Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@pohledzdruhestrany píše:
Zjevně je pro matinku důležitejší nabíječ nežli dcera.
@růžový achát píše: Ženská co upředňostňuje nějakeho přítele před osmiletou dcerkou je podle mě divná. Možná by bylo dobré navštívit i jiné psychology. Takhle malé dítě, podle mě je malá, potřebuje milující bezpečnou náruč rodičů, láska k dítěti má být bezpodmínečná, né za odměnu. A hlavně ona z tebe cítí všechno. Mě tohle říct matka v osmi letech tak to sakra otřese mou psychikou ještě víc. Ty jsi ta divná a ten tvůj oblažovač je asi taky pěkný péro, že vám tohle nedochází. Syna taky buzeruju a taky na mě hází bobek, ale nikdy bych ho neposlala někam jinam, nebo už jen, že tě tahle věc napadne.Otec se možná postará lépe, i když kdo ví, pokid nebyl zájem do teď z jeho strany, Bůh vî co ji tam čeká…Příspěvek upraven 03.01.19 v 18:23
z čeho tak usuzujete? ![]()
**@Anonymní píše:
z čeho tak usuzujete?
první věta příspěvku je většinou nejvíc asociační:
Dobry den, měla bych dotaz ohledně nezvladatelneho dítěte, které nevím proč ničí můj vztah s přítelem. Mám tři děti a ta nejstarší absolutně nerespektuje nastavený řád. Neposlouchá přítele
Příspěvek upraven 03.01.19 v 18:31
Zkusili jsme rodinného psychologa, zabýval se dcerou, mnou, přítelem, vztahy v rodině. Dostali jsme mnoho informací, pohledů na situaci. Nakonec to vypadá tak, že dceři práve chybí ten vlastní otec.Podle jedné sociální pracovnice by tohle bylo pro ní nejlepší řešení.
Nebylo by to napořád, ale na nějaký čas.
@pohledzdruhestrany píše: **první věta příspěvku je většinou nejvíc asociační:
Dobry den, měla bych dotaz ohledně nezvladatelneho dítěte, které nevím proč ničí můj vztah s přítelem. Mám tři děti a ta nejstarší absolutně nerespektuje nastavený řád. Neposlouchá přítele
Příspěvek upraven 03.01.19 v 18:31
Asi jsem se nevhodne vyjádřila… Ale to je můj problém. Přítel nas již kvůli tomu opustil.
@Barbora1158 píše:
Vybíráte z kontextu. Taky tam je napsané že ji přítel matky nahrazoval otce. Staral se o ní jako o vlastní
@Barbora1158 píše:
Asi jsem se nevhodne vyjádřila… Ale to je můj problém. Přítel nas již kvůli tomu opustil.
vyjádřila jsi se tak, jak jsi to na první dobrou cítila, toto asi bude nejvíc blízký skutečný pravdě
Vybíráte z kontextu. Taky tam je napsané že ji přítel matky nahrazoval otce. Staral se o ní jako o vlastní
@Anonymní píše:@Barbora1158 píše:
Vybíráte z kontextu. Taky tam je napsané že ji přítel matky nahrazoval otce. Staral se o ní jako o vlastníjak jí může přítel matky nahrazovat otce, když otce má ? a asi to starání nebylo natolik uspokojivý, když chce k biootci
@pohledzdruhestrany píše:
vyjádřila jsi se tak, jak jsi to na první dobrou cítila, toto asi bude nejvíc blízký skutečný pravdě
Je mi jedno co si myslíte že je skutečne pravdě. Prostě to tak je a já jsem teď sama se třemi dětmi.
@Barbora1158 píše:
Je mi jedno co si myslíte že je skutečne pravdě. Prostě to tak je a já jsem teď sama se třemi dětmi.
děti často vycítí, když pro zoufalou matku je důležitější nabíječ než vlastní dítě, tak třeba na to zkus myslet při lovu příštího přítele
@pohledzdruhestrany píše:
děti často vycítí, když pro zoufalou matku je důležitější nabíječ než vlastní dítě, tak třeba na to zkus myslet při lovu příštího přítele
Nesuď, tu situaci neznáš. Reakce dětí jsou různé, děti samy mají různé povahy.
@Barbora1158 Dcera se doteď s biotatínkem vůbec nestýkala? Pak je logické, že jí chybí (minimálně ten kontakt). Proč to tak bylo?
@růžový achát píše:
Hodná maminka… pro ni to bude lepší, že se Tě zbaví.super vzor do života, aby ses jednou nedivila až budeš ležet a plenu ti vymění jednou za rok.
si s tim menenim plen fakt nedate pokoj ![]()
@růžový achát píše:
@Barbora1158 No jen do te doby než začaly být potíže a ty většinou s většími dětmi přicházejí a proto už ji nemá rád a tak tebe a ji vydírá a dělá ti dusno. A ty protože přemejšlíš víc pohlavním organem než hlavou mu na to vydírání skočíš. To chce selský rozum a mateřský cit, a ten bude mít větší nakonec asi její vlastní táta.
kde je prosím v příspěvcích řeč o vydírání? Možná neumím číst..
můžu se zeptat, odkdy a jakou dobu a v jaké podobě jste psychologa využili?
Absolutně tě nesoudím. Jsem v trochu podobné situaci, jen věk dítěte je trochu vyšší a situace se postupně vyvíjí mírně k lepšímu, za celkem velkého úsilí mého a přítelova (u nás je to tak, že přítele respektuje víc než mě). Taky by chtěl k tatínkovi, ten ale nemá zájem a já bych touto cestou určitě nešla, i když jsem často zoufalá. Ne že bych nepřenesla přes srdce být bez dítěte, ale vůbec si nemyslím, že by to bylo řešení, ani že by to pro dítě bylo lepší.
Situace je velmi vysilující. Dodám, že podobně jako u tebe to není moje jediné dítě a problém je pouze u tohoto dítěte.