Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Ja zažila neco podobného… Otěhotněla jsem a koncem prvního trimestru bylo zjištěno zamlkle těhotenství. Byla jsem na revizi, pak nějaké menší komplikace - musela jsem zůstat doma.
Moje tělo jako by nepoznalo ze už nejsem těhotná - během 3 měsíců jsem nabrala 10 kg. Ano, méně jsem se hýbala ale jedla jsem víceméně stejně.
Pak jsem více než rok řešila jak zhubnout a otěhotnět.
Váha se spíš jen dál zvětšovala. Kdyz jsem si hoodne hlidala jídelníček, trošku jsem zhubla. Kdyz jsem jedla jako dřív, váha stejná, nebo měla tendenci se zvyšovat.
Lékaři me ruzne vyšetřili a na nic se nepřišlo. Pak mi endokrinolog doporučil at nehubnu, ze se pri tom vyplavují stresové hormony. Poslechla jsem a vaha zase poskočila nahoru
Naštěstí jsem pak otěhotněla. Vše ok, az na tehu cukrovku. Drzela jsem dietu, moc nepribirala. Říkala jsem si, fajn, po porodu bude vse jako dřív. A ono ne
Kojenim nehubnu a mám skoro 20kg navíc. Bohužel to nejsou těhotenská kila navíc, ale téměř vse jsou ty před těhotenská kila a neumim se jich zbavit.
Nikdo ted mou váhu neřeší, lékaři se vyjádřili ze telo se muze po porodu srovnávat az rok.
Me to ale hodně mrzí. Necítím se dobre s takovou nadváhou. Ano, mimco je pro mě vším, ale nechci aby mělo matku velrybu se zdravotnimi problemy zpusobemymi nadvahou.
Držím palce at je to u tebe jinak
Pokud je tady někdo s podobným problémem, budu ráda za vaše názory a zkušenosti, jak problémy s váhou překonat.
Achjo..
Takhle mi to taky připadá.. jako kdyby si moje tělo myslelo že jsem stále těhotná a nechce se vrátit do původního stavu..
Na konci června jsem ještě byla na vyšetření na hysteroskopii. Mám totiž vrozenou vadu dělohy (srdcovitý tvar dělohy). Tak ještě čekám na výsledky. Taky jsem chodila na vyšetření kvůli srdce. Poslední dobou mám vysoký tlak..na kontrole na gynekologii se mě sestra pokaždé ptala jestli je mi dobře, že mám tlak přes 150, musela mi ho změřit znovu i po kontrole.. Řekla jsem si že se teď asi musím hodit do klidu, udělat si pauzu. Zkusíme to kdyžtak zase od prosince nebo další rok.. Je mi 26, tak mi přijde že už mám i nejvyšší čas.. ale těch stresů bylo už poslední dobou na mě nějak moc.. ![]()
Jinak moc gratuluju k miminku! Ikdyž věřím, že někdy je to těžké. Ať se daří ![]()
Tolik naděje a zůstal jen smutek?
Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.
Zdravím holky
chtěla bych se zeptat a poradit, zda někoho nepotkalo to stejné co mě. Už nějakou dobu se snažíme s manželem o miminko. Vlastně už několik let neberu antikoncepci, řekli jsme si že pokud se to povede, budeme rádi. Ale nepovedlo se. Až tak od července minulého roku jsme se začali intenzivně snažit. Vyšlo nám to až v lednu ale v polovině března jsem potratila. Začala jsem mít křeče, v noci jsem se vzbudila celá zpocená a s křečma v břiše. Už jsem tušila že to nebude dobré. Další den jsem pak začala krvácet. Jela jsem do nemocnice a tam mi doktorka dala tabletky na podporu aby se plod udržel. Už ale bylo asi pozdě, další den jsem krvácela a další den jsem jela do nemocnice znovu - doktor mi potvrdil že jsem potratila. Dal mi injekci na vyčištění dělohy. (To tak stručně v kostce..)
měřím asi 170cm, váhu jsem měla okolo 56kg. Teď si ale připadám oplácaná, s tím břichem se tak tak nacpu do kalhot a neumím ho ani zatáhnout. Taky mi hodně porostl zadek s kterým se do těch kalhot taky teď soukám 
Zajímá mě hlavně to, že od potratu mám nafouklý podbřišek. Ráno, během dne, večer..pořád. Řekla bych že mám hubenou postavu nebo jsem spíš měla
Je to hormonama, spraví se to? Už je to přecejenom docela dlouho a já z toho začínám být už na nervy.. nijak se nepřejídám, jím pořád stejně.
Děkuji