Potratila jsem - průběh atd.

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 03.08.19 17:38
Potratila jsem - průběh atd.

Dobrý večer. Nevím, jestli by tento můj výlev nepatřil spíše do deníčků - příliš se tu nevyznám. Ale asi to potřebuju někde napsat, i když to bude anonymně kdesi.
S mým partnerem jsem neplánovaně otěhotněla - po jednom nechráněném sexu, ale jsme spolu dlouho, takže ok. Když jsem to zjistila, neměla jsem zpočátku radost. První, co mě napadlo bylo to, o co všechno přijdu, měla jsem ještě tak rok plný plánů, jak profesních, tak cestovatelských, navíc nemáme ještě zázemí (tzn. svůj byt). Postupem času a i díky reakci partnera, která byla pozitivní, se toto rozplynulo a já se začala těšit, pokukovat po kočárkách, vymýšlet, jak vyřešíme bydlení. Nakoupila literaturu o těhotenství a porodu a když jsem nakupovala oblečení, myslela jsem na to, že musí být pružné, protože zanedlouho se do něj nevejdu. začala šetřit, protože jsem myslela na to, že zanedlouho přijde miminko, pro které budeme muset něco investovat..
Na první kontrole pro potvrzení těhotesnství (přesně v 6tt) mi byla potvrzena gravidita s tím, že zárodek je ještě malý a že mám přijít v pátek za tři týdny.
V sobotu před kontrolou jsem s partnerem měla sex. Po sexu (9 tt) jsem začala lehce špinit a začalo mě pobolívat břicho jako před ms (ale to bylo už od začátku). V neděli večer se špinení změnilo v lehké krvácení. V pondělí jsem začala krvácet regulérně, začaly celkem velké bolesti a odcházely kusy tkáně. V noci nastaly takové bolesti, že jsem myslela, že se zároveň pozvracím, omdlím a po… V úterý jsem šla při krvácení k dr. Bylo mi řečeno, že těhotenství už tam není, a že už minule to bylo divně maličké. Mám přijít na kontrolní UTZ v pátek, zda je nutná revize, ještě jsou tam zbytky. (V bolestech jsem čekala v čekárně přes hodinu, než mě vecpaly mezi objednané maminky s velkými pupky.. Strašný přístup). Ve středu objednána na krev (prý kvůli krevní skupině, sdělila mi jen sestra na optání). Dále velké bolesti. Ve čtvtek, den před další plánovanou kontrolou u dr. jsem se začala bát hrozicí revize. Začala jsem pít maliníkový a kontryhelový čaj, napadlo mě zaskákat si přes švihadlo, abych vyloučila co třeba (spustilo to krvácení a „stahy“). V noci se povedlo, vyloučila jsem zárodek (hrozný zážitek, ale zároveň úleva..). Dr druhý den konstatovala, že to co ze mě odešlo byl asi ten „plod“ a na revizi zatím nemusím, dostala jsem antibiotika. Neschopenka..
Jsem ráda, že jsem na zákrok nemusela. Zpočátku psychika celkem ok. Ale teď "po bitvě " jsem totálně v hajzlu. Vůbec nechápu, proč se mi to stalo. První těhotenství a hned taková zkušenost. Mám zároveň výčitky, že jsem zpočátku to dítě nepřijmula tak, jak bych asi měla, ale rychle jsem se vzpamatovala.. Cítím nespraveldnost. Kolik alkoholiček a feťaček dítě donosí a já jsem to štěstí neměla. Vím, že je to iracionální, vše to co teď cítím, ale poté, co už je vlastně konec, co už to odešlo se cítím více nešťastná, než když ten potrat začal. Je to hrozně nefér, měla jsem jen zpočátku blbé nálady a myšlenky, ale kolik z maminek je nemá. Bojím se, že už se mi nepovede otěhotnět, i když teď vím stoprocentně, že bych to považovala za dar. Jsem nešťastná. Vůbec nevím, jak se s tím srovnám…V čekárně trpím, když vidím maminky s pupíkem. Bolí mě to hrozně. Během dne střídavě brečím a jsem v pohodě. Nikdo mě nechápe, muž si to 1 den odbrečel, ale u mě to tak snadno a rychle nejde

