Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Přerostlé mimino - 2,5 roku
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
13.3.11 13:52
Anonymní,
miluju tě 
Můj syn je naprosto stejnej, navíc je ještě velice negativní - nebudu to dělat, nechci nic jsou jeho velice oblíbené věty, které slyšíme cca 4352× denně 
První dcera byla a je dodnes zlatíčko, dalo se s ní domluvit, poslouchala, žádný problém. Naopak s tím naším malým smetákem 
je všechno hrozně těžký, když se sekne, tak přes to vlak nejede…
Lidi neřeším, ať si každej zamete před vlastním prahem. Když se na mě někdo blbě kouká nebo má nemístné poznámky, tak mě to naprosto nerozhodí. Kolikrát mi někdo dával „dobré a ozkoušené“ rady, to bych střílela 
, ale pokud už byl hodně vlezlej, tak se nenechávám a dotyčnému řeknu, ať se stará o sebe.
Do školky syn nastupuje v září, bude čerstvě tříletý, jediný plus vidím v tom, že tam bude mít starší sestru, se kterou bude ve třídě, ta mu bude velkou oporou. Jinak nevím, jak by to tam pančitelky přežily
A ještě chci dodat, že je to zrovna blbej věk, děti mají období vzdoru atd., ale u nás to spíš vypadá na povahovej rys, takže my jsme (mimo jiné) začali být v určitý věcech přísní, ať z něj nevyroste klacek. 
Často je to na mašli, co? 
Jen ještě dodám, syn mluví krásně, ve větách, tím se to trochu zlepšilo, když mi řekne co chce…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.3.11 14:02
Přesně to píšeš, je to na mašli. Četla jsem tady diskusi o 2leťácích a jakoby byl malý o půl roku pozadu, některé ty příspěvky sedí na toho našeho. Časem se to asi srovná, ale školka se blíží! Do školy může jít o rok později, tam to snad nebude tak důležité, ale do školky musí, práci mi delší dobu držet nebudou a pohlídat do 4 let nemá kdo. Bude to myslím peklo pro něj i pro učitelky.
- Citovat
- Upravit
13.3.11 14:24
To zvládnou, neboj, věřím tomu 
Náš syn je hodně inteligentní, občas na mě kouká stylem: Jsi se zbláznila, matko, ne? Proč bych tady měl trapit s padákem (třeba v MC ) atd., raději si sedne a něco si staví, miluje skládačky a různé věci u kterých sedí a přemýšlí. Ale jakmile ho někdo vyzve k nějaké činnosti, nedejbože kolektivní, je konec. 
Jinak se ségrou si taky krásně hraje, vydrží opravdu dlouho. Teď vzal na milost i kamarádčina syna, znají se odmalička, ale že by ho přímo vyhledával, to ani omylem.
Do školy půjde o rok později určitě, je narozen v září, takže půjde v sedmi.
Mně nejvíc ubíjí ten negativismus a že si nedá nic vysvětlit. Jakmile se mu něco nelíbí, nedokážu mu vysvětlit, že potém třeba půjdeme zase tam, kam chce on, prostě si mele svojí, kňučí, ječí, nic nechce a vypadá jak nejrozmazlenější sprateček v okolí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.3.11 15:15
Také mám někdy pocit, že mám doma „přerostlé mimino“. Synek se narodil předčasně o 5 týdnů, takže dřívější psychomotorické opoždění jsem přičítala tomu (později seděl, později lezl, později chodil) Teď ve 2,5 letech už by se to ale snad mělo srovnat. V necelém roce a půl začal mít zájem o lžičku a zkoušel jíst sám. Trvalo to dlouho, ale najedl se. Pak jak když utne (nevím co se mohlo přihodit), od té doby se nechává krmit a když chci, aby se najedl, tak se vzteká, všeobecně jí méně, navíc špatně kouše - co může spolkne, nebo rozmělní mezi jazykem a patrem a co nejde tak vyplivne… Když není po jeho (týká se to čehokoliv), tak je zle, někdy má až záchvaty hysterie. Řekne mi, že chce na nočník, ale pak neudělá nic a počká si až mu dám zase plínu - pak se teprve vyčůrá a vykaká. Svlékání jakž takž zkouší, obléknout se neumí… Všeobecně je líný zaměstnávat ruce… Na druhou stranu je chytrý… Obstojně mluví, umí barvy, umí písmena, čísla, počítá bez problémů do deseti, umí spoustu básniček a písniček… Je rád mezi dětmi, i si s nimi hraje, ale odmítá jakékoliv kolektivní řízené aktivity - společné zpívání, cvičení atd. Teď nás čeká zápis do školky a když mi teď učitelka říkala, jak by měl zvládnout samoobsluhu (oblékání, jídlo, hygien), tak na mě šly mrákoty, nevím jestli to všechno do září zvládneme… Zkoušela jsem všechny možné fígle, ale nic nefunguje. Taky už si nevím rady a čím dál tím víc přemýšlím o tom, jestli si ho ještě v září nebudu muset nechat doma (3 mu budou v srpnu).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.3.11 07:33
Syna mi vzali do školky, když mu bylo 32 měsíců (šel v září a narodil se v prosinci). Nejdřív to byl boj, pořád jsem jen poslouchala, že si neumí obout bačkůrky, obléknout kalhoty. Když někam šli na procházku, vždycky mu to hrozně trvalo, že prý má ještě svůj svět a myšlenky se mu toulaj bůhví kde. Ale tak za 2 měsíce a hlavně opravdu úderem 3.roku velká změna, jakoby opravdu skokově dospěl a učitelky si ho moc chválí, že je hotové zlatíčko, už neodmlouvá, jí bez problémů (to doma ani náhodou.
