Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Připravenost na dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
8.8.16 13:44
A ty delas nejaky vyzkum nebo pises nejaky clanek? Jak ti nase odpovedi pomohou, kdyz uz deti mas a jsi zpet v pracovnim procesu?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.8.16 13:48
@Cuddy článek ne, výzkum tak maximálně z této diskuze 
Jen by mě zajímalo, jak jste to viděly/ nebo pak přehodnotily před děti a později a co byste třeba zařídily, připravily jinak 
- Citovat
- Upravit
Padme93
8.8.16 13:50
Chtela jsem jedno dítě, být vdaná a mít dostatečně velké bydlení. Našetřené peníze, abych si mohla výbavu koupit podle toho, jaká se mi líbí.
No, vdaná nikdy nebudu, leda by se stal zázrak a chlap se rozmyslel. Vetsi Bydlení vyřešené taky ne, ale na tom se pracuje. A momentálně jsem ve 4.mesici. Našetřené peníze jsou, ale je mi líto dat za kočárek třeba 20.000,–
Na druhou stranu, jsem vlastně spokojená i s tím, jak to je. Ze jsme zdravý, máme obstojne (být bohuzel malé) bydlení, nemáme žádné půjčky ani závazky a nemusíme řešit zda máme dost peněz.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
8.8.16 13:51
Za me to bylo hlavne mit vlastni bydleni, nemit zadny dluhy a mit dostatecne nasetreno abysme zvladli vyzit z rodicaku a jednoho platu ty 4 roky a nemuseli obracet kazdou korunu, kdyby mi nahodou ve 3 letech nechteli vzit dite do skolky nebo bych si musela nejakou dobu hledat praci (chteli jsme jen jedno dite). Prace nebo smlouva na neurcito pro me dulezita az tolik nebyla, protoze v dosavadni praci se mi nelibilo, tak jsem stejne uvazovala, ze pokud finance dovoli, zkusila bych si pak najit nejakou jinou.
Vyslo na to tak, jak jsem chtela, akorat se budu asi na nejakou dobu vracet do puvodni prace, protoze uspory padnou, dite mi vezmou do skolky az od zari, kdy mu bude 3,5 let
- Citovat
- Upravit
8.8.16 13:53
Nevím, jak dokonale jsem byla připravená, ale byla jsem vdaná, zaměstnaná, manžel také, měli jsme kde bydlet, dítě jsme chtěli. Nebyl důvod to odkládat. Dnes mám děti velké, my jsme relativně mladí a můžeme si užívat sami sebe. Jsem spokojená.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.8.16 13:54
Náhodou mně by odpovědi docela zajímaly 
obzvlášť v mé situaci, začali jsme se snažit, školu, práci, bydlení, peníze máme, vztah klape po všech směrech a já už si říkám, že to dítě se nám určitě nepovede, protože by to bylo moc dokonalé
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.8.16 13:58
Tak pro me bylo nejdulezitejsi mit partnera, na ktereho se mohu opravdu spolehnout. Dum, financni zajistenost, dobra pozice v praci apod je super, ale to jde i casem, kvuli tomu bych deti do pozdejsiho veku neodkladala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.8.16 14:00
Udělala jsem to tak, jak to já viděla dobře. Zpětně jestli bych něco udělala jinak, nic nemění na tom, že to už neudělám, už to tak prostě je
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.8.16 14:04
@Anonymní píše:
Za me to bylo hlavne mit vlastni bydleni, nemit zadny dluhy a mit dostatecne nasetreno abysme zvladli vyzit z rodicaku a jednoho platu ty 4 roky a nemuseli obracet kazdou korunu, kdyby mi nahodou ve 3 letech nechteli vzit dite do skolky nebo bych si musela nejakou dobu hledat praci (chteli jsme jen jedno dite). Prace nebo smlouva na neurcito pro me dulezita az tolik nebyla, protoze v dosavadni praci se mi nelibilo, tak jsem stejne uvazovala, ze pokud finance dovoli, zkusila bych si pak najit nejakou jinou.
Vyslo na to tak, jak jsem chtela, akorat se budu asi na nejakou dobu vracet do puvodni prace, protoze uspory padnou, dite mi vezmou do skolky az od zari, kdy mu bude 3,5 let
Myslím, že tvoje „požadavky“ jsou zcela normální a asi by je chtěla každá nastávající maminka. Na druhou stranu, když je na tom člověk hůř, třeba obrací každou korunu, ale výhledově ví, že se to zlepší, dá se to snad přebídit.
