Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
No, systémově, pravidelně snad jen na základě dohody se školou a domácím vyučováním otcem. Jinak místo školy na výlet, to beru párkrát do roka - prodloužit víkend na horách, jet na týden do ciziny…Ale každý to má asi jinak nastavené.
@Anonymní píše:
Ahoj. Manžel má v průměru volný každý třetí víkend. Je doma zas některé všední dny. Teď to nevadí, dětem je 5 a 2 roky. když je manžel někdy doma, nedám starší do školky a jedeme třeba na výlet, jdeme do lesa a tak. Manžel jako otec funguje velmi dobře, to ho musím pochválitale jak to řešit, až bude starší ve škole? Omluvit třeba jednou nebo dvakrát za měsíc ve škole z rodinných důvodů- nebo je to pro vás nepřijatelné, když je škola, nechat dítě doma??? Samozřejmě chci, aby s ním čas děti trávily, ale co ta škola?
Víš co je rodin, kdy se děti s otcem vídají třeba jen o víkendu? Já vím že je nejlepší, když je rodina pohormadě často ale někdy to prostě nejde
Zas bych to tolik nehrotila.
Tak kdyz bude manzel doma ve vsedni den, deti rano vypravi, vyzvedne, odvede na krouzek atd, ja mam taky pracovni vikendy a vracim se pozde vecer a manzel s klukama fungoval vcetne vecere, ukolu a ulozeni do postele. Ja jsem sice schopna deti omluvit ze skoly na mesic kvuli dovolene, ale 2× mesicne kvuli vyletum me teda nenapadlo.
@Anonymní píše:
Půjdu trošku proti proudu. Rozhodně bych to nebrala jako pravidlo, že budu omlouvat každý měsíc. Na druhou stranu my si rádi občas dáme volno v týdnu a dítě ze školy vyreklamujeme třeba na den dva. To bych jako tragédii nebrala. Ale zároveň beru v potaz, že naše dítě zatím nemá s ničím ve škole problém, spíš je nadprůměrné a nemusí tak nic složitě dohánět. A taky mají dobrou třídní, která s tím nemá problém. A co bude za rok za dva, to bych fakt neřešila. Může třeba změnit práci, ty můžeš pracovat a nedostat volno. My si s dětma ve školce a doma užívali volnosti a termínu, kdy není narvano treba v aquaparku nebo na dovolených. Teď to řešíme podle situace. A až nastoupí druhé dítě budem to zas řešit podle aktuální situace. Třeba mu učení nepůjde a budem mít utrum, ale dopředu to neřeším.
Nevím, jestli děláte dobře. Já mám tři sourozence z toho dva věkově blízko mě a jednu ségru o 18 let mladší, než já jako nejstarší. My byli v některých věcech vychováváni jinak než ona. Jednou z věcí je právě docházka do školy. My chodili den, co den, doma jsme zůstali, jen když jsme byli fakt nemocní. Když jsme šli k doktorovi, chtěli jsme před nebo po jít do školy, abychom mohli odpoledne ven, jinak jsme nesměli…co kdyby nás někdo viděl. Poté co jsme vylétli z hnízda a zůstala doma jen ségra, rodinný rozpočet si logicky oddechl a zbývali i peníze na cestování, které mají naši rádi a dříve neměli tu možnost. Řekli si, holka se dobře učí, dožene látku za dvě hodiny, to co se učí ve škole týden, učitelka v pohodě a neměla s tím problémy. Tak jezdili a jezdili, někdy dvakrát někdy třikrát do roka. My starší děti jsme s tím nesouhlasili, ale nedali si říct. No na druhém stupni dovolené a výlety místo školy přestaly. Učitelé už tak benevolentní. nebyli a výsledek…dnes je ségra v osmičce, učí se stále na samé jedničky, ale jak si jí nedochází, že se do školy se prostě musí denně z povinnosti. Stále to zkouší a nechápe, někdy prostě nejde, naši nejsou ráno doma, mamka jí volá, řekne, že do školy jde, ale přesto v klidu nejde a sní po zlém to s ní nejde. Řekne ježiš dříve to šlo a najednou to nejde, si to udělám doma a pak si můžu číst. Takhle to přeci ale nejde a věř te mi, že si dnes naši trhají vlasy a bojí se co bude dál. Jinak s ní problémy nejsou.
Nemam problem s tim nechat deti doma ze skoly kvuli rodinne akci, ale tak 2× rocne, ne mesicne.
Muj muz ma pravidelne pracovni turnusy v zahranici (14 pryc/ 14 doma + cesta) a nestahujeme deti ve skole.
Kdyz je doma, ma volno, tak si vyzvedne skolkare po obede a prostredni nejde do druziny. Proste si je vyzvedne driv, ale do skoly, skolky chodi.
Ted ma delat v CR dva mesice, nez opet vycestuji, ale pracovni rezim a rezim volna/ doma ma stejne.
