Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Příšerně cholerický partner
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
22.8.23 00:54
Já nevím, vážím si dost sama sebe natolik, abych na sebe nechala ječet. I kdybych na to reagovala sebevtipněji, uměla ho setřít a tak vůbec, tak to furt nic nemění na faktu, že on an mě ječní. A to prostě do zdravého vztahu nepatří. Tady vůbec nejde o to, jak reaguješ ty, tady jde o to, že jeho chování je zcela neadekvátní a on nemá nejmenší potřebu na tom cokoliv měnit. Umíš si představit, že na sebe necháš takhle ječet před dětma? Že budeš do konce života opatrně našlapovat, abys ho náhodou nevytočila? Tohle není rovnocenný vztah, že ne? Pokud on neprojevuje žádnou snahu o jakoukoliv nápravu, tak bych ničím nehrozila, ale prostě se sebrala, odešla, a našla si někoho, pro koho budu rovnocenná partnerka a ne někdo, na kom se vybíjí vztek. A abych kvůli partnerovi brečela, no brrrr…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.23 01:46
Mají tady pravdu. Rozchod. A víš proč?
Za prvé: nedáváš to už teď, a to spolu dlouho nejste. Dokážeš si představit, že s ním žiješ x let? Že toto všechno zazivas deset, dvacet let? Dokážeš si představit, že v takové atmosféře vyrůstají vaše děti?
Za druhé: on nevidí u sebe problém. Jak primejes změnit se člověka, který chybu u sebe nevidí?
Za třetí: takový je jeho otec. Často se chlapi chovají tak, jako jejich otcové. Ten tvůj v takovém prostředí vyrůstal - to znamená osvojil si takové chování doma, odmalička viděl takové chování u svého otce. To už je natolik silný prvek, že aby se tvůj přítel změnil…to by vyžadovalo z jeho strany velké úsilí a myslím si, že je to nemožné.
Podívej se. Buď se naučíš s ním žít, nebo bude muset přijít rozchod. Pokud jsi, jak píšeš, hodně citlivá, nedáš to s ním. Dlouhodobě to s ním prostě nedáš. Teď třeba jo, ale bude tě to stát hodně úsilí..
A až budete mít děti, soustředis svoji energii na ně a nebudeš mít už energii na něho. A ten váš vztah tě utluce. Protože budeš řešit děti, to tě už bude stát energii, budeš víc třeba unavená atd. A do toho budeš muset řešit i jeho chování. To prostě nechceš… Radím ti jako manželka muže, který často řeší z mého pohledu kraviny a občas umí pěkně vybuchnout… OBČAS, zdůrazňuji. A do toho výchova dítěte, únava… Taky jsem citlivější povaha. A někdy je to fakt všechno dohromady psycho. Radím ti, najdi si partnera, nejlépe nějakého kliďase, a uvidíš ten rozdíl. Vy dva se k sobě bohužel nehodíte.
Ale ty s ním chceš za každou cenu zůstat..naivko…Asi ti imponuje Kodet z Pelíšků, že? Pamatuješ si, jak se chovala a vypadala a skončila jeho žena? 
A ptas se na rady, jak to s ním přežít… Když dostane ten svůj výbuch, nereagovat a nechat ho vyřvat. Případně odejít pryč a počkat. Přeju pevné nervy, budou se ti hodit 
Příspěvek upraven 22.08.23 v 01:58
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.23 01:53
A jak píšeš, že přítel je hrozně fajn… To se ti zdá teď. Ale až budeš s ním žít delší dobu a život ti bude dlouhodobě doslova otravovat jeho výbušnost…vybusnost kvůli každé prkotine… Pak uvidíš sama, že už nebudeš vidět ty jeho klady, ale spíš jeho negativa. Ta jeho cholericnost ti ho celého zprotivi. Budete mít spolu třeba dvě děti a ty budeš řešit děti tři. Protože když jsi psala, že se chová jako děcko, rozmazlený spratek… 
Cholerika nebrat, oni k sobě potřebují flegmatika…ne citlivou duši
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.23 02:02
@Giovanna1 píše:
A jak píšeš, že přítel je hrozně fajn… To se ti zdá teď. Ale až budeš s ním žít delší dobu a život ti bude dlouhodobě doslova otravovat jeho výbušnost…vybusnost kvůli každé prkotine… Pak uvidíš sama, že už nebudeš vidět ty jeho klady, ale spíš jeho negativa. Ta jeho cholericnost ti ho celého zprotivi. Budete mít spolu třeba dvě děti a ty budeš řešit děti tři. Protože když jsi psala, že se chová jako děcko, rozmazlený spratek…
Když je fajn, proč to řešíš?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.23 05:01
Tohle reseni nema, protoze on podle nej nic spatneho nedela. To bude jenom horsi a horsi. Prosvihla jsi to na zacatku, kdy ses jeste mohla pokusit si vymezit hranice a priteli jasne rict, ze na tebe rvat nebude. Me vubec nezajima, jestli je clovek cholerik, nebo ne. Na ME se proste rvat nikdy nebude. A tecka. Dospely ma mit naucene se ovladat a svou frustraci resit jinak nez jako rozmazlene batole. Pokud se mu nelibi neco, co delas, da se to komunikovat i rozumne. Ale pokud jeho chovani obsahuje i manipulaci, o ktere pises, tak je to proste psychicky tyran a z tebe bude casem nesebevedoma troska, ktera uveri tomu, ze si tohle chovani zaslouzi. Ne, nezaslouzis. Zdrhej, dokud muzes a neni v tom treba dite 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
