Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@DanP přesně tak. Dělají to neziskovky, kdy soc. prac. z této organizaci dochází do rodiny a ve spolupráci s ní a OSPODem se snaží situaci v rodině zlepšit.
@DanP píše:
jak jsou vlastně nastavená ta pravidla.
https://dspace.k.utb.cz/…21224/pleváková_2013_dp.pdf?sequence=1
Teď nemám prostor to celé pročítat, ale v odstavci 4.3. autor odkazuje na nějakou směrnici Ministerstva spravedlnosti… a jsou tam i další odkazy na směrnice a vyhlášky. Ono se to asi bude prolínat napříč zákony, nevím, jestli existuje přímo nějaká vyhláška, která by obsahovala všechna pravidla.
Nejde mi vložit odkaz - je to diplomka s názvem Proces odebrání dítěte z rodiny z pohledu
sociálního pracovníka
Dík moc, našel jsem si to podle názvu, odkaz viz výše (klikneš na obrázek zeměkoule nahoře nad okýnkem, kam píšeš text).
A co když nqkdo škodolibej pošle třeba na matku sociálku? sociálka přijde bez ohlášení, nebo se to předem nějak domlouvá? a co vše při návštěvě řeší? Jen by mě zajímalo jak to funguje.. známá má bohužel oplejtačky se sociálkou, na udání nějakýho zmetka.. ale nechtěla o tom mluvit, nedivím se, proto se ptám vás, jak to je.. může to potkat každýho. Ne jednou se stalo, že třeba tchýně udala na sociálce apod… ![]()
A jak se clovek muze branit, pokud je to narceni nepravdive, to by me taky zajimalo. Cetla jsem ty pribehy ze zahranici. Prece to nejde jen tak vtrhnout k nekomu a vzit dite ne?
@Majkelka píše:
Sociálka chodí zásadně bez ohlášení, což je i logické…
dobře, ale cco vše řeší, na co vše kouká, co jí v té domácnosti zajímá atd…
Jo a mimochoden, nějak mi unikla ta kauza v tom norsku, o které tu mluvíte.. můžete mi prosím, poslat odkaz na nějaký članek nebo tak něco?
Tak záleží čeho se to udání týká, pokud jde o např. násilí v rodině - poptá se po sousedech, ve škole, promluví s dětmi, pokud jde o zanedbávání, koukne jak to doma vypadá, zda děti mají svoje místo, zda je v domácnosti jídlo atd.
@Majkelka píše:
Tak záleží čeho se to udání týká, pokud jde o např. násilí v rodině - poptá se po sousedech, ve škole, promluví s dětmi, pokud jde o zanedbávání, koukne jak to doma vypadá, zda děti mají svoje místo, zda je v domácnosti jídlo atd.
Existuje možnost, že udání přijde na soud a soud přikáže sociálce, aby celou situaci prošetřila. Sociálka si zjišťuje informace o dítěti od dětského lékaře, ze školy, pohovorem s rodiči a pohovorem dítěte s psychologem. Pracovník sociálky dítě přímo nevyslýchá, ale obrázek si dokáže udělat sám. Psycholog pak píše závěr, zda je či není dítě týráno. A pracovník sociálky dává závěrečnou zprávu na soud.
@Anonymní píše:
Existuje možnost, že udání přijde na soud a soud přikáže sociálce, aby celou situaci prošetřila. Sociálka si zjišťuje informace o dítěti od dětského lékaře, ze školy, pohovorem s rodiči a pohovorem dítěte s psychologem. Pracovník sociálky dítě přímo nevyslýchá, ale obrázek si dokáže udělat sám. Psycholog pak píše závěr, zda je či není dítě týráno. A pracovník sociálky dává závěrečnou zprávu na soud.
to ano, stejně tak může přijít ale i udání o tom, že se z bytu ozývá křik, děti bývají často do noci samotné atd. a to pracovník jde přímo do rodiny, kde celou situaci šetří.
Tak si čtu v tý diplomce a z tohohle mě obchází hrůza:
„V sociální práci je třeba často jednat proti vůli klienta, který nebývá vždy schopen sám rozeznat, co je pro něj dobré. Za určitých okolností dává zákon sociálnímu pracovníkovi možnost prosazovat opatření, jež se mu zdají správná, i proti vůli klienta (Guggenbühl-Craig, 2010). Každý dobře ví, že někdy člověk ale ani sám neví, co potřebuje. Zeptáte se ho, jestli je mu zima, odpoví, že ne, ale když mu dáte kabát, zjistí, že je to o mnoho lepší než předtím (Kopřiva, 1999). Postup proti vůli klienta vyžaduje přesvědčení. Člověk musí být přesvědčený, že to, co chce, je správné.“
Názor člověka A proti názoru člověka B, co je pro člověka B správné? A který z nich se plete? Zdravý rozum snad dá, aby se ten člověk B vyjádřil k tomu, co je pro něj správné, a ten člověk A měl nejvejš poradní hlas. ![]()