Potrat, nevím, jak se rozhodnout

Napsat příspěvek
Velikost písma:
14723
22.10.19 23:58
@Anonymní píše:
Vlivem okolností si ani já nejsem jistá, jestli chci zažít všechny ty starosti znovu opět sama. Bojím se, že už to nezvládnu. Bývalý přítel co s ním mám syna mě bil, ponižoval, nepřispíval.. zvládla jsem to. Ale znovu..a opět sama 😭 😭 😭 😭

Dítě si nenechávej, nemáš na to podmínky. Byla bys sama. A asi bez peněz. Možná bez pomoci, když rodiče nebudou nadšení. Nebo poníženě pomoc žádat. Nestojí to za ty nervy.
S tím klučíčkem se rozejdi a dej to pryč. Když to řekl takhle, on nestojí za další ztrátu času. Já bych ho po vyslovení té věty odstřihla. Ale pokud nemáš peníze, mohl by ti pár tisícovek na ten potrat dát. Za klid, že mu nehrozí alíky, by mu to mělo stát. On je mladý, najde si takovou, se kterou později bude potomka chtít.
Ty už tak mladá nejsi, ale když ve 32 dítě máš, tě nic netlačí, nejedná se o ztrátu prvního dítěte. Bylo by dobré, abys nebyla sama se 2 dětmi, to už bys toho náhradního otce hledala mnohem hůře než s jedním dítětem.
Příští chlap už by měl být více chlap.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
14723
23.10.19 00:10

Počítej, že nějaký příští muž pravděpodobně BUDE CHTÍT TAKÉ VLASTNÍHO POTOMKA S TEBOU. Tak abys do toho ještě měla chuť po 2 dětech pro chlapy, co tě nechtěli a po ročním píchání injekcí. Aby kvůli nim neutřel ten, který s tebou dítě chtěl a chtěl s tebou žít. Protože bys ho nemusela na cizích dětech udržet.
Vyhrožovat útěkem do zahraničí když bude dítě může jenom křupan. Pro něj bych si postavu nekazila.

K tomu heparinu: také jsem si píchala, mně se v podkoží místy vytvořily uzlíky v místě vpichu injekce a nešla mi napodruhé propíchnout kůže. To má každý jinak, ale píchá se to až do konce šestinedělí, je to skoro rok. V budoucnu se může hůře hledat místo pro vpich.
Pro chlapa, co tě nechce, nedoporučuji se tomu všemu vystavovat.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
34322
23.10.19 00:18
@Anonymní píše:
@Miraklo děkuji 🙂
@JancaS84 vím…ale asi mu maličko rozumím, myslí, že si zničí život, že je mladý..ale na druhou stranu, vymýšlí jména, pořád mi píše, když je v práci, ať jsem na sebe opatrná atd..tak asi chudák :roll: sám neví a opravdu třeba otočí.Nejdůležitější je pro mě to, aby mi byl oporou aspoň v tehu.. nebýt sama😐

Možná čeká na nějaké jednoznačné stanovisko od tebe, o které se může opřít. Že to dítě chceš a ať řekne jasně ano/ne (s tím, že kdyby tě poslal na potrat, tak TY bys pak nechtěla JEHO, ne obráceně).
Asi to není moc chlapské, ale třeba tím dozraje.
Zkus být trošku rázná, i když v hlavě váháš, a uvidíš co on.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1300
23.10.19 06:46
@Anonymní píše:
I já bych se ráda zeptala na Váš názor… před osmi lety jsem po šíleném těhotenství porodila předčasně svého syna, zůstali jsme sami, ale to už je vedlejší. Lékaři mi tehdá řekli, že se „něco pokazilo“ a už NIKDY nebudu mít děti.
Před rokem jsem začala žít s přítelem, který je o sedm let mladší a nyní jsem OPRAVDU NEČEKANĚ otěhotněla, nyní 5tt. Během těch osmi let od prvního porodu mi lékaři zjistili leidenskou mutaci heterozygot i homozygot MTHFR, takže komplikace. Vždy jsem si druhé dítě moc přála, ale už jsem nedoufala, zvlášť po verdiktu lékařů a nyní jsem hrozně vyplašená a mám strach. Přítel, jelikož o dost mladší je ještě vyplašenější než já a dítě v žádném případě nechce. Vím, že je to hnusné, ale tak občas přemýšlím, jestli opravdu nejít na potrat. Neumím si představit, že budu znovu vychovávat Mimi sama (se svým osmi-letym synem)bez otce, zase celý ten kolotoč, kdy budu škemrat u rodiny, aby mi pomohli a poslouchat řeči "my jsme Ti to říkali'…co by jste dělali na mém místě? Zmíním, že je mi 32 a pracuji max. za 15000 měsíčně. A případný potrat…je větším rizikem než normálně když mám leidena?