Jen na kresbičkách je vidět, že je mladší než všichni ostatní - ty mají krásně vybarvené obrázky a můj synek přes ně udělá 3 barevné čáry a je to. Ale i tak má svůj obrázek vystavený mezi ostatníma.
takže opravdu za půl roku budete úplně někde jinde, fakt.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.3.11 07:35
jo, a jinak se zkoušením botiček mi tuhle scénu předved ještě teď, když už mu je 3 a čtvrt roku. A jenom proto, že jiný kluk si půjčil erární traktůrek a on nemohl. Takže jsme odtamtud hnali úprkem a žádné boty se nekonali.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.3.11 07:37
Lumpisku, kresby věkem asi nebudou, našemu jsou 4 roky a čtvrt a když ho poprosím aby něco namaloval, tak udělá kolečka po celém papíru a je to (nebo spíš rozmotané klubíčko tam načmáře), kamarádky syn má 3 a půl roku a kreslí tak, že člověk i ví co to je.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.3.11 07:46
tak to bude synek po mně já jsem taky antitalent
a manžel kreslí i prostorově…jak si ty geny dělají, co chtěj
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
Ahoj, napadlo mě toto téma, protože jsem v obchodě slyšela od prodavačky komentář k našemu malému. Zkoušeli jsme mu boty, malý plakal, boty odstrkoval, že je nechce a prodavačka nadhodila Ajéje, přerostlé mimino. Byl to takový nepříjemný tón, že jsem se zastyděla. Starší syn byl vždy bez problémů, byl vyspělejší na svůj věk, brzo mluvil, počítal, říkal básničky, oblékal se… Zato mladší pořád plače, mazlí se, tulí, vzteká se, když mu někdo něco nedovolí (když něco zakážu, tak jsem důsledná a nepovolím to, ať se staví třeba na hlavu), těžko se s ním chodí do obchodu, na všechno sahá, domlouvání neplatí, když mu plácnu přes ruku, udělá tam vztekací rodeo - určitě to není rozmazlováním, na oba beru stejný metr a starší takový nikdy nebyl. Ani doma mi moc nepomáhá, nezapojuje se do domácích prací, říkám mu, že může skládat prádlo do pračky, ale řekne Ne-e a jde pryč, to stejné se škrábáním brambor, skládáním nádobí do myčky, stahování prádla ze sušáku… snažím se ho zaměstnávat, ale nereaguje, jakoby nerozuměl a hraje si sám se svými hračkami nebo přinese knížku, ať si ji spolu prohlížíme… Vůbec si nedovedu představit, že by měl jít do školky. Máte to někdo taky tak? Jak to dítě ve školce zvládalo? Přiznám se, že mi nejde ani tak o malého, spíš, jak ho donutit víc spolupracovat, aby s ním neměly učitelky tolik práce.
Ještě bych doplnila, že malý určitě není autista, se starším se honí, běhají spolu po hřišti, házejí balonem… v kolektivu se teda ještě moc nedruží, ale před cizími dětmi už neutíká jako dřív, občas s někým vleze na prolízku, teprve na to přichází.
Nemáte tip, jak takové dítě víc zapojit? Aby bylo víc vnímavější? Víc rozumělo? Připadá mi, že to s ním jde všechno hrozně pomalu.