každý den, je to, že mu nedochází spousta věcí, které by podle mě měl naprosto přirozeně ovládat. Jsou to jakoby drobnosti, které se slívají v jeden špatný celek: nemůže pochopit, jak se zakrýt peřinou (napůl přeloženou) - řešíme to každý večer, pokaždé chňapne spodní část a přetáhne ji přes sebe, vůbec nechápe jak je peřina složená, byť mu to každý večer vysvětluju a ukazuju.
Nekreslí, nebaví ho to a neumí. Teprve před týdnem přestal kreslit hlavonožce, ale postava je velmi chudá, klidně jí chybí nos, pusa, vlasy, uši, nohy. Když řeknu, že mu něco chybí, výše uvedené sám dokreslí a už slézá ze židle, že nechce. Postavička ale vypadá jako od dvouleťáka.
Pro mladší dceru jsme pořídili bezpečnostní dvířka do pokoje, kde chybí dveře. Otevírají se stiskem tlačítka, nadzvednutím a zatlačením na jednu nebo druhou stranu. Už máme dvířka 14 dnů a syn se díky nim stal prakticky nemobilní, protože si je neumí otevřít (částečně chápu že je to tou dyspraxií, nemá dostatečnou sílu, dělá mu problém zkoordinovat pohyby, nicméně pro mě šílené je to, že mu většinou nedojde, že má na dvířka zatlačit k sobě nebo od sebe!)
Každý den máme problém s oblékáním ponožek - ještě před 3 měsíci nepoznal, kde je na ponožce pata. Teď už pozná, ale zda si ji k sobě správně natočí je otázka náhody. Vysvětluji každý den, už nevím co víc udělat aby pochopil a další ráno je to zase to samé!
Rád si staví z Lega, ale nedokáže postavit dům, který má stěny a strop. Stavíme s ním, ukazujeme, nic. Složit něco sám podle návodu také neumí. Skládá jen podle vlastní fantazie.
Taky neumí skládat puzzle. Teda poslední dobou už složil celkem obstojně puzzle 25 dílků, ale jak je jich víc nebo něco neznámého, tak je zase problém. Jakoby mu totálně chyběla prostorová představivost či co nebo logické uvažování?
Na druhou stranu na tabletu umí najít cestu bludištěm (pochopil až ve 4 letech), od 4 let hrajeme dospělácké Člověče nezlob se, umí Domino a Černého petra. Víc jsme s ním nezkoušeli. Od 2 let zná všechna velká písmena abecedy (velmi ho to bavilo) a teď jsem zjistila, že zná i většinu malých. Začíná číst kratší slova typu MÁMA, TÁTA, KOLO. Případně pokud mu to nejde přečíst, přečte po písmenech a pak si slovo složí a řekne (takové dvojí čtení). Pozná čísla asi do 100, umí je přečíst (třeba 69 řekne šedesátdevět), ale co je větší menší nechápe.
Velmi se mu věnujeme, až enormně, každý úspěch, malý krůček je pro nás ohromně moc. Peklo bylo naučit ho třeba obouvat páskové boty, vůbec nechápal, stejně tak později chápal otevírání dveří klikou (zvládl až kolem 3. roku). Velmi se do jeho chování promítá ta dyspraxie, protože je neobratný, na vše reaguje pomalu. Navíc teď odmlouvá.
Byli jsme u psycholožky, kde nespolupracoval natolik, aby s ní dokončil nějaké testy. Naše pediatrička, které důvěřuji, je s ním v pohodě, chválí ho. Zejména jak mluví (logopedka říkala, že používá slovní obraty jako starší děti). Ale aby srozumitelně povykládal, co je na obrázku, to teda ne.
Jenže mu nedochází naprosto jasné věci. Např. spočítá předměty, ale když se ho zeptám, kolik mám jablek, když ke dvoum přidám ještě jedno, tak neví. Je stále jakoby zasněný, pořád je samý vymyšlený příběh, samá průpovídka, ne vždy to má hlavu a patu.
Máte někdo prosím taky takové dítě, vyrostl z něj „chytrý“ človíček? Mě strašně děsí jak mu nedochází ty jednoduché úkony typu ponožky, peřina, puzzle. Aby složil kostky od největší po nejmenší po něm z obavy z neúspěchu raději nechci. S nevy jsem každý den už na dně.
Kdo dočetl až sem, děkuji za vytrvalost. Máte prosím někdo podobnou zkušenost? Strašně bych potřebovala pozitivní odezvu… Všem děkuji.