22.8.23 05:57
Rozumím. Takovýto život jsem zažila. Věř, že něco takového dlouhodobě nechceš. Pokud je to teď těžké, počkej, až přijde dítě. Řada náročných situací tam, kde bys měla být vyklidněná a v pohodě. Dítě v tom bude žít. A navíc k dítěti se bude chovat stejně. Nedělej to sobě a hlavně ne žádnému dítěti… 
- Citovat
- Upravit
22.8.23 05:58
Ty chceš problém řešit a ne před ním utíkat, ale tohle řešit nejde. Pro něj je to normalni chování, problém nevidí. Zničí tě! Najdi si někoho koho se jednou vaše děti nebudou bát a stydět se za něj!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.23 05:58
Mohe mamka s takovým chlapem žila cca do mých 12. Z pozice dítěte ti radím: jeszli chceš mít někdy děti, ne s ním prosím. Když s ním zůstaneš ty a necháš se ničit, tvoje věc, vybrala sis to. Ale dětem to prosím nedělej, nezaslouží si to a nesly by si to v sobě hodně dlouho. Zvlášť jestli budou citlivé po tobě 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.23 06:16
Rozchod - nic jiného. On se nezmění, bude pořád takový, časem možná ještě horší. Takže buď to budeš akceptovat a budeš nešťastná nebo se s ním rozejdeš. Takový vztah fakt nechceš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.23 06:53
@Unnamedm píše:
To prave nechci. Chci ten problém řešit a ne před nim utíkat.
To museji chtit oba dva a on u sebe chybu nevidi, vsechno hazi na tebe. Hele, v tomhle se neda zit, postupne te to zdecimuje a budes vyklepana troska, ktera se trese, kvuli cemu na tebe zase bude rvat. Jdi od toho, i kdyz si ted myslis, ze je rozchod pro tebe neprijatelny. Kdyz v tom zustanes a budete mit treba deti, dojde ti, ze jsi to mela ukoncit vcas. On bude kvuli kazde blbine rvat furt, i na ty deti. Mas zivot ve svych rukach, zarid si ho tak, abys ho mohla hezky prozit. On neni jedinej chlap na svete.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.23 06:59
@Unnamedm píše:
To prave nechci. Chci ten problém řešit a ne před nim utíkat.
Jsi blázen. Normálně sama sebe dobrovolně nicis a tyras a ještě si v tom lebedis. Tady dostaneš jedinou řadu, pryč od někoho takového.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.23 07:26
@Unnamedm píše:
Ahoj. Obracím se zde s mým problémem, neboť už jsem v úzkých a vůbec nevím, s kým tohle téma řešit. S rodiči to řešit nechci, poštvala je bych ne proti příteli. Jde o to, že můj přítel se začal neuvěřitelně projevovat v pravém světle. Ze začátku všechno krásný.. kytičky, bonboniery, výlety, lichotky. Najednou z ničeho nic se zacal chovat jako malý rozmazlený spratek. Na naši první dovolené na me poprvé zvýšil hlas, později i křičel a od te doby je to na denní bázi. Vzteka se kvůli každé prkotině. Jeho otec je to samé, pořad řve, kvůli všemu. Přítel se vzteka, když mu něčo nejde, když něco udělám špatně já.. nemá daleko k tomu mi začít nadávat.. vždy, když se pohadame, tak se mnou začne manipulovat, ze je to vše má vina. Když kvůli tomu brecim, tak jsem zase hysterka, co řeší kraviny a ubreceny děcko. Myslela jsem si, ze pomůže, když to proste budu ignorovat a odejdu pryč, ale to jsem zase uražený děcko.. absolutně nevím, jak to řešit. Když s nim o tom mluvím, i když má dobrou náladu.. vždycky odpoví, ze na me nikdy nekricel, ze byl “jen” neprijemnej a ze jsem něco udělala já a proto byl neprijemnej. Jsem z toho nešťastná. Nevím, co s tím.. nechci se rozchazet. Ve spoustě jiných věcech je hrozne fajn, jen ta jeho výbušnost je silena. Připadám si jak pubertak, kterého on vychovává. Má někdo nějaké rady jak na takového člověka? K psychologovi ho nedostanu, chybu si nikdy nepřizna.
Nemyslím, že je šance že by se změnil.
Tohle chování je jeho pevná součást.
Jak vidno má to odkoukané od pana otce.
Možná, že když mu pohrozíš rozchodem, tak bude chvíli klid, ale uvidíš, že časem, třeba při nějaké emotivní situaci zase vyletí jak čertík z krabičky
Tohle se dost těžko ovládá. S pomocí terapeuta by to určitě šlo, ale když on nechápe že má problém? 
Teď si možná myslíš, že se to dá zvládnout, ale až jednou budete mít děti, tak zjistíš, že jste v pasti, protože s dětma jsou emotivní chvíle neustále 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