Já porodila asi 14 po dodělání rekonstrukce našeho bytu. Stres to pro mě nebyl, jako naivní prvorodička jsem věřila, že se vše stihne. Zpětně jsem ráda, že s miminkem jsem přišla do hotového.
A návrat do práce, kterou jsem dělala před porodem, to považuju za štěstí. Já dělala na tři směny a zatím si nedovedu představit do toho zase naběhnout s tříletým dítětem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.8.16 14:05
Ještě mi tam chybí dovolená v Jugoslávii 
Klidné těhotenství a porod se přeci naplánovat nedá. Já si taky neplánovala, že budu mít 7 měsíců strčenou hlavu v záchodové míse
Nic jsem si nějak neplánovala. Měla jsem vhodného partnera, měli jsme kde bydlet a z čeho žít a oba jsme chtěli děti. Tak je máme 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.8.16 14:12
Ja nemela nikdy nejakou vysnenou rodinku nebo zivot. Po diteti jsem touzila, kdyz mi bylo tak 18, ale mela jsem dostatek soudnosti, abych tu myslenku zavrhla. Od te doby az po snazeni se o miminko jsem nad tim neuvazovala. Do te doby jsme se s pritelem/muzem snazili zit tak, abysme byli stastni a spokojeni. K tomu patri i „jistota“ prace, dostatek zivotnich zkusenosti, cestovani, zajistene bydleni a dostatecna financni rezerva pro pripad nemoci nebo nejake tragedie anebo otehotneni. Jsem moc rada, ze jsem v tehotenstvi ani ted v materstvi diky tomu nemusela a nemusim resit existencialni problemy, dluhy, insolvence anebo to, ze mi snad dite vzalo moznost, poznavat nove kultury a kraje, seberealizovat se a pod.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.8.16 14:15
@Anonymní píše:
Jak moc považujete za důležité se pořádně připravit na budoucího potomka? Co všechno jste zvažovaly?
Začnu u sebe. Vždy jsem chtěla pro své dítě to nejlepší, klidné těhotenství, porod, mateřskou a návrat do práce. Už odmala jsem věděla, že chce dvě děti. V době těhotenství jsem už byla vdaná, měla stálou práci se smlouvou na neurčito, budovali jsme bydlení. Vše bylo hotovo před začátkem snažení, abych se nemusela stresovat, jestli všechno stihneme včas. Po dvou navazujících mateřských a rodičácích jsem se vrátila na své místo a pracuji.Zkuste mi napsat Vaše priority - čeho jste chtěly dosáhnout/ dosáhly - než se Vám narodily děti a jak to vidíte zpětně. proživaly jste to až moc, nebo Vám něco k Vašemu pocitu „dokonalé připravenosti“ chybělo?
chtěla jsem být mladá maminka a chtěla jsem mít něco odpracováno a chtěla jsem rozdíl mezi dětmi minimálně 4 roky. Všechno tohle se mi podařilo.
Jinak jsem měla v ranném mládí cíle jako vlastní bydlení, našetříno, nějaký super auto, holku a pak kluka a nejdřív svatbu a taky přirozený porod, ideálně v porodním domě a do vody. Od tohoto jsem opustila, protože okolnosti tomu tak chtěli. Jen vdaná teda jsem, ale až po deseti letech vztahu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.8.16 14:20
@radkka píše:
Náhodou mně by odpovědi docela zajímaly
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Zmírnění nebo zastavení menstruace u 15ti leté...
- 08.07.26
- Anonymní
Krátký děložní čípek
- 03.07.26
- Analytička96
Vaginální suchost bolest při sexu
- 26.06.26
- Anonymní
Jak moc považujete za důležité se pořádně připravit na budoucího potomka? Co všechno jste zvažovaly?
Začnu u sebe. Vždy jsem chtěla pro své dítě to nejlepší, klidné těhotenství, porod, mateřskou a návrat do práce. Už odmala jsem věděla, že chce dvě děti. V době těhotenství jsem už byla vdaná, měla stálou práci se smlouvou na neurčito, budovali jsme bydlení. Vše bylo hotovo před začátkem snažení, abych se nemusela stresovat, jestli všechno stihneme včas. Po dvou navazujících mateřských a rodičácích jsem se vrátila na své místo a pracuji.
Zkuste mi napsat Vaše priority - čeho jste chtěly dosáhnout/ dosáhly - než se Vám narodily děti a jak to vidíte zpětně. proživaly jste to až moc, nebo Vám něco k Vašemu pocitu „dokonalé připravenosti“ chybělo?