Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Anonymní píše: Více
Záleží na věku, prvňáka až třeťáka asi nenecháš půl prázdnin samotného doma. My to máme tak, že s manželem pokryjeme 3-4 týdny prázdnin. Pak ma dcera dva příměstaky a jedno soustředění na týden. Jedna babička týden, druhá zbytek. Ted už je dcera ve 4tr a bude možná o jeden příměstský tábor méně, muže být i sama doma občas.
Nejde o to, že by byl sám. Samozřejmě budu doma s ním. Ale nemáme babičky nebo někoho, kde by mohl aspoň týden být.
@Anonymní píše: Více
To je, ale jiná situace, není nutné být celé léto někde mimo. Asi pojedete na dovolenou, ma dva příměstaky. Pak nějaké výlety, koupaliště, kolo atd. Normální léto..
Já mám tedy prázdniny naplánované detailně každý týden. Musím chodit do práce a navíc po mě chtějí dovolenou už teď v lednu. Starší syn 11 let má 2 příměstské tabory, soustředění, potom týden u dědy, týden s manželem pryč a rodinná dovolená. A mladší bude ve školce. A pak si je jeden týden nechám doma a to budeme dělat podle nálady a pocasi.
Nikdy jsem moc neorganizovala, doma + chalupa půl napůl během týdne a do toho jeden výlet, Později jsem zjistila, že jsou spokojeni jen s občasným výletem a jen tak se „poflakovat“ - hrát si doma.
Není. Já si práci předem moc nenaplánuji. Minulé léto mezi červnem až koncem září dovolená nebyla možná. A tak děti byly s chůvou, starší syn na jednom táboře. A to bylo vše. V říjnu jsme pak odletěli do Maroka, ať mají alespoň nějaké moře. A přes vánoční svátky jsem koupila výhodně Emiráty. To už mi bylo jasné, že se snad nic nepokazí. Plus tlačení na vybírání dovolené. Jarňáky nám letos nevyjdou. Jedny hory mám se svým týmem, a v době prázdnin přijede vedení z globálu, a nevypadalo by dobře nebýt v práci.
A tak lyže budu pytlikovat po víkendech a v dubnu, pokud to vyjde tak nějaký ledovec. ![]()
Jak bude vypadat léto fakt nevím. Každý rok je jiný.
Mám naplánované 4 týdny dovolené a zbytek v práci. To je tak vsechno ![]()
U nás jsou prázdniny taky rozplánované do posledního dne, už cca 10 let od doby, co menší mládě začalo chodit do školky. Robátka ale neprotestují a na plánování se podílejí.
My třeba máme naplánovanou nějakou větší dovolenou a tábory, pak jsou to všechno spontánní random výlety
. A samozřejmě lítají po dědině s děckama a vymýšlí hlouposti
.
Se synem sme vzdycky meli rozplanovane 4-6 týdnů (tabor, babicky, dovolena, soustředění), zbytek válečka doma/koupaliště/ chata u kamosky.
Syn mel rad „akci“, ale kolikrat mi rekl, ze se mu libi i jen tak odpocivat a nedelat nic. Kdyz jeden rok mesic „pendloval“ z jednoho do druhého, tak i rekl, ze uz je unaveny a nechce prostě delat nic.
Rekla bych, ze ideal je prostě prokládat ![]()
Loni treba 14 dni skautsky tabor, tyden s nami doma, tyden s tatou dovolena, tyden doma, tyden herni tabor a posledni dva tydny na stridacku, dva dny u babicky, tri dny doma, dva dny u druhe babicky, zase par dni doma. Pak na konci zari deset dni s nami v Turecku. Kdyz bylo hezky, jeli jsme na koupaliste, když hnusně, hral si na PlayStationu.
A rikal, ze to bylo super ![]()
I ja mam rada občas proste nedelat nic, i zabavne aktivity jsou únavné, kdyz je jich příliš.
Synovi bude 12 a už budou s bráchou (9) nějakou dobu sami doma. Na příměstský tábor už nechtějí, půjdou na soustředění a ještě asi něco vymyslím. Už loni jsem viděla, že jsou nejšťastnější když můžou lítat venku s klukama z okolí.
ale osmileté bych teda samotné nenechala. A bazen jim teda v mojí nepřítomnosti nedovolim.
