Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
@zuzik 31 mě naší jednou osprchovali studenou vodou, od té doby bylo po řevu a modrani
moje děti to nedělal, tak nwm..
Znám z rodiny. Stávalo se to většímu dítěti, prostě chytlo hysterák a řvalo až zmodralo. Doktorka poradila studenou sprchu. Zabralo to. A stávalo se to před více jak 30 lety.
Také to známe, syn dostal první záchvat cca v roce, ztratil dech a vyvalil se. Poprvé, a vlastně pokaždé mě to vyděsilo. Dětská lékařka mi řekla, že jsou to afektivní záchvaty, její syn že to měl také, a že ho nikdo nechtěl hlídat. Říkala, že pud sebezáchovy je silný a dítě se vždy znovu nadechne. Teď jsou synovi tři a půl, a asi od těch tří už se to nestalo a doufám už ani nestane. Vždy jsem se ním běžela na vzduch ven, snažila se na něj foukat nebo postříkat vodou.
@Petula306 popravde info z webu, kam chodim pro zabavu, neberu uplne za bernou minci, a kdyby k necemu podobnemu doslo, chtela bych prohlidku i od lekare, ktery nestudoval jen google universitu:)
Rozhodne s tim zajdi k lekarce, toto neni normalni a tchynka at si mele svou teorii
@zuzik 31 jo, jsou to afektivní záchvaty. Já dceři poprve volala záchranku, myslela jsem, že se dusí zbytkem jídla. Nikdy nezapomenu na tu hrůzu, když jsem v ruce držela to bezvládné tělíčko. Když se jí to za pár dní stálo podruhé, tak nás doktorka poslala na neurologii, aby se vyloučila epilepsie. To, že omdlí, je vlastně obrana - uvolní se z křeče a začne dýchat. Jinak mi doktorka taky radila buď fouknout do obličeje nebo pocákat vodou.
@Capretta já tu právě dala odkazy na podle mého dobré zdroje. Zase na druhou stranu jsem si všimla, že tady je často úplná hysterie - kvůli všemu k doktorovi, každý příznak hned značí tu nejhorší nemoc na světě
pravda, jsem zdravotník, tak asi vidím jinou optikou. A taky sebe ani dítě pořád nesleduju, takže nějakého pupínku si třeba vůbec nevšimnu.
Ale on není že by se vztekal, nebo něco podobného, on je spíš tichý chlapeček. Rozumný, to foukání do tváře pomáhalo jistou dobu, potom už ne. Teď jsem dělala všechno možné až jsem ho musela chtít za nohy a placat ho po zádech tak teprve potom to přestalo. Vím že děti mají své hysterické scény on ale takový není. No každopádně děkuji vám za vaše rady. pro jistotu k lékaři raději půjdu.
@zuzik 31 píše:
Ale on není že by se vztekal, nebo něco podobného, on je spíš tichý chlapeček. Rozumný, to foukání do tváře pomáhalo jistou dobu, potom už ne. Teď jsem dělala všechno možné až jsem ho musela chtít za nohy a placat ho po zádech tak teprve potom to přestalo. Vím že děti mají své hysterické scény on ale takový není. No každopádně děkuji vám za vaše rady. pro jistotu k lékaři raději půjdu.
Afektivni záchvat neznamená, že dělá hysterický scény. Prostě pláče tak moc, že se nemůže nadechnout. Malý se to stává, když se hodně bouchne nebo se lekne, když ji v noci vzbudí ošklivý sen…
@zuzik 31 Mám dva kluky a měli/mají to oba. Starší má skoro 4, začalo mu to někdy kolem roku a poslední záchvat měl ve 2,5. S ním jsem byla na neurologii a kardiologii, nic mu nenašli. Pouze potvrdili, že se jedná o afektivní záchvaty.
Mladší syn má 2,5, tomu to začalo později kolem roku a půl. Mívá je občas i teď. S ním už jsem k doktorce nešla. Už poznám, kdy může nastat situace, že se bude chtít rozbrečet a nenadechne se. Jediné kdy jsem fakt chtěla volat rychlou, když se mu to stalo a zrovna měl v puse rohlík, který mu zaskočil. To jsem se fakt bála, protože jsme ho nemohli „nahodit“. Naštěstí byl doma manžel a ten ho otočil, bouchal do zad a já dolovala rohlík.
Ty afekty opravdu odezní, ale pro tvůj klid si nech napsat žádanku na vyšetření.
Cizí lidi bych neposlouchala, ono totiž málo kdo ví, co to je, rozdýchávat fialové dítě.
Mladší dcera mi začala tropit afektivní záchvaty hned od narození. Nejvýživnější bylo, když ho dostala v autosedačce jako dvouměsíční mimino a nebylo kde zastavit. Vzadu sedí sama, protože se tam dospělý už nevejde. Nadechla se sama. Když to přijde, pomůže fouknutí, otření obličeje mokrou vodou, tlesknutí. I když nic neuděláš, tak se dítě po chvíli samo nadechne. Záchranku bych nevolala, doktor o tom ví, řekni mu jak probíhají a že jsou častější. Když se mu to nebude zdát, tak vás pošle, ale s největší pravděpodobností z toho vyroste a nic vážného to není. A neříkám to jako laik.
Jako dítě jsem tyhle afektivní záchvaty měla. Nejčastěji, když se mi něco přihodilo. Neuměla jsem zvládat emoce spojené s bolestí nebo vztekem. Když jsem se uhodila, nebo jsem dostala třeba přes ruku nebo na zadek, nebo se mi něco nedařilo, začala jsem modrat a nedýchat. Je to poměrně běžné a je to o nezralosti. Brzy to samo vymizelo, jak jsem dozrála a naučila se emoce zvládat ![]()
Chápu, že se člověk lekne a jestli máte obavy, nechte syna vyšetřit, hlavu Vám nikdo neutrhne, ale není určitě potřeba vyloženě panikařit a volat sanitku. Stačí opravdu trochu vody, nebo fouknutí do obličeje, dítě se znovu nadechne, pud sebezáchovy funguje.
@LenaMarry @utopia souhlasím, že není nutný volat záchranku. Já poprvy panikařila, nevěděla jsem o co jde. Myslela jsem, že se dusí jídlem. Pořád se střídal pláč a omdlívání a trvalo to hrozně dlouho. Bylo ji v té době 5 měsíců.