Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@mau-mau píše:
@brisco Jj, věřím, ty aspergery ale beru jako samostatnou skupinu v rámci PAS a není to to, co si já, a zdaleka nejen já, představím pod pojmem autista.Asi si rozumíme
Jj, rozumíme. Kamarád mojí dcery je prý hraniční autista a jak ho tak sleduju, tak z toho vyroste. Moje dcera má ADHD plus VD a taky se za poslední dobu hodně zlepšila. Jednu dobu to ale vypadalo, ze je hraně LMR.
@brisco tak to gratuluju. Ta moje z toho nevyroste, kdyby byla 200 let živa
![]()
@mau-mau píše:
@brisco tak to gratuluju. Ta moje z toho nevyroste, kdyby byla 200 let živa![]()
Dekuju. To mě mrzí, fakt, co se vám stalo.
@mau-mau no, tady to znalostmi jen hyri. Neskutecne. Mam PAS, mam doktorat a velmi slusnou karieru. Mezi Aspergerem a vysokofunkcnim autistou je jediny rozdil a to je v dobe nastupu reci, u AS (bezne uz se tenhle termin nepouziva) rec nastupuje v beznem veku, u VFA opozdene. Mam autisticke nejstarsi dite, dve mladsi jsou neurotypicke.
Za mnohem horsi pro spolecnost povazuju porodit dite s ostrymi lokty, vsehoschopneho sobce, nez dite s jakkymkoliv postizenim.
@mau-mau píše:
@brisco poškozený mozek při operaci
Ach jo
. U té mojí zase byly špatné průtoky pupecnikem. Už skoro nerostla, tak ji museli vyndat o 11 týdnů před termínem. No a mozek je na nedostatek živin háklivý, když se vyvíjí, ze
. Ale tak to pořád nějak doháníme, no. I vojtovku teď znovu děláme. A to chodí už do druhé třídy.
Holky neřešíte teď někdo podobný problém nebo nemáte někdo další zkušenost? Děkuji
@Anonymní píše:
Holky neřešíte teď někdo podobný problém nebo nemáte někdo další zkušenost? Děkuji
Ano. Mám staršího skoláka s PAS (střední až lehčí forma) a mladší batole, které zatím vypadá vývojově v normě. Věkový rozdíl je mezi nimi 8 let, dřív jsem si netroufla, i když manžel dost tlačil. Začátky se starším byly hodně náročné, pak naštěstí se vývoj posunul hodně dopředu, i díky intenzivním terapiím, na které by s druhým dítětem nebyly ani čas ani peníze.
@Anonymní píše:
Holky neřešíte teď někdo podobný problém nebo nemáte někdo další zkušenost? Děkuji
Mám nejstarší dítko s adhd a vd. Teď už se tedy projevuje jen adhd. Čím je starší, tím je to horší. Desim se školy ( aktuálně přechodu na 2 stupeň), táborů ( čím dál větší problémy, příští rok už asi nepůjde nikam), medikaci zkoušíme, ale zatím bez úspěchu, buď nefunguje nebo nesedí..všichni tvrdí, že musíme vydržet, že v pubertě a po ní se to zlomí. Ale nevím no.. Každopádně odjakživa mi velmi psychicky pomáhá, že další dítě/ děti jsou ok a takové potíže nemají a dělají víc radosti než stresu. Nechtěla bych mít jen jeho, to už bych byla v blázinci nebo na antidepresivech.
@andelka83 píše:
Mám nejstarší dítko s adhd a vd. Teď už se tedy projevuje jen adhd. Čím je starší, tím je to horší. Desim se školy ( aktuálně přechodu na 2 stupeň), táborů ( čím dál větší problémy, příští rok už asi nepůjde nikam), medikaci zkoušíme, ale zatím bez úspěchu, buď nefunguje nebo nesedí..všichni tvrdí, že musíme vydržet, že v pubertě a po ní se to zlomí. Ale nevím no.. Každopádně odjakživa mi velmi psychicky pomáhá, že další dítě/ děti jsou ok a takové potíže nemají a dělají víc radosti než stresu. Nechtěla bych mít jen jeho, to už bych byla v blázinci nebo na antidepresivech.
Mám to stejně starší adhd+AS 14 a mladší 4 roky je sluníčko které nedělá žádné problémy je úžasný a jsem strašně rada ze ho mám..a jakoby to byl pro staršího vzor co se malý narodil je i starší mnohem lepší a skokově udělal obrovské pokroky
Já mám trochu více postiženého syna. Je mu osm let. Bylo to tenkrát trochu náročnější a trvalo nám to déle, než jsme se definitivně rozhodli, že druhé ano. Synovi v té době byli tři roky a ještě ani nechodil. Těhotenství jsem si teda úplně neužívala, protože v podvědomí ten strach pracoval. Začátek malinko složitější, ale všechno si samo rychle sedlo. Když se vám narodí druhé dítě zdravé, nějak se to pro všechny, všechno trochu změní. Mám pocit, že se člověk přestane stoprocentně soustředit na to starší a běhat s ním všude možně. V té době máte samozřejmě pocit, že pro to dítě děláte to nejlepší, ale jak se zvolní, i to starší má najednou trochu prostor se víc nedechnout a je vlastně v naprosté pohodě. Nijak mu to neubere tu lásku, ta se nezmění, jen najednou zjistíte, že tam je prostor pro stejnou lásku ještě pro další dítě. Pak si uvědomíte, jak ta péče o zdravé dítě je vlastně naprosto nenáročná a vše jde skoro samo. Zdravé děti jsou jako houbičky a není s nimi nijak náročná práce. Mám mezi maminkami postižených dětí kamarádky a myslím, že všechny do jedné řeknou, že mít druhé dítě bylo jedno z nejlepších rozhodnutí. Obě děti jsou spolu naprosto v pohodě. Jasně asi nás čekají nějaké složitosti s mladší, pubertou a tím, že ta situace není úplně standardní, ale i tak. Je to hodně o tom, jak se k tomu celá rodina postaví. Hlavně se z toho nepo… Ano, není každý den sluníčkový, ale tak prostě je. My se snažíme žít skoro normálně a jde to. Doba se dost mění a možností je spousta. Fungujeme společně jako rodina, vše se dá nějak vyřešit. Lázně jezdí dcerka s námi a jezdí ráda, jsou tam i další sourozenci, takže spousta zábavy. Dovolená, proč ne. Lyžování se prostřídáme s mužem, letní úplně na pohodu. Prostě se věnujeme oběma dětem. Snažíme se, aby ani jedno nebylo o nic ochuzené a já věřím, že se nám to daří. Naši kamarádi mají stejně staré děti, takže je dcerka i ve společnosti zdravých dětí. Prostě se snažíme s naším nejlepším vědomím a svědomím vše vyvážit. Rodina je kompletní a každý v ní má své místo a já myslím, že jsme šťastná rodina i když máme postižené dítě. Takže za mě rozhodně druhé dítě ano.
@zejazeja to je tak krásný, úplně z vás cítím tu lásku a rodinnou pohodu i v nelehké situaci, hezky den a hodně sil ![]()
Podle rozsáhlé norské studie mají nejstarší děti v rodině v průměru vyšší IQ než jejich mladší sourozenci. Důvod? Najdete na Instagramu.