@Anonymní píše:
Nevím, jestli děláte dobře. Já mám tři sourozence z toho dva věkově blízko mě a jednu ségru o 18 let mladší, než já jako nejstarší. My byli v některých věcech vychováváni jinak než ona. Jednou z věcí je právě docházka do školy. My chodili den, co den, doma jsme zůstali, jen když jsme byli fakt nemocní. Když jsme šli k doktorovi, chtěli jsme před nebo po jít do školy, abychom mohli odpoledne ven, jinak jsme nesměli…co kdyby nás někdo viděl. Poté co jsme vylétli z hnízda a zůstala doma jen ségra, rodinný rozpočet si logicky oddechl a zbývali i peníze na cestování, které mají naši rádi a dříve neměli tu možnost. Řekli si, holka se dobře učí, dožene látku za dvě hodiny, to co se učí ve škole týden, učitelka v pohodě a neměla s tím problémy. Tak jezdili a jezdili, někdy dvakrát někdy třikrát do roka. My starší děti jsme s tím nesouhlasili, ale nedali si říct. No na druhém stupni dovolené a výlety místo školy přestaly. Učitelé už tak benevolentní. nebyli a výsledek…dnes je ségra v osmičce, učí se stále na samé jedničky, ale jak si jí nedochází, že se do školy se prostě musí denně z povinnosti. Stále to zkouší a nechápe, někdy prostě nejde, naši nejsou ráno doma, mamka jí volá, řekne, že do školy jde, ale přesto v klidu nejde a sní po zlém to s ní nejde. Řekne ježiš dříve to šlo a najednou to nejde, si to udělám doma a pak si můžu číst. Takhle to přeci ale nejde a věř te mi, že si dnes naši trhají vlasy a bojí se co bude dál. Jinak s ní problémy nejsou.
Hele, já jezdila v první a druhé třídě v zimě na 4 týdny nalyze, přesně z těch důvodu, co tu píšeš. Ve škole v cajku, uca s tím v cajku. A pak se s tím pomalu přestalo, ubíralo. Byla jsem na více letem gymplu, vystudovala vnějšku, postgraduál a nikdy žádné problém… Co z toho vyplývá? Nic. ![]()
@Lama Lama píše:
Hele, já jezdila v první a druhé třídě v zimě na 4 týdny nalyze, přesně z těch důvodu, co tu píšeš. Ve škole v cajku, uca s tím v cajku. A pak se s tím pomalu přestalo, ubíralo. Byla jsem na více letem gymplu, vystudovala vnějšku, postgraduál a nikdy žádné problém… Co z toho vyplývá? Nic.
Asi tak.
Neříkám, že se má ze školy dělat holubník, ale to, že v tý škole někdo sedí celej život mu ještě nedává červeny diplom. Pokud nejsou žádné problémy a třeba je nějaká výhodná nabídka na rodinný výlet, přijde mi to kolikrát i víc obohacující než sedět v té vydýchané třídě a čekat než to i ten nejpomalejší Pepíček pochopí, když moje dítě to má za minutu hotové. Krutě napsané? Bohužel, častá realita školství.
Všeho s mírou, určitě bych neomlouvala 2× do měsíce, ale pár výletů do roka navíc, pokud bude dítě ve škole bezproblémové! nikomu neublíží. ![]()
Zalezi taky na povaze, me nekdo zavrit na 8 do kanclu tak to nedam, proto treba delam v produkci a organizuji si cas podle sebe, stiham deti a jeste skolu. Manzel zase je typ na od- do a nezna jinak. Kazdopadne skolku i predskolni jsme resili jak se nam chtelo, ted zacala skola a tam se uvidi, ale urcite nebudeme mit 100%
v te skole budou neskutecne let a kdyz jsem videla ti deti uz ve skolce jak nekteri chodili 7-17 tak mi jich bylo opravdu lito. Takze ja jsem taky proti proudu, ale uz cely zivot, takze s tim umim zit:-)
@Anonymní píše:
Myslím, že za celý den už se dá něco stihnout… Chtěla bych, aby s ním trávily co nejvíce času. Můj otec jako otec nefungoval, tak asi i proto…
Myslím, že to zbytečně hrotíš, kvůli své špatné zkušenosti. Dva dny navíc za měsíc děti s otcem nijak nesblíží, ani neoddálí. Spíš vnímají to, co se okolo nich děje běžně. A pokud je manžel příkladný otec, tak to určitě vnímají moc dobře. Jinak ze školy bych je nebrala, ale min. první tři roky ve škole mají děti většinou 4 hodiny, takže v půl jedné se dají vyzvednout a mají volné ještě celé odpoledne.
Můj muž taky nemá volné všechny víkendy a syn taky už chodí do školy a jejich vztah to vůbec nijak nepoznamenalo
.