Jo promiň, teď čtu že bys byla doma. Tak to je za mě ok.
Deti maji program ne od nas na 3 tydny ve smyslu soustredeni, tabory, primestaky. 2 tydny mame rodinnou dovolenou - vetsinou nejak mixujeme hory/stanovani/more, abychom se nenudili my dospeli, 14 dni u more bych nedala
. Zbytek jsou s nekym z rodiny. Loni 11r uz teda pobyt s nekym z rodiny ve stylu poflakovani na chate, koupani, obcas vylet nudil, chtela vrstevniky. Takze u te asi letos pridame na taborech aspon tyden. Na chate ta nejstarsi bohuzel nema vrstevnika. Parkrat jsem ji aspon zaplatila kone na nedalekem statku. Mladsim detem tam obcas nekdo prijede k sousedum, tak tem to zatim vyhovuje.
Z těch devíti týdnů bude druhostupňové dítě tři týdny na dovolených s námi, čtyři týdny si vybíráprogram samo (dva týdny tábor, týden u koní, týden příměšťák s kamarádama) a dva týdny „volno“, ale ověřuju si, že tu budou aspoň nějací kamarádi, sekterýma se dá něco podniknout.
Předškolní dítě má čas rozplánovaný, potřebujeme pracovat. Takže tři týdny s náma, tři letní provoz školky, dva příměšťáky a na ten poslední se mi snad povede udat ho k babičce.
Já jako dítě milovala „volno“ u babičky, ideálně někde u vody, klidně pod stan na pár týdnů, program jsme si dělali sami, hodně u vody, hodně v lese. Ale doma bych sama delší dobu být nechtěla, tam bych se asi nudila. A moje děti holt takovéhle babičky nemají.
Asi do 10 let věku holky nediskutovaly, jezdily od první třídy na plné tábory s místní skupinou, kde se skoro všichni známe, dovča obvykle naplánovaná už od zimy-jara
později příměšťáky
8leté dítě nelze nechat celodenně samo doma, to snad dá rozum, ne? ani to desetileté… a v pubertě o to hůř, to zas jsou jiné důvody, proč to chce určitý dohled, i když ony pak už tábory obvykle odmítají..
Chválím babičky, ke kterým děti rády jezdí, nás se to, bohužel, netýkalo, mne jako dítěte ano, celé dětství a byly to u babi na dědině nejlepší prázdniny
já tam teda měla i vlastní pokoj a byla spíš jako dcera než vnučka, o to více mi babička chybí
naštěstí dožila 90.. všem dětem bych přála milující hlídací babičky
a dodám - fakt nebyla animátorka a musela jsem i pracovat, lehce
a když mi pustila na ORF Tom und Jerry, tak nám s bráchou spadla čelist, to byla krásná západní vymoženost po ránu, než se šlo na pole
ona nám to i překládala a pak nám udělala sirupovou vodu, namazala chleba a šup ven
a na oběd klidně jen pořádná zeleninová polívka s nočkama, stejně je uměla nejlíp na světě ![]()
Moje děti jsou prakticky celé prázdniny doma (v bytě), nemáme žádné příbuzenstvo, ke kterému by třeba na týden jeli (ani na den), jezdíme akorát na chatu a kluci chodí ven s kamarády. Na dovolené jako takové nejezdíme vůbec, neb na ně nemáme (hodně peněz jde u nás na sport kluků, v rámci kterého občas někam i jedeme, což máme místo dovolené). Starší jede maximálně se svým klubem někam. Mladší nikam nechce.
Blbej pocit z toho nemám. Možná starší syn by někdy ocenil větší akčnost, mladší ne. Oba rádi lítaj jen tak venku s kamarády. My s manželem máme rádi domácí pohodlí, takže se nám ani nikam nechce. Nevím, jestli nám tento styl děti jednou vyčtou, nebo ne, ale u nás to prostě vychází že buď sport (momentálně čeká staršího pět dní ve Finsku), nebo dovolené a moře v létě.