Reakce:
Qadra
Zasloužilá kecalka 530 příspěvků 03.08.19 17:51

Přejde to, ale chce to čas. Já si tím prošla a dokonce 3× za sebou…

Haleyy
Kecalka 115 příspěvků 03.08.19 18:01

Chce to fakt čas se s tím vyrovnat..zaměstnat hlavu něčím jiným, neplácat se v tom proč se to stalo atd… Já si pamatuju, že jsem po první revizi byla 2 dny v pohodě a pak se u mě rozvinula nějaká deprese. Mívala jsem z ničeho nic záchvaty breku. Následoval další potrat, tak se to ještě zhoršilo. Třetí těhotenství bylo bezproblémové, mám zdravého syna a popravdě mě ty dva predešlé potraty už psychicky vůbec nebolí.
Drž se :hug:

mau-mau
Závislačka 4276 příspěvků 03.08.19 19:01

Já mám potraty tři, první byl taky nejhorší. K tomu mám ještě nějaké děti. ;) Holt když to nebylo v pořádku, je to lepší takto. Strašně velké procento žen to zažilo. U prvního si pamatuju i termín porodu. A dalšího ne, u posledního jo, protože je na den přesně rok před mým současným termínem porodu, do kterého chybí kousek. Jsem 38.tt :srdce: Aspoň sis uvědomila, co si přeješ, na mimčo se připravíš a bude to už určitě v pořádku. :hug: Takhle brzy končí opravdu hodně těhotenství. Hlavu vzhůru. :hug:

mau-mau
Závislačka 4276 příspěvků 03.08.19 19:02

Jo a žádné spekulace a výčitky, cos mohla nebo měla udělat jinak. Věř, že jsi nemohla udělat nic, abys tomu zabránila. :srdce: :hug: :,(

Ernais
Kecalka 427 příspěvků 05.08.19 08:59

Pred nedavnem jsem si prosla presne tim stejnym. Take jsem otehotnela neplanovane, do harmonogramu se mi to moc nehodilo, protoze jsem toho mela v planu tolik a tehotenstvi to cele nabouralo. Partner mel ale silenou radost, takze jsem se zacala tesit i ja, na tu myslenku jsem si zvykla a rikala si, ze je to vlastne strasne super, protoze prece neni co resit, mame vlastni bydleni, financne jsme na tom skvele, ze ne kazdy par ma tak skvele podminky jako my. Jenze v 8tt byl ale najednou konec, nase plany a radost se rozplynuly jak para nad hrncem. Bolet to bude, pomuze na to jen cas. Hlavne se nejak zabav, jinak se v tom zacnes zbytecne utapet. Ja se pustila do sportovani, mam zaplnenej kompletne celej den, ze na to nemam cas myslet. Udelej to taky tak a uvidis, ze bude brzo dobre. Jestli si o tom potrebujes popovidat, napis SZ.

Seele
Nováček 2 příspěvky 15.08.19 21:17

Přesně tak, chce to čas, nic jinýho. Já jsem zažila na jaře to stejné. Normálně jsem sportovala, běhala, posilovala a na Velikonoce to odešlo. Doktorka mi řekla, že by se to stalo tak jako tak, že to prostě nebylo v pořádku a tělo to vyloučilo. Měla jsem pak celý měsíc dost bolesti v břiše a na konci měsíce mi bylo i nevolno. No a zjistila jsem, že jsem zase těhotná a ted jsem na konci čtvrtého měsíce. Stejně si na to ještě občas vzpomenu. Já jsem si potřebovala udělat takový svůj rituál a s tím maličkým se rozloučit, i když to bylo hodně na začátku. To mi dost pomohlo. Není nutný zapomenout, jen to vzít tak jak to je. Prostě si s tím příroda poradila sama.

Váš příspěvek
Reklama