Předporodní deprese

Ahoj MaB, to jsem já z dubňátek......já tě velmi chápu…taky jsem zavřená celé těhu doma, těhu bez problémů, dva dny do porodu…pár shodných věcí co.....a taky byly velký problémy s penízky, např. poslední tři měsíce nám zůstávalo po zaplacení nájmu a pár složenek 3000 Kč na jídlo a všechno ostatní…žili jsme jen z mé nemocenské, můj zrušil živnosťák-nešlo to a než ho přijali do nové práce..a než přišla jeho první výplata…no prostě hodně nám pomohli obojí rodiče…byla jsem kolikrát už zoufalá, taky proto , že Zdendovi občas prdlo v kebuli, a MUSEL na to pivo si pokecat, i když na něj nebylo a odpírat jsem si musela já.....

Miluji ho a vím, že i on mě, ale je to člověk , který má v sobě hodně sobectví, myslím, že jsem ho hodně změnila…k lepšímu, ale občas ta jeho sobecká povaha vyleze a to je pak děs, musím být hodně trpělivá…taky jsem v těhu neměla vždy od něj tolik porozumění a opory , jak jsem potřebovala.....

Kdyz si to tu tak procitam, tak jako kdybych slysela sebe. Ja jsem ale jeste o neco vic blaznivejsi a vsechno si moc beru. mam mesic do porodu a uz ted si prípadam sama sobe nesnesitelna. Penizky tak nic moc, ale nejhorsi to neni.
Muj problem je spis v tom, ze jsem si nasla cizince, takze vazne i komunikace, pote cas straveny spolu, ktereho taky neni moc a do toho me deprese, ze jsem na vse sama.
No snad se to vse zlepsi 

Tak u nas prisly deprese az po porodu. Nemyslim takove ty klasicke, co k hormonalni nevyrovnanosti patri. V tehotenstvi jsem se citila v maximalne nejlepsi kondici. 3× tydne jsem plavala a hodne, chodila na celodenni prochazky s obrpsem, dokonce jezdila na kole. Mela jsem stesti na nadherne pocasi do konce rijna. Pritel pred porodem se mnou procital knizky o miminkach, byl u porodu, chodil na UTZ, v porodnici byl kazdy den nekolik hodin a uz tam se mnou syna koupal. Byl se mnou tyden doma............... .

A ouha. Cely tyden sedel u pocitace a pracoval a tak je to porad. Musel stihat zamestnani a rozjizdel vlastni firmu a pak brzy zacal podnikat. Cele sestinedeli k nam tahal navstevy. Mohla jsem rikat, ze jsem unavena. Porad jsem nekomu varila kafe a uklizela binec. 4mesice jsem byla uplne vyrizena. Placici miminko celou noc. Kojeni po hodine a i v noci. Nervozni tatinek, besnici ze se nevyspi. No rika se, ze u kojeni trva hormonalni nevyrovnanost dele, nevim. Co se naseho vztahu tyce, byly to pro me osklive dny. Kolikrat jsem si rikala, ze ho uz nesnasim a odejdu. Rikala jsem si, ze asi nebudeme ten pravy par a ze se to pozna az s prichodem ditete.
Nevim jak, ale uz je to OK. Kojim porad a do 11m mesicu Vitka temer plne. Takze si treba hormony pomalu zvykly. Kdyz jsem nekdy zavedla rec na tu dobu, nechapal pritel, o cem mluvim a i se citil urazeny. Pravda i ja uz zapominam detaily. Treba ted u nas byla navsteva s 2m uplakanym miminkem. A to jsme koukali, ze uz si to davno nepamatujeme.

No myslim, ze na vas opravdu padl strach a teseni a jestli to zvladnete a hormony. Oni tatinkove to maji taky tezky. Maji strach, aby nas uzivili. Ten muj dokonce chtel uzavrit zivotni pojisteni. Tenkrat jsem si rikala, ze dobre, protoze ho stejne zabim:-)

At uz se konecne dockate miminka a porod probehne Ok a vytahnete manzilky na prochazku. U nas je aspon krasne. At v pohode zvladnete sestinedeli a deticky vas nechaji trosku vyspat. A je maj a k tomu I. , tak se mejte radi.
Jo a nejake ty oblecky mate a detickam slusi vsechno a stejne z toho rychle vyrostou a ja treba nekoupila temer nic. Nebojte, navstevy neco hezkeho donesou. A nadsene babicky. Do porodnice jsem mela nakoupeny krasny vecicky. Jo a Vitek byl tak male miminko, ze pritel musel doma vyhrabat dupacky od sestrenice deti, ktere jsem sice vyprala, ale dala nekam naspod, ze je urcite nebudu a nechci potrebovat. Ale jen v nich nevypadal Vitek jak v pytli. Neprehanim, v normalnich dupackach by vypadl uchem kolem ruky. A jeste neco pleteneho, co se mi ale vubec nelibilo. Ale sestricky- ty starsi byly nadsene. Vsak uvidite sami. Tatinkove umi vybrat presne to, co vite, ze nechcete. To se nas drzi dodnes:-)

Tak sup a usmejte se a pak dejte vedet o miminkach.

Ahoj holky,
nechci váš popichovat, je mi vás líto.
Taky jsme na tom finančně před porodem nebyli zrovna nejlíp. Ale tak jsme se těšili na mimi, že to předčilo všechny starosti.
Manža byl a je skvělý. Byl u porodu. Dva dny a dvě noci jsme nespali. Nic mi nevyčítal. Se vším mi pomáhá. Já už nekojím. Nedávno se mi stalo, že jsem večr něco špatného snědla a vnoci když Natálka začala plakat, a mě to vzbudilo, musela jsem budit manžu, aby se o malou postaral. Bylo mi tak blbě, že jsem nemohla ani vstanout. Tak manža bez řečí vstal, přebalil malou (v tom už má praxi), udělal sunar a postaral se o to, aby malá byla spokojená.
Teď v pátek mě doslova vyhnal večer ven s kamarádkou, ať se jdu pobavit. Tak jsem mu vysvětlovala, že je mojí povinností starat se o dcerku. Načež mi odpověděl, že nikdo nepracuje 24h denně 7dní v týdnu. No volala jsem domů, co hodinu. A manža všechno zvádnul. Postaral se dceru. Kdybych věděla, že to nezvádlne, tak nikam nejdu.
Druhý den mě strašně všechno bolelo, jak jsem se vytancovala.
Pamatuji si, že když jsem ještě kojila, tak manža když zrovna nebyl v práci, tak mi prostě „přikázal“ si zdřímnou na dvě hodinky přes den a budil mě pouze na kojeni.
A takových to milých pozorností dělá manžel pořád dost. Nehledě na to, že se o nás stará a dělá od nevidím do nevidím
Nemůžu si teda stěžovat, a potom, co jsem přečetla vaše příspěvky, si manžy vážím ještě víc.
Holky hlavu vzhůru, vaše miminka, jsou to nejlepší a nejpřednější a až budou na světě, tak všechny starosti budou poloviční.

Uffff, to je mi tedy líto.
Zkušenost s tímto zatím žádnou nemám.(ťuk) Že byl přítel nemluvný předtím ti nevadilo?
Jak se jinak chová, má péči, starost o tebe, jak se těší na malou?

ale chlapy nikdy nic nenapadne samo od sebe, on ti do hlavy nevidí, měla jsi mu říct, že bys ráda, kdyby tě podpořil a zůstal s tebou doma