Ahoj, nechej si miminko. Bude to možná těžké, ale zvládneš to. Musela jsem nedávno podstoupit potrat ( porod ) ve 21 tt pro závažné VVV mozku neslučitelné se životem. Ta psychická bolest je neskutečná a podle mě je úplně jedno kdy o miminko přijdeš. Je tvojí součástí a nikdy na něj nezapomeneš.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
77421
23.10.19 07:41
@Anonymní píše:
Vlivem okolností si ani já nejsem jistá, jestli chci zažít všechny ty starosti znovu opět sama. Bojím se, že už to nezvládnu. Bývalý přítel co s ním mám syna mě bil, ponižoval, nepřispíval.. zvládla jsem to. Ale znovu..a opět sama 😭 😭 😭 😭

já být tebou tak do dalšího dítěte nejdu, mít sama jedno dítě se dá, dá se i najít další partner, ale dvě děti jako samoživitelka :nevim: ne, do toho bych nešla, měla bys to na hraně finančně i logisticky,
máme v rodině holku, co má dvě děti s přítelem, který se s ní rozešel, pak si našla kluka o 11 let mladšího a porodila další dítě, přítel 28letý od nich odešel a teď má 3 děti jako matka samoživitelka - ani jeden tatínek neplatí řádně alimenty

  • ještě aby sis něco nevyčítala - dej mu nějaký čas - třeba do neděle - ať se jasně vyjádří - proč hledá jména, když dítě nechce? dětská hra nebo co?


a jinak v pondělí začít vyřizovat interrupci - ale tak bych to udělala já, samozřejmě tady ti radí ano i ne, ale nakonec je to na tobě

  • a takové ty kecy doktorů, že už nepůjde otěhotnět - to je nějaký jejich folklor nebo co, asi za to mají příplatky :D říkají to kdekomu a není to pravda
  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2917
23.10.19 09:09
@Anonymní píše:
I já bych se ráda zeptala na Váš názor… před osmi lety jsem po šíleném těhotenství porodila předčasně svého syna, zůstali jsme sami, ale to už je vedlejší. Lékaři mi tehdá řekli, že se „něco pokazilo“ a už NIKDY nebudu mít děti.
Před rokem jsem začala žít s přítelem, který je o sedm let mladší a nyní jsem OPRAVDU NEČEKANĚ otěhotněla, nyní 5tt. Během těch osmi let od prvního porodu mi lékaři zjistili leidenskou mutaci heterozygot i homozygot MTHFR, takže komplikace. Vždy jsem si druhé dítě moc přála, ale už jsem nedoufala, zvlášť po verdiktu lékařů a nyní jsem hrozně vyplašená a mám strach. Přítel, jelikož o dost mladší je ještě vyplašenější než já a dítě v žádném případě nechce. Vím, že je to hnusné, ale tak občas přemýšlím, jestli opravdu nejít na potrat. Neumím si představit, že budu znovu vychovávat Mimi sama (se svým osmi-letym synem)bez otce, zase celý ten kolotoč, kdy budu škemrat u rodiny, aby mi pomohli a poslouchat řeči "my jsme Ti to říkali'…co by jste dělali na mém místě? Zmíním, že je mi 32 a pracuji max. za 15000 měsíčně. A případný potrat…je větším rizikem než normálně když mám leidena?
Ženský prosímvás, nevěřte těm kecům ikdyž vám lékař řekne, že už nemužete mít děti, děkud je v těle děloha a vaječníky, a celkově co tam má být, nikdy to není jistota, že nemuže být, co já už znám tolik případů, nevěřte tomu. Já bych si dítě nechala, je to dar kor, když už to vypadalo beznadějně, asi ti bylo sesláno, protože mělo, co se týká chlapa, ten je tak na poslání do oběhu, netuším taky co čekal, když si našel ženu o 7 let starší, dítě si podle mě nech a hlavně najdi si chlapa, né tupca, co když otěhotníš odejde.Na co ti je, když se neumí postavit k věci jako dospělý člověk? V takovém oporu nikdy nenajdeš, at se jedná o dítě či o cokoliv jiného.
  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
356
23.10.19 09:28
@Anonymní píše:
I já bych se ráda zeptala na Váš názor… před osmi lety jsem po šíleném těhotenství porodila předčasně svého syna, zůstali jsme sami, ale to už je vedlejší. Lékaři mi tehdá řekli, že se „něco pokazilo“ a už NIKDY nebudu mít děti.
Před rokem jsem začala žít s přítelem, který je o sedm let mladší a nyní jsem OPRAVDU NEČEKANĚ otěhotněla, nyní 5tt. Během těch osmi let od prvního porodu mi lékaři zjistili leidenskou mutaci heterozygot i homozygot MTHFR, takže komplikace. Vždy jsem si druhé dítě moc přála, ale už jsem nedoufala, zvlášť po verdiktu lékařů a nyní jsem hrozně vyplašená a mám strach. Přítel, jelikož o dost mladší je ještě vyplašenější než já a dítě v žádném případě nechce. Vím, že je to hnusné, ale tak občas přemýšlím, jestli opravdu nejít na potrat. Neumím si představit, že budu znovu vychovávat Mimi sama (se svým osmi-letym synem)bez otce, zase celý ten kolotoč, kdy budu škemrat u rodiny, aby mi pomohli a poslouchat řeči "my jsme Ti to říkali'…co by jste dělali na mém místě? Zmíním, že je mi 32 a pracuji max. za 15000 měsíčně. A případný potrat…je větším rizikem než normálně když mám leidena?

Dítě bych si nechala, ikdyž bych měla zůstat sama, jednou bych si to vyčítala a pak už by to třeba vůbec nešlo. Ale musíš se rozhodnout jen ty, chápu že je ti těžké a máš strach, ale já osobně bych na potrat nešla, vše se dá zvládnout :srdce:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
23.10.19 09:40

Tak… nejspíš rozhodnuto. Ráno jsem o tom mluvila se synem s je nadšený a prý jestli zůstaneme sami, tak to zvládneme, že mi bude pomáhat.. takže pokud mi doktoři neřeknou nějakou špatnou zprávu a něco se nepos…, budu mít mimi :dance:

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
23.10.19 09:59

Ale stejně se hrozně bojím…a vlastně sama nevím, co chci

  • Citovat
  • Upravit
1605
23.10.19 13:05
@Anonymní píše:
Ale stejně se hrozně bojím…a vlastně sama nevím, co chci

Gratuluji, bude dobre!

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
356
23.10.19 13:09
@Anonymní píše:
Tak… nejspíš rozhodnuto. Ráno jsem o tom mluvila se synem s je nadšený a prý jestli zůstaneme sami, tak to zvládneme, že mi bude pomáhat.. takže pokud mi doktoři neřeknou nějakou špatnou zprávu a něco se nepos…, budu mít mimi :dance:

To je fajn, syn už je velký, tak může pomáhat a jestli se těší tak to je super, žádný strach

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1300
23.10.19 22:31
@Anonymní píše:
Tak… nejspíš rozhodnuto. Ráno jsem o tom mluvila se synem s je nadšený a prý jestli zůstaneme sami, tak to zvládneme, že mi bude pomáhat.. takže pokud mi doktoři neřeknou nějakou špatnou zprávu a něco se nepos…, budu mít mimi :dance:

Držím palečky ať je všechno v pořádku a miminko je zdravé.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
72
23.10.19 22:34

.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
167
31.10.19 09:18

Já být ve vasem pripade a být nemocná a dítko bych už měla bych na potrat šla.. jelikož si myslím že by vám to těhotenství k nemoci moc nepřidalo..a brání léků atd v těhotenství taky není nejlepší může to miminku ublížit..Nemluvně o tom že přítele by jste měla v práci nedej bože by jste dostala nějaký kolabs nebo něco a co to malý.. :,(

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
5.11.19 19:48

Ledy se prolomili. Na miminko se hrozně moc těšíme, I PARTNER :srdce: Jen mám obavy, aby vše dobře dopadlo :hug:

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Prázdná náruč, deníčky na eMiminu

Tolik naděje a zůstal jen smutek?

Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.

Poradna gynekologa

Ikona - Jiří Škultéty

MUDr. Jiří